Přibližně 3000 lidí se v neděli sešlo na severu Německa u atomové elektrárny v Brokdorfu. Stalo se tak při příležitosti prvního zemětřesení v Japonsku a následného kolapsu a katastrofy jaderné elektrárny Fukušima. Demonstrace se konaly i v jiných německých městech a taktéž ve Švýcarsku. Tam se asi pětitisícový dav dožadoval odstavení dvou atomových elektráren a od vlády žádal ukončení závislosti na jaderné energii.
Archiv autora: Miloš Myšička
První zahraniční cesta nového slovenského premiéra bude do Prahy
Předseda slovenské strany SMĚR Robert Fico se vyjádřil, že pokud bude prezidentem pověřen k sestavení vlády a stane se pak premiérem, první zahraniční cesta bude směřovat do Prahy. Nechce prý rušit tradici československé spolupráce. Vyjádřil se mimo jiné i k nepodepsání rozpočtového paktu Českou republikou, které označil za čistě vnitrostátní rozhodnutí, které nechce nikterak odsuzovat.
Karel Schwarzenberg zkritizoval maďarskou ústavu
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se vyjádřil k již tak
rozruch vzbuzující maďarské ústavě. Považuje jí, kvůli stylu sepsání a slovům v ní použitým, za staromódní a nemá podle českého ministra zahraničí daleko k dokumentu, který určoval podobu autoritativního rakouského stavovského státu, který byl v této republice mezi lety 1934 a 1938. Dále dodal, že Orbánovu (maďarský ministerský předseda) politiku nepovažuje za žádný zločin, pouze za nešťastně zvolenou.
Ceremonie odchodu německého prezidenta provázena protesty
Vojenskou slavností se loučil odcházející německý prezident Christian Wulff se svým úřadem. Ceremonie však dnes již bývalému prezidentovi nebyla ze strany ostatních politiků doporučována, kvůli okolnostem jeho odchodu. Vyšetřuje ho totiž nyní státní zastupitelství za zneužití tehdejšího postavení (premiér spolkové země Dolní Sasko). Protestující se shromáždili před prezidentským palácem Bellevue, kde se pomocí hluku snažili ceremonii narušit.
Ministři zahraničních věcí členských států EU vyjádřili nespokojenost se zahraniční politikou Evropské unie
K těmto závěrům došli ministři na neformální schůzi v Kodani. V budoucnu prý chtějí těsněji a lépe spolupracovat. Chybu nespatřují pouze v Catherine Ashton, šéfce diplomacie EU, ale i v sobě samých. Finský zástupce Erkki Tuomioja na schůzi prohlásil, že za nedůraznou zahraniční politiku mohou členské státy, když oslabují roli Evropanů ve světě tím, že využívají EU, „jen když se jim to samotným hodí“.
Demonstrace na Slovensku skončily potyčkou s policií
Slovenští občané vyšli opět do ulic na protest proti korupci v politice. Demonstrace v Bratislavě a v dalších městech den před volbami sice nepřilákaly tak velký počet lidí, jak se očekávalo, přesto se však pochod směřující k sídlu parlamentu střetl s pořádkovými jednotkami. Když protestující začali házet vajíčky, dělobuchy a dlažebními kostkami, rozehnala policie dav obušky a slzným plynem.
Řecká vláda: „Se směnou dluhopisů souhlasí 85,8% věřitelů“
Dohoda mezi soukromými věřiteli a Řeckem je pravděpodobně na světě. Oznámila to řecká vláda a otevřela se jí tak cesta k dalším penězům. O tom by dnes měli definitivně rozhodnou ministři financí eurozóny. V případě kladného rozhodnutí, bude Řecku poslán další záchranný balík ve výši 130 miliard eur.
Slovensko čekají předčasné volby
Minulá vláda premiérky Radičové padla poté, co se rozhodla spojit hlasování o posílení záchranného fondu eurozóny s hlasováním o důvěře vládě. Vládní strana Svoboda a Solidarita návrh však nepodpořila a ten prošel až při dalším hlasování za podpory opoziční strany Směr. Ta svou podporu vyměnila za předčasné vypsání parlamentních voleb, které se konají zítra 10. března. Právě tato strana v čele s Robertem Ficem má podle odhadů největší podporu voličů (39,7%), však slovenští sociologové se shodují, že takto nejisté odhady před volbami nepamatují.
Nicolas Sarkozy připustil svůj politický