Mezi súdánskou armádou a rebely propukly v neděli střety v příhraničním státě Jižní Kordofán, na jehož území se nacházejí ropné zásoby. Vláda Súdánu obvinila svého jižního souseda z napomáhání rebelům, sjednocených do Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-N), Jižní Súdán nařčení popřel. Podle mluvčího súdánské armády Al-Sawarmi Khalid armáda zabila při střetu 15 rebelů u hlavního města Kadugli v Jižním Kordofánu, další násilí se mělo v pátek odehrát nedaleko měst Annagarko a Hgerjawad. Útoky mezi oběma státy se zintenzivnily v dubnu letošního roku, kdy se Súdán a Jižní Súdán nedohodly na transferu ropy a hrozila nová občanská válka. Mír byl přitom podepsán v roce 2005. Minulý měsíce se obě země dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél společné hranice. Skupina SPLM-N obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu a usiluje o svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira.
Archiv autora: Klára Zelenková
Súdán předpokládá zdvojnásobení ropné produkce
Súdánský ministr pro ropný průmysl Awad Ahmed El-Jazz oznámil, že země očekává zdvojnásobení ropné produkce během dvou let na 300 000 barelů za den. Súdán vydal devět komplexních průzkumných licencí společnostem z Kanady, Brazílie a Blízkého východu. Některé společnosti podle ministra El-Jazz již na ropná ložiska narazily, neuvedl avšak které. V současnosti Súdán produkuje 120 000 barelů ropy a do konce roku 2012 by se podle ministra El-Jazza měla zvýšit na 150 000 barelů.
Libye zvolila nového premiéra, stal se jím bývalý diplomat
Generální národní kongres (GNC) jmenoval v neděli novým premiérem bývalého diplomata Ali Zeidena. Jde o druhého premiéra během jednoho měsíce, který musí sestavit vládu, jíž bude schvalovat většina Libyjců. V prvním říjnovém týdnu nezískal pro svůj druhý návrh vláda, sestávající se pouze z 10 ministrů, podporu expremiér Mustafa Abushagur a byl nucen odstoupit. Ve svém proslovu premiér Zeidan oznámil, že jeho politika se bude zaměřovat především na obnovu bezpečnosti země. „Bezpečnost bude moje priorita, protože všechny další problémy souvisí s nedostatkem bezpečnosti Libye,“ uvedl premiér Zeidan. Premiér Zeidan, který má podporu vládnoucí koalice Aliance národní síly (NFA), rovněž navrhuje, aby vláda zohlednila islám. „Islám je systém naší víry a zdroj naší právní vědy,“ dodal.
Bývalá první dáma Ghany bude kandidovat na prezidentku pod novou politickou stranou
Konadu Agyeman-Rawlings, první dáma prezidenta Jerry Rawlingse, v sobotu oznámila svou kandidaturu na prezidentku. O post prezidentky se neúspěšně pokoušela již v minulosti pod záštitou vládnoucí strany Národní demokratický kongres (NDC), kterou založil její manžel. Z NDC nyní ale Agyeman-Rawlings odešla a chce založit novou politickou stranu. Jako důvod svého vystoupení uvedla špatné vládnutí NDC. „Vedení strany ztratilo svou morální převratu a zapojilo se do věcí, kterým by se mělo primárně vyhýbat, například korupci,“ uvedl její manžel a exprezident Rawlings. Agyemang-Rawlings dlouhodobě bojuje za ženská práva a většina analytiků tvrdí, že to byla právě ona, která měla významný vliv na politiku svého manžela během jeho prezidentského mandátu. Proti nominaci Agyemang-Rawlings staví vládnoucí NDC kandidaturu Johna Mahama, který stojí v čele státu od nečekané smrti prezident Johna Atta Millse v červenci. Ghana patří mezi jednu z nejstabilnějších zemí západní Afriky.
Vládnoucí tuniská koalice souhlasí s termínem voleb v červnu
Prezidentské a parlamentní volby by se měly konat 23. června, dohodla se tuniská vládnoucí koalice v čele s islamistickou stranou Ennahda, která vyhrála první parlamentní volby po jasmínové revoluci, jež odstartovala nepokoje v celém arabském světě. Vedle Ennahda koalici tvoří i dvě sekulární politické strany – Congress for the Republic a Ettakatol. „Dohodli jsme se smíšeném politickém systému, kde prezidenta budou volit přímo lidé,“ uvedla koalice v prohlášení. Ujednání koalice musí ještě potvrdit Parlament, kde koalice má většinu v podobě 217 křesel. Dohoda v koalici by mohla posunout sepsání nové ústavy, neboť forma politického systému byla koaličním jablkem sváru. Ustanovení termínu voleb by mohlo rozptýlit obavy investorů, kteří zvažují vstup na tuniský trh.
