Protesty, které probíhají kvůli vysokým cenám potravin a paliv, se ještě více rozhořeli po několikanásobném zatčení vůdce opozice Kizzi Besigye, který nakonec utekl do Keni. Hlavní město Kampala a ostatní větší města Ugandy jsou dennodenně dějištěm tvrdých zákroků policie a pořádkových sil, často za použití ostré munice. Přes 200 ugandských právníků v čele s prezidentem právnické komory Ugandy Brucem Kyererem podalo žalobu k vrchnímu soudu na pořádkové síly za porušování lidskosti.
Archiv rubriky: východní Afrika
Súdán: došlo ke střetu armády a policie v Abyei, nejvýznamnější ropná oblast si odhlasovala sever
Ve sporné oblasti Abyei došlo k boji mezi armádou severního Súdánu a jihosúdánskou policií. Incident se odehrál, když konvoj severosúdánské armády chtěl překročit hranice vytyčené v Abyei mezi oběma stranami a policie jižního Súdánu to nepovolila. Centrální vláda v Súdánu tvrdí, že šlo o konvoj, který zde projížděl v souladu s mezinárodní dohodou a že střelbu zahájili policisté, naopak jih považuje událost za pokus o agresivní překročení hranic a obviňuje severosúdánské vojáky ze zahájení palby. Situace v Súdánu se ovšem vyostřila také ve státě Jižní Kordofan, který je nejbohatší na ropu. Dle referenda se obyvatelé přiklonili k centrální vládě na severu, ale jižní Súdán obviňuje místní arabské milice, že obyvatele k této volbě přinutily. Především na jihu státu Jižní Kordofan v pohoří Nuba totiž místní za občanské války stáli na straně jihu a proto by zde mohlo dojít k podobnému scénáři, jaký někteří experti předpovídají v Abyei – totiž že dojde k obnovení bojů, které spláchnou výsledky, jichž bylo dosaženo referendem o odtržení jižního Súdánu.
OSN kritizuje vládu Ugandy za zásahy proti demonstrantům – situace se zatím proměnila v celonárodní krizi
Rada pro lidská práva OSN vyzvala Ugandu k zastavení užívání „nadměrné síly“ proti demonstrantům. Dále vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyjádřila velké znepokojení nad zatčeními opozičního vůdce Kizzy Besigye. Ugandský prezident Yoweri Museveni zatím ve svém projevu slíbil porazit demonstranty, kteří dle něj mají za cíl destabilizovat jeho vládu.
V Ugandě policie zahájila ostrou palbu, nepokoje kvůli potravinám rostou
Policie v hlavním městě Kampala dnes sáhla ke střelbě ostrými kulkami, jinak již několik dnů potlačuje nepokoje za pomoci gumových projektilů a slzného plynu. Podle Červeného kříže v Kampale byli zabiti dva lidé a dalších nejméně 100 leží zraněno v nemocnicích. V sedmi různých částech hlavního města jsou dle svědků dokonce stavěny hořící barikády a celé město je v slzném plynu a země pokrytá nábojnicemi. Uganda čelí rozsáhlým a stupňujícím se nepokojům kvůli razantně rostoucím cenám potravin a paliv a dle Světové banky je prvním varováním před možným vývojem v Africe. Problémy přiživuje i politická krize, kterou vede opozice po prohraných prezidentských volbách, jež zpochybnila. Vůdce opozice Kizza Besigye již utekl do Keni, údajně aby se nechal ošetřit kvůli zraněním způsobeným po čtvrtém zatčení v posledních týdnech.
Světová banka se domnívá, že stabilita Afriky je ohrožena – ceny potravin rostou
Ceny potravin jsou v současné době o 36% vyšší, než jaké byly minulý rok touto dobou. Státy celého světa postupně přistupují k diskusi a snaze k řešení problému růstu cen potravin, který dle varování mnoha mezinárodních institucí i odborníků přeroste v globální potravinovou krizi. Světová banka vyjádřila své obavy o Afriku, kde ceny potravin rostou nejrychleji a kde má tento vývoj i politický dopad. Stále více vůdců afrických zemí čelí nespokojenosti obyvatel a v některých státech přerůstá potravinová krize v násilí (příkladem může být Uganda). Experti se ale stále častěji shodují, že současné nepokoje Blízkého východu a zvláště pak severní Afriky jsou způsobeny především sociálními problémy a tzv. „hladovými bouřemi“ (lidé nemají práci a dostatek prostředků), nikoliv politickou motivací. Dalším aspektem problému je i fakt, že Afrika je tento rok v procesu voleb ve většině zemí, které na tomto kontinentě nemají vždy hladký průběh, a také skutečnost, že se stále více soukromých společností děsí vývoje v Ugandě a zkušenosti z roku 2008, kdy k problémům s potravinami již došlo.
