Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Archiv rubriky: Nigérie
Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě
Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.
Nigérie deklaruje smrt jednoho z vůdců militantní Boko Haram
Nigerijská armáda oznámila, že jeden z předních vůdců militantní islámské skupiny Boko Haram, která chce na severu země zavést islámské právo šaría, byl zabit. Ibn Saleh Ibrahim byl zabit během přestřelky v severovýchodním městě Maiduguri. Do čela skupiny Boko Haram se měl podle BBC postavit Abubakar Shekau, zakladatele Mohammeda Yusufa zabila nigerijská armáda v červenci 2009. Boko Haram se přihlásila ke stovkám obětí a desítkám útoků v zemi od roku 2009.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Záplavy si v Nigérii vyžádaly 363 mrtvých a 2 miliony lidí bez domova
Trvalé deště a následné povodně, které byly nejhorší za posledních padesát let, si v Nigérii vyžádaly životy 363 lidí a na 2 miliony obyvatel přišlo o své domovy. Postiženy byly především oblasti v okolí řeky Niger. Prezident Goodluck Jonathan označil záplavy za „národní pohromu“, část zemědělců již sčítá ztráty. Prezident Jonathan ale vyloučil, že by povodně měly za následkem potravinovou krizi v zemi. Záplavy přerušily až pětinovou produkci ropy Nigérie. Celkově zasáhly záplavy podle Národní agentury pro nouzové situace (NEMA) 7,7 milionů Nigerijců.
Nigerijská policie zatkla 100 demonstrantů za nezávislost Biafry
V pondělí se konal pochod na podporu povstání za nezávislost Biafry na Nigérii v letech 1967 až 1970. Na sto lidí bylo během pochodu v hlavním městě regionu Enugu, kde se nachází velká část ropných ložisek v zemi, zatčeno. V neděli slavili členové biafrického sionistického hnutí den narození zesnulého Chukwemeka Odumegwu Ojukwu, který byl vůdcem Biafry při vyhlášení nezávislosti v šedesátých letech. Počátkem konfliktu byl vojenský převrat v roce 1966. Důsledkem bojů zemřelo na 1 milion obyvatel, většina z nich na hladomor nebo nemoci.
Amnesty International: Nigerijská armáda zneužívá svého postavení v boji proti Boko Haram
Mezinárodní lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) ve své zprávě obvinila nigerijskou armádu z mimosoudních poprav, násilných zmizení a mučení během bojů proti militantní islamistické skupině Boko Haram, která chce na severu Nigérie zavést islámské právo šaría. Armáda obvinění rezolutně odmítá. Podle AI armáda vypalovala kostely a školy a útočila proti médiím. „Lidí, kteří žijí v neustálém strachu a nebezpečí z útoků Boko Haram, čelí porušování lidských práv ze strany armády, která je má chránit,“ uvádí AI ve své zprávě. Boko Haram má na svědomí stovky mrtvých na severu a ve středu země od roku 2009.
Angola vytvořila státní investiční fond v hodnotě 5 miliard USD
Státní investiční fond (FSA) ve výši 5 miliard USD, který má sloužit k investování do infrastruktury, výstavby hotelů a dalších projektů ze zisků z ropného bohatství země, ve středu vytvořila Angola. Jihoafrická země je druhým největším producentem ropy, v současnosti se snaží o diverzifikování své ekonomiky, která je závislá především na ropě. V rámci FSA by Angola měla investovat do cenných papírů pod vedením prezidentova syna Jose Filomeno dos Santos, který bude jedním ze tří dosazených členů rady, jež bude na správu fondu a jeho transparentnost dohlížet. Angola patřila mezi poslední členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která neměla vytvořený státní investiční fond. Ropa tvoří 95 % všech angolských exportních příjmů a kolem 45 % HDP. Tento rok by se ekonomický růst země měl dostat mezi 8 až 10 %, před rokem 2008 se avšak Angola pyšnila dvouciferným růstem. Opozice vytvoření fondu pochválila, ovšem dodala, že v zemi neexistuje transparentnost a korupce je všudypřítomná, obává se proto, že fond nebude sloužit obyvatelům Angoly, ale jejím představitelům. K podobnému kroku přistoupila již Nigérie, která vytvořila státní investiční fond ve výši 1 miliardy USD, k jeho plnému fungování ale brání politické spory.
Human Rights Watch: Islamistická Boko Haram by mohla být souzena za zločiny proti lidskosti
Během útoků militantní islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii zemřelo během tří let nejméně 2800 lidí. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) by skupina za zločiny proti lidskosti mohla stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, neboť jejich útoky lze označit „za úmyslné etnické a rasové činy“. Boko Haram na severu Nigérie prosazuje vytvoření islamistického státu, v jehož právním řádu by bylo zakotveno islámské právo šaría. HRW rovněž obvinila část nigerijské policie a armády (JTF) z „fyzického týrání, tajného zadržování, vydírání a vypalování domů“. Vláda před časem potvrdila mírové rozhovory s některými členy Boko Haram, to ale skupina rezolutně popřela. Na začátku října bylo zatčeno několik úředníků, kteří měli předávat informace militantní islamistické skupině.
