Nedávno uzavřená dohoda ohledně transferu ropy začíná být ohrožena, napětí mezi oběma státy se v posledních dnech zvýšilo poté, co ani jedna strana nechce stáhnout své vojáky ze sporných pohraničních oblastí. Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování hranice a zabití jednoho civilisty. Súdán nařčení popřel a tvrdí, že rebelové podporovaní jihosúdánskou vládou bojují uvnitř Súdánu asi 40 km daleko od společné hranice. Přitom jakkoliv zpoždění obnovení transferu ropy bude mít negativní následkem pro obě země.
Archiv rubriky: Jižní Súdán
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Súdánský prezident navštíví Jižní Súdán poprvé od vyhlášení nezávislosti
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir potvrdil návštěvu Jižného Súdánu, bude se jednat o první státní návštěvu súdánské hlavy státy od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdán v červenci 2011. Cílem setkání je vytvoření nových vztahů mezi oběma státy, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Původně se prezidenti měli setkat na jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Juba v dubnu, súdánský prezident setkání z důvodu sporů mezi státy zrušil. Súdán a Jižní Súdán se minulý měsíc dohodly na ukončení sporů ohledně ropy a tranzitních poplatků a oživení příhraničního obchodu. Hraniční neshody nicméně zůstávají stále nevyřešeny. Africká unie (AU) dala obou zemím šestitýdenní čas na vyřešení sporného území Abyei.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
K vyřešení sporů mezi Etiopií a Eritrejí má přispět Jižní Súdán
Na dlouholetý hraniční spor začnou země hledat řešení od listopadu za přítomnosti Jižního Súdánu. „Máme úzce vztahy s oběma státy, proto se staneme zprostředkovateli jednání a budeme společně s nimi hledat ze současné situace východisko,“ řekl jihosúdánský ministr pro zahraniční věci Deng Alor. Neshody se týkají především hraničního města Badme, které mezinárodní komise přiřkla Eritreji v roce 2002. Spor o hranice mezi Etiopií a Eritrejí je pozůstatkem války mezi léty 1998 až 2000. Samotný Jižní Súdán má nevyřešené spory se svým severním sousedem Súdánem.
OSN: Na 900 000 lidí muselo na hranicích Súdánu a Jižního Súdánu opustit své domovy
Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Nové boje na hranicích Súdánu, země obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů
Mezi súdánskou armádou a rebely propukly v neděli střety v příhraničním státě Jižní Kordofán, na jehož území se nacházejí ropné zásoby. Vláda Súdánu obvinila svého jižního souseda z napomáhání rebelům, sjednocených do Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-N), Jižní Súdán nařčení popřel. Podle mluvčího súdánské armády Al-Sawarmi Khalid armáda zabila při střetu 15 rebelů u hlavního města Kadugli v Jižním Kordofánu, další násilí se mělo v pátek odehrát nedaleko měst Annagarko a Hgerjawad. Útoky mezi oběma státy se zintenzivnily v dubnu letošního roku, kdy se Súdán a Jižní Súdán nedohodly na transferu ropy a hrozila nová občanská válka. Mír byl přitom podepsán v roce 2005. Minulý měsíce se obě země dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél společné hranice. Skupina SPLM-N obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu a usiluje o svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira.
Lékaři bez hranic přerušili svou činnost v některých oblastech Jižního Súdánu
Důsledkem stoupajícího násilí ve městech Plekwongole a Gumuruk zastavila organizace Lékaři bez hranic (MSF) svou činnost. O lékařskou pomoc tak přišlo na 90 000 lidí. Dalším městem, v němž se zvedla vlna násilí, je Pibor, kde prozatím Lékaři bez hranic zůstávají, ovšem nevylučují, že i zde budou muset svou činnost přerušit. Na 80 vojáků OSN se v současnosti nachází nedaleko měst. V oblasti operují rebelové pod vedením Yau Yau, kteří měli na konci srpna zabít 24 jihosúdánských vojáků, následně napadnout konvoj 200 vojáků nedaleko etiopské hranice. Jižní Súdán obviňuje sousední Súdán z letecké podpory a poskytování zbraní rebelům.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na transferu ropy
Po čtyřech dnech jednání v etiopském městě Addis Abeba došlo k částečnému průlomu v jednání, když se lídři obou zemí dohodli na sporných otázkách týkajících se ropy. Přestože zprostředkovatelé jednání ohlásili, že je dohoda uzavřená, smlouvu prezidenti podepíší až ve čtvrtek. Politici se shodli i na vytvoření demilitarizovaného hraničního pásma, další podrobnosti ale nejsou známy. Dohoda ovšem neřeší spornou oblast Abyei a několik dalších hraničních zón, na které si dělají nárok obě země. V lednu Jižní Súdán odstavil produkci ropy poté, co obvinil sousední Súdán z krádeže ropy. Ekonomiky obou zemí byly zastavením produkce ropy poškozeny a na začátku dubna se Súdán a Jižní Súdán ocitly na pokraji války.
