Podle EK měla ČR zaplatit částku 12,2 milionu eur za přebytečné zásoby některých zemědělských produktů při vstupu ČR do EU. V podobné situaci bylo i Polsko (12,4 milionu eur), Slovensko (3,6 milionu eur) a Litva (3,2 milionu eur). U všech těchto zemí Soudní dvůr EU rozhodnutí EK zrušil.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Polský ministr zahraničí varoval před válkou s Íránem
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski to uvedl ve svém projevu k parlamentu, jenž se týkal polských zahraničně-politických cílů v příštích čtyřech letech. Ministr také prohlásil, že podporuje právo Izraele na existenci a podpořil dialog mezi Izraelci a Palestinci. Očekávanému tématu ohledně vnitřní situace v Sýrii se ale vyhnul.
Maďarský prezident přijde o titul, opsal svou dizertační práci
Komise univerzitních hodnostářů shledala, že 180 z 250 stran práce je zřejmě doslovně opsáno. Nyní maďarskému prezidentovi Pálu Schmitu hrozí, že by mu Semmelweisova univerzita mohla odebrat doktorský titul. Z opsaní dizertační práce byl prezident nařčen již v lednu.
Polsko: „Řecko by mělo začít znova“
Tuto domněnku vyjádřil guvernér polské centrální banky Marek Belka pro čtvrteční vydání listu Financial Times Deutschland. Dotyčný také řekl, že snahy EU o záchranu Řecka jsou beznadějné a situace by se měla řešit přijmutím staro-nové řecké měny drachmy s dočasným zachováním eura pro bankovní vklady.
Makedonie otevírá první honorární konzulát v České republice
Ministr zahraničí Makedonie Nikola Poposki se ve středu zúčastnil oficiálního otevření honorárního konzulátu Makedonie v České republice. Ten se nachází ve městě Hradec Králové. Makedonským konzulem pro východ ČR se stal Jiří Flídr, předseda představenstva společnosti ZVU POTEZ. Pan Flídr otevření konzulátu komentoval slovy: „Mým hlavním cílem bude propojení makedonských a českých podnikatelských komunit. Stále je zde prostor pro další spolupráci.“
Itálie zkonfiskovala majetek Muammara Kaddafiho v hodnotě 1,1 miliardy eur
Italská daňová policie zkonfiskovala majetek v hodnotě 1,1 miliardy eur, jenž měl údajně patřit bývalému libyjskému vůdci Mummaru Kaddafimu a jeho rodině. Konfiskace se týká především podílů v italských firmách, například banky Unicredit, výrobce automobilů Fiat, energetické společnosti Eni či fotbalovém klubu Juventus Turín. Italské úřady tento krok nařídily na žádost Mezinárodního trestního soudu se sídlem v Haagu.
Ve Španělsku začala první generální stávka na protest proti vládě Mariana Rajoye
Stávkující nesouhlasí především s novým zákoníkem práce a vládními úspornými opatřeními. Stávku organizují odborové organizace Confederación Sindical de Comisiones Obreras (CCOO) a Unión General de Trabajadores (UGT). Omezená by měla být především železniční, autobusová a letecká doprava. Nemocnice budou přijímat jen naléhavé případy. Stávku mají doprovázat demonstrace ve větších španělských městech.
Italský premiér: „Za začátek dluhové krize nesou zodpovědnost Německo a Francie“
Italský premiér Mario Monti během své návštěvy Japonska označil hlavní viníky začátku dluhové krize. Dle jeho názoru jsou těmito zeměmi Německo a Francie, které v roce 2003 pojaly Pakt růstu a stability zavazující země eurozóny k rozpočtovému deficitu do výše 3% HDP o něco „benevolentněji“ a tím, že nebyly potrestány, daly špatný příklad ostatním členům jednotného měnového bloku. V roce 2003 Německo vykázalo deficit 3,8% HDP, Francie 4,1% HDP. Rada ministrů financí (Ecofin), která rozhoduje o uplatňování sankcí za porušení těchto pravidel však potrestání obou zemí odložila.
Piloti španělských aerolinií Iberia budou pokračovat ve stávce
Piloti to oznámili v úterý poté, co jednání zprostředkované bývalým ministrem práce Manuel Pimentel nepřineslo řešení konfliktu. Piloti nesouhlasí se vznikem dceřiné společnosti Iberia Express, která již zahájila provoz. Zaměstnanci aerolinií Iberia tak hlasovali o držení série jednodenních stávek každé pondělí a pátek od 9. dubna do 20. července, což znamená celkem 24 dnů. Zdroje ve společnosti Iberia uvádí, že každý den stávky firmu stojí tři miliony eur. Akce pilotů by mohla ovlivnit až 2500 letů.