Společnost Shell čelí obvinění u soudu ze znečištění nigerijských vesnic
Jde o první případ, kdy anglo-nizozemská ropná společnost Shell bude čelit obvinění u civilního soudu v Nizozemsku za znečištění životního prostředí v zahraničí, kde měla Shell kontaminovat nigerijské vesnice v regionu Ogoniland. Žalobu na Shell podali čtyři nigerijští zemědělci a nizozemská část organizace Friends of the Earth, podle nichž ropné skvrny zničily zemědělskou půdu, která je hlavním zdrojem obyvatel, a kontaminovaly vodu. Podle jednoho ze žalobců Alfreda Akpana úniky ropy znečistily na 47 rybníků. Společnost obvinění odmítá a tvrdí, že nemohla postižené oblasti vyčistit z důvodu vysokého rizika nebezpečí v regionu, a dodává, že velká část znečištění byla způsobena krádežemi a sabotážemi. Pokud by zemědělci uspěli se svou žalobou, mohl by rozsudek odstartovat vlnu tisíce dalších nároků na náhradu školy. V srpnu přijala společnost Shell odpovědnost za dva úniky ropy v regionu v roce 2008 a 2009.
V Nigérii byl zatčen mluvčí Boko Haram, skupina rezolutně odmítá mírová jednání
Mluvčí militantní islamistické skupiny Boko Haram Abu Qaqa byl podle agentury Reuters zajat bezpečnostními jednotkami Nigérie. Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría na severu Nigérie, odmítá prohlášení vlády o mírových jednáních. Prezident Goodluck Jonathan v srpnu oznámil, že rozhovory s Boko Haram probíhají tzv. zadními kanály, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Vůdce Boko Haram Abubakar Shekau ve videu, které zveřejnil na severu Youtube, ale kategoricky odmítl, že by k podobným rozhovorům docházelo. „Nikdy jsme neusilovali o rozhovor a nesedneme si vládními představiteli, dokud budou zabíjet naše členy,“ uvedl Shekau. Vůdce Boko Haram rovněž popřel informaci, že by byl mluvčí Qaqa, vlastním jménem Anwal Kontagora, mrtvý, pouze potvrdil, že byl zajat nigerijskými bezpečnostními jednotkami. Militantní islamistická skupina je považována za jednu z největších hrozeb nigerijské společnosti a svou činnost Boko Haram zintenzivnila v roce 2010.
V Nigérii bylo zatčeno několik úředníků armády, měli předávat informace militantní Boko Haram
V neděli bylo v severovýchodním nigerijském státě Borno zadrženo několik úředníků armády, které policie podezřívá z předávání informací militantní islamistické skupině Boko Haram. Úředníky udal bývalý pracovník imigračního úřadu, jenž byl zatčen minulý měsíc a který se doznal, že je členem Boko Haram. Jméno úředníka policie tají. Podle mluvčího armády v severovýchodním státu Borno Sagir Musa se měl úředník podílet na teroristických útocích ve státech Borno a Yobe. Militantní skupina prosazuje na severu Nigérie islamistické právo šaría. Jen v letošním roce zemřely stovky lidí důsledkem útoků Boko Haram. Militantní skupina je spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.
Největší aerolinky Nigérie zrušily všechny vnitrostátní lety
Největší nigerijská letecká společnost Arik Air stornovala všechny vnitrostátní lety poté, co úředníci z Federálního leteckého úřadu Nigérie (FAAN) zablokovali vstup pasažérů na palubu letadla v hlavním městě Lagosu. Důvodem je podle FAAN nezaplacení letištních poplatků. To ovšem společnost odmítá a ředitel provozu Arik Air kapitán Ado Sanusi uvedl, že „slova o nezaplacených letištních poplatcích v řádech milionů USD jsou vymyšlená“. Cestujícím budou podle společnosti navráceny peníze za letenky a bude jim nabídnuto ubytování v hotelu.
Nigérie získala půjčku od čínské banky v hodnotě 600 milionů USD
Nigérie podepsala smlouvu o úvěru s čínskou Export-Import Bank s 2,5% úrokem na dobu 20 let se sedmiletou dobou odkladu. Půjčku v hodnotě 600 milionů USD chce západoafrická země využít na výstavbu železnice, která by spojovala hlavní město Abuja s okolními městy. Železnici má vybudovat čínská Civil Engineering Construction Corp a měla by být dokončena do roku 2015. Na 500 milionů USD z čínského úvěru bude vyčleněno na výstavbu železnice, zbylých 100 milionů USD připadne tzv. Galaxy Backbone projektu, který má dát mladým lidem lepší přístup k technologiím. Očekává se, že Nigérie uzavře v následujících týdnech dohodu s Čínou na dalších 500 milionů USD, které mají sloužit k vybudováním čtyř letištních terminálů ve městech Abuja, Kano, Port Harcourt a Enugu. Čína poskytuje africkému kontinentu půjčky s často nižším úrokem než je tržní.
