Pro Organizaci amerických států (OAS) je důležité, aby pokračovala jednání mezi Chile a Bolívií ohledně více, než stoletého sporu ohledně přístupu Bolívie k moři. To uvedl generální sekretář OAS José Manuel Insulza po mítinku Generálního shromáždění OAS, který se konal na začátku tohoto týdne právě v Bolívii.
Archiv rubriky: Bolívie
Organizace amerických států rozhodla o odložení reformy Komise pro lidská práva
Rozhodlo se tak na mítinku Generálního shromáždění Organizace amerických států (OAS). Jednání ohledně nové Komise pro lidská práva by se měla zpozdit o 6-8 měsíců. Na začátku příštího roku by tedy mělo Generální shromáždění OAS celou věc probrat znovu. Původní návrh podal minulý měsíc Venezuela. Právě prezident Chávez zároveň požádal svou vládu o vystoupení Venezuely z Inter-americké komise pro lidská práva (IAHRC), která jedná právě pod hlavičkou OAS. Podle něj ,,totiž současnou IAHRC používá USA proti Venezuele“.
V Bolívii začal mítink Generálního shromáždění Organizace amerických států
Summit, jehož hlavním tématem je potravinová soběstačnost členských zemí Organizace amerických států (OAS), se koná v bolivijském městě Cochabamba. Zde se bude dále projednávat případná legalizace žvýkání listů koky, která je žádostí Bolívie, obrana lidských práv, spor Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy nebo spor Bolívie a Chile o přístup k Tichému oceánu.
Generální shromáždění OAS probere záležitost Falkland a přístup Bolívie k moři
Bolivijský prezident Evo Moráles uvedl, že setkání Generálního shromáždění Organizace amerických států (OAS) je výbornou příležitostí, kde by se měl, mimo jiné, probrat spor Argentiny a Velké Británie o nadvládu na Falklandskými ostrovy nebo spor o přístup Bolívie k moři, který země vede s Chile. Prezident Moráles to uvedl během setkání s argentinským vice-prezidentem Amandem Boudou. Setkání Generálního shromáždění OAS se odehraje na začátku června v bolivijské Cochabambě.
Bolívie hodlá bránit svůj nárok na přístup k moři a žvýkání listů koky
Bolivijská vláda plánuje bránit svůj přístup k moři, o který vede dlouholetý spor s Chile, před generálním shromážděním Organizace amerických států (OAS). O požádání o intervenci OAS do věci sporu o přístup k Tichému oceánu zvažuje i chilská strana. Zároveň chce bránit legalizaci žvýkání listů koky. Právě toto téma prezident Evo Moráles obhajoval již několikrát. Podle bolivijské vlády se totiž jedná o tradiční zvyklost obyvatel země. Summit generálního shromáždění OAS se bude konat 5.- 7. června ve na místě blízkém městu Chocabamba ve střední Bolívii.
Podle bolivijského vice-prezidenta země za znárodnění zaplatí malou sumu, možná nic
Bolivijský vice-prezident Álvaro García Linea ujistil, že Bolívie zaplatí za znárodnění energetické společnosti Transportadora de electricidad (TDE) kompenzace. Ty by, podle počátečních předpokladů, neměly dosahovat vysokých částek. Vice-prezident García Linea dodal, že by se po posouzení ceny podniku mohlo stát, že Bolívie nebude muset platit nic. Vše uvedl na tiskové konferenci, která se konala po prvním kole vyjednávání s prezidentem španělské Red eléctrica española, která byla mateřskou společností TDE.
Prezident španělské společnosti Red eléctrica española míří do Bolívie
Důvodem cesty prezidenta společnosti Red eléctrica española (REE) José Folgada je vyjednávání s bolivijským ministrem energetiky a uhlovodíků Juanem José Sosou. Hovořit by měli o kompenzacích za znárodnění podniku Transportadora de electricidad (TDE), který byl dceřinou společností právě REE.
Bolívijská vláda souhlasí se zaplacením kompenzací za znárodnění energetické společnosti
Bolivijská vláda slíbila zaplacení kompenzací za znárodnění společnosti Transportadora de electricidad (TDE), která byla dceřinou společností španělské Red eléctrica española (REE). Stát by se tak mělo do 180 dnů od doby, kdy analytici vyčíslí cenu společnosti TDE a jejích investic. Společnost REE se nechala slyšet, že respektuje rozhodnutí bolívijské vlády tak dlouho, dokud bude jednat podle mezinárodního práva a dodrží vyplacení kompenzací.
Mezinárodní měnový fond nevidí tendence znárodňování v Latinské americké
Po znárodnění argentinské ropné společnosti YPF, která byla kontrolována španělským Repsolem, ohlásil bolivijský prezident Evo Moráles znárodnění bolivijské energentické společnosti Transportadora de electricidad (TDE). Ta byla dceřinou společností španělské Red electricidad española (REE). I přes to Mezinárodní měnový fond (MMF) nevidí v Latinské Americe tendence znárodňování důležitých podniků. Podle mluvčího MMF Gerry Rice je nejdůležitější fakt, že všechny země regionu budou i do budoucna udržovat příznivé podmínky pro zahraniční investice. To i přes to USA i EU během posledních dvou dnů vyjádřily obavy ze znárodnění TDE.
Podle Španělska by Bolívie mohla zastrašit své investory znárodněním energetické společnosti
Španělský ministr financí Luis de Guindos varoval Bolívii před možností odrazení zahraničních investorů po té, co prezident Evo Moráles oznámil znárodnění energetické společnosti Transportadora de Electricidad (TDE), která byla dceřinou společností španělské Red electricidad española (REE). S jeho slovy souhlasí i mluvčí Evropské obchodní komise John Clancy. Ministr de Guindos zároveň ale zdůraznil, že Bolívie souhlasila se zaplacením kompenzací. Podle ministra de Guindose ,, španělská vláda nemá ráda podobná rozhodnutí především z důvodu důkazu jejího selhání v legální ochraně španělského kapitálu v zahraničí“. Společnost TDE je již druhým znárodněným podnikem, kteří kontrolovali Španělé. Tím prvním byla argentinská ropná společnost YPF.
Bolívie znárodnila energetickou společnost
Energetická společnost Transportadora de Electricidad je dceřinou společností španělské firmy Red eléctrica española (REE). Prezident Evo Moráles převzetím společnosti pověřil armádu. Znárodnění společnosti Transportadora de Electricidad je již druhým podnikem, který kontrolovali Španělé a byl za poslední týdny znárodněn. Tím prvním je argentinská ropná společnost YPF, kterou kontroloval Repsol.
Bolívie ukončuje smlouvu o postavení silnice v Amazonii s brazilskou společností
Prezident země Evo Moráles oznámil odstoupení od smlouvy s brazilskou společností OAS. To proto, že společnost jednala v rozporu s podmínkami smlouvy. Společnost OAS měla postavit silnici v bolivijské části Amazonie, v regionu Tipnis. Proti projektu protestovali především domorodí indiáni. Důvodem jejich nesouhlasu s projektem je poškození pralesa. Prezident Moráles neuvedl, jestli projekt stavby dálnice bude pokračovat i v případě nahrazení stavební společnosti.
Bolívie vyžaduje přítomnost kubánské delegace na příštím Summitu Amerik
To oznámila bolivijská ministryně Amanda Davila. Dále uvedla, že prezident Evo Moráles ,,hodlá bránit názory členských států Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA)“. Ti již dříve protestovali proti nepřítomnosti kubánské delegace na summitu Organizace amerických států (OAS). Právě nepřítomnost Kuby uvedl ekvádorský prezident Rafael Corea za důvod, proč se summitu nezúčastní. Již dříve se k věci vyjádřila kolumbijská ministryně zahraničí se slovy, že ,,pokud se na letošním Summitu Amerik nevyřeší případ Kuby, mohl by to být poslední summit.“
Bolívii znepokojuje znečištění jezera Titicaca
Rychlý nárůst znečištění andského jezera Titicaca znepokojuje nejen rezidenty oblasti, ale i bolívijské autority. Znečištění je důsledkem průmyslu v oblasti jezera nebo řek, které do jezera přitékají. Dalším důvodem je fakt, že téměř milionové město El Alto k jezeru vyváží svůj odpad. Jezero Titicaca leží na hranici Peru a Bolívie a je výrazně ovlivňuje počasí i obchodní přepravy mezi zeměmi.
Bolivijská policie objevila zbraně ve vozidlu americké ambasády
Podle agentury AFP bolivijský ministr vnitra oznámil, že během kontroly dodávky, patřící ambasádě USA v Bolívii, byly policisty objeveny střelné zbraně. Mezi nimi byli i 3 brokovnice, revolver a více, než 2000 patron. Policie zastavila vozidlo díky tipu od výzvědné služby. Ministr vnitra Carlos Romero celou záležitost označil za věc ,,národní bezpečnosti“. V nedávné době prezident země Evo Moráles pohrozil uzavřením americké ambasády v La Paz za předpokladu, že se USA nepřestanou ,, vměšovat do vnitřních záležitostí země“.
Bolivijský prezident vyhrožuje zavřením americké ambasády v La Paz
,,To by se mohlo stát v případě, kdy by se USA nepřestala vměšovat do interních záležitostí Bolívie“ – to oznámil bolivijský prezident Evo Moráles. Tato zpráva přichází po sérii protivládních protestů, které byly v poslední době v Bolívii organizovány. Prezident Moráles to označil za vměšování USA do domácí bolivijské politiky za účelem oslabení prezidentovy vlády. Prezident Moráles již několikrát veřejně zkritizoval americkou politiku vůči své zemi. V roce 2008 dokonce vyloučil amerického ambasadora v La Paz Philipa S. Goldberga z důvodu údajného pokusu o podkopání bolivijské vlády.
Prezident Bolívie žádá o povolení žvýkání listů koky
Prezident Evo Moráles naléhá na OSN, aby povolilo žvýkání listů koky pravé. Podle něj se totiž jedná o historické dědictví své země – to hlavně z oblasti medicíny, kultury a náboženství. Listy koky byly konvencí OSN uznány jako nelegální droga v roce 1961. Prezident Moráles dále oznámil, že nejsou žádné vědecké důkazy, které by potvrzovaly, že listy koky mají nepříznivé účinky na lidský organismus. Dále zdůraznil, že není zastáncem použití listů koky jako suroviny pro výrobu kokainu. Právě ve výrobě kokainu se Bolívie drží na 3. místě, za Kolumbií a Peru. Dodal ale, že v Bolívii je k dostání např. čaj z listů koky. Ten Bolivijci používají pro léčbu bolesti hlavy.
Státy ALBA stále nepotvrdily svou účast na Summitu Amerik
Podle bolivijského prezidenta Eva Morálese se prezidenti členských zemí Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky ( ALBA) stále nerozhodly, jestli se zúčastní summitu Organizace amerických států ( OAS). Důvodem je nepovolená účast kubánské delegace. Prezident Moráles dodal, že s prezidenty ostatních členských států ALBA o přítomnosti své delegace na Summitu Amerik jedná. Termín jejich rozhodnutí není známý. Summit Amerik se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Zde se bude, mimo jiné, debatovat i o případné legalizaci drog.
Bolívie bude diskutovat s USA o vydání bývalého prezidenta
Bolívie žádá USA o vydání bývalého prezidenta Bolívie Gonzála Sáncheze de Lozada. Ten by mohl po návratu do vlasti čelit obvinění ze zabití. Vydání bývalého prezidenta je tématem diskuze, která se odehraje v souladu se smlouvou podepsanou v listopadu 2011. Ta se zabývá vzájemným respektem a spoluprací obou zemí. Bývalý prezident Sánchez de Lozada rezignoval v roce 2003. Do USA odletěl po té, co byl obviněn ze zabití, která se stala během tzv. války o plyn. Stála život 67 lidí a více, jak 400 osob bylo zraněno. Již v roce 2008 Bolívie poprvé požádala USA o jeho vydání. Odpovědi se jí nedostalo, hlavně kvůli špatným vztahům mezi oběma zeměmi.
Bolivijský prezident odsoudil vměšování USA do vnitřních záležitostí země
Bolivijský prezident odsoudil výroky, které ho popisují jako autoritářského a zdůraznil, že žádný takový prezident by nikdy nesvolal summit, na které pozval všechny národní sociální organizace, aby se dohodli na plánu vývoje v sociální oblasti. Prezident Moráles dále odsoudil intervenci USA do těch částí země, kde ,,nevládne kapitalistický nebo imperialistický režim“. Dodal také, že jediným autoritářským systémem jsou samotné Spojené státy. Prezident zdůraznil, že ,, kapitalismus ani imperialismus nejsou pro lidstvo řešením“.
MERCOSUR se chce rozšířit o nové členy
MERCOSUR je nejdynamičtější ekonomickou organizací Latinské Ameriky s průměrným ročním ekonomickým růstem až 33%. Joao Carlos Parkinson, poradce generálního reprezentanta MERCOSUR uvedl, že rozšíření neproběhne najednou. Některé přidružené státy totiž ještě nejsou připraveny ke členství. Některé státy dokonce zatím o plnohodnotné členství nestojí. Hlavními kandidáty na členské země bloku jsou Bolívie, Surinam, Guyana a Ekvádor. Pan Parkinson dále oznámil, že by se MERCOSUR mohl přeměnit na společnou organizaci všech zemí Latinské Ameriky.
Nárůst HDP Bolívie
Za 6 let se HDP Bolívie zvýšilo o dvojnásobek. Na začátku prezidentského období prezidentky Evy Morálese (2005) bylo HDP 1000 dolarů. Na konci roku 2011 se HDP vyšplhalo až na 2000 dolarů. Prezident Centrální bolivijské banky hovoří o zvýšené poptávce po spotřebním zboží, jídlu a službách. Upozornil také na větší efektivitu zemědělství a průmyslu.
Bolívie: horští indiáni požadují vystavění silnice
Indiáni z národního parku Isiboro sécure zorganizovali pochod za vystavění silnice, která by spojovala jejich teritorium se sociálními centry země. Reagují tak na nemožnost rychlé dopravy do nemocnic nebo škol. V této oblasti je totiž zákonem zakázána jakákoli výstavba. Indiáni chtějí změnu zákona, která by umožnila stavbu silnice. Na té závisí rozvoj celé oblasti.