V Sýrii pokračuje rozmisťování pozorovatelů Ligy arabských států

V souladu s mírovým plánem se pozorovatelé Arabské ligy postupně rozdělují do jednotlivých syrských měst. Poté, co byla vyslána delegace do města Homs, které je považováno za centrum odporu, budou nyní monitorována další tři města. Členem delegace do Homsu je mimo jiné súdánský prezident Omar al-Bashir, který již prohlásil, že v Homsu se „neděje nic strašného.“

Situace v Nigérii je vážná: „bombový útok v arabské škole, vraždění mačetami a obavy z náboženské války“

Na převážně křesťanském jihu Nigérie došlo k bombovému útoku v arabské škole, bylo těžce zraněno 7 dětí. Ve federativním státě Plateau, který je etnicky i nábožensky smíšený pak došlo k vraždě čtyř křesťanů z kmene Berom mačetami. Podle médií jsou z vraždy podezřelí příslušníci muslimského pasteveckého kmene Fulani. Jedná se tak o pokračování bombových útoků v kostelech na Vánoce, při kterých zahynulo 20 křesťanů, zatímco na severu Nigérie pokračuje islámské povstání. Nigerijská křesťanská asociace (CAN) zastřešující organizace od protestantů, katolíků i místních křesťanských církví, varuje před válkou – generální tajemník CAN Saidu Dogo vyzval islámské vůdce, aby dostali pod kontrolu muslimy, neboť jinak se „křesťané budou muset začít bránit.“

Bělorusko se bojí možnosti politického pádu ruského premiéra Putina

Běloruská media prvních několik demonstrací proti stávajícímu ruskému premiérovi a výsledku parlamentárních voleb ignorovala. Sobotní demonstraci však označila za nevyvedenou. „Místo několika očekávaných tisíc účastníků jich přišly pouze stovky. Část skupiny byla opilá, druhá část se mezi sebou hádala,“ hlásila běloruská televize ONT ve svém zpravodajství. Polský list Gazeta Wyborcza informoval o tom, že za mediální útokem stojí pravděpodobné obavy z pádu ruského dosavadního režimu, který by mohl ohrozit postavení běloruského prezidenta, jímž je Alexandr Lukašenko. Bělorusko zároveň teď bedlivě sleduje reakci Moskvy na tyto protesty. Obává se totiž možného „dominového efektu“, který nastal během arabského jara.

Situace v Guinea Bissau je nadále napjatá, boje se ale zastavily

Na tiskové konferenci řekl náčelník generálního štábu Antonio Indjai, který měl být uvězněn na pokyn šéfa námořnictva admirála Buby Na Tchuty spolu s ministrem obrany Baciro Diem a ministrem vnitra Fernando Gomesem, že premiér země Carlos Gomes Jr. (zastupující nepřítomného prezidenta) má situaci pevně pod kontrolou, a to ačkoliv byl nucen uniknout na zahraniční velvyslanectví. Podle oficiálního vedení země se několik vojáků pokusilo obsadit vrchní velitelství armády, ovšem svědci pro agenturu Reuters informovali o střelbě po celém hlavním městě. Nyní jsou po celém hlavním městě vojáci se zátarasy, aniž by bylo jasné na čí straně stojí.

Libye začne s restrukturializací armády v lednu 2012

Prozatímní libyjský ministr obrany Osama al-Juwali na tiskové konferenci spolu s prozatímním ministrem vnitra Fawzi Abd al-All oznámil, že v lednu 2012 započne reorganizace libyjské armády začleňováním tisíců povstalců a milicionářů do nových libyjských ozbrojených složek. Dále byla vyhlášena týdenní lhůta Libyjské národní rady (NTC) na vyklizení hlavního města Tripolis všemi milicemi a bojovníky. Podle expertů se bude jednat o skutečný test autority nové porevoluční vlády, neboť povstalecké milice drží v rukou všechny strategické body v Tripolisu. Mimo jiné bylo i zmíněno, že část nově uvolněných prostředků od OSN, USA a EU bude použita na financování armády a především pak na zajištění dostatečně vysokých platů nových vojáků kvůli zachování stability.

Islamisté v Alžírsku hodlají opustit vládní koalici a změnit ústavu

Podle analytiků je islamistická strana Hnutí pro společnost a mír (MSP) posílena úspěchem svých partnerů ve volbách po celé severní Africe a zahajuje nyní svůj vlastní politický postup vpřed. Šéf MSP Bouguera Soltani oznámil záměr své strany v nejbližší době opustit vládní koalici před nadcházejícími volbami, jejichž termín ještě není znám. MSP chce podle slov svého šéfa parlamentní, nikoliv prezidentský systém.

V Guinea Bissau byl zahájen boj mezi vojenskými frakcemi – premiér země unikl na zahraniční ambasádu a prezident je mimo zemi

V hlavním městě Guinea Bissau, Santa Luzia, propukl boj mezi dvěma hlavními vojenskými frakcemi – podle předběžných informací se jedná o boj mezi námořnictvem a pozemním vojskem. Důvodem je zatčení náčelníka generálního štábu armády na rozkaz šéfa námořnictva, kterým je Americo Buby Na Tchuta. Premiér Guiney Bissau Carlos Gomes byl kvůli bojům nucen uprchnout pod ochranu zahraničního velvyslanectví – informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na místní diplomatický zdroj. Situace v zemi je nyní nejistá i protože prezident Malam Bacai Sanha se nyní nachází na léčení v Paříži a podle pozorovatelů se pravděpodobně skutečně jedná o vojenský převrat.

Bývalý nigerijský vojenský vládce pochybuje o schopnosti současné vlády řešit islámské povstání

Muhammadu Buhari, bývalý vojenský vládce Nigérie, prohlásil, že zemi chybí dostatečně silné vedení, které by se bylo schopné vypořádat s nepokoji na severu země způsobenými povstáním islamistů z Boko Haram. Podle jeho názoru vláda současného prezidenta Goodlucka Jonathana nezareagovala dostatečně rychle a prozíravě. Muslim Muhammadu Buhari prohrál letošní prezidentské volby s prezidentem Jonathanem, což vedlo ke krátkodobým nepokojům na muslimském severu.

Libyjský ministr hospodářství odstoupil ze své funkce

Libyjský ministr pro hospodářství Tahar Sharkass, který byl v čele rezortu i za vlády Muammara Kaddafi, rezignoval na svou funkci. Ministr Sharkass uvedl, že důvodem jsou stále častější protesty a nespokojenost mladých, kterým čelí libyjský premiér Abdurrahim El-Keib. Premiér Al-Keib odstoupení ministra Sharkasse potvrdil.

V Libyi se šíří demonstrace proti vládě lidí bývalého režimu

Již několik dní probíhají stále se stupňující demonstrace v Tripolisu a Benghazi, při nichž lidé požadují, aby byli z politického života vyloučeni všichni, kteří sloužili ve státní správě za vlády Muammara Kaddafi. Protestující také požadují, aby bylo zaručeno právo na svobodu projevu, aby státní orgány jednaly transparentně a aby mladí lidé byli lépe chráněni státem.

Ve 2. kole egyptských voleb získaly dvě nejsilnější islamistické strany dvě třetiny všech hlasů

V Egyptě skončilo druhé kolo parlamentních voleb, ve kterém se potvrdilo drtivé vítězství islamistických stran z 1. kola. Odnož Muslimského bratrstva FJP (Strana svobody a spravedlnosti) získala 36,3% hlasů, konzervativní salafisté ze strany Al-Nur 28,8% a na třetím místě se umístila liberální strana Wafd. Islamisté ovšem celkem získali dvě třetiny všech hlasů.

V Nigérii rostou obavy z náboženské občanské války – na severu pokračují boje s islamisty a došlo k pumovým útokům na kostely

V hlavním městě Nigérie  dnes došlo k výbuchu pěti bomb u křesťanských kostelů – 27 lidí zemřelo. K útokům se přihlásili islamisté z Boko Haram, kteří již druhý den vedou povstání na severu Nigérie. Při přestřelkách mezi bezpečnostními silami a Boko Haram ve městě Damaturu zahynulo již 68 osob včetně civilistů. Náčelník nigerijského generálního štábu generálporučík Azubuike Ihejirika již varoval před nebezpečným rozdělením 160 milionové země.

Americký tým v Libyi údajně již objevil okolo 5000 raket

Američtí experti vyslaní do Libye na pomoc místní vládě v odzbrojení, demobilizace a reintegrace milic tvrdí, že nalezly zhruba 5000 raket, mimo jiné například systému MANDPAS určeného k protivzdušné obraně. Podle mluvčího amerického týmu Marka Tonera je ale velmi těžké odhadnout, kolik celkem takových raket, které by mohly být hrozbou pro civilní leteckou dopravu v Libyi bylo před pádem Muammara Kaddafiho a kolik jich zde ještě je. NATO se totiž obává, že by kvůli nepřehledné situaci se zbraněmi mohla rakety získat například teroristická síť Al-Kaida.

Somálsko může přijít o každoroční americkou dotaci

Hladomorem zasažení Somálci mohou kvůli nejasnostem ztratit přístup ke stovkám milionů USD. V Somálsku je až čtvrt milionu obyvatel ohroženo hladomorem a zrušení pravidelné roční americké dotace by mohlo mít katastrofální následky. Americká Franklin Bank je poslední státní bankou, která dotace poskytuje, avšak kvůli státním protiteroristickým opatřením je pravděpodobné, že banka podporu ke 30. 12. 2011 ukončí. Podle vyjádření několika představitelů bank jde o obavy, že se poslané peníze dostanou do špatných rukou, například k teroristickým organizacím. Dle charitativní organizace Oxfam America je důležité, aby banky a somálské hawalas (podniky operující s převodem peněz) našly s vládou Spojených rychlé a efektivní řešení.

Nová libyjská vláda stojí před velkým problémem požadavků mladých – ptají se, kde je slíbená práce

U kanceláře libyjského premiéra Abdurrahim El-Keiba se sešlo shromáždění mladých lidí, kteří za dobré nálady zpívají: „Pokud nemáte dináry, dejte nám dolary!“ Informaci přinesla agentura Reuters. Protestující jsou převážně studenti z Tripolisu, kteří si stěžují, že vyměnili své knihy za zbraně, aby pomohly svrhnout Muammara Kaddafi a nyný více než dva měsíce po jeho smrti žádají odměnu. „Nejde ani tak o peníze, ale chceme práci,“ cituje agentura Reuters Anise Bashira, který se označil za velitele jedné z povstaleckých jednotek.“Ministři říkají jednu věc, jejich zástupci další a NTC (prozatímní národní rada) něco úplně jiného. Dejte nám odpověď!“, požaduje dav.

Demokratická republika Kongo je v krizi – stojí proti sobě prezident Joseph Kabila a samozvaný prezident Etienne Tshisekedi

V hlavním městě Kinshasa jsou v současnosti v ulicích armáda, policie i elitní prezidentské gardy. Bezpečnostní složky potlačují odpor příznivců Etienna Tshisekedi, který je obležen v hlavním sportovním stadionu, kde podle mluvčího opoziční UDPS Remy Masamby, jíž je Tshisekedi členem, složil prezidentskou přísahu. Podle UDPS také „jejich“ prezident v nejbližší době oznámí, jak si představuje fungování „svých“ institucí. Prezident Demokratické republiky Kongo Joseph Kabila, který stanul po rozhodnutí Nejvyššího soudu oficiálně v čele země 20. prosince, označil situaci za „politickou frašku“ a prohlásil, že každý kdo se postaví proti zákonům bude čelit následkům.

V Libérii se spustily tisícové protesty, byl vyhlášen zákaz vycházení

Liberijská vláda uvalila zákaz vycházení od svítání do soumraku pro hlavní město Monrovia, kde vyšly do ulic tisíce mladých lidí. Demonstranti proti vládě, kterým se nelíbí opožděné platby ve státní správě, ničí automobily v ulicích zatímco jsou proti nim nasazeny bezpečnostní síly se slzným plynem, a vodními děly. Hlavní dopravní tepny Monrovie byly zcela ucpány, a to včetně letiště. Liberijský ministr informací Cletus Sieh dále oznámil, že zákaz vycházení bude platit dokud se situace nezlepší. Dále připustil, že vláda je touto vzpourou znepokojena a vyzval mladé lidi ke klidu, podle něj se nyní stát snaží získat peníze na platby.

Eritrea považuje pozorovatele OSN na svém území za neobjektivní a sankce ze začátku prosince za cílené

Eritrea vyzvala OSN, aby nahradilo „neobjektivní“ monitorovací skupiny pro Somálsko, které ve své zprávě vyzvaly Radu bezpečnosti OSN k prodloužení a prohloubení sankcí, které byly na Eritreu uvaleny na začátku prosince 2011 za pomoc somálským povstalcům.

„Reportéři bez hranic“ uveřejněnili seznam 10 nejnebezpečnějších států pro novináře

Žebříček zveřejnila organizace Reporteros sin fronteras (Reportéři bez hranic). Spolu s tímto mexickým státem se na předních pozicích umístil Egypt, Libye, Sýrie nebo Pobřeží slonoviny. Hlavním důvodem je fakt, že Veracruz se v posledních letech stal epicentrem mexického boje proti drogovým kartelům. Během roku 2011 zde byli zabiti 3 novináři. Po celém světě pak kvůli sve práci zemřelo na 66 osob a více jak 1000 jich bylo uvězněno.

Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc

Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.

V severní Nigérii propukly boje mezi muslimy a bezpečnostními silami

Trvalé přestřelky vypukly mezi nigerijskými bezpečnostními silami a islámskými bojovníky na severu Nigérie ve městě Damaturu. Došlo zde i k několika výbuchům bomb. Jedná se o bojovníky islámské sekty Boko Haram, která podle nigerijské policie v posledních dnech nebezpečně zvýšila svou aktivitu. Povstání je ale podle policejního šéfa federativního státu Yobe Lawana Tanko spíše sporadické, nízkého rozsahu.