Nikaragujský prezident Daniel Ortega dnes složil slavnostní slib. Učinil tak u příležitosti začátku svého 3. období ve funkci prezidenta země. Mezi ty, kteří se zúčastnili slavnostního ceremoniálu, patřili i prezidenti Venezuely a Íránu. Prezident Ortega slíbil, že jeho vládu nepostihnou dramatičtější změny. Mezi úspěchy jeho politiky patří stabilní nárůst ekonomiky a zvýšení kvality sociálního sektoru. I přes to je ale Nikaragua jednou z nejchudších zemí regionu.
Archiv rubriky: Amerika
Prezidenti Venezuely a Íránu prohloubí vztahy mezi oběma zeměmi
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je od pondělka na návštěvě Venezuely. Se svým protějškem, prezidentem Chávezem, posuzuje ekonomické dohody. Chtějí také ještě zesílit strategické vazby , které byly vytvořeny mezi oběma zeměmi. Podle prezidenta Cháveze Venezuelu i Írán spojuje společný úkol- zastavit šílenství imperialismu. Nezapomněl ani na svůj názor, který se týká vyjádření amerického ministertva zahraničí. ,, Venezuela i Írán jsou mírumilovné země, které nikdy nenapadli žádný jiný národ.“ Obě země jsou podle prezidenta Cháveze neustále napadány washingtonskou správou. Na adresu svého protějšku prezident Ahmadinejad prohlásil, že by ,,venezuelský lid měl být hrdý na svého prezidenta, který je zároveň i šampionem v boji proti imperialismu“.
Argentina je ochotna vyjednávat o Falklandách
To stojí v dopisu, který byl adresován generálnímu tajemníkovi OSN Ban Ki-Moonovi. Text dopisu vzpomíná na Brity, kteří vyhnali argentinské autority z ostrovů i přes to, že zde byli, podle argentinské strany, po právu. Proto Argentina ,, znovu zdůrazňuje své právo na opětovné získání moci nad Falklandskými a Sandwichovými ostrovy, stejně tak jako nad Jižní Georgií a jejich vodami“. Argentinu v jejím úsilí již dříve podpořila organizace CELAC a MERCOSUR.
Kolumbijská FARC oznámila, že je připravena jednat s vládou
To podle agentury RIO Novosti oznámila ve svém online prohlášení tato marxisticko- leninistická guerrila, která je USA, EU i Kolumbií označována za teroristickou organizaci. FARC je s kolumbijskou vládou připravena jednat o privatizaci, státních regulacích, svobodném obchodu, demokratické burze nebo vojenské doktríně.
Spojené státy vykázaly venezuelskou velvyslankyni z ambasády v Miami
Americké ministerstvo zahraničí dnes nařídilo venezuelské velvyslankyni, Livia Acosta Noguera, aby opustila USA. Ministerstvo zahraničí však stále odmítá podat vysvětlení. Pravděpodobným důvodem je podezření, že se velvyslankyně Acosta Noguera účastnila diskuse o možném kybernetickém napadení USA při jejím pobytu na venezuelské ambasádě v Mexiku.
Nový ministr obrany Venezuely je na americkém seznamu klíčových osob drogového obchodu
Podle zpravodajské agentury AVN prezident Chávez oznámil, že generál Henry Rangel Silva nahradí v pozici ministra obrany nynějšího ministra, gen. Carlose Mata Figueroa. V roce 2008 ale USA přidala jméno gen. Silvy na seznam klíčových osob pro obchod s drogami. To proto, že údajně podporoval kolumbijskou FARC, která je významným obchodníkem s drogami. Podle oznámení amerického ministerstva financí generál „materiálně asistoval u aktivit obchodu s drogami“. Údajně chtěl, aby venezuelská vláda více spolupracovala s levicovými rebely z FARC. Kvůli zápisu na seznamu zmrazila všechen generálův majetek, který spadá pod americkou soudní pravomoc.
Vytyčení cílů nové jamajské vlády
Podle premiérky Portie Simpson Miller je nejdůležitější vytvoření pracovních míst. Ty by poté měly podpořit růst ekonomiky země. Sama premiérka se nechala slyšet, že ,,největšími problémy Jamaiky je hlavně velký národní dluh, daňové zatížení a nedostatky v sociální sféře. Hlavně pak ve zdravotnictví a školství“. Její vláda by měla řešit i špatnou kvalitu infrastruktury. Premiérka by chtěla do rozhodnutí své vlády zapojit i lid. Hodlá neúnavně pracovat a netolerovat korupci.