Francouzská ekonomika ve 4. čtvrtletí 2011 rostla o 0,2%
Francouzská ekonomika rostla ve 4. čtvrtletí roku 2011 mezi-čtvrtletně o 0,2%, meziročně o 1,3%. Takto nízký růst je v souladu s očekáváním. Informoval o tom statistický úřad INSEE.
Dolní komora nizozemského parlamentu odsoudila xenofobní webovou stránku
Dolní komora nizozemského parlamentu odsoudila webové stránky zřízené pravicovou Stranou za svobodu (PVV), která navádí nizozemské občany k ohlášení „obtěžování“ jež jím mají způsobovat občané z Polska, Rumunska, či Bulharska. Evropský parlament (EP) stránku již označil za „politováníhodnou“ a vyzval premiéra, jímž je Mark Rutte, k vyjádření se k této věci. To samé učinila i Rada Evropy. Poslanec Daan van Bonenkamp ze středo-levicové strany D66 uvedl: „Je to poprvé, kdy holandský parlament společně mluví o této webové stránce. Požádali jsme vládu o reakci.“
Španělsko čeká generální stávka, vláda představí rozpočet pro rok 2012
Španělská konzervativní vláda v pátek představí svůj rozpočet pro rok 2012. Toto oznámení premiéra Mariana Rajoye přijde den poté, co v zemi proběhne generální stávka. Tato akce bude první svého druhu od nástupu Rajoye do úřadu, neboť obyvatelé nesouhlasí s reformami, které dle premiéra povedou k vytváření nových pracovních míst a stabilizaci financí. Již v úterý premiér v Soulu varoval, že rozpočet bude velmi strohý, neboť loni Španělsko utratilo o 90 miliard eur více, než vydělalo a dle vlády země tímto způsobem nemůže nadále pokračovat. Ratingová agentura Moody’s uvedla, že Španělsko bude muset učinit rozpočtové škrty o objemu 41,5 miliardy eur, aby dosáhlo cíle rozpočtového deficitu 5,3% HDP. Dle údajů tamní centrální banky Bank of Spain španělská ekonomika v 1. čtvrtletí znova klesla a nyní se nachází v recesi.
Rada Evropy kritizuje maďarský zákon upravující postavení náboženských komunit
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland po své návštěvě Budapešti uvedl, že nový maďarský zákon upravující postavení náboženských komunit „omezuje svobodu náboženského vyznání.“ Dle jeho názoru parlamentu nepřísluší rozhodovat o tom, které z komunit mohou mít oficiální status. Zákon v minulosti kritizovala i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Vládní kabinet premiéra Viktora Orbána se však brání argumenty, že snižování počtu někdejších 350 oficiálně uznaných náboženství je nutné, jelikož tento status opravňuje komunity k získávání státních dotací. Postup brání i někteří představitelé maďarské katolické církve. „Omezení počtu oficiálně uznaných náboženství je překážkou pro rozvoj sekt a nemělo by být zaměňováno s nedostatkem náboženské tolerance a náboženské svobody,“ uvedl anonymní zdroj. Maďarsko nyní oficiálně uznává 32 náboženství.
Pracovníci německých letišť stávkují, požadují vyšší platy
Na letištích Tegel a Schoenefeld v Berlíně bylo prozatím zrušeno více jak 70 letů. Stávky jsou organizovány v rámci obecného protestu státních zaměstnanců a pracovníků v oblasti veřejných služeb, kteří trvají na zvýšení platů. Kolem tisíce letištních pracovníků stávkuje v Mnichově. Stejná akce se koná také v Brémách, Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Düsseldorfu a Hanovu.
BMW svolává 1,3 milionu vozů kvůli závadným bateriím
Německý výrobce automobilů BMW v pondělí oznámil, že svolává zhruba 1,3 milionu vozů, konkrétně všechny modely BMW řady 5 a 6 vyrobené v letech 2003 až 2010, kvůli závadným bateriím. Ty by v krajním případě mohly způsobit až požár. Zatím nebyly zaznamenány žádné nehody v důsledku této chyby.
Amnesty International: Počet poprav v roce 2011 vzrostl na 676
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty Intenrational (AI) ve své zprávě uvádí, že za rok 2011 bylo popraveno nejméně 676 osob. Nárůst byl dle organizace zaznamenán především v Iráku, Íránu a Saúdské Arábii. Právě Írán dle AI nepřiznal nejméně 274 poprav. AI se také vyjádřila, že nejvíce poprav nadále probíhá v Číně, většina jich však zůstává utajená. Oproti roku 2010 přesto počet zemí, které přistoupily k popravám, klesl o tři na 20 zemí.
