V rámci projektu trans-jadranského koridoru TAP bude v Albánii investována více než 1 miliarda Euro. Albánie hraje pro otevření nového jižního koridoru pro přepravu zemního plynu do EU významnou úlohu pro energetickou bezpečnost EU a díky plynovodu TAP získá významné prostředky pro svou ekonomiku především z hlediska investic do své infrastruktury a energetiky. Řekl to generální ředitel projektu TAP, Kejtil Tungland. Projekt TAP má přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do západní Evropy skrze Jaderské moře.
Archiv rubriky: Albánie
Izrael otevře svou ambasádu v Albánii
Izraelský premiér Avigdor Liemberman oznámil svému protějšku z Albánie, premiérovi Sali Berishovi u příležitosti jeho návštěvy v Izraeli, že Izrael hodlá otevřít své velvyslanectví v Tiraně.
Albánský premiér razantně odmítl daně pro bohaté
Albánii nečekají „daně pro bohaté“, prohlásil to albánský premiér Sali Berisha a odmítl tak velmi razantně myšlenku, se kterou přišla albánská opozice. Premiér dále v Porto Romano ujistil v souvislosti s aférou o dodávkách evropského odpadu, že vláda udělá vše pro šetrné zacházení s životním prostředím a nikdy nepřijme daně, které by připomínaly doby dávno minulé.
Albánii čeká reforma volebního zákona a ústavy ohledně schvalování zákonů
Albánská vláda a opozice se ve čtvrtek po dlouhém sporu o volební reformu dohodly na kompromisu ve snaze vstoupit do EU, neboť kvůli údajnému podvodu se chystané procesy ke vstoupení do EU zastavily. Opoziční Socialistická strana obviňuje premiéra Sali Berishu a jeho Demokratickou stranu z manipulování hlasů. Po silném tlaku ze strany EU a USA byla ve spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) připravena volební reforma, která obsahuje přes 50 doporučení OBSE. Současně bude upraveno schvalování zákonů, doposud byl v Albánii třeba konsensus napříč celým parlamentem, nyní by měla stačit pouze třípětinová většina.
Albánie je proti jakémukoliv etnickému dělení Kosova
Albánský premiér Sali Berisha dal jasně najevo, že jeho země je proti etnickému dělení Kosova, neboť udržení jasných celistvých a nenarušených hranic Kosova má podle něj zásadní význam pro všechny země v regionu. Premiér Berisha postoj Albánie oznámil na společné tiskové konferenci v Makedonii se svým makedonským protějškem Nikolou Gruevski.
Balkánští ministři obrany se v Kosovu dohodli na užší spolupráci
Šest balkánských ministrů obrany, kromě Srbska, se na svém zasedání v Kosovu, zavázalo úžeji spolupracovat na řešení regionální stability. Ministři obrany ze Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Černá Hory, Albánie a Kosova se na setkání ve městě Peja dohodly na posílení spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti. Srbsko ke konferenci nebylo přizváno pro svou politiku bojkotu všech jednání, kterých se účastní Kosovo.
Ve svém projevu na zahájení konference kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila: „Díváme se do budoucnosti na cestu evropské integrace a členství v NATO.“
V Albánii se protestuje proti novému zákonu o importu odpadu
Albánský parlament nedbal prezidentského veta a schválil zákon o importu odpadu do Albánie. Díky tomuto zákonu se tak Albánie prakticky stane „popelnicí Evropy“. Před albánským parlamentem protestují stovky lidí, kteří stejně jako albánský prezident Bamira Topi tvrdí, že se zákon neslučuje s ochranou životního prostředí Albánie. Zatímco hlavní opoziční Socialistická strana vyzývá k referendu na toto téma, albánský premiér Sali Berisha odmítá veškerá obvinění s tím, že dovoz odpadu podpoří vznik recyklačního průmyslu v Albánii. Stejně tak premiér Berisha odmítá, že by do země díky zákonu mohly být dováženy toxické látky.
Poslední komunistický vůdce Albánie zemřel
Ve věku 86 let zemřel Ramiz Alia, poslední komunistický prezident Albánie – v té době nejizolovanějšího politického systému v Evropě. Prezident Alia stál za postupným otevřením Albánie světu, když provedl reformy a po rozsáhlých demonstracích v roce 1992 odstoupil z čela země.
Chorvatsko se snaží penalizovat albánský export
Chorvatsko na obchodním jednání mezi EU a balkánskými zeměmi přišlo s návrhem, který může ohrozit albánský export. Většina albánského vývozu je založena na surovinách, které pocházejí ze zahraničí, proto Chorvatsko požaduje, aby kvóty pro naplnění značky „made in Albania“ byly navýšeny ze současných 45% na 75% produktu původem z Albánie. To by samozřejmě způsobilo i zvýšení poplatků, které Albánie musí platit za vývoz zahraničního zboží. Výsledkem je, že albánský export by téměř zdvojnásobil svou cenu, což by bylo pro albánský export fatální, jak říká Flamur Hoxha, předseda albánské Národní komory oděvního průmyslu. Nové kvóty na vývoz by měly být přijaty již v listopadu, ale albánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že Albánie nebyla dostatečně zapojena v procesu vyjednávání a i přes chorvatské návrhy není nic závazně přijato.
K sankcím proti Bělorusku se připojilo dalších 9 států
K sankcím Evropské unie proti běloruským vládním představitelům, kteří se účastnili potlačení opozice po prosincových prezidentských volbách, se připojilo dalších devět zemí, které nejsou členy EU, ale udržují s ní úzké vztahy. Patří k nim Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Island, Lichtenštejnsko a Norsko.