Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.
Archiv rubriky: Mali
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Mali oficiálně požádalo o vojenskou pomoc proti islamistickým rebelům
Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým rebelům na severu země. Prozatímní prezident Traore svou žádost přednesl prezidentu Pobřeží slonoviny Alassane Ouattarovi, který v současnosti předsedá ECOWAS. Společenství už před časem uvedlo, že je připraveno poslat 3000 mužů na sever Mali, ovšem požádalo OSN o mandát k vojenské intervenci. Rada bezpečnosti OSN si ale vyžádala podrobnější plány o zásahu. Mali se nachází v politické krizi od března, kdy byl v zemi proveden vojenský převrat.
Malijští rebelové usmrtili alžírského diplomata
Malijští rebelové z Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) uvedli, že popravili alžírského diplomata Tahar Touati poté, co Alžírsko nedodrželo ultimatum a nevydalo tři rebely z hnutí Mujao. Touati byl jedním ze sedmi diplomatů, jež byli v dubnu uneseni z alžírského konzulátu v severomalijském městě Goa. Alžírští představitelé se snaží ověřit pravdivost tvrzení militantů. Islámská militantní skupina Mujao se v Mali chopila moci v březnu.
Nigérie varovala Mali před vojenským zásahem
Vojenský zásah na severu Mali je podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nevyhnutý, pokud rozhovory s militantními islamistickými skupinami, které oblast ovládají, selžou. Vojenská intervence bude možná ale podle prezidenta pouze pod záštitou OSN. Ta doposud vojenský zásah odmítala. „Jestliže jednání selžou, je na čase mluvit vojenské intervenci,“ řekl na návštěvě Senegalu prezident Goodluck Jonathan. Mali se zmítá v politické krizi od března, kdy v zemi proběhl vojenský převrat.
Mali vytváří novou vládu
Státní malijská televize uvedla, že prozatímní prezident Dioncounda Traore v pondělí potvrdil složení nové přechodné vlády, jejímž účelem je obnova stability země po březnovém převratu, kdy se moci chopila armáda. Vláda se skládá z 31 členů, z nichž pět bylo vybráno vojenským vedením. Na postu premiéra setrvá Cheick Modibo Diarra, který v minulé vládě selhal při snahách o uspořádání voleb. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které trvá na rozmístění vojenských jednotek v Mali, vyzvalo prezidenta Traore, aby zajistil vytvoření vlády, jež bude lépe reprezentovat malijské zájmy.
Mali odmítlo mezinárodní intervenci, vyjma severu země
Armáda Mali bude souhlasit se vstupem jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) pouze na severu země, jinou intervenci na svém území vylučuje. V Mali proběhl 22. března vojenský převrat a země od té doby čelí politické krizi a stát se de facto rozdělil na dvě území, když sever Mali navíc obsadily islamistické skupiny, které prosazují zavedení islámského práva šaría. Armáda sice předala moc civilní přechodné vládě, přesto je kritizována, že zasahuje do politického dění v zemi. ECOWAS žádá OSN o mandát k nasazení do Mali 3000 jednotek.
Prozatímní malijský premiér byl znovu jmenován do funkce
V Mali proběhl vojenský převrat 22. března a moci se chopila armáda. Následně byl jmenován prozatímním premiérem Cheick Modibo Diarra, jenž měl sestavit přechodnou vládu, která zemi dovede k volbám. Mezinárodní společenství obvinilo malijskou vládu z nečinnosti a žádá vyřešení politické nestability v zemi, především na severu Mali, který je ovládám islamistickými povstalci. Diarra byl do funkce premiéra znovu jmenován prozatímním prezidentem Dioncoundem Traore a má 72 hodin na sestavení nové vlády.
Generální tajemník OSN požaduje řešení problému v Mali i za cenu sankcí
Na zasedání Rady bezpečnosti OSN generální tajemník OSN Ban Ki-moon požádal Radu, aby zvážila, jakým způsobem ukončit krizi v Mali. Generální tajemník prohlásil, že možným řešením by mohly být i finanční či cestovní sankce. Podle něj dochází v oblasti k masivnímu porušování lidských práv a situace se každým týdnem zhoršuje. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí oznámil, že pro humanitární zajištění situace v oblasti Sahelu potřebuje 725 milionů dolarů.
