Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Archiv rubriky: Izrael
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.
Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy
Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání
K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
Vrchní velitel Hamasu byl zabit, skupina hrozí odvetou
Představitel palestinské islámské skupiny Hamas Ahmed Said Khalil al-Jabari byl zabit během izraelských leteckých náletů na Pásmo Gaza. Jeho smrt potvrdil Izrael i Palestina. Spolu s al-Jabari zemřeli další čtyři Palestinci, podle BBC nálety zraněny i civilisty, včetně dětí. Mluvčí Hamasu Abu Zuhri uvedl, že „Izrael bude litovat momentu, kdy se k tomuto kroku rozhodl“. Podle analytiků může dojít k novému rozpoutání násilí mezi Hamasem a Izraelem.
Súdán obviňuje Izrael z leteckého útoku na zbrojní továrnu
V úterý byla v hlavním městě Súdánu Khartoum zničena zbrojní továrna Yarmouk, při výbuchu zemřeli dva lidé. Vláda Súdánu následně obvinila Izrael, že na továrnu zaútočila čtyři izraelská letadla. Ministr informací Ahmed Belal Osman uvedl, že Súdán na Izrael nezaútočí, přestože k tomu má dostatečné prostředky. Izrael jako již několikrát v historii nařčení nepotvrdil, ani nevyvrátil. Súdán bývá dlouhodobě obviňován z toho, že vyrábí a pašuje zbraně přes Egypt do pásma Gazy. Naopak Izrael vnímá africkou zemi jako bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Špičky americké republikánské strany kritizují současného amerického prezidenta kvůli zahraniční politice
Vrcholní představitelé americké republikánské strany senátoři Mike Rogers a John McCain kritizují současného amerického prezidenta Baracka Obamu za jeho zahraniční politiku. Současné silně protiamerické nálady v arabských zemích považují za výsledek jeho špatné zahraničně-politické koncepce. Jednotlivé arabské země se tak prý mylně domnívají, že USA zvolily politiku neangažovanosti. Od roku 2009 podle jejich názoru Barack Obama neudělal žádný veřejný proslov o zahraniční politice USA na Blízkém východě. Kritizují také nejednoznačnost s jakou se současná americká politika staví k problematice Izraele a Íránu.