Venezuelský prezident Hugo Chávez odsoudil výrok Washingtonu a přijal prezidenta Íránu
Prezidentu Chávezovi se příčí varování USA před navázáním úzkých vztahů s Íránem. Írán je totiž pod velkým tlakem kvůli svému jadernému programu, který kritizují západní mocnosti. Prezident Ahmadinejad je právě na návštěvě Latinské Ameriky, kde je jeho první zastávkou právě Venezuela. Prezident Chávez, který se netají podporou íránského prezidenta, se ke kauze vyjádřil se slovy, že ,, se latinsko-americký lid už nikdy nebude podřizovat Američanům“. Dodal také, že výroky mluvčího Ministerstva zahraničí Spojených států amerických ho rozesmály.
Wall street se připravuje na nejnižší odměny za posledních několik let
Během přípravy bank na zveřejnění zprávy o hospodaření čtvrtého kvartálu roku 2011 se objevily zmínky o pravděpodobně nejnižších ročních odměnách od roku 2008, kdy vypukla současná krize. To se děje v době, kdy je vedení finančních institucí pod palbou kritiky za vysoké platy svých nejvyšších činitelů. Lidé obeznámení se situací v investičních gigantech Goldman Sachs a Morgan Stanley tvrdí, že v první jmenované firmě klesnou odměny některým činitelům až o 60% a druhá jmenovaná firma je sníží o 30% v případě některých investičních bankéřů.
USA označily venezuelskou velvyslankyni za osobu „non grata“
Velvyslankyně Livia Acosta by měla zemi opustit v úterý. Minulý měsíc skupina amerických právníků požadovala vyšetřování pí. Acosta. Následně kanál Univisión odvysílal dokument, ve kterém přesvědčoval, že byla ve skupině velvyslanců Venezuely a Iráku, kteří vyjádřili zájem o nabídku skupiny mexických počítačových hackerů, kteří by se infiltrovali do systému Bílého domu, FBI nebo Pentagonu. Prezident Hugo Chávez celou kauzu označil za nepravdivou. Příslušné aparáty USA nechávají zatím celou záležitost bez komentáře.
Americká nezaměstnanost klesla na 8,5 %
Dostala se tak v prosinci na nejnižší hodnotu za poslední tři roky (od února 2009). V minulém měsíci americká ekonomika vytvořila 200 tisíc nových pracovních míst. Výsledky jsou lepší, než jaké byly odhady amerického ministerstva práce, které předpokládalo nezaměstnanost o dvě desetiny procenta vyšší. Prosinec byl již čtvrtým měsícem po sobě, kdy nezaměstnanost ve Spojených státech klesala.
Armáda USA zvýší svoji aktivitu v Tichomoří
To uvedl americký prezident Barack Obama. V rámci nové desetileté vojenské koncepce mají být posíleny jednotky v asijsko-pacifické oblasti, kde se však v posledních letech rozmáhá Čína. Podle ministra obrany Leona Panetty americká armáda zeštíhlí a tím se stane flexibilnější a agilnější, přesto však bezpečně schopná zasáhnout kdekoli na světě. Americký vojenský rozpočet nedávno zasáhly škrty, které se ovšem nedotkly odvětví vývoje moderních technologií. Spojené státy prý budou i nadále expandovat na poli rozšiřování strategických partnerství v regionu.
Prezident Íránu na návštěvě Latinské Ameriky
Příští týden íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad navštíví 4 země Latinské Ameriky, přesněji Venezuelu, Kubu, Nikaraguu a Ekvádor. Podle státní íránské televize Press TV jsou úzké vztahy se zeměmi Latinské Ameriky jednou z nejdůležitějších záležitostí zahraniční politiky. Mluvčí U.S. State Department ale řekla, že se Írán zoufale snaží najít spřátelené země. To proto, že na režim prezidenta Ahmadinejada je vyvíjen velký tlak. Írán dotoval několik venezuelských továren nebo postavil nemocnici v bolivijském Sucre. Na oplátku se do země dováží hovězí z jižní Ameriky.
Argentinská prezidentka nemá rakovinu
Operace ukázala, že prezidentka Cristina Fernandez rakovinu neměla. Ta ve středu podstoupila operaci štítné žlázy, díky níž měl být prezidentce odstraněn rakovinový nádor. Podle lékařů byla tato operace dostatečným řešením nové diagnózy. Další ozařování by proto byla zbytečná.
Jamajka se chce stát republikou
Oficiální hlavou státu je britská královna Alžběta II. Předsedkyně jamajské vlády Portia Simpson Miller oznámila, že se hodlá zasadit o ustanovení republiky. Podle ní je nyní pravý čas pro to, aby se tento ostrovní stát plně osamostatnil. Dodala ale, že si královny Alžběty II. velice cení. Odpověď Buckinghamského paláce zní tak, že ,, záležitost ohledně hlavy státu je jen a pouze záležitostí jamajské vlády a lidu“.
