Již druhý den je druhá největší ropná rafinérie Cardón neaktivní z důvodu technologického selhání. V tomto stavu by mohla rafinérie zůstat až 2 týdny. Technologické škody jsou na venezuelských rafinériích celkem časté. To následně vede k nepravidelnému celkovému objemu vyvážené ropy ze země.
Archiv rubriky: Jižní Amerika
Zdravotní stav bývalého brazilského prezidenta se zlepšuje
Podle brazilského lékařského bulletinu se zdravotní stav bývalého prezidenta Luize Inacia Lula da Silva výrazně zlepšuje. Bývalý prezident v únoru dokončil sérii chemoterapií. To proto, že mu byla diagnostikována rakovina hrtanu. Přes to byl v sobotu hospitalizován v Sýrijsko- libanonské nemocnici v Sao Paulu kvůli plicní infekci.
Generální tajemník Rio +20 věří, že konference proběhne bez problémů
Generální tajemník konference Rio+20 Sha Zukang uvedl, že Brazílie, jakožto hostitelská země dělá maximum pro to, aby červnová konference proběhla bez problému. Vyzdvihl především silné vedení země, které je odpovědno za hladký průběh konference. Rio +20 navazuje na konferenci Earth Summit Río’92. Na Rio +20 se bude definovat model pro příštích 20 let, jehož základními kameny je ochrana ekosystémů, zvýšení kvality života nebo vymýcení chudoby.
Protesty v Ekvádoru proti hornickým projektům
Několik stovek osob, zejména ekvádorských domorodců, se vydalo na dvoutýdenní pochod, během něhož protestují proti hornickým projektům velkého měřítka. Pochod se započal v ekvádorské části Amazonie, kde čínská těžební společnost byla pověřena k vypracování plánů pro velký měděný důl. Hlavní ekvádorská společnost domorodců Conaie uvedla, že ,,větší hornické projekty budou znamenat znečištění vodních toků nebo nucené stěhování obyvatel“. Podle prezidenta Rafaela Correy větší hornické projekty pomohou potřebnému rozvoji země.
Na Summit Amerik nebude pozvána Kuba
I přes výhružky některých latinskoamerických, především levicových, států oznámil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, že delegace Kuby nebude na summit pozvána. Po svém setkání s gen. Raúlem Castrem prezident Santos uvedl, ,,že bez souhlasu všech účastněných zemí nemůže být kubánská delegace pozvána na Summit Amerik v Cartageně. Proti její přítomnosti se stavěly hlavně Spojené státy, podle nichž by se summitu měly účastnit pouze demokratické země. Podle Kuby je,,nepozvání její delegace nepřijatelné“. Z tohoto závěru obvinila především Spojené státy. Summitu Amerik, který se letos koná v kolumbijské Cartagena de las Indias, se účastní členské země Organizace amerických států ( OAS). Právě z této organizace byla Kuba roku 1962 vyloučena z důvodu nedemokratického politického systému.
Brazilské Sao Paulo má kvůli stávce řidičů nedostatek paliva
Kvůli stávce řidičů nákladních vozů se již druhý den od jejího počátku potýká jedno z největších brazilských měst Sao Paulu s nedostatkem paliva. Řidiči stávkují kvůli plánovaným omezením, které by měly limitovat možnost použití některých silnic. Tímto krokem chce vláda Sao Paula předcházet dopravním zácpám, které město sužují. Podle řidičů by ale toto omezení přineslo jen dražší výdaje na dopravu, jelikož by byli nuceni jezdit delšími cestami. Reprezentant benzínových pump ve městě oznámil, že většina stanic se potýká s nedostatkem paliva a ethanolu, některé nemají již nic. Do stávky se zapojilo na 800 řidičů nákladních vozidel.
Peruánci protestují proti tvrdým pokutám za nelegální těžbu zlata
Několik tisíc lidí protestovalo ve východní Amazonii proti novým sankcím za nelegální těžbu zlata. Až 10 let odnětí svobody hrozí těm, kteří budou zlato nelegálně těžit nebo budou jinak poškozovat přírodní prostředí. Podle horníků v Madre de Dios, jednom z nejdůležitějších zlatých dolů, díky novému zákonu mohou přijít tisíce lidí o práci. Podle vlády by ale tento zákon měl nabádat horníky k získání povolení a snížit znečišťování životního prostředí. Horníci a jejich rodiny se protesty snaží zmírnit sankce, vztažené na nelegální těžení. Dále obvinili vládu, že chce, aby těžbu zlata ovládly velké společnosti.