Vysílače nigerijských mobilních operátorů jsou pod ochranou policie
Nigerijský policejní šéf Mohammed Abubakar nařídil 24hodinový dohled nad všemi vysílači mobilních operátorů poté, co militantní skupina Boko Haram napadla vysílací stožáry na severu země. K útoku došlo ve středu večer a měl za následek narušení chodu 9 mobilních společností. Důvodem napadení byl podle Boko Haram fakt, že společnosti pomáhají nigerijským bezpečnostním složkám se sledováním členů skupiny. Představitelé hlavních poskytovatelů mobilních služeb, kteří se sešli v pátek v Lagosu, policejní nařízení o dohledu uvítali. Dle odhadu expertů se škody za poškozené vysílače vyšplhají na několik miliónů dolarů.
Kvůli únikům přerušil Shell dodávky ropy do Nigérie
Ropná společnost Royal Dutch Shell oznámila, že zastavila ropné dodávky do Nigérie, jež je hlavním producentem ropy v Africe. K přerušení došlo poté, co společnost odhalila únik paliva ke konci srpna na ropovodu směřujícím k exportnímu terminálu Bonny. Případ bude podroben vyšetřování. Shell neposkytl informace, zda bude produkce incidentem ovlivněna. Úniky paliv jsou v Nigérii běžné. Podle společností stojí za většinou případů zloději, kteří ropovody vyhodí do povětří či z nich přímo čerpají.
Informace o nigerijských tajných agentech unikly na veřejnost
Militantní skupina Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaria v Nigérii a je jednou z největších hrozeb společnosti, uveřejnila osobní informace o nigerijských agentech Státní bezpečnostní služby (SSS). Informace zahrnují jméno, číslo ID, bankovní spojení a adresy agentů. Podle analytika Abubakar Othama je SSS únikem informací zahanbeno a došlo k ohrožení nejen samotných agentů, ale i celé země. Boko Haram se ke zprávám o své vině na úniku informací nevyjádřila. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již dříve upozornil, že se členové islamistické militantní skupiny Boko Haram infiltrovali do všech odvětví vlády.
Bývalý nigerijský ministr pro energetiku odstoupil kvůli zachování integrity
Bývalý nigerijský ministr pro energetiku Barth Nnaji v úterý rezignoval poté, co se v místních novinách objevila zpráva, že ministr vlastní podíl ve firmě, která se bude v nadcházejícím privatizačním procesu ucházet o dva energetické podniky. Nnaji uvedl jako důvod odstoupení snahu o zachování bezúhonnosti sebe a prezidenta a jakékoli provinění odmítl. Exministr také plánuje návrat k práci v energetickém sektoru.
Nigerijský ministr pro energetiku odstoupil
Ministr pro energetiku Barth Nnaji rezignoval pouhé dva měsíce před plánovaným začátkem privatizace energetického sektoru. V místních novinách se objevila zpráva, že firma, v níž má ministr podíl, se bude v privatizačním procesu ucházet o dva energetické podniky. Sám Barth Nnaji důvod svého odstoupení neuvedl. Nigérie je podle Transparency International řazena mezi země s největší korupcí na světě. Země plánuje privatizovat 17 energetických společností a slibuje si od toho zefektivnění energetické sítě a snížení korupce.
Nigérie potvrdila rozhovory s islamistickou skupinou
Militantní skupina Boko Haram, která je jednou z největších hrozeb nigerijské bezpečnosti, ve čtvrtek odmítla jednání s nigerijskou vládou. Ta nyní tvrdí, že rozhovory s Boko Haram pokračují „zadními kanály“, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Islamisté nechtějí s vládou jednat, dokud nebude země, čítající 160 milionů obyvatel, zcela islámská. „Forma dialogu je vedena zadními kanály tak, abychom porozuměli rozhoršení těchto osob. To může pomoci vyřešit krizi,“ uvedl mluvčí prezidenta Reuben Abati.
Nigérie varovala Mali před vojenským zásahem
Vojenský zásah na severu Mali je podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nevyhnutý, pokud rozhovory s militantními islamistickými skupinami, které oblast ovládají, selžou. Vojenská intervence bude možná ale podle prezidenta pouze pod záštitou OSN. Ta doposud vojenský zásah odmítala. „Jestliže jednání selžou, je na čase mluvit vojenské intervenci,“ řekl na návštěvě Senegalu prezident Goodluck Jonathan. Mali se zmítá v politické krizi od března, kdy v zemi proběhl vojenský převrat.