Tradičně je tento post předáván kandidátovi doporučovanému Spojenými státy, nicméně nyní se 35 bývalých manažerů této instituce rozhodlo podpořit právě nigerijskou ministryni Ngozi Okonjo-Iweala. Další skupina bývalých funkcionářů zase podporuje Kolumbijce Jose Antonia Ocampa. Představitelé Světové banky tak musí poprvé za 60 let od založení této instituce volit celkem mezi třemi kandidáty. Krom výše zmiňovaných se o post uchází i Jim Yong Kim za USA.
Archiv rubriky: Kolumbie
Prezident Kolumbie reaguje na propuštění rukojmí FARC
Prezident Juan Manuel Santos se vyjádřil k propuštění 10 osob z řad policistů a vojáků, kteří byli včera propuštěni levicovou guerrilou FARC. Prezident Santos uvedl, že si velice váží kroku guerrily. Zdůraznil ale, že propuštění těchto zadržovaných nestačí k tomu, aby vláda s FARC uzavřela mír a ukončila tak 40 boj. Již dříve guerrila oznámila, že již nehodlá zadržovat více osob. Přesto ale stále drží stovky civilistů. K jejich osudu se FARC nevyjádřila.
FARC propustila posledních 10 držených osob z řad policistů a vojáků
Kolumbijská levicová guerrila FARC v pondělí propustila 10 rukojmí. Jedná se o poslední zadržované osoby z řad vojáků a policistů. Někteří z nich strávili v zajetí až 14 let.Propuštěné osoby vyzvedly v kolumbijské džungli vojenské helikoptéry, které je přenesly do města Villavicencio ve střední Kolumbii. Propuštění rukojmí z řad vojáků a policistů bylo jednou z podmínek vlády Juana Manuela Santose ve věci uzavření míru s FARC. Ten by tak mohl ukončit 40 letý boj mezi touto levicovou guerrilou a vládou. I přes propuštění 10 členů armády a policie, drží FARC v zajetí stovky civilistů.
Kolumbijská vláda je připravena na propuštění rukojmí levicové guerrily
Podle oznámení nejznámější kolumbijské levicové guerrily FARC by dnes mělo dojít k propuštění rukojmí. Jedná se o posledních 10 rukojmí z řad vojáků nebo policistů. Přesné číslo propuštěných organizace FARC neuvedla. Jisté ale je, že zbytek z 10 zadržovaných osob bude propuštěn ve středu. Na záchranné akci spolupracuje kolumbijská vláda s Červeným křížem. Dnes dopoledne vzlétly z města Villavicencio 2 vládní choppery. Ty mají za úkol propuštěné osoby vyzvednout. Právě propuštění posledních rukojmí z řad vojáků a policistů je jednou z podmínek vlády prezidenta Juana Manuela Santose ve vyjednávání o míru s FARC. I přes to tato levicová guerrila drží ještě stovky rukojmí z řad civilního obyvatelstva.
Venezuela a Kolumbie by mohly těžit ropu společně
Kolumbijský Ecopetrol a venezuelská PDVSA by mohly vytvořit alianci, v jejímž rámci by obnovily produkci 4 ropných polí na území Venezuely, což by vedlo ke zvýšení odčerpané ropy z 40 000 barelů denně na 100 000 barelů za den. To oznámil kolumbijský ministr dolů a energetiky. Tento záměr je součástí série pokroků v energetické spolupráci mezi oběma zeměmi. Právě o této spolupráci diskutoval kolumbijský ministr dolů a energetiky Mauricio Cárdenas se svým venezuelským protějškem Mauriciem Cárdenasem v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
Kolumbijský parlament bude jednat o dekriminalizaci výsadby nelegálních plodin
Dekriminalizace se tedy týká i výsadby koky pravé, z jejichž listů se získává kokain. Záměrem případné dekriminalizace by bylo svrhnutí černého obchodu s listy koky pravé. Právě černý obchod s drogami, spolu s obchodem se zbraněmi, je výraznou součástí ekonomiky levicových guerril. Kolumbijský parlament bude o dekriminalizaci výsadby zakázaných plodin jednat v dubnu. Již na začátku měsíce se bude projednávat případná legalizace drog v rámci Summitu Amerik, který se bude konat v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
Kolumbijská guerrila FARC potvrdila data propuštění rukojmích
Tato nejznámější kolumbijská levicová skupina oznámila, že první skupina rukojmích bude propuštěna 2. dubna. Zbytek z 10 zadržovaných pustí na svobodu o dva dny později. Obě propuštění se budou konat u města Villavicecio ve střední Kolumbii. FARC tak propustí posledních 10 rukojmí z řad policistů a vojáků. Některé z nich držela na 12 let. Proces dohody o propuštění doprovázely podmínky, ze strany levicových rebelů. Požadovali například humanitární kontrolu ve státních věznicích, kde jsou vězněni členové FARC. Právě proces kontrol termín propuštění oddaloval.
Americký prezident Barack Obama navrhl na post prezidenta Světové banky Jim Yong Kima
Jim Yong Kim je americký občan, narozen v Jižní Koreji, který je rektorem prestižní Dartmouth College. Americký prezident Barack Obama jej navrhl jako kandidáta na post prezidenta Světové banky. Toto rozhodnutí je překvapivé a prezident Obama jej obhajuje kromě ekonomické erudice také velkým množstvím zahraničních zkušeností, kterými Jim Yong Kim disponuje. Původním oborem JimYong Kima není ekonomie, ale zdravotnictví. Jim Yong Kim vystudoval medicínu na Hardvardu a pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dalšími kandidáty jsou nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala a bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo.
Propuštění 10 rukojmí FARC se posunuje na 30. března
To potvrdil kolumbijský delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže. Propuštění se tak posunulo z pondělí 26. 3. na pátek 30. 3. Právě Červený kříž, ve spolupráci s kolumbijskou vládou a organizací Kolumbijci a Kolumbijky pro mír (CCP) zorganizoval záchrannou akci pro těchto 10 rukojmí. Ta by měla začít 28. 3. Po propuštění těchto 10 osob již nebude tato levicová guerrila držet rukojmí z řad policistů nebo vojáků. K osudu svých rukojmí z řad civilního obyvatelstva se zatím stále nevyjádřila.
Nigerijská ministryně financí a bývalý kolumbijský ministr financí budou nominováni na post šéfa Světové banky
Nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala i bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo jsou zkušenými ekonomy a diplomaty. Podle zdrojů by měl být bývalý kolumbijský ministr financí Ocampo nominován Brazílií a nigerijská ministrině Okonjo-Iweala Jižní Afrikou. Poslední termín nominace kandidátů je do pátku 23.3. Administrativa vlády prezidenta USA Obamy oznámila, že svého kandidáta zveřejní do tohoto data. Předpokládá se, že právě další americký kandidát nahradí dosavadního šéfa Světové banky Roberta Zoellicka. To by se mohlo stát hlavně díky podpoře EU a většiny ostatních států. Američané šéfují Světové bance již od jejího založení po 2. světové válce. Mezinárodní měnový fond pak vždy vedl evropan. Rozvíjející se ekonomiky by si již dlouho přály přerušit americko- evropské vedení Brettonwoodského systému. Dosud se jim ale nepodařilo sestavit tak silnou koalici, které by se to povedlo.
Kolumbijská FARC oznámila, že je připravena propustit 10 rukojmí
Jedná se o propuštění 10 rukojmí z řad policistů a vojáků. K osudu civilních rukojmí se tato nejznámější kolumbijská levicová guerrila nevyjádřila. FARC ale požaduje po vládě, aby vyslala humanitární kontrolu do státních věznic, kde si svůj trest odpykávají členové guerrily. Svůj požadavek skupina adresovala přímo prezidentu Kolumbie Juanu Manuelu Santosovi. Právě vyslání humanitární kontroly by mohlo propuštění rukojmí oddálit. FARC již na začátku roku 2012 oznámila, že je ochotna vyjednávat o příměří. Vláda prezidenta Santose ale její návrh nepřijala. To hlavně z důvodu nedůvěry prezidenta ve věrohodnost skupiny. V únoru prezident Santos uvedl, že jeho vládu zajímá pouze definitivní ukončení činnosti levicových guerril.
Státy ALBA stále nepotvrdily svou účast na Summitu Amerik
Podle bolivijského prezidenta Eva Morálese se prezidenti členských zemí Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky ( ALBA) stále nerozhodly, jestli se zúčastní summitu Organizace amerických států ( OAS). Důvodem je nepovolená účast kubánské delegace. Prezident Moráles dodal, že s prezidenty ostatních členských států ALBA o přítomnosti své delegace na Summitu Amerik jedná. Termín jejich rozhodnutí není známý. Summit Amerik se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Zde se bude, mimo jiné, debatovat i o případné legalizaci drog.
Protesty v Bogotě kvůli lepším městským službám
Především hromadná doprava kolumbijského hlavního města byla ochromena kvůli protestům. Lidé, kteří vyšli do ulic se domáhali zlepšení hromadné dopravy a snížení cen jízdného. Podle protestujících je hlavní autobusová linka TransMilenio přelidněná, předražená a často její autobusy nejezdí včas. Starosta Bogoty Gustavo Petro již dříve slíbil zlepšení situace v městské hromadné dopravě. Autobusové zastávky obsadily tisíce demonstrantů. Většina z nich byla z řad studentů. Na mnoha místech zasahovala i policie.
Datum propuštění rukojmí FARC ještě není známo
Je ale velice možné, že k propuštění desítky rukojmí by mohlo dojít na konci tohoto měsíce. To oznámila mluvčí Výboru mezinárodního červeného kříže María Cristina Rivera. Stane se tak po tom, co s bezpečnostními dokumenty budou souhlasit vlády Kolumbie a Brazílie. V rámci těchto protokolů je potřeba v dané oblasti rozestavět bezpečnostní síly a především zastavení nepřátelství.
Na Summitu Amerik se bude projednávat i legalizace drog
Summit Organizace amerických států ( OAS) se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias a zúčastní se ho delegace všech členských států. K možnosti legalizace drog se kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyjádřil se slovy, že ,, nikdo na toto téma nemá perfektní odpověď. Důkladná debata je ale nutností“. Proti legalizaci drog se staví především USA přes to jsou je země ochotna o legalizaci diskutovat. Pro diskuzi na toto téma jsou hlavně středoamerické státy, např. Kostarika. Především středoamerické státy se potýkají se zvýšenou kriminalitou a se vzrůstajícím vlivem drogového průmyslu. Těmto státům slíbil americký vice- prezident Joe Biden pomoc.
Na Summit Amerik nebude pozvána Kuba
I přes výhružky některých latinskoamerických, především levicových, států oznámil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, že delegace Kuby nebude na summit pozvána. Po svém setkání s gen. Raúlem Castrem prezident Santos uvedl, ,,že bez souhlasu všech účastněných zemí nemůže být kubánská delegace pozvána na Summit Amerik v Cartageně. Proti její přítomnosti se stavěly hlavně Spojené státy, podle nichž by se summitu měly účastnit pouze demokratické země. Podle Kuby je,,nepozvání její delegace nepřijatelné“. Z tohoto závěru obvinila především Spojené státy. Summitu Amerik, který se letos koná v kolumbijské Cartagena de las Indias, se účastní členské země Organizace amerických států ( OAS). Právě z této organizace byla Kuba roku 1962 vyloučena z důvodu nedemokratického politického systému.
Kolumbie chce posílit své vztahy s Indií
I to je důvodem k návštěvě kolumbijské ministryně zahraničních věcí Patti Londoño. Ta navštíví indické hlavní město Nové Dillí v polovině března. Podle oficiálního prohlášení se ministryně setká s představiteli důležitých společností, se kterými prodiskutuje růst vzájemné spolupráce. Dalším bodem programu by mělo být podepsání pětiletého programu, který má posílit spolupráci zemí v oblasti kultury. Ministryně se dále setká s představiteli vlády, se kterými bude jednat o společné agendě v rámci členství obou zemí v Radě bezpečnosti OSN.
Kolumbijská FARC oznámila propuštění několika rukojmí
Tato nejznámější levicová guerrila Kolumbie oznámila propuštění svých rukojmí z řad vojáků a policistů. Jedná se o 10 osob. K osudu civilních rukojmí se nevyjádřila. Podle BBC skupina dále oznámila, že již nebude podnikat únosy osob, za které následně bude žádat výkupné. V prosinci loňského roku FARC oznámila jména 6 držených, které hodlala propustit. V lednu ale termín propuštění odložila, v důsledku údajné militarizace oblasti kolumbijskou armádou. Kolumbijská vláda nedávno odhalila svou novou strategii pro boj s levicovými skupinami. Ta spočívá hlavně v destrukturalizaci levicové skupiny.
Zemřel Wilson Correa- logistická a ekonomická hlava FARC
Stalo se tak při boji mezi FARC a kolumbijskou armádou na severovýchodě země. Pan Correa se staral nejen o logistiku a ekonomiku FARC. Nejspíše byl také zodpovědný za bombový útok v roce 2001, který si vyžádal přes 20 obětí. Těmi byli příslušníci kolumbijské armády. Tento měsíc kolumbijská vláda uvedla do praxe nový způsob boje proti levicovým guerrilám. Ten se snaží o destrukturalizaci skupin. Strategie by měla levicové skupiny poškodit i ekonomicky.
Kolumbijský prezident odmítá příměří s levicovými guerrilami
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v úterý oznámil, že jeho vládu zajímá jen definitivní ukončení činnosti levicových guerril. S těmi kolumbijská vláda bojuje téměř 50 let. Teoretické uzavření příměří s těmito skupinami nebere jako možný konec boje. Prezident dále ubezpečil, že s bojem proti terorismu, násilí a zločinům nehodlá přestat. Tento měsíc vláda oznámila, že se strategie boje proti guerillám změní. Stalo se tak po té, co FARC oznámila, že je ochotna s vládou jednat o příměří. Vláda prezidenta Santose návrh odmítla.
Kolumbijská vláda mění strategii boje s levicovými guerrilami
Nová strategie boje obsahuje více, než 20 nových aspektů, které zahrnují vojenské, logistické nebo soudní akce. Dřívější forma boje spoléhala na zajmutí nebo zabití vůdců levicových skupin. Nyní se vládní boj hodlá zaměřit na strukturu a ekonomiku skupin bez zbytečných ztrát na životech. Velký důraz se bude dávat hlavně na destrukturalizaci skupiny. Nejznámější kolumbijskou levicovou guerrilou je FARC. Ta na začátku roku oznámila, že je ochotna vyjednávat s vládou o míru. Vláda návrh nepřijala hlavně z důvodu nedůvěry prezidenta Santose v upřímnost guerrily.
Venezuela a Kolumbie prohloubí spolupráci v boji proti drogovému průmyslu
Tato skutečnost vyšla najevo po schůzce ministrů obrany obou zemí, která se odehrála v Kolumbii. Spolupráce se nebude zaměřovat jen na boj proti narkoprůmyslu, ale i na vyšetřování únosů nebo vydírání. Dalším společným zájmem pak bude boj proti ilegálním ozbrojeným skupinám, jakými jsou např. levicoví rebelové FARC v Kolumbii. V operacích bude dáván velký důraz na vzdušné síly. Ty budou hrát hlavní roli při snahách o dopadení letadel, v nichž se pašují drogy z jižní Ameriky, které dále putují hlavně na severoamerický trh.
Nejhledanější polovojenský kolumbijský vůdce zatčen ve Venezuele
Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos oznámil, že vůdce pravicové polovojenské skupiny Hector German Buitrago byl zatčen na východě Venezuely. Ten je obviněn ze zločinů, jakými jsou vraždy, únosy a obchod s drogami. Podle prezidenta měl zatčený hlavní roli ve válce v regionu Llanos Orientales, která si vyžádala tisíce obětí. Již dříve prezident Santos oznámil zatčení bratrů p. Buitraga. Jeho a jeho bratry by měla venezuelská vláda vydat zpět do Kolumbie během čtvrtka.