Jižní Súdán usiluje o úvěr v hodnotě 200 milionů USD
Východoafrická země plánuje uzavření úvěru s mezinárodní bankou, který by měl pokrýt import a podpořit místní měnu poté, co Jižní Súdán přišel o největší zdroj svých příjmů – ropu. Úvěr by měl být podepsán do tří měsíců. Již v červnu získala země podobný úvěr od katarské Qatar National Bank (QNB) v hodnotě 100 milionů USD, který je využíván k vydávání akreditací pro dovoz. Půjčka pomohla jihosúdánské libry k posílení. Během QNB ve východoafrické zemi působí i mezinárodní banky jako Kenya Commercial Bank, Equity Bank a Dubai Islamic bank. Stabilizaci jihosúdánské libry sledují i zahraniční investoři, především mobilní operátoři Zain a MTN, kteří v zemi plánují spustit projekt mobilních služeb, jenž má nahradit neexistující bankovní služby.
Súdán a Jižní Súdán obnovily jednání
V úterý obnovily východoafrické země jednání v Etiopii, které bylo odloženo kvůli smrti etiopského premiéra Meles Zenawi. Hlavními tématy setkání jsou sporné hranice a transfer ropy. V dubnu se mezi oběma státy rozhořel boj o 1800 kilometrů dlouhou hranici, u kterého hrozilo, že přeroste ve válku. Napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem uvolnily až ekonomické problémy, do nichž se obě země dostaly kvůli přerušenému transferu ropy. Ropa totiž tvoří více než polovinu příjmů státního rozpočtu Súdánu a skoro 98 % příjmů sousedního Jižního Súdánu. Rada bezpečnosti OSN stanovila 22. září jako poslední den pro vyřešení sporných otázek mezi oběma státy, jinak budou země čelit sankcím. Vyjednává se i o možnosti vytvoření 10 kilometrového demilitarizovaného pásma, které by umožnilo cestování a obchod mezi Súdánem a Jižním Súdánem. S pásmem souhlasí Africká unie (AU) i OSN, Súdán je ale proti.
Jižní Súdán jmenoval prvního velvyslance pro OSN
Nejmladší stát světa Jižní Súdán jmenoval velvyslance pro OSN, který má napomoct zemi ve vyjednávání se Súdánem ohledně sporných hranic a ropy. Další kolo jednání je naplánováno na tento týden. Prvním velvyslancem se stal Francis Deng, bývalý zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy. Kromě jednání se Súdánem má Francis Deng zlepšit obraz země v zahraničí. Dohoda ohledně společných hranic by mohla obnovit export ropy z Jižního Súdánu, pro kterého ropa představuje 98 % státních příjmů. Jižní Súdán se osamostatnil v červenci minulého roku.
Súdán a Jižní Súdán budou diskutovat o sporných otázkách
Podle diplomatů bude na Súdán a Jižní Súdán vyvíjen v nejbližších dnech tlak, aby země dosáhly dohody ohledně bezpečnostních otázek, hranic a obnově vývozu ropy. Dohoda by měla předejít ekonomickému kolapsu zemí či válce. Očekává se, že státy budou v neděli pokračovat v jednáních pod dohledem Africké unie (AU) v Addis Abebě poté, co se jim tento měsíc podařilo dosáhnout prozatímní dohody o příjmech z ropy a poplatcích za transfer. Státy musí pod hrozbou sankcí od OSN vyřešit všechny sporné otázky do 22. září.
Čína pomůže dokončit letiště v Jižním Súdánu
Jihosúdánský ministr informací Barnaba Marial Benjamin v pátek oznámil, že Čína pomůže půjčkou 158 miliónů USD dobudovat letiště v hlavním městě Jižního Súdánu Juba. Vláda plánovala otevření nového letištního terminálu v červenci při oslavách prvního roku nezávislosti, což se v důsledku finančních problémů a nedbalému projektování nezdařilo. Jižní Súdán bude půjčku splácet s 2% úrokem příštích 20 let. Barnaba dále uvedl, že bylo navrženo rozdělení akcií letiště, kdy vláda bude vlastnit 20 %, 31 % místní privátní sektor a 49 % zahraniční investoři.