Majitel dolu, ve kterém byli zavaleni chilští horníci, zaplatí milionů dolarů
5 milionů dolarů zaplatí Sam Esteban mining company, která důl vlastní, za vyprošťovací akci, díky níž bylo 33 chilských horníků vyproštěno ze zavaleného dolu. Horníci v dolu strávili 69 dní. Podle chilské vlády je 5 milionů dolarů pouze čtvrtinou celkové ceny záchranné operace. Tu vláda vyčíslila na 22 milionů dolarů. Správce dolu ale oznámil, že společnost je na pokraji bankrotu a nemůže si dovolit zaplatit více. Nejdražší složkou záchranné akce bylo hlavně vyvrtání 700 metrové šachty, kterou následně bylo všech 33 horníků vytaženo.
Brazilská ekonomika předběhla ekonomiku Velké Británie
Růst brazilské ekonomiky, která je momentálně 6. největší světa, byl za rok 2011 2,7%. Ekonomika Velké Británie vzrostla pouze o 0,8%. Předpovědi Institutu ekonomie a sociálního výzkumu (NIESR) a dalších ekonomických složek mluví o tom, že by ekonomika Brazílie měla být nyní větší, než ekonomika Velké Británie. Brazilské ekonomice velice pomáhají vysoké ceny ropy a potravin. Brazilský ministr financí uvedl, že ,, není důležité být mezi šesti největšími ekonomikami světa, ale je důležité, že Brazílie je jednou z nejdynamičtějších ekonomik se stabilním růstem“.
Íránský ambasador v Havaně zdůraznil důležitost vztahů Íránu a zemí Latinské Ameriky
Pan Ali Chegeni, íránský ambasador na Kubě uvedl, že ,, politika USA, která se zaměřila na izolaci Íránu na poli mezinárodní politiky, nesplnila svá očekávání. Důkazem mohou být prohlubující se vztahy Íránu se zeměmi Latinské Ameriky“. Hlavně pak s Venezuelou, Kubou, Nikaraguou a Ekvádorem, tedy se zeměmi, které navštívil íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad při své cestě do Latinské Ameriky. Pan ambasador dodal, ,, že právě tyto země podporují fakt, aby měl Írán svobodný přístup k jaderným technologiím“.
Prezident Venezuely Chávez: tumor byl maligní
To potvrdil sám prezident Hugo Chávez. Ten minulé pondělí podstoupil operaci, během níž mu byla vyňata léze z pánve. Tedy ze stejné oblasti, ze které byl prezidentovi před rokem vyoperován karcinogenní nádor. Jako v prvním případě i nyní operaci provedli kubánští lékaři.
Peruánská policie zatkla hlavního představitele skupiny Sendero Luminoso
Peruánská policie se domnívá, že pan Walter Diaz Vega je šéfem maoistické levicové organizace Sendero Luminoso. Jedním z důkazů je fakt, že pan Diaz Vega reorganizoval skupinu po té, co byl minulý měsíc zatčen její dosavadní vůdce Comrade Artemio. Policie zatkla podezřelého v severní části země. Policejní šéf gen. Raúl Salazar oznámil, že ,, pan Diaz Vega měl na starost organizaci ozbrojeného křídla skupiny, které mělo za úkol zabít informátory, kteří se do skupiny infiltrovali, aby umožnili zatčení pana Artemia“. Ten byl minulý měsíc nalezen na břehu řeky s vážným střelným zraněním.
Brazílie žádá USA, aby odstranilo tržní bariéry na některé brazilské výrobky
O tom diskutoval brazilský ministr zahraničí Ruy Nogueira s americkým státním tajemníkem Williamem Burnsem. Ministr Noguera dále požádal státního tajemníka o přezkoumání Smlouvy o ekonomické a komerční spolupráci. Ta nastavuje regulace výměn a investic mezi zeměmi. Během setkání státní tajemník projevil zájem Spojených států o brazilské investice. Ty by měly být hlavně z oblasti biopaliva a energií.
Parlatino podporuje Argentinu v jejím nároku na Falklandy
Latinskoamerický parlament ( Parlatino), jež tvoří zástupci 23 latinskoamerických zemí, schválil oficiální podporu Argentiny v její rozepři s Velkou Británii kvůli Falklandským ostrovům. V deklaraci, kterou podepsal prezident Elias Castillo, Parlatino žádá Velkou Británii, aby učinila kroky, které by ukončily ,,kolonizaci ostrovů“. Deklarace podporuje nárok Argentiny i na další území v jižním Atlantiku. Jedná se o Sandwichovy ostrovy a ostrov Jižní Georgia.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Argentina by mohla znovuzavést lety na Falklandy
Tak se vyjádřila prezidentka Cristina Fernández na ceremoniálu začátku nového legislativního roku. Letadla by mohla létat mezi Buenos Aires a Falklandskými ostrovy. Na možnost přerušení letecké dopravy reagovala Velká Británie obnovením plánů k výstavbě letiště na ostrově Svatá Helena. Při svém projevu se vyjádřila i k ,,militarizaci“ Falkland, kvůli níž podala Argentina oficiální stížnost k OSN. Podle jejích slov je na ostrovech 2 955 obyvatel, z nichž je 1 000 osob je příslušníky britské armády.
Prezident Venezuely je po operaci
Podle svých slov se prezident Hugo Chávez cítí po operaci, která proběhla během pondělní noci, výborně. Tým kubánských lékařů mu odstranil maligní lézi, která se nacházela v oblasti pánve.
Velká Británie: „Argentina se snaží zaujmout politiku konfrontace“
To kvůli postoji, který Argentina zaujala ve věci Falklandských ostrovů. Argentina momentálně zakázala téměř 20 velkým společnostem, aby dovážely do země britské zboží. Tento krok je podle mluvčího britského premiéra Davida Camerona ,,kontraproduktivní“. Podle britského ministerstva zahraničí tento krok není jen záležitostí trhu Velké Británie, ale trhu EU celkově. Velká Británie je zároveň jedním z největších investorů v Argentině. Mluvčí britského premiéra oznámil, že ,,vytvoření takovýchto bariér není v zájmu argentinské ekonomiky“.
Akcie argentinské ropné společnosti YPF poklesly o 7%
To kvůli obavám, že argentinská vláda podá trestní oznámení na společnost YPF. Ta totiž odmítla pustit členy argentinské vlády na zasedání svého vedení. YPF je kontrolována španělskou ropnou společností Repsol. Pokles akcií o 7% zapříčinil i státní svátek, který v pondělí Argentina slavila. Na společnost YPF je momentálně vyvíjen velký tlak. To proto, aby společnost zvýšila svou produkci ropy.
Vůdce peruánské teroristické skupiny obviněn
Vůdce skupiny Sendero luminoso ( v překladu Světlá cesta) Florindo Eleuterio Flores Hala, alias ‘Artemio’ je obviněn z terorismu a obchodování s drogami. Jeho zatčení proběhlo před dvěma týdny na základě informace jednoho ze členů Sendero luminoso. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody. Soud by se měl konat během následujících 4 měsíců.
V Teheránu probíhá íránsko-latinskoamerická konference
V rámci konference zástupci Íránu jednají s představiteli zemí Latinské Ameriky o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Podle úředníků íránského ministerstva zahraničí má Latinská Amerika zvláštní postavení v zahraniční politice Íránu kvůli možnostem vzájemné spolupráce kvůli geografické poloze či přírodním zdrojům. V současnosti je roční objem obchodu mezi Íránem a Latinskou Amerikou ve výši 5 miliard dolarů, přičemž hlavním obchodním partnerem Íránu je Venezuela.
Bolívie bude diskutovat s USA o vydání bývalého prezidenta
Bolívie žádá USA o vydání bývalého prezidenta Bolívie Gonzála Sáncheze de Lozada. Ten by mohl po návratu do vlasti čelit obvinění ze zabití. Vydání bývalého prezidenta je tématem diskuze, která se odehraje v souladu se smlouvou podepsanou v listopadu 2011. Ta se zabývá vzájemným respektem a spoluprací obou zemí. Bývalý prezident Sánchez de Lozada rezignoval v roce 2003. Do USA odletěl po té, co byl obviněn ze zabití, která se stala během tzv. války o plyn. Stála život 67 lidí a více, jak 400 osob bylo zraněno. Již v roce 2008 Bolívie poprvé požádala USA o jeho vydání. Odpovědi se jí nedostalo, hlavně kvůli špatným vztahům mezi oběma zeměmi.
Kolumbie chce posílit své vztahy s Indií
I to je důvodem k návštěvě kolumbijské ministryně zahraničních věcí Patti Londoño. Ta navštíví indické hlavní město Nové Dillí v polovině března. Podle oficiálního prohlášení se ministryně setká s představiteli důležitých společností, se kterými prodiskutuje růst vzájemné spolupráce. Dalším bodem programu by mělo být podepsání pětiletého programu, který má posílit spolupráci zemí v oblasti kultury. Ministryně se dále setká s představiteli vlády, se kterými bude jednat o společné agendě v rámci členství obou zemí v Radě bezpečnosti OSN.