Adlène Hicheur je francouzský vědec alžírského původu, který po internetu radil jedné z buněk teroristické skupiny Al-Kaida na jaké cíle by měla ve Francii zaútočit. Vědec u soudu nepopřel, že jím vyřčená místa měla sloužit k teroristickým útokům, uvedl však, že útoky nikdy neplánoval provést. Hicheur byl odsouzen k pěti letům vězení.
Archiv rubriky: Francie
Ve Francii se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb
V něm se utká dosavadní prezident Nicolas Sarkozy a socialistický kandidát Francois Hollande. Průzkumy a komentátoři favorizují právě Hollanda. Nicolas Sarkozy reagoval na voličské průzkumy tím, když prohlásil, že v neděli lidé uvidí velké překvapení. Oba kandidáti se ve středu střetli v otevřené televizní debatě, kde si navzájem kritizovali volební programy.
Rada bezpečnosti OSN vedla debatu o terorismu
Ve svém projevu na debatě Rady bezpečnosti OSN o terorismu uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle: „Internet je stále více zneužíván pro podněcování teroristických skupin a nábor nových členů.“ Vyzval tak k mezinárodnímu úsilí o vymýcení „virtuální“ úkrytů pro teroristy, které ti využívají k plánování útoků. Zdůraznil případ v Německu, kde extremistická skupina použila internet „bez povšimnutí po mnoho let“ a plánovala zde útoky a nábor sympatizantů. Tato neonacistická buňka, obviněná z vražd osmi lidí tureckého původu, jednoho Řeka a policistky, byla odkryta v loňském roce. „Stanovení účinných opatření, při současném zajištění plného dodržování základních svobod, je výzvou pro nás pro všechny.“ uvedl německý ministr. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon následně vyzval Radu bezpečnosti, aby schválila vytvoření koordinátora OSN pro boj proti terorismu. Tento krok podpořily USA,Velká Británie, Francie, Indie a dalších 15 zemí. Rada na závěr vyjádřila obavy z rostoucích vazeb „mezi terorismem a mezinárodním organizovaným zločinem.“
Francouzští prezidentští kandidáti se střetli v televizní debatě
Dva postupující kandidáti do druhého kola volby francouzského prezidenta, Francois Hollande a Nicolas Sarkozy, se ve středu střetli v televizní debatě. Hollande kritizoval zvláště zhoršení ekonomiky Francie za Sarkozyho úřadování, kdežto stávající prezident kritizoval především Hollandův sociální program v čele s vysokými daněmi pro bohaté když například řekl: „Vy chcete méně bohatých Francouzů, já zase méně chudých“.
Server Mediapart zveřejnil dokument o údajné podpoře předvolební kampaně Nicolase Sarkozyho z roku 2007 Kaddafiho režimem
Dokument v arabštině z roku 2006, který dle serveru podepsal tehdejší libyjský ministr zahraničních věcí Moussa Koussa, údajně odkazuje na „dohodu o finanční podpoře kampaně kandidáta francouzských prezidentských voleb Nicolase Sarkozyho ve výši 50 milionů eur.“ Současný prezident Sarkozy popřel toto i podobná dřívější nařčení. V dokumentu nebylo uvedeno, že by libyjské peníze byly skutečně předány. Nejnovější zpráva přichází několik dnů před druhým kolem prezidentských voleb, ve kterých Sarkozy soupeří o znovuzvolení se socialistou Francoisem Hollandem. Mluvčí Sarkozyho kampaně Nathalie Kosciusko-Morizet pro agenturu AFP uvedla, že finanční prostředky pro Sarkozyho kampaň pro rok 2007 byly schváleny Ústavní radou a to bez výhrad.
Šéf euroskupiny Jean-Claude Junkcer: „Pokud francouzské prezidentské volby vyhraje Francois Hollande, promluvím s ním o fiskálním paktu“
Lucemburský premiér a šéf tzv. euroskupiny Jean- Claude Juncker uvedl pro list Welt am Sonntag, že se pokusí přesvědčit francouzského prezidentského kandidáta Francoise Hollanda, aby v případě vítězství ve volbách upustil od snahy o opětovná jednání o fiskálním paktu. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble uvedl, že si je „velmi jist“, že pakt bude ratifikován, protože dle jeho názoru vytvořil „důvěru v dlouhodobou stabilitu systému.“
Německá kancléřka Angela Merkel odmítá opětovná jednání o fiskálním paktu
Dle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta jsou opětovná jednání v této fázi projektu nemožná. Francouzský socialista Francois Hollande, který se nejspíše stane příštím francouzským prezidentem, však tato jednání bude dle svých slov vyžadovat. Smlouvu o fiskálním paktu podepsaly všechny státy EU kromě Velké Británie a České republiky. Byla již ratifikována Řeckem a Portugalskem, Irsko v této věci připravuje referendum na konec května.
Německá kancléřka chce pokračovat s politikou rozpočtové zodpovědnosti i po francouzských prezidentkých volbách
Ve středu to sdělil její mluvčí Steffen Seibert. Reagoval tak na některé komentáře o tom, že po francouzských prezidentských volbách, v případě vítězství socialisty Francoise Hollanda, by Německo mohlo ztratit klíčového spojence „ve válce o vyrovnání rozpočtů členských států eurozóny“. Snahy kancléřky Angely Merkel o prevenci dalšího zadlužení států EU prý zůstanou neměnné. Sám Hollande přitom ve středu zopakoval, že pokud vyhraje, ze strany Francie dojde k revizi vztahu k fiskálnímu paktu. Dle některých analytiků by společně s nedávnou demisí nizozemské vlády mohlo Hollandovo vítězství způsobit odklon od Německem prosazované politiky rozpočtové zodpovědnosti.
Francouzský prezident Sarkozy hledá podporu krajně pravicových voličů
Po prvním kole prezidentských voleb se stávající prezident ocitl na druhém místě po socialistovi Francoisovi Hollandovi a před krajně-pravicovou Marine Le Pen. Právě její voliče se Sarkozy nyní snaží získat například návrhy, aby byly uzavření hranic a hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru v případě nutnosti jednodušší než jsou nyní. Sarkozy s tímto návrhem přišel již v minulosti, nedávno jej v tomto bodě podpořilo i Německo.
První kolo francouzských prezidentských voleb vyhrál Francois Hollande
Socialista Francois Hollande vyhrál první kolo prezidentských voleb s 28% hlasů. Současný prezident Nicolas Sarkozy obdržel 26% hlasů. Právě pouze oni dva postupují do druhého kola voleb. Ty se budou konat 6. května.
Ministři vnitra zemí EU budou projednávat opětovné zavedení hraničních kontrol
Podle Süddeutsche Zeitung navrhl německý ministr vnitra a Hans-Peter Friedrich jeho francouzský protějšek Claude Guéant, aby si státy samy určily, zda obnoví kontroly na hranicích či ne. Návrh by měl být projednáván všemi ministry vnitra EU příští čtvrtek. Tento postoj Francie a Německa zapříčinil pravděpodobně příliv afrických běženců do jižní Evropy a fakt, že Řecko a Itálie mají problémy s kontrolou svých hranic.
Dnes probíhají francouzské prezidentské volby
Voliči budou moci vybírat z deseti kandidátů, hlavními favority na vítězství jsou však socialista Francois Hollande nebo dosavadní prezident Nicolas Sarkozy. Podle dřívějších průzkumů má přitom v této dvojici větší pravděpodobnost zvítězit Hollande. Pokud se tak stane, Sarkozy bude teprve 2. prezidentem ve francouzské historií, kterému se nepodařilo obhájit znovuzvolení. Z odhadů ústavu OpinionWay Fiducial, jenž se zabývá průzkumy veřejného mínění, by s výsledkem voleb mohla „zamíchat“ plná jedna čtvrtina stále nerozhodnutých voličů.
Obyvatelé francouzských zaoceánských území již volí prezidenta
Kvůli časovému posunu volí obyvatelé Francouzské Polynésie, Guadaloupe, Martiniku a dalších zaoceánských francouzských území prezidenta země již dnes. Svůj mandát obhajuje momentální prezident země Nicolas Sarkozy, jehož největším soupeřem je socialista Francois Hollande.
Dva dny před francouzskými prezidentskými volbami v průzkumech vede Francois Hollande
Dle průzkumu institutu BVA z tohoto týdne by voliči měli v prvním kole prezidentských voleb poslat dále socialistu Francoise Hollande a současného prezidenta Nicolase Sarkozyho. V druhém kole 6. května by pak měl dle současných předpokladů zvítězit Hollande. Dle některých pozorovatelů oba hlavní favorité na vítěze selhali ohledně vysvětlení voličům závažnosti nynější francouzské hospodářské situace. Od zítřejšího dne je předvolební kampaň již zakázána.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande by podpořil vojenskou intervenci OSN v Sýrii
Francouzský prezidentský kandidát, socialista Francois Hollande, v pátek prohlásil, že by v případě vítězství ve volbách podpořil účast Francie na vojenském zásahu v Sýrii v rámci OSN. Státy Západu a Blízkého východu na svém zasedání v Paříži ve čtvrtek uvedly, že budou usilovat o tvrdší mezinárodní akci, pokud režim Bashara al-Assada bude i nadále přehlížet mírový plán OSN. Pozorovatelská mise OSN v Sýrii má být výrazně posílena a americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ta schválila nová tvrdá opatření proti syrskému prezidentovi.
Ministři vnitra Francie a Německa žádají reformu Schengenu
Ministr vnitra Francie Claude Guéant a ministr vnitra Německa Hans-Peter Friedrich v dopise pro dánské předsednictví Evropské unie ve čtvrtek požádali o možnost uzavřít hranice svých států po dobu maximálně 30 dní. Žádají také radikální reformu fungování schengenského prostoru. Dle jejich názoru, pokud některé země neplní řádně závazky vyplývající z členství v Schengenu, jiné země by měly mít právo své hranice uzavřít. Již dříve francouzský prezident Nicolas Sarkozy hrozil, že pokud k reformě nedojde, Francie by mohla Schengen opustit.
Francie před pádem libyjského vůdce Muammara Kaddafi uvažovala o dodání jaderného reaktoru do Libye
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy překvapivě ukončil předchozí popírání a pro televizi BFM uznal, že s libyjským vůdcem Muammarem Kaddafi, který údajně pomohl financovat politickou kampaň francouzského prezidenta (což prezident Sarkozy popírá) a později byl svržen s podporou NATO, ve které měla hlavní iniciativu Francie, jednal o možném přesunu jaderného reaktoru do Libye. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že hlavním předmětem jednání bylo dodání závodu na odsolování mořské vody v roce 2007, který by ovšem měl svou energetickou náročnost, přičemž podle prezidenta Sarkozy bylo dodání jaderného reaktoru pouze ve fázi projektu. „Ve fázi projektu také celá záležitost zůstala, neboť o několik měsíců později Kaddáfí upadl do stavu šílenství a ničení,“ uvedl dále francouzský prezident. Agentura Reuters ale upozorňuje, že povstání v Libyi započalo až v roce 2011 a mezitím libyjský vůdce Muammar Kaddafi v prosinci 2007 uskutečnil státní návštěvu Francie, při které tehdy prezident Sarkozy uvedl, že Libye má na jaderný reaktor pro odsolovací zařízení právo a potvrdil, že Francie se bude podílet na výstavbě odsolovacího zařízení.
Německo nesouhlasí s rozšiřováním mandátu Evropské centrální banky
K tomuto kroku vyzval francouzský prezident Nicolas Sarkozy během své předvolební kampaně. Dle jeho názoru by se Evropská centrální banka (ECB) měla kromě kontroly inflace zabývat i ekonomickým růstem. To se však nelíbí vládnímu kabinetu německé kancléřky Angley Merkel, dle jehož názoru si má ECB zachovat nezávislost.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
V Istanbulu proběhlo první kolo jednání mezi Íránem a světovými mocnostmi
Dnes v Istanbulu probíhají rozhovory mezi zástupci Íránu a pěti členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. Západní diplomaté po prvním kole diskuzí oznámili, že Saeed Jalili, hlavní vyjednavač Íránu, byl ochoten k jednání a nekladl si žádné podmínky za kterých bude či nebude jednat, jak to Írán dělal během posledního setkání stejného formátu před 15 měsíci. Spojené státy americké navrhly Íránu navíc ještě bilaterální rozhovory.
Evropská komise se chystá vyšetřovat francouzského mobilního operátora Free
Mobilní operátor Free Mobile nedávno vstoupil na francouzský telekomunikační trh s výrazně nižšími cenami služeb, než nabízela konkurence. Od ostatních operátorů tak odcházelo veliké množství zákazníků právě za lepšími cenami. Free těží zvláště z propojovacích poplatků, které účtuje ostatním operátorům a to se nelíbí právě Evropské komisi (EK). Vyšší terminační poplatky jsou poveleny novým operátorům při vstupu na trh od francouzského telekomunikačního úřadu, Brusel však tvrdí, že vyšší poplatky musí odrážet skutečné náklady.
V Turecku bylo zahájeno jednání mezi Íránem a mocnostmi
V tureckém Istanbulu bylo zahájeno multilaterální jednání mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a USA), Německa a Íránu o íránském jaderném programu. Íránskou delegaci vede tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Saeed Jalili. Jednání mezi Íránem a mocnostmi 5+1 již probíhala v prosinci 2010 ve švýcarské Ženevě a v lednu 2011 v Istanbulu, ovšem bez úspěchu.
Německý tisk: Polsko, Velká Británie, Francie a Česká republika požadují, aby EU podpořila vývoj jaderné energie
Dle deníku Süddeutsche Zeitung tyto státy požadují aby EU dotovala vývoj jaderné energie, stejně jako podporuje energii z obnovitelných zdrojů. Zdrojem deníku je prý dopis zaslán těmito čtyřmi státy do Bruselu před plánovaným setkáním ministrů hospodářství a energetiky EU. Dle agentury AFP však francouzské ministerstvo průmyslu a polské ministerstvo hospodářství účast na této iniciativě popřely. Dle deníku tyto státy plánují nebo už staví nové jaderné elektrárny a prý navrhují, aby do budoucna bylo možné subvencovat výstavbu atomových elektráren a prodej proudu z jádra – stejně jako tomu je u solárních nebo větrných zařízení. Anonymní britský diplomat prohlásil, že zrovnoprávnění těchto dvou technologií by znamenalo silný impuls pro jadernou energii a současné snížení investic do obnovitelných zdrojů energie. Evropský komisař pro energetiku, Němec Guenther Oettinger prohlásil, že je „ochoten diskutovat o různých možnostech.“