Centrální vláda Súdánu přitvrzuje ve sporu o ropné Abyei – varuje, že neuzná jižní Súdán
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir po včerejším prohlášení, kde jasně deklaroval, že se severní Súdán nevzdá na ropu bohaté sporné oblasti Abyei, nyní oznámil, že súdánská vláda odmítne uznat jižní Súdán jako samostatný stát. Jižní Súdán hodlá svou nezávislost vyhlásit v červnu, ovšem již nyní byla kvůli nestabilitě a bojům zastavena potravinová pomoc v některých jeho částech a je velmi pravděpodobné, že by mohlo dojít k novému konfliktu vyprovokovanému sporem o oblast Abyei.
Severní Súdán sdělil své stanovisko: „oblast Abyei zůstane v našich rukou“
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir, představitel centrální vlády Súdánu na severu, který je mimo jiné obviněný z válečných zločinů Mezinárodním trestním tribunálem, v televizním projevu prohlásil, že Abyei se nachází v severním Súdánu a v severním Súdánu také zůstane. Prezident tak jen vyostřil stále větší napětí po referendu, kdy si jih odhlasoval své odtržení a rozdělení Súdánu na dva státy. Oblast Abyei je velmi bohatá na ropu a podle zpráv OSN se zde nyní nacházejí armády obou znepřátelených stran, které si budují pozice pro případný konflikt.
Jižnímu Súdánu byla zastavena potravinová pomoc
Světový potravinový program OSN (WFP) oznámil, že pozastavuji provoz potravinové pomoci ve dvou státech jižního Súdánu. Důvodem je strach z prohlubující se krize v oblasti před vyhlášením nezávislosti. Došlo k zabití pracovníka WFP v záloze a WFP dále informuje o tom, že již v 11 správních oblastech jižního Súdánu se naplno rozhořely boje mezi povstalci a armádou jižního Súdánu (SPLA). Dále se stále více vyhrocuje situace v regionu Abyei, který je sporným územím bohatým na ropu mezi severem a jihem.
V jižním Súdánu pokračují střety, analytici varují před „druhým Somálskem“
Několik dalších vojáků bylo zabito při střetech mezi armádou jižního Súdánu (SPLA) a povstaleckými milicemi. Proti SPLA bojuje v současnosti nejméně sedm různých milic a frakcí. Již 6 dní vede jedna z povstaleckých skupin, kterou vede bývalý důstojník SPLA Peter Gadet, ofenzivu na jihu nově vznikajícího státu, kterou se nedaří zastavit. Podle mluvčího těchto povstalců se útok nezastaví až do „konečného vítězství“. Analytici varují před vznikem zkrachovalého nefunkčního státu, který by mohl dlouhodobě destabilizovat celý region, jako se tomu dělo v Somálsku na východě Afriky.
V Ugandě pokračují nepokoje, jejichž rozsah se zvětšuje
Protesty jsou spojené s vysokými cenami potravin a paliv a týkají se především hlavního města Kampaly, kde policie již několik dnů rozhání davy slzným plynem a gumovými projektily. Po zatčení vůdce opozice, bývalého prezidentského kandidáta proti současnému prezidentu Museveni, Kizzi Besigye se k protestů přidávají i jeho příznivci. V Ugandě inflace spotřebitelských cen vzrostla jen za měsíc březen o 11,5 % a očekává se další vysoký růst. Odborníci však upozorňují na to, že tento růst se bude týkat celé východní Afriky.