Mauritánský prezident byl postřelen, zranila ho vlastní armáda
V neděli byl mauritánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz letecky převezen na pooperační péči do Francie poté, co byl předchozí den postřelen. Střelba se odehrála v sobotu večer, když vojenská hlídka zahájila palbu na jeho konvoj asi 40 kilometrů od hlavního města Nouakchott. Celý incident označil prezident Aziz za nešťastnou náhodu a vyvrátil, že by se jednalo o pokus o vraždu. Do čela země se prezident Aziz postavil v roce 2008 po vojenském převratu, o rok později dostal prezidentský mandát od voličů. Mauritánie má dlouhodobě problém s islamistickými rebeli. Před vypuknutím vojenského převratu v Mali zahájila Mauritánie pomocnou vojenskou operaci proti islamistickým základnám na severu sousedního státu.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
Human Rights Watch: Islamistická Boko Haram by mohla být souzena za zločiny proti lidskosti
Během útoků militantní islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii zemřelo během tří let nejméně 2800 lidí. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) by skupina za zločiny proti lidskosti mohla stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, neboť jejich útoky lze označit „za úmyslné etnické a rasové činy“. Boko Haram na severu Nigérie prosazuje vytvoření islamistického státu, v jehož právním řádu by bylo zakotveno islámské právo šaría. HRW rovněž obvinila část nigerijské policie a armády (JTF) z „fyzického týrání, tajného zadržování, vydírání a vypalování domů“. Vláda před časem potvrdila mírové rozhovory s některými členy Boko Haram, to ale skupina rezolutně popřela. Na začátku října bylo zatčeno několik úředníků, kteří měli předávat informace militantní islamistické skupině.
Třítýdenní stávka nákladní dopravy v Jihoafrické republice se blíží ke konci, v jiných odvětvích se i nadále protestuje
Podle Asociace zaměstnanců nákladní dopravy v Jihoafrické republice je dohoda, jež má ukončit třítýdenní stávku. Na 20 000 řidičů vstoupilo do stávky, která omezila transport spotřebního zboží a pohonných hmot, za zvýšením mezd. „Obě strany souhlasily s dohodou o platových podmínkách na následující tři roky, podepsána má být v pátek dopoledne,“ uvedla asociace. Detaily smlouvy nebyly prozatím zveřejněny. Některé regiony Jihoafrické republiky trpí nedostatkem pohonným hmot, v jiných částech země je dodávka paliva zpožděna. V zemi na 100 000 zaměstnanců, včetně 75 000 pracovníků těžebního průmyslu, protestuje za zvýšením platů a zlepšením pracovních podmínek. Ve čtvrtek odmítli horníci dolů na zlato dohodu o navýšení mezd od společností AngloGold a Gold Fields a pokračují ve stávce. Stávky a protesty, které snižují důvěru investorů, podle analytiků negativně ovlivní ekonomický růst Jihoafrické republiky a nižní hospodářský růst může vést ke zrušení pracovních míst a nárůstu nezaměstnanosti, která již dnes dosahuje dvouciferných čísel. V Jihoafrické republice se nachází 80 % světových zásob platiny, jejíž cena v posledních týdnech důsledkem protestů vzrostla více než o 20 %. Vláda odhaduje, že poklesem produkce v těžebním průmyslu přišla země o 500 milionů USD. Na příští týden i státní zaměstnanci naplánovali stávku.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
Společnost Shell čelí obvinění u soudu ze znečištění nigerijských vesnic
Jde o první případ, kdy anglo-nizozemská ropná společnost Shell bude čelit obvinění u civilního soudu v Nizozemsku za znečištění životního prostředí v zahraničí, kde měla Shell kontaminovat nigerijské vesnice v regionu Ogoniland. Žalobu na Shell podali čtyři nigerijští zemědělci a nizozemská část organizace Friends of the Earth, podle nichž ropné skvrny zničily zemědělskou půdu, která je hlavním zdrojem obyvatel, a kontaminovaly vodu. Podle jednoho ze žalobců Alfreda Akpana úniky ropy znečistily na 47 rybníků. Společnost obvinění odmítá a tvrdí, že nemohla postižené oblasti vyčistit z důvodu vysokého rizika nebezpečí v regionu, a dodává, že velká část znečištění byla způsobena krádežemi a sabotážemi. Pokud by zemědělci uspěli se svou žalobou, mohl by rozsudek odstartovat vlnu tisíce dalších nároků na náhradu školy. V srpnu přijala společnost Shell odpovědnost za dva úniky ropy v regionu v roce 2008 a 2009.
Egyptský prezident by měl mít omezenou pravomoc, stojí v předběžném návrhu ústavy
Sepsání a schválení nové egyptské ústavy má být hlavním symbolem přechodu od autokratického režimu k demokratickému systému po loňském lidovém povstání, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka. Hlava státu by podle předběžného návrhu ústavy měla být omezena parlamentem. Osud vznikající ústavy je ale nejistý, podle analytiků mohou jeho přijetí ohrozit spory mezi islamisty a sekularisty ohledně role islámu v egyptské společnosti, postavení žen, svobody projevu a náboženských menšin. „Apelujeme na egyptskou společnost, aby každý občan si vzal kopii prvního návrhu ústavy do rukou spolu s perem a zaškrtl, s kterými pasážemi souhlasí a se kterými ne,“ řekl Mohamed Beltagi, člen vládnoucí strany Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP). Podle staré ústavy má prezident široké pravomoci a může stát v čele země neomezeně dlouho, návrh proto počítá s omezením na dvě volební období. Nová ústava by rovněž neměla obsahovat zakotvení islámského práva šaría. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch ale návrh dostatečně nechrání práva žen a dětí, nezajišťuje náboženskou svobodu a nestaví se rezolutně proti mučení. V současnosti se podle politického analytika Gamal Abdel Gawada jedná o připojení dodatek, že hlavou státu se může stát i žena. Konečný návrh ústavy by měl být hotov do 12. prosince a následně ho musí schválit všech 57 členů ústavodárného výboru. Ústavu musí přijmout i egyptská společnost v referendu, pokud tak učiní, půjdou Egypťané znovu k volbám, aby podle nové ústavy zvolily parlament.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Keňský prezident odmítl bonus pro poslance
Poslanci v Keni, kteří již nyní patří k nejlépe placeným zákonodárcům v Africe, se pokusili zavést jednorázový bonus vyplacený na konci volebního období v březnu 2013 ve výši 105 000 USD pro každého. Prezident Mwai Kibaki odmítl bonus s tím, že je neústavní a neakceptovatelný vzhledem k finanční situaci země. Každý keňský zákonodárce pobírá měsíčně plat o 10 000 USD, přičemž minimální mzda ve východoafrické zemi je 1 500 USD ročně. Snaha poslanců zavést bonusy vyvolala společenské protesty, které provázely slogany o „chamtivých hyenách“ na adresu politiků. Zákonodárci získávají i příplatek za účast v parlamentu v hodnotě 25 USD. Podle agentury AFP by občan Keni, který vydělává minimální mzdu, musel pracovat 61 let, aby si vydělal na jednorázový bonus poslanců. Návrh přišel krátce poté, co ve východoafrické země skončila třítýdenní stávka učitelů a doktorů za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky.
Jihoafrická unie pracovníků těžebního průmyslu vyzvala ke celostátní stávce
V Jihoafrické republice několikátým týdnem probíhají v těžební odvětví stávky a protesty za zvýšením mezd a pracovních podmínek. Nyní Jihoafrická unie pracovníků těžebního průmyslu (SAMWU), jež sdružuje na 190 000 členů, vyzvala v pondělí k celonárodní stávce, která by mohla začít již tento týden. Stávka by mohla být podle mluvčího SAMWU Tahira Sema jednodenní, anebo by mohla přerůst v neomezenou celostátní stávku. Nepokoje, které probíhají především v dolech na těžbu platiny, zlata a železné rudy, snížily ratingové hodnocení Jihoafrické republiku na 3,5leté minimum. V pátek společnost Anglo-American Platinu propustila 12 000 horníků. Společnost Kumba Iron Ore uvedla, že důsledkem ilegální stávky v dole Sishen přichází denně o 120 000 tun železné rudy a zásob má pouze do poloviny října. Stávky a nepokoje se z těžebního průmyslu rozšířily i do nákladní dopravy, jejichž dopady již firmy pociťují. Například společnost General Motors musela přerušit výrobu ve městě Port Elizabeth. Podle analytiků by stávka nákladních dopravců mohla mít ještě horší dopad na ekonomiku Jihoafrické republiky než v těžebním průmyslu.
Tunisko chce snížit deficit státního rozpočtu na 6 % HDP v příštím roce
Tuniská ekonomika se stále vzpamatovává z jasmínové revoluce, která svrhla exprezidenta Zine al-Abidine Ben Ali. V letošním roce státní schodek dosáhne na 6,6 % HDP, ministr financí Salim Besbes ovšem předpokládá větší ekonomický růst pro rok 2013, kdy by se deficit měl snížit na 5,9 % HDP. Ekonomický růst by se podle vlády měl zvýšit na 4,5 %, tento rok by mělo hospodářství růst 3,5 %. Tuniská ekonomika je závislá na cestovním ruchu, která byla ovlivněna politickou nestabilitou, a na exportu, na něhož negativně dopadla krize eurozóny.
Somálská armáda spolu s Africkou unií obsadila další město
Jednotky Africké unie (AU) a somálské armády převzaly kontrolu nad městem Wanla Weyn, které bylo sídlem islamistické militantní skupiny Al-Shabaab asi 90 kilometrů od hlavního města Mogadishu. Nedaleko města obsadily jednotky i bývalou leteckou výcvikovou základnu Balli Dougle. „Zajištění města Wanla Wey umožní volný pohyb obyvatel a jejich podnikání, které bylo omezeno Al-Shabaab. Do oblasti bude moct proudit i humanitární pomoc, “ uvedl generál Andrew Gutti, velitele mírové mise AU pod názvem AMISOM. Začátkem minulého týdne obsadila somálská armáda spolu s AU přístavní město Kismayo, které bylo poslední velkou pevností militantní skupiny Al-Shabaab. Ta ovšem i nadále ovládá velká území středního a jižního Somálska.
Soudci v Maroku volají po větší autonomii soudnictví
Na tisíc soudců uspořádalo protestní poklidnou akci před Nejvyšším soudem za větší autonomii jurisdikce. Protest uspořádala organizace Judges‘ Club, která oficiálně vznikla v srpnu minulého roku, aby se zasadila o reformu soudnictví. Judges‘ Club byla následně zakázána, její činnost je ale úřady i nadále tolerována. Marocké soudy jsou dlouhodobě kritizovány za malou autonomii, neboť jsou pod kontrolou krále a ministerstva spravedlnosti, které určuje platy soudcům i jejich kariérní postupy. „Nemáme žádnou ochranu, žádná práva, malý plat a pracujeme v katastrofických podmínkách,“ shrnul soudce Nazik Bekkal. Podle zakladatele Judges’ Club Yassine Mkhelli podepsalo petici za reformu soudnictví a jeho větší nezávislost na 2 200 soudců. Nová marocká ústava, která byla přijata minulý rok, má dát jurisdikci větší pravomoc a nezávislost, doposud ale nebyla uvedena v platnost. Kritici tvrdí, že koupit si rozsudek u občanského soudu stojí 5000 USD a jeden telefonát od vysokého úředníka může i změnit verdikt viny v případě terorismu a politických procesů. Ačkoliv vítězná strana The Justice and Development Party (JDP) měla nezávislost soudnictví jako hlavní bod předvolební kampaně, doposud se podle soudců nic nezměnilo.
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.
Al-Shabaab přerušila humanitární pomoc pro 1,3 milionů Somálců na svém ovládaném území
Islamic Relief byla jedinou humanitární organizací, která měla povoleno pracovat a poskytovat pomoc na území ovládaném militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, která v únoru letošního roku veřejně deklarovala své vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, v Somálsku. Bez humanitární pomoci v podobě potravin, čisté vody a zdravotní péče se ocitne na 1,3 milionů Somálců v regionech Bay, Bakool, Gedo a Juba. Skupina Al-Shabaab přístup organizace do oblastí zakázala a pohrozila trestem, pokud organizace bude poskytovat humanitární činnost i na území, které ovládá somálská vláda. Podle Al-Shababb měla „Islamic reliéf spolupracovat a rozšiřovat činnost zakázaných organizací, především Světového potravinového programu OSN (WFP)“. Již v lednu zakázala skupina Al-Shabaab činnost Červeného kříže, WFP nemá na území pod kontrolou Al-Shabaab přístup od ledna 2010. Mnohé humanitární organizace obviňují Al-Shabaab z blokády potravinové pomoci při hladomoru na jihu Somálska v roce 2011. Militantní skupina i přes rozsáhlou ofenzivu somálské armády, jednotek sousedních států a Africké unie (AU) v posledních měsících stále ovládá velkou část středního a jižního Somálska.
Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely
Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.
Tuaregové mírní slova o nezávislosti a stovka žen protestovala v Timbuktu proti právu šaría
Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.
Nově zvolený libyjský premiér ani napodruhé neuspěl se jmenováním vlády a byl odvolán
Mustafa Abushagur byl odvolán z postu premiéra poté, co se mu ani na podruhé nepodařilo sestavit vládu, s níž by většina Libyjců souhlasila. Minulý čtvrtek předložil Abushagur, který byl premiérem jmenován 12. září, seznam 29 navrhovaných ministrů, které Generální národní kongres (GNC) odmítl. Následně přišel Abushagur s tzv. nouzovou vládu, do níž chtěl dosadit pouze 10 ministrů. Poslanci, kterých s návrhem souhlasili, bylo pouze 44, naopak 125 politiků hlasovalo proti a 17 dalších se zdrželo. Kongres má nyní 3 nebo 4 týdny na to, aby zvolil nového premiéra. Nyní již bývalý premiér Abushagur vystudoval univerzitu v Tripolisu a doktorský titul získal ve Spojených státech amerických. V roce 2011 se stal poradcem Národní přechodné rady (NTC), která vznikla během povstání proti vůdci Muammaru Kaddafimu.