Mali, Niger a Pobřeží slonoviny odstraňují nebo snižují daně ze základních potravin
Mali, Niger a Pobřeží slonoviny regulací daní uvalených na dovážené základní potraviny hodlají bojovat proti rostoucím cenám potravin, které tradičně v oblasti Sahelu vyvolávají nepokoje. V červenci dosáhly ceny obilí rekordních maxim kvůli suchům v USA a Rusku, která vedla i k varování ze strany Organizace OSN pro výživu a zemědělství před podobnou krizí, jaká nastala na přelomu let 2007 a 2008. Ceny navíc ženou nahoru i spekulace o možném omezení vývozu obilnin z Ruska.
Prozatímní malijský prezident oznámil změny v přechodné vládě
Po vlně mezinárodní kritiky prozatímní prezident Mali Dioncounda Traore ohlásil změny ve vládě, která má zemi dovést k volbám po vojenském převratu z 22. března. V nedělním projevu pro státní televizi prozatímní prezident Traore vyzval Malijce, aby společně podpořili úsilí k ukončení politické krize v zemi. Zároveň uvedl, že s novou vládou chce zahájit jednání s islamisty, kteří ovládají sever země.
Prozatímní malijský premiér v čele vlády zůstává navzdory kritice
Cheick Modibo Diarra se stal prozatímním premiérem poté, co v zemi 22. března proběhl vojenský převrat. Premiér Diarra ale čelí kritice, že svou funkci nezvládá. „Nerezignuji a nemohu rezignovat,“ uvedl premiér Diarra jen pár dní předtím, než Mali vyprší termín, který zemi dalo Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) k sestavení nové vlády. Premiér Diarra kritiku odmítá s tím, že boj s islamisty na severu země je dlouhotrvající záležitostí, kterou za tři měsíce nemohl vyřešit. Země západní Afriky podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary chtějí znovu podat žádost o intervenci Radě bezpečnosti OSN, kterou dříve OSN odmítla. Do Mali se mezitím vrátil prozatímní prezident Dioncounda Traore, jenž se v Paříži dva měsíce léčil ze zranění, když ho napadla skupina povstalců přímo v jeho prezidentském paláci.
Mali požádalo haagský soud o prošetření násilí v zemi
Generální prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensouda obdržela dopis od malijské vlády, která žádá soud o prošetření násilí v zemi od ledna letošního roku. Na 300 000 lidí bylo následkem konfliktu islamistických bojovníků na severu země nuceno opustit své domovy. ICC může prošetřovat události v Mali i bez žádosti tamní vlády, neboť země podepsala dohodu o spolupráci s ICC.
Militantní skupina Ansar Dine může být přizvána k jednání o Mali
Jestliže přeruší islamistická militantní skupina Ansar Dine, která působí na severu Mali, styky s teroristickou skupinou Al-Kaida, může se podle Africké unie (AU) účastnit jednání o budoucnosti země. Islamisté deklarovali plnou kontrolu nad městy Gao, Kidal a Timbuktu, kde zavádějí islamistické právo šaría. AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) chtějí intervenovat do Mali, pokud by jednání selhala.
Prezidentka Libérie: Nepokoje jsou důsledkem obchodu s drogami a zbraněmi
Liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf během summitu Africké unie (AU) v Etiopii pro BBC řekla, že rostoucí drogový obchod a trh se zbraněmi napomáhají povstáním a vzniku militantních skupin. Typickým příkladem podle ní je Boko Haram v Nigérii, Al-Shabaab v Somálsku a Ansar Dine v Mali. Libérie proto povede kampaň proti hrozbě militantních skupin. Prezidentka Sirleaf dodala, že apeluje na státy vyrábějící zbraně, aby podepsaly smlouvu o jejich nešíření.
Francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem byla vojenská intervence do Mali označena za „pravděpodobnou“
V Mali pokračují nepokoje, když islamisté napojení na teroristickou skupinu Al-Kaida kontrolují významná území této země a ničí posvátné hrobky. Ve svém prohlášení Laurent Fabius dodal, že v Mali je použití síly velice pravděpodobné. Zásah by měl být pod vedením Afriky a za podpory mezinárodních sil.
OSN upozornila, že mise v Mali je podfinancována
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varoval, že mise OSN v Mali je silně podfinancována. Mise OSN se snaží mimo jiné nalézt řešení pro lidi vyhnané ze svých domovů, kterých je na 365 000. Podle údajů OSN se misi podařilo vybrat jen 35 milionů USD oproti očekávaným 153 milionům, což je pouze 22,8% očekávaného rozpočtu. Úřadu se tak nedaří zajišťovat lidem bez domova v Mali základní potraviny.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.