Keňa s Čínou podepsaly 10 bilaterálních dohod
Čína se mimo jiné zavázala postavit v Keni nemocnici o kapacitě 500 lůžek v hodnotě 8 miliard Keňských šilinků ( skoro 3 mld Kč). Ostatní dotace, jejichž výše nebyla dána a které jsou součástí dohod, by měli vést k rozvoji malých vodních elektráren a solární energie. Smlouvy jsou dále zaměřeny na zdraví, energii z obnovitelných zdrojů a vzdělávání. Dvoustranný obchod mezi Keňou a Čínou stále roste na objemu a opět tak poslední kroky Číny ukazují velký zájem o Afriku.
V Ugandě byla zablokovány sociální média, protesty pokračují
Vláda Ugandy nařídila lokální blokaci sociálních sítí jako je Twitter a Facebook. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace kvůli vysokým cenám jídla a jeho nedostatku. Lidé také protestují proti závratně rostoucím cenám paliv a armáda rozhání především v hlavním městě Kampala tisíce lidí pomocí slzného plynu a vodních děl. Představitelé opozice v čele s poraženým prezidentským kandidátem Kizza Besigyem byli zatčeni a obviněni z podněcování násilí v protestech. Opozice se snaží dosáhnout celonárodní stávky, protože se domnívá, že tím lze donutit vládu k boji s rostoucími cenami. Uganda dále varovala, že pozorně sleduje všechny sociální média a v případě potřeby je zablokuje na celém svém území.
V Ugandě se schyluje k nepokojům kvůli cenám potravin- ugandský prezident varuje před protesty
Rozsáhlá sucha ve východní Africe a problémy spojené s Blízkým východem a severní Afrikou způsobují stále rychlejší stoupání cen potravin i paliv. V Ugandě se ceny potravin stávají pro mnoho obyvatel neúnosné. Prezident Ugandy Yoweri Museveni ale oznámil, že nedovolí žádné protesty a varoval svého politického protivníka, který nesouhlasí s výsledky voleb, před organizováním jakýchkoliv demonstrací. V Kampale již policie rozehnala tisícový dav střelbou gumových projektilů.
V Ugandě byl zadržen vůdce opozice – bez udání důvodu
Ugandská policie zadržela šéfa opozičního hnutí Kizza Besigye, odmítla ale udat důvod zatčení. Kazza Besigye byl protikandidátem ugandského prezidenta Yoweri Museveniho, jehož vítězství zpochybnil. Opozice již oznámila, že plánuje uspořádání protestního průvodu a označila zatčení za jasné porušení lidských práv.
Stanice Deutsche Welle tvrdí, že je blokována Etiopií- etiopská vláda to popírá
Deutsche Welle (DW), německá stanice vysílající v Etiopii místním jazykem, vydala prohlášení v němž tvrdí, že je od 6. dubna blokována vládou. Představitelé DW se domnívají, že se jedná o snahu zastavit přísun zahraničních kritických informací, jao se tomu stalo v minulosti v případě rádia Hlas Ameriky (VOA). Etiopská vláda toto tvrzení důrazně odmítá.
Rada bezpečnosti OSN odložila žádost Keni na přerušení vyšetřování u Mezinárodního trestního tribunálu
Žádost Keni, která se odvolávala na tzv. Římský statut (smlouvy mezi členy Mezinárodního trestního tribunálu), o odložení vyšetřování svých členů vlády kvůli povolebnímu násilí v Keni v roce 2007 po sporných volbách byla členy Rady bezpečnosti odložena. Prokurátor Trestního tribunálu Luis Moreno-Ocampo představil dva případy, v nichž obviňuje z válečných zločinů celkem šest členů vlády a významných obchodníků z podněcování etnického násilí, v němž zemřelo více než 1.200 lidí.
Súdán obvinil Izrael z útoku na své přístavní město – vyhrazuje si právo reagovat na agresi
Súdánský ministr zahraničí Ali Karti oznámil, že Izrael provedl útok na přístav Port Sudan na severovýchodě země, přičemž měli být zabiti dva lidé. Ministr prohlásil, že si Súdán vyhrazuje všechna svá práva reagovat na tento čin, který je považován za agresi. Podle policie cizí letadlo vypálilo raketu, jež zasáhla automobil. Súdán je přesvědčen o tom, že se jedná o akci proti lidem z amerického seznamu teroristů, ale tvrdí, že zabití neměli s terorismem nic společného. Súdán je na americkém seznamu sponzorů terorismu, ale Washington v tomto roce zahájil proces odstranění Súdánu z tohoto seznamu. Izrael se odmítl k nařčení vyjádřit.
OSN upozorňuje na krizi v Súdánu- kmenové střety, násilí a uprchlíci
OSN upozorňuje na stále větší boje nejen mezi armádou jižního Súdánu, ale i mezi různými kmeny a varuje před přílišnou euforií z úspěšného referenda o rozdělení Súdánu na černošský jih a arabský sever. Podle údajů místní mise OSN od ledna do března opustilo území již 80 000 uprchlíků a v posledních týdnech je jich přes dalších 36 000. Dále zpráva OSN uvádí, že 264 000 lidí se naopak přesunulo do jižního Súdánu.
Súdánští rebelové z Dárfúru zastavili mírové rozhovory s vládou
Nejsilnější povstalecká skupina v Dárfúru se rozhodla ukončit mírové rozhovory s centrální vládou Súdánu, které probíhají v Kataru. Stalo se tak na protest proti referendu o samostatnosti, o němž uvažuje prezident v oblasti Chartúmu. Stejně tak se na týden zastavilo jednání dárfúrských rebelů s povstalci v Chartúmu, neboť Dárfúr kritizuje, že Chártúm souhlasil s plány vlády aniž by to konzultoval s Dárfúrem. V Dárfúru v minulosti došlo k jedné z největších humanitárních katastrof světa a o své domovy přišlo přes 2 miliony lidí.
Protesty nezaměstnaných v Súdánu
Více než 200 nezaměstnaných absolventů škol protestuje v hlavním městě. Policie opět tvrdě zasáhla a za užití slzného plynu dav rozhání. Ačkoliv se protestům nepodařilo získat širší podporu, mohou nyní významně narušit situaci v Chartúmu, kde jsou zaktivizované povstalecké skupiny.
Pět Keňanů žaluje Velkou Británii za mučení před 50 lety
Tři muži a dvě ženy tvrdí, že utrpěli kastraci, sexuální zneužívání a těžké bití v zajateckých táborech, které spravovala britská vláda, a nyní chtějí omluvu a finanční odškodnění. Mělo k tomu dojít v roce 1963 při povstání a boji o nezávislost Keni. Historici se shodují, že tehdy mezi lety 1952 až 1960 bylo bez soudního řízení vězněno přes 150 000 členů skupiny Mau Mau, která vedla kmeny do povstání. Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vítá otevřenou diskusi, ale nemůže přijmout nároky na náhradu škody – další výsledek je tedy otázkou soudu, který se povede v Londýně. Jedná se o průlomový krok, který by mohl strhnout lavinu více či méně oprávněných hlasů proti bývalé koloniální správě Velké Británie.
OSN nabízí Keni finanční podporu pro zajištění hranic se Somálskem- snaha zabránit rekrutování nových bojovníků pro milice
OSN se rozhodla nabídnout Keni finanční prostředky, které by umožnily zvýšit policejní a vojenskou přítomnost na hranicích se Somálskem a v uprchlických sběrných táborech pro Somálce. Snahou je zabránit somálským povstaleckým milicím rekrutovat nové muže a mladíky pro boj se somálskou vládou, čímž OSN podpoří současnou úspěšnou ofenzivu somálské armády proti povstalcům v Mogadišu a na jihu země. Finanční podpora by se měla týkat především uprchlického tábora Dadaab, kde se nachází přes 332 000 Somálců, které hlídá pouhých 230 policistů.
Policie jižního Súdánu zabavila noviny, píší o povstalcích
Výtisk, který mimo jiné psal o vůdci povstalců Georgi Athorovi- ten vede milice Renegage a zpochybňuje výsledky voleb z roku 2011, přičemž bojuje s jihosúdánskou armádou. Po hlasování o odtržení jižního Súdánu ještě stále nebyl přijat dlouho očekávaný mediální zákon a policie zdůvodňuje zabavení tím, že publikace působí v regionu vzpamatovávajícím se z desetiletí občanské války proti stabilitě. Noviny proto tvrdí, že v zemi je jen těžko k nalezení svoboda tisku.