Kolumbie již nadále nebude uznávat jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru

Rozhodnutí přichází 9 dní poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN překreslil námořní hranice v Karibiku ve prospěch Nikaragui, čímž ukončil několik dekád trvající spor o ostrovy San Andres. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že změnit hranice mohou jen státy, nikoliv soud. Tím prezident Santos odstoupil od Bogotské deklarace podepsané v roce 1948. Nové hranice rozšiřují oblast Nikaragui o 70 000 kilometrů čtverečních, na jejichž dně by se mohla nacházet ropná ložiska.

Povstalci z FARC propustili na znak dobré vůle 4 čínské pracovníky

Tlumočník a 4 čínští pracovníci byli propuštěni skupinou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a předáni členům Červeného kříže poté, co byli drženi více než rok. Podle agentury Reuters jde o projev dobré vůle a ochoty k jednání s kolumbijskou vládou. FARC a vládní představitelé Kolumbie v posledních dnech vyjednávají na Kubě o ukončení 5 desetiletí trvajícího násilí. Na začátku mírových jednání vyhlásila skupina FARC dvouměsíční příměří.

Sporné ostrovy v Karibském moři přiřkla OSN Kolumbii, Nikaragua dostala větší námořní území

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN zamítl požadavek Nikaragui na ostrovy Roncador, Quitasueno, Serrana, Serranilla, Bajo Nuevo, Cayo Bolivar a Alburquerque, které zůstanou kolumbijské. Soud nicméně překreslil námořní hranice, když rozšířil nikaragujskou oblast. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil rozhodnutí ICJ rozšířit nikaragujskou námořní hranici za „protichůdný a špatný krok“. Nikaragujský protějšek Daniel Ortage rozsudek přivítal s tím, že „soud dává zemi jen to, co jí patří, a to tisíce kilometrů přírodních zdrojů“.

Mírové rozhovory na Kubě přinesly hned první den úspěch, povstalci z FARC přerušují boje

Povstalci ze skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se dohodli s kolumbijskou vládou na mírových jednáních na Kubě, jenž má ukončit 5 desetiletí trvající boje, na vyhlášení tzv. vánočního dvouměsíčního příměří, které potrvá od úterý 20. listopadu do 20. ledna. Na mírovém jednání má být diskutováno 5 hlavních bodů: pozemková reforma, ukončení ozbrojeného konfliktu, garance vzniku politické opozice a občanské participace, ukončení obchodu s drogami a pomoc obětem konfliktu. Podle vládních dokumentů mělo od začátku bojů zemřít na 600 000.

Kolumbijská vláda vyjednává o míru s levicovou guerrilou FARC

To potvrdil prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Jednání s nejznámější levicovou guerrilou FARC by tak mohla ukončit téměř 50 let trvající spor mezi oběma stranami. Prezident Santos i přes toto potvrzení nesdělil bližší informace. Podle místních médií ale zástupci obou stran již podepsali první smlouvy. Stát se tak mělo v kubánské Havaně.

Produkce kolumbijského kokainu klesla o 25%

Za poslední rok produkce čistého kokainu v Kolumbii klesla o 25%, od roku 2001 je to pak 71%. To vyplývá ze závěrů amerických agentur. Podle Bílého domu je to poprvé od roku 1995, kdy se Kolumbie umístila až na 3. místě největších producentů kokainu, hned po Peru a Bolívii. Obě strany připustily, že tento výsledek je důkazem efektivnosti několika bezpečnostních akcí, které USA podporovaly.

Kolumbijští indiáni kritizují boj vlády s guerrilou FARC

Představitel indiánů z oblasti Toribio uvedl, že civilní obyvatelstvo této oblasti na jihozápadě Kolumbie jsou unaveni neustálým bojem vlády proti levicové guerrile FARC na území Toribia. K jeho slovům se přidaly i lokální protesty indiánů, které stály život nejméně 10 osob. Podle lokálních zdrojů se indiáni snaží eliminovat přítomnost FARC v této horské oblasti vlastními silami.

Kolumbijský kongres schválil zákon a mírových rozhovorech s guerillovými skupinami

Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.

Kolumbie chce v produkci kávy přejít od kvantity ke kvalitě

Důvodem tohoto rozhodnutí je z části i špatná úroda, která Kolumbii postihla 4 roky za sebou a ani letos se neočekává výrazné zlepšení. Země tak již nefiguruje na prvních 2 místech největších producentů kávy a momentálně se nachází na 4. pozici. Podle předsedy Federace kolumbijských producentů kávy (FNCC) se proto Kolumbie chce přeorientovat na produkci kávy té nejvyšší kvality. Dodal, že v úterý FNCC podepsala smlouvu se svým největším spolupracovníkem Nestlé Nespresso S.A v hodnotě 50 milionů USD.

Kolumbie nabídla pomoc Venezuele v boji proti FARC

Po útoku této kolumbijské levicové guerrily na území Venezuely prezident Kolumbie Juan Manuel Santos nabídl pomoc s bojem proti této skupině svému venezuelskému protějšku Hugovi Chávezovi. Pomoc by se měla skládat především z odhalování plánů FARC na venezuelském území. V rámci pomoci budou vyslány 2 brigády kolumbijských vojáků do venezuelsko-kolumbijského pohraničí.

Kolumbijská Ecopetrol je ropnou společností s nejvyšší tržní hodnotou v Latinské Americe

Kolumbijská ropná společnost Ecopetrol tak předběhla i brazilský Petrobras. Podle zdrojů je tento rok tržní hodnota Ecopetrolu 127 miliard USD, což je nejméně o 3 miliardy USD více, než čím disponuje brazilský Petrobras. Podle analytiků Petrobras strádá i kvůli vysoké interferenci vlády do společnosti, což nelichotí ani přílivu zahraničních investic. Naopak Ecopetrol od roku 2007, kdy byl částečně zprivatizován, zaznamenal zvýšenou poptávku od zahraničních investorů.

Dohoda o volném obchodu mezi USA a Kolumbií vešla v platnost

Stalo se tak po 5 letech od jejího podepsání. Důvod tak dlouhého pozdržení dohody byl v americkém Kongresu, kvůli obavám z nedostatečné bezpečnosti v Kolumbii. Dohoda byla nakonec Kongresem schválena v říjnu loňského roku. Dohoda by měla zlepšit export a investice mezi oběma zeměmi. Americký export do Kolumbie by se mohl zvýšit zhruba o 1,1 miliardy USD. Kolumbie by naopak do USA mohla vyvézt produkty za téměř půl miliardy USD.

Španělský premiér Rajoy na návštěvě latinské Ameriky

Španělský premiér Mariano Rajoy již navštívil Mexiko a čeká ho ještě návštěva Kolumbie. Právě v Mexiku se setkal se 3 kandidáty na post prezidenta. S prezidentem země Felipe Calderónem následně debatoval o rozdílné ekonomické situaci obou zemí. Zatímco Španělsko prochází ekonomickou krizí, státy latinské Ameriky zažívají jednu z ekonomicky nejpřívětivějších dob. Během své návštěvy latinské Ameriky by se měl premiér Rajoy pokusit najít spojence ve věci zestátnění argentinské ropné společnosti YPF. Mexický prezident Felipe Calderón se k věci vyjádřil již včera.

Mexiko a Kolumbie zvýší spolupráci v boji proti drogovému průmyslu

Prokurátoři Mexika a Kolumbie podepsaly dohodu o zvýšení spolupráce a výměně informací ve věci boje obou zemí proti drogovému průmyslu a organizovanému zločinu. Tato dohoda vznikla v rámci Deklarace hlav států a vlád, která byla podepsána všemi 33 přítomnými státy během Summitu Amerik v Cartagena de las Indias. Ta by měla vytvořit hemisferický systém proti mezinárodnímu organizovanému zločinu.

Šéfem Světové banky byl jmenován americký kandidát Jim Yong Kim

Americký kandidát Jim Yong Kim byl zvolen šéfem Světové banky. Porazil tak nigerijskou ministryni financí Nigérie Ngozi Okonjo-Iweala. Další protikandidát José Antonio Ocampo z Kolumbie ještě před volbou odstoupil. Američané ovládají post šéfa Světové banky po celých 60 let její existence. Spojené státy americké a Evropa mají dohromady zhruba 50% hlasů. Množství hlasů závisí na množství peněz, které jednotlivé státy odvádí do Světové banky. Jim Yong Kim je rektorem prestižní Dartmouth College a předtím pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci.

Prezident USA potvrdil neutralitu své země ve sporu o Falklandské ostrovy

Na Summitu Amerik prezident Barack Obama potvrdil neutralitu Spojených států amerických ve věci sporu Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy. Podle slov prezidenta Obamy má USA ,,velmi dobré vztahy jak s Argentinou, tak s Velkou Británii a doufá, že obě země jsou schopny vyjednávat o budoucnosti ostrovů“. Dodal, že ,,do tohoto typu problémů se USA běžně nevměšuje“. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos i přes to na summitu oznámil, že ,,většina latinskoamerických prezidentů, kteří se summitu zúčastnili, Argentinu ve věci podporuje“.

Státy latinské Ameriky jednotně žádají o ukončení izolace Kuby Spojenými státy

Poprvé v historii všechny státy latinské Ameriky, které jsou přítomné na Summitu Amerik, jednotně kritizují nepřítomnost Kuby na summitu Organizace amerických států, který probíhá tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Členské státy Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA) navíc uvedly, že se bez přítomnosti kubánské delegace příštího summitu nezúčastní. Argentinský ministr zahraničí Hector Timerman navíc dodal, že ,, ještě nebyla sepsána finální zpráva o summitu, jelikož Spojené státy vetovaly všechny články týkající se Kuby. K tomuto vetu se později přidala i Kanada“.

Prezident Obama reaguje na možnost diskuze na téma legalizace drog

Americký prezident Barack Obama oznámil, že i když USA nehodlá povolit legalizaci nebo despenalizaci drog v zemi, cítí povinnost se účastnit diskuze na toto téma. USA nechce legalizovat konzumaci nebo prodej drog hlavně proto, že by tato skutečnost měla spoustu negativních následků nejen na Spojené státy, ale i na všechny země hemisféry. Legalizace drog by se hlavně odrazila na bezpečnosti a zdraví obyvatel. Prezident Obama dodal, že důležitější by byla diskuze na téma vzájemné spolupráce v boji proti drogovému průmyslu. Legalizace drog se projednává na Summitu Amerik, který se koná tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.

V Kolumbii začal Summit Amerik

Tento víkend se v kolumbijském městě Cartagena de las Indias koná již šestý summit členských zemí Organizace amerických států (OAS). Ten se již dříve dostal po podvědomí kvůli nepřítomnosti kubánské delegace. Podle kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose chtějí státy latinské Ameriky přimět USA, aby se více zajímalo více o ostatní státy západní polokoule než o problematické země Blízkého východu. Dalšími tématy, které budou probírány na summitu, je např. boj proti chudobě, zlepšení přístupu k energiím, budování infrastruktury nebo prevence před přírodními katastrofami. Na řadu by se měla dostat i diskuze ohledně případné legalizace drog nebo spor Argentiny a Velké Británie ohledně Falklandských ostrovů. Summitu se kvůli zdravotnímu stavu nezúčastní prezident Venezuely Hugo Chávez.

Kolumbie vyprodukovala v březnu méně kávy než minulý rok

Letošní březen Kolumbie vyprodukovala a vyvezla o 26% kávy méně, než minulý rok. Hlavním důvodem jsou silné deště a zavedení programu pro rekultivaci půdy. To oznámila Národní federace pěstitelů kávy. Právě rekultivací půdy se snaží země ještě zvýšit produkci této plodiny. Na pěstování kávy je závislých na půl milionů rodin.

Kolumbijský kandidát na šéfa Světové banky Ocampo odstupuje z kandidatury

Bývalý kolumbijský ministr financí José Antonio Ocampo se připravuje na odstoupení z kandidatury na šéfa Světové banky. Důvodem jeho odstoupení je domluva rozvíjejících se zemí, která se týká podpory jediného kandidáta na post šéfa Světové banky. Jedinou kandidátkou rozvíjejících se zemí je tak nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, kterou podporuje většina bývalých představitelů Světové banky. Proti ní se tak postaví jen americký kandidát Dr. Jim Yong Kim. 

Venezuela, Kolumbie, Kuba a Honduras jsou na černé listině Interamerické komise pro lidská práva

Podle každoroční zprávy Interamerické komise pro lidská práva (CODH) by měly tyto země více respektovat lidská práva. Prezident  CODH José de Jesús Orozco Henríqueze dodal, že by tyto země měly  zapracovat na svém systému ochrany obyvatelstva a na plnění základních práv člověka. Všechny tyto země se umístily na černé listině CODH i v roce 2010. Problémem Kolumbie jsou především paramilitaristické organizace, Honduras má pak jeden z nejvyšších počtů vražd na 1000 obyvatel na světě.

Kandidát na prezidenta Světové banky Ocampo by si přál reorganizaci banky

Kandidát na prezidenta Světové banky José Antonio Ocampo uvedl, že v případě zvolení by si přál změnit organizaci banky. Dále by rád více spolupracoval s dalšími světovými věřiteli. Problémem Světové banky je podle pana Ocampo nedostatek kapitálu. Bývalý kolumbijský ministr financí José Antonio Ocampo je jedním ze 3 kandidátů na post prezidenta Světové banky. Tím druhým je američan Dr. Jim Yong Kim a nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala.