Fidel Castro: „Rezignoval jsem před 5 lety a nikdy jsem se nepokusil získat moc zpět.“

Bývalý kubánský prezident Fidel Castro přiznal v oficiálním proslovu pro kubánská média, že rezignoval na svém postu 31. července 2006 a od té doby se nikdy nepokusil získat moc zpět. Je to poprvé, co bývalý kubánský prezident takto otevřeně vyvrátil všechny dohady o svém údajném setrvání v čele Komunistické strany Kuby.

Kuba bude hostit mezinárodní konferenci o spravedlnosti

Více než 300 delegátů potvrdilo svoji účast na Třetím mezinárodním kongresu o spravedlnosti, jenž se uskuteční ve dnech 23. – 25. března v hlavním městě Kuby Havaně. Kromě místních budou přítomni zástupci Ekvádoru, Brazílie, Argentiny, Guatemaly, Kolumbie, Peru, Dominikánské republiky, Puerta Rica, Mexika, Španělska, Itálie a Portugalska.

Další povolení k zaměstnání v soukromém sektoru na Kubě

Kubánské úřady udělily dle ministerstva práce a sociálních věcí 171 000 nových povolenek k zaměstnání v soukromém sektoru. Především v hlavním městě Havaně využívají mladí lidé této možnosti a věnují se činnostem jako je například prodej potravin či jiných položek, vznikají též nové kadeřnické salony. Podle zprávy novin Juventud Rebelde je však nyní zapotřebí uvést do chodu též strategie, jež by umožnily zásobování, které je nezbytnou součástí takovýchto pracovních aktivit.

Americký podnikatel odsouzen na Kubě k 15 letům vězení za rozvracení státu

Kubánský soud odsoudil amerického podnikatele Alana Grosse k 15 letům vězení za pokus o rozvracení tohoto komunistického státu. Měl se ho dopustit distribucí mobilních telefonů a počítačů místním obyvatelům. Spojené státy americké žádají Kubu o okamžité propuštění Grosse a označují výrok soudu za „další znak nespravedlnosti a bezpráví“.

Venezuela oznamuje spolupráci s ropnými společnostmi Kuby a Angoly

Venezuelská PDVSA , jejímž vlastníkem je stát, potvrdila podpis dohody o tzv. joint venture (forma oboustranně výhodné spolupráce) s kubánskou a angolskou ropnou společností. Společně budou působit pod názvem Venangocupet a operovat na ropných polích Migas a Melones na území venezuelského státu Anzoategui.

Na Kubě zveřejněn dokumentární film údajně podávající důkaz o snaze USA destabilizovat zemi

V pondělí byl v kubánské televizi odvysílán dokumentární film, jenž informuje a podává údajný důkaz o snahách Spojených států destabilizovat zemi, a to pomocí instalace špionážních systémů a získávání zpráv nelegálním způsobem. O technickou realizaci měl být americkými agenty požádán Dalexis Gonzalez Madruga, absolvent univerzity v telekomunikačním inženýrství. Podle zmíněného dokumentu tyto postupy započaly a vyvíjely se již od šedesátých let.

Venezuelský prezident získal podporu svých spojenců v záměru vyslat do Libye mírovou komisy

Společenství ALBA ( Bolívijská alternativa pro národy naší Ameriky) ústy  kubánského ministra zahraničí Bruna Rodrigueze Eduarda po setkání v Caracasu podpořilo návrh prezidenta Venezuely Huga Chaveze na vytvoření mezinárodní humanitární komise pro mír a integritu Libye, jejiž experti by měli do Libye jet. Členem komise by se mohl stát i bývalý americký prezident Jimmy Carter.

Propouštění zaměstnanců na Kubě zaostává za původním plánem

Kubánský prezident Raul Castro připustil, že původně plánované propuštění až půl milionu zaměstnanců do konce měsíce března se zřejmě zpozdí. Tento krok je součástí plánu na oživení upadající ekonomické situace, stejně tak jako zrušení určitých restrikcí týkajících se soukromého podnikání.

 

Kuba propouští dalšího politického vězně

Iván Hernández Carrillo uvězněný v roce 2003 na dobu 25 let byl propuštěn jako další ze skupiny 52 vězňů, jež prezident Raúl Castro slíbil osvobodit. Kubánská hlava státu prohlásila, že z věznic postupně zmizí všichni političtí vězni, čímž vyjadřuje snahu ukončit napětí mezi Kubou a ostatními státy způsobené právě držením těchto vězňů za mřížemi. Přestože Raúl Castro požadoval, aby propuštění odcestovali do Španělska, Hernández odmítl a bude mu povoleno zůstat v zemi.

Fidel Castro varuje před nebezpečím pro lidskou rasu

Vůdce Kubánské revoluce a bývalý diktátor Fidel Castro prohlásil, že lidská rasa se nachází v nebezpečí vymření a tudíž je nutné podniknout kroky, které by takovému vývoji zabránily. Podle jeho slov, největší hrozbou jsou potencionální války, a to především díky kolosálnímu množství energie, jež je pomocí vědců možné vložit do lidských rukou. Fidel Castro tak poukázal na možné dopady použití jaderných zbraní a připomněl následky v japonských městech Hiroshima a Nagasaki, která byla roku 1945 zasažena nukleárními bombami.

Venezuela, Jamajka a Kuba propojeny optickým kabelem

Jako součást projektu na podporu technologického vývoje, ostrov Jamajka byl pomocí podmořského optického kabelu připojen k Venezuele a Kubě. Předpokládá se, že již v červnu bude kabel disponovat dostatečným množstvím energie, aby zajistil plnohodnotné propojení mezi těmito třemi zeměmi.

Kuba propouší dva politické vězně, v nejbližších dnech budou osvobozeni další

Hector Maseda Gutierrez a Angel Moya Acosta jsou dva kubánští političtí vězni, kteří byli propuštěni z kubánské věznice. Dohoda kubánského prezidenta Raula Castra s katolickou církví a Španělskem o propuštění celkem 52 politických vězňů tak začíná být realizována. Podmínkou však zůstává, že všichni propuštění opustí kubánskou půdu a budou žít ve španělském exilu.

Liberalizace v oblasti prodeje cukru na Kubě

Kubánská komunistická vláda se rozhodla liberalizovat prodej cukru jako součást plánu prezidenta Raula Castra na významné snížení role státu v kubánské ekonomice. Přestože obyvatelé země stále ještě mají možnost získání cukru za původní, státem kontrolované ceny, postupně budou muset přejít k nákupu tohoto produktu v obchodech či supermarketech, kde budou samozřejmě náklady vyšší.

Libye půjčila zhruba čtyřiceti zemím světa

Podle interního dokumentu, který vypracovalo libyjské ministerstvo zahraničí, Libye půjčila 2,197 miliardy dolarů zhruba 40 zemím světa. Údajně šlo především o podporu zemí s chladnými vztahy s USA jako je Nikaragua, Kuba či bývalá Jugoslávie. Největší půjčku získal sousední v současnosti se rozpadající Súdán. Zpětně má Libye získat 3,231 miliard dolarů přičemž  1,302 miliardy je již splaceno. Súdánu chce Libye půjčku odpustit.