Írán oznámil nové vojenské cvičení v úžině Hormuz – napětí roste a Západ připravuje zásoby ropy
Írán oznámil v pátek nové vojenské cvičení v úžině Hormuz, která je nejdůležitějším ropným uzlem na světě. Agentura Reuters přinesla informace od nejmenovaného diplomata o tom, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již diskutuje o krizovém plánu na využití strategických zásob ropy v USA, EU a Japonsku a úplném nahrazení dovozu ropy z Perského zálivu, který by v případě, že by Írán zablokoval Hormuz, zcela zkolaboval. Celkem by tak po dobu jednoho měsíce byly strategické zásoby schopny uvolnit 14 milionů barelů denně po dobu jednoho měsíce. Jen Hormuzským průlivem ale v současnosti denně projde 16 milionů barelů ropy denně.
Americký prezident Barack Obama chce vyrovnat vojenské síly Číny
Americký prezident Barack Obama kromě změn v americké armádě zmínil, že chce své působení zaměřit na vyrovnání vojenské moci Číny a na zastavení hrozby Íránu. Spojené státy si tak musely stanovit priority v obranné politice. V průběhu následujících deseti let by tak úspory měly čítat až 500 miliard USD.
Mítink prezidentů Venezuely a Peru
Peruánský prezident Ollanta Humala a venezuelský prezident Hugo Chávez podepíší dohody, které se týkají obchodních a energetických strategií. Ty by měly ještě prohloubit přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. Podpis dohod je výsledkem summitu, který se konal v neděli v Caracasu. Dalším bodem programu byl dialog na téma peruánských imigrantů. Ti s vidinou lepší budoucnosti hromadně utíkají do Venezuely.
Diplomatická konzultace mezi Kubou a Pákistánem
Havanu navštívil pákistánský ministr zahraničí Alamgir Bashar Khan Babor, který se zde setkal se svým kubánským protějškem Marcosem Rodriguezem. Hovořili hlavně o mezinárodní politice. Pákistánský ministr zdůraznil důležitost podobných setkání, díky kterým jsou vztahy mezi oběma zeměmi velice přátelské. Při setkání padla zmínka i o americkém embargu, které Pákistán odsuzuje. Země si pomáhají i vojensky. V roce 2005 poslala Kuba více jak 2000 vojáků do Pákistánu. Ten na oplátku poslal pomoc, když ostrov zasáhla série hurikánů v roce 2008.
Argentina: zákon o vlastnictví půdy cizinci
Argentinský senát schválil zákon, který omezuje cizince v koupi argentinské půdy. Cizinec (zahraniční firma, stát..) si od nynějška bude moci koupit max. 1000 ha nejúrodnější půdy, která se nachází v oblasti pamp. Pokud si bude kupovat půdu v jiné oblasti, její cena nesmí přesáhnout cenu 1000 ha půdy z pampy. Navíc půda vlastněná cizinci nesmí přesáhnout 15% půdy celého státu. Argentinu teď čeká celostátní inventura půdy. Nikdo totiž neví, kolik % vlastní cizinci. Odhady hovoří o 10%.
Paraguay: výskyt slintavky a kulhavky
Nemoc byla nalezena v malém stádě dobytka v provincii San Pedro, severovýchodně od hlavního města Asunción. Vláda proto okamžitě vyhlásila pohotovost ohledně zvířecí hygieny a hlavně karanténu ranče, na kterém se nemoc vyskytla. Nemoc by ale údajně neměla ohrozit export hovězího masa, ani zvířata z okolních států. Paraguay patří mezi hlavní exportéry hovězího masa na světě.
Írán je největší hrozbou světového míru, tvrdí kanadský premiér
Kanadský premiér dnes Stephen Harper řekl, že režim, který vládne v Teheránu je největší hrozbou pro světovou bezpečnost a může mít zájem na použití jaderné zbraně. Íránské výhružky o uzavření Hormuzského průplavu jen dokazují, jak je Írán pro zbytek planety nebezpečný.
Kanadská vláda uzavřela byt Saadi Kaddáfího v Torontu
Kanadská federální vláda neumožní Saadi Kaddáfímu, synovi bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, přístup do jeho vlastního bytu v Torontu. Byt za 1,6 milionu kanadských dolarů, který Saadi Kaddáfí vlastní už 5 let, však není na prodej. Jmění Saadi Kaddáfího bylo zmraženo Radou bezpečnosti OSN.