Německá kancléřka: „Fondy EFSF a ESM mohou několik let fungovat souběžně“
Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí uvedla, že Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly po dobu několika let fungovat paralelně. Právě ESM měl podle původního návrhu v červenci vystřídat dočasný záchranný fond EFSF. Společně by tak ochranný val eurozóny tvořilo kromě 500 miliard eur z ESM navíc 200 miliard eur z EFSF. Dříve k navýšeni „eurovalu“ vyzval šéf EFSF. Kancléřka také znova potvrdila, že je proti odchodu Řecka z eurozóny.
Budoucí slovenský premiér: „Zvýšíme daně pro bankovní a finanční instituce“
Budoucí slovenský premiér Robert Fico potvrdil, že jeho vláda zvýší daně pro bankovní a finanční instituce. „Pokud tento krok neučiníme, je alternativou zvýšení dosavadní 20% sazby DPH na 24-25%,“ uvedl Fico. Parlament dříve stanovil sazbu bankovní daně na 0,4% z bilanční sumy peněžních ústavů snížené o vybrané položky. Tato speciální daň, kterou platí finanční instituce působící na Slovensku, patří k nejvyšším v EU. Fico však již uvedl, že daň bude zvýšená na 0,6-0,7%. Již tento pátek má politik představit členy svého budoucí vládního kabinetu. Jeho jmenování se bude konat 4.dubna na prvním zasedání nového parlamentu.
Polsko by v novém rozpočtu EU mohlo získat až 80 mld eur
V červnu loňského roku Evropská komise (EK) navrhla, aby nový sedmiletý rozpočet unie dosáhl objemu 972,2 mld eur, což je oproti 925 mld eur pro roky 2007-2013 nárůst o 5%. Polská ministryně pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska uvedla, že v tomto rozpočtu by Polsko mohlo získat od 68-80 mld eur. „Polsko by mohlo již podruhé získat podobně velký objem peněz. Doufáme však, že je to již naposledy. Znamenalo by to totiž, že je země natolik samostatná a naše hospodářství na takové úrovni, že tuto pomoc již nebudeme potřebovat.“ uvedla ministryně. Připomněla také, že nyní země z fondů unie čerpá 68 mld eur, což společně se státním dofinancováním umožňuje realizaci investic v celkové hodnotě 112 mld eur.
Míra nezaměstnanosti v Polsku v únoru dosáhla 13,5%
Oproti lednu byl tak zaznamenán nárůst o 0,3%. Uvádí to polský centrální statistický úřad (GUS). Z údajů na konci února také vyplývá, že 289 pracovišť oznámilo, že v nejbližší době propustí 22 tisíc zaměstnanců, v tom téměř 7 tisíc pracovníků veřejného sektoru.
Řecko plánuje zřízení zadržovacích středisek pro nelegální imigranty
Dle plánu by měly být v Řecku do roku 2014 zřízeny zadržovací střediska, která pojmou až 30 tisíc nelegálních imigrantů. Ministr ochrany občana Michalis Chrysohoidis uvedl, že 30 zařízení s oficiálním názvem „uzavřená centra pohostinnosti“ budou vytvořená z nevyužitých vojenských areálů v programu financovaném EU. Řecké úřady tvrdí, že v zemi nyní žije až jeden milion nelegálních přistěhovalců. První z takovýchto center by mělo být otevřeno již příští měsíc.
Španělská konzervativní Lidová strana vyhrála volby v Andalusii
Během nedělních voleb v autonomní oblasti Španělska Andalusii získala vládní pravice 50 ze 106 křesel a poprvé od pádu režimu generála Franka tak v regionu porazila socialisty. Strana si přesto nezajistila většinu, nemůže tak na tuto oblast rozšířit svou politiku výdajových úspor. U moci by tak díky koalici se Sjednocenou levicí (IU), která získala 12 křesel, mohli zůstat socialisté (PSOE) se svými 47 křesly. Andalusie má nyní nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi – 31% ekonomicky aktivních obyvatel. Má také jeden z nejvyšších regionálních dluhů v zemi.
Turecko a Norsko uzavřely své ambasády v Damašku
Dle anonymního tureckého diplomatického zdroje uzavřela země svou ambasádu v Sýrii kvůli zhoršujícím se bezpečnostním podmínkám. Aktivita na tureckém velvyslanectví tak byla pozastavená a všechen diplomatický personál opustil zemi. Turecký konzulát v severním městě Aleppo přesto zůstane i nadále otevřen. Turecko již vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení z funkce a zavedlo vůči zemi řadu sankcí. Také norské ministerstvo zahraničí se rozhodlo uzavřít své velvyslanectví v Damašku kvůli obavám o bezpečnost. Ačkoliv norský ministr zahraničí Jonas Gahr Stoere v pondělí uvedl, že ambasáda bude uzavřená až do odvolání, norští diplomaté budou v Sýrii nadále působit prostřednictvím dánského velvyslanectví.