Přestože je Súdán třetím největším africkým vývozcem cukru po Jihoafrické republice a Egyptě, musí země, aby pokryla poptávku 32 milionů obyvatel, cukr dovážet. Vláda Súdánu se proto rozhodla zvýšit produkci cukru o 450 000 tun a tím se zbavit závislosti na dovozu do roku 2014. Plánuje investice ve výši 1 bilionu dolarů. Súdán postihla ekonomická krize poté, co se Jižní Súdán v červenci minulého roku osamostatnil a země tím ztratila tři čtvrtiny produkce ropy.
Archiv rubriky: Afrika
Libyjci v Benghazi žádali nezávislou justici
Stovky Libyjců v pátek protestovaly před hlavní budovou soudu v Benghazi. Požadovali, aby armáda soud opustila a umožnila tak nezávislou justici. Armáda v loňském roce používala soudní budovu jako své ústředí. „Co pro armádu znamená obsadit soud? Z mého pohledu chce armáda stát Libyi v revoluci,“ uvedl jeden z protestujících.
Alžírská opozice pravděpodobně ukončí bojkot voleb
Největší alžírská opoziční strana Front of Socialist Forces (FFS) v pátek uvedla, že by se mohla zúčastnit květnových parlamentních voleb a tím ukončit 15letý bojkot. K rozhodnutí přistoupila poté, co vláda Alžírska přislíbila demokratičtější volby. Ty se mají konat 10. května a dohlížet by na ně měli západní pozorovatelé. Front of Socialist Forces je sekulární politickou stranou, která se těší velké podpoře největšího alžírského etnika Berberů.
Tři východoafrické země spolupracují na vybudování přístavu Lamu
Na 23 bilionů dolarů má přijít Keňu, Jižní Súdán a Etiopii výstavba přístavu Lamu, který má zároveň sloužit jako rafinérie ropy na jihovýchodním pobřeží Keni. Lamu má země propojovat ropovodem, dálnicí a železnicí. Za projekt, který je nazýván Lamu Port South Sudan Ethiopia Transport Corridor (Lapsset), se zaručili prezidenti všech tří zemí.
OSN: „Chybovala libyjská vláda i NATO“
Podle zprávy OSN, kterou zveřejnila v pátek, zemřelo v bojích v Libyi nejméně 60 civilistů a dalších 55 jich bylo zraněno, přičemž odpovědnost za to nese NATO i libyjská prozatímní vláda. Zatímco NATO podle OSN předem dostatečně neprověřilo místa plánovaných náletů, libyjská prozatímní vláda neudělala vše pro to, aby zastavila násilí. Zprávu vypracovala tříčlenná komise právníků, která zároveň upozorňuje, že v zemi jsou stále porušována lidská práva i mezinárodní úmluvy.
Muslimské bratrstvo ustanovilo v Libyi politickou stranu
V červnu se v Libyi budou konat první volby od svržení Muammara Kaddafiho. Islamistické muslimské bratrstvo zformovalo v zemi politickou stranu, která po boku sekulárních stran bude ve volbách bojovat o hlasy. Nový parlament bude mít za úkol sepsat novou ústavu. Podle politických analytiků je muslimské bratrstvo nejsilnější organizovanou politickou silou, proto očekávají jejich vítězství.
OSN představila výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě
Zprávu v Ženevě představila komisařka pro lidská práva Navi Pillay. Rok 2011 nazvala rokem kritickým. Zdůraznila hlad, válku a nedodržování základních lidských práv na východě Afriky. Zároveň upozornila na aktivizaci občanské společnosti na Blízkém východě a v Severní Africe. Dále hovořila o porušování práv uprchlíků a apelovala na změnu imigrační politiky států, kterých se tato problematika týká.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických varuje před situací v Súdánu
Americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že Súdán přestává dodržovat mírové dohody z roku 2005. Mluvčí Ministerstva zahraničí Spojených států amerických Victoria Nuland upozornila, že súdánské vládní jednotky dříve bombardovaly území Jižního Súdánu. Pokračování současné situace by prý mohlo v zemi obnovit občanskou válku.
General Motors odškodní obyvatele Jihoafrické republiky za apartheid
Americký automobilový gigant General Motors souhlasil se symbolickým odškodněním ve výši 1,5 milionů dolarů. Společnost spolu s dalšími čtyřmi firmami byla dříve žalována za podporu apartheidu v Jihoafrické republice. Mezi obviněné vedle General Motors patří i Ford, Daimler, německá společnost Rheinmetall a IBM. „General Motors chce přenést své podnikání i do Jihoafrické republiky, proto bylo nutné narovnat vztahy, které byly během apartheidu poškozeny.“
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Abdelrahim Mohamed Hussein se podle Mezinárodního trestního soudu měl provinit ve 41 případech zločinem proti lidskosti a válečnými zločiny spáchanými v Darfúru. Obvinění se vztahuje k bojům od srpna 2003 do března 2004. Tehdy Hussein působil na postu ministra vnitra. Podle OSN během konfliktu zemřelo 300 000 lidí a na 3 miliony obyvatel přišli o své domovy. Mezinárodní trestní soud vznesl obvinění i proti současnému súdánskému prezidentovi Omaru al-Basharovi. Súdán soud neuznává a odmítá do Haagu podezřelé vydat.
Výsledky voleb v Senegalu potvrzují druhé kolo
Oficiální výsledky prezidentských voleb, které se konaly 26. února, potvrdily dosavadní předběžné výsledky. Ve druhém kole se proti sobě postaví současný prezident Abdoulay Wade a bývalý premiér Macky Sall. Wade ve volbách dostal 34,8 % hlasů, Sall získal 26,5 %. „Věřím, že touha Senegalců po změně mi pomůže zvítězit v druhém kole,“ řekl na tiskové konferenci po zveřejnění výsledků Macky Sall. Abdoulay Wade stojí v čele země od roku 2000. Poté, co oznámil svou kandidaturu, zvedla se v zemi vlna nevole. Pokud by Wade ve volbách zvítězil, do prezidentského křesla by usedl potřetí za sebou.
Termín vynesení rozsudku pro Charlese Taylora stanoven
Bývalý prezident Libérie Charles Taylor čelí 11 obviněním z válečných zločinů a zločinům proti lidskosti, jichž se měl dopustit během občanské války v devadesátých letech. Datum vynesení rozsudku stanovil soud v Haagu na 26. dubna. Jde o první soud, v němž je obviněn bývalý africký prezident. V případě prokázání viny hrozí Taylorovi doživotí. Charles Taylor vinu odmítá a za procesem vidí politickou motivaci.
Jižní Súdán odzbrojuje obyvatele regionu Jonglei
Vláda Jižního Súdánu přistoupila ke kroku odzbrojit komunity Lou Nuer a Murle. Pokud to bude nezbytné, přistoupí i k použití síly. Prozatím bylo zabaveno na 30 000 zbraní. V konfliktu na východě Jižního Súdánu zemřelo minulý rok 1 100 lidí. „Neočekáváme odpor, pokud ale některá ze skupin zaútočí na armádu, bude za to nucena nést příslušné následky,“ uvedl mluvčí armády Philip Aguer.
Milice Al-Shabaab přešla do protiútoku
V posledních týdnech ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab kontrolu nad strategickým regionem Baidoa a Yurkud. Nyní zaútočila na město Garbaharey, které přes rok ovládají etiopské a somálské jednotky. Vláda Somálska potvrdila smrt dvou vojenských důstojníků. Podle analytika Abdullahi Sheikh útok na Garbaharey značí, že se hnutí Al-Shabaab nevzdalo boje, přestože ztratilo klíčové pozice.
Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily významnou povstaleckou základnu
Vojáci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) spolu s jednotkami somálské vládní armády dobyli povstaleckou základnu Maslah povstalců al Shabaab, která je součástí teroristické sítě Al-Kaida, na severu hlavního města Mogadišo. Velitel AMISOM generálmajor Fred Mugisha uvedl, že tento úspěch výrazně posílí obranu města a naruší logistickou podporu rebelů.
Parlamentní volby v Guiney proběhnou 8. července 2012
Guinejská volební komise stanovila datum pozdržených parlamentních voleb na 8. července 2012, oznámil to předseda komise Louceny Camara. Guinea čelí zablokování mezinárodní pomoci v řádech miliard dolarů a parlamentní volby by k jejímu odblokování měli pomoci. EU již oznámila, že je připravena s Guineou plně spolupracovat v případě, že volby proběhnou. Guinea je největším světovým dodavatelem bauxitu a v poslední době podnikla kroky k oslabování vlivné armády, stejně jako se zbavila dovozních cel do USA.
Na severovýchodě Nigérie bylo spáleno již 9 škol
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri bylo v posledních dnech vypáleno již 9 škol. Státní úřady i orgány místní samosprávy jsou přesvědčeny, že za žhářstvím stojí Boko Haram, která vede povstání proti vládě. Boko Haram totiž mimo jiné považuje „západní vzdělání“ za hřích. Na severu Nigérie zatím pokračují téměř každodenní incidenty střelby a bombových útoků. K poslednímu většímu útoku došlo v neděli, kdy najel automobil s výbušninami do křesťanského kostela ve městě Jos.
Ze severní Nigérie do Nigeru prchlo více než 10 000 Nigerců kvůli chystanému vojenskému tažení
Nejméně 10.000 lidí uprchlo podle nigerského stálého tajemníka pro migraci Boube Yaye, který dále uvedl, že to samé učinilo i zhruba 800 občanů Čadu. Důvodem exodu je vojenské tažení nigerijské armády na severu ve snaze potlačit povstání islamistické skupiny Boko Haram. Podle analytiků může příliv dalších uprchlíků do Nigeru ještě více zhoršit situaci v této zemi, kde je pro tento rok již tak očekávaný nedostatek potravin. Niger se také potýká s desítky tisíc uprchlíků z libyjské občanské války a z povstání v Mali.
Američané čelící v Egyptě obvinění mimo jiné ze špionáže zemi letecky opustili
16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)
Světová banka: „Míru chudoby na zemi se daří snižovat“
OSN na přelomu tisíciletí definovala tzv. cíle tisíciletí, mezi něž patří i snížení celosvětové chudoby. Podle Světové banky se tento cíl v nejméně rozvinutých zemích daří plnit. Za snížením chudoby stojí především rozsáhlé čínské investice do rozvojových ekonomik. „Nyní jsme přesvědčeni, že rozvojový svět jako celek dosáhl prvního cíle tisíciletí a to navzdory krizi v roce 2010,“ řekl Martin Ravallion, ředitel výzkumné divize Světové banky.
Uganda chce otevřít třetí tábor pro uprchlíky
Podle ugandského ministra pro uprchlíky Stephena Malinga nejméně 100 lidí každý den překročí hranici Ugandy ve snaze uniknout násilí v Demokratické republice Kongo. Uprchlické tábory v Nakivale a Oruchinga jsou podle Malinga už přeplněné. Od listopadových voleb uprchlo ze země na 3000 obyvatel. Několik rebelských skupin ovládá od konce občanské války v roce 2003 východ Demokratické republiky Kongo, který je bohatý na nerostné suroviny.
Vládnoucí strana v Jihoafrické republice vyloučila ze svých řad kritika současného prezidenta
Třicetiletý Julius Malema, který se stal vůdcem jihoafrické mládeže v zemi, byl vyloučen z vládnoucí strany African National Congress. Malema patřil k největším odpůrcům současného prezidenta Jacoba Zumy. Julius Malema v politice využíval agresivní populistický styl a požadoval znárodnění dolů a nahrazení Zumy v čela státu.
Premiér v Lesothu vystoupil z vlastní strany
Premiér Pakalitha Mosisili odešel ze strany Lesotho Congress for Democracy, v níž byl patnáct let politicky aktivní, a připojil se k nově zformovanému hnutí Democratic Congress, které má v současném parlamentu lehkou většinu. „Poslední dva roky jsem se snažil zabránit postupnému rozkladu Lesotho Congress for Democracy. Bohužel marně,“ uvedl Mosisili jako důvod vystoupení ze strany. Lesotho je jedno z posledních království v Africe. Pakalitha Mosisili se poprvé stal premiérem v roce 1998.