Súdán: Dohoda týkající se hranic s Jižním Súdánem je pravděpodobná
Súdánský viceprezident al-Haj Adam Youssefa uvedl, že smlouva o hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem je pravděpodobná. Dohoda by obnovila vývoz jihosúdánské ropy, který byl zastaven v lednu. Súdán požaduje hraniční dohodu týkající se 1800 km dlouhé hranice. Ochranné pásmo bude vytyčeno po uzavření smlouvy. Na konci srpna by mělo za účasti Africké unie (AU) dojít k obnovení jednání a dořešení hranic a dalších sporných otázek.
Jihosúdánský ropovod přes Keňu bude stát 3 miliardy USD
Podle jihosúdánského ministra financí Kosti Manibe bude dva kilometry dlouhý ropovod vedoucí přes Keňu stát 3 miliardy USD. Ačkoliv nemá země celou potřebnou částku, zásoby ropy by měly být pro investory dostatečnou zárukou. Očekává se, že stavba ropovodu začne v červnu 2013 a potrvá dva roky. Ropovod by měl být schopen přepravit mezi 700 tisíci a 1 miliónem barelů jihosúdánské ropy za den.
Súdán a Jižní Súdán budou pokračovat v jednáních
Státní súdánská tisková agentura SUNA v pondělí uvedla, že Súdán bude s Jižním Súdánem pokračovat v jednáních o zbývajících sporných otázkách týkajících se hlavně hranic a jejich bezpečnosti. Schůzka se uskuteční za podpory Africké unie (AU) 26. srpna. Další jednání přichází poté, co se státům podařilo v pátek uzavřít prozatímní dohodu o příjmech z ropy a poplatcích za transfer.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na příjmech z ropy
Mezi oběma zeměmi panuje napětí od dubna letošního roku, kdy Súdán a Jižní Súdán stály na pokraji války. Otázka ropy a jejího transferu je konfliktním tématem již od července minulého roku, kdy Jižní Súdán vyhlásil nezávislost. Předmětem sporu avšak i nadále zůstává vymezení hranic. OSN dalo zemím ultimátum, aby své neshody vyřešily do čtvrtku. V minulosti oba státy nedodržely dříve sjednané dohody.
Súdánský prezident odmítl jednání se svým jihosúdánským protějškem
Prezident Omar Hassan al-Bashir odmítl pozvání Africké unie k jednání s jihosúdánským prezidentem Salva Kiir k zastavení vojenských střetů mezi oběma státy. Střety mezi oběma státy se vyhrotily v dubnu a ohrozily tak dohodu z roku 2005, která ukončila desetiletí trvající občanskou válku. Sporné zůstávají otázky ohledně hranic a transferu ropy. Obě země čelí hrozbě sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN, pokud do čtvrtka nevyřeší své neshody.
Mezinárodní měnový fond vítá úsporná opatření v Súdánu
Přes svá úsporná opatření musí Súdán podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) pokračovat v reformách, aby si zajistil ekonomickou stabilitu, hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a snížil chudobu. Súdán musel snížit dotace na pohonné hmoty a devalvoval svou měnu, což vyvolalo řadu protestů po celé zemi. Stát se ocitl v ekonomické krizi poté, co se osamostatnil Jižní Súdán, čímž přišel Súdán o velkou část příjmů. Úsporná opatření tak reagují na díru ve státním rozpočtu v hodnotě 1,47 miliard USD. Meziroční inflace dosáhla v červnu 37,2 %.
Jižní Súdán nabídl Súdánu dohodu a finanční kompenzaci
Devět dní před vypršením lhůty OSN pro vyřešení sporů, Jižní Súdán nabídl Súdánu odpuštění celého dluhu 4,9 miliard USD a kompenzační balíček v hodnotě 3,2 miliardy USD na pokrytí chybějících peněz v rozpočtu. Původní návrh přitom byl 2,6 miliard USD. Nabídka zahrnuje i výši tranzitních poplatků dvou súdánských ropovodů na 9,1 USD a 7,26 USD za barel, což stále nedosahuje súdánského požadavku 36 USD za barel. Jižní Súdán doufá, že návrh usnadní jednání mezi zeměmi. Súdán se k nabídce zatím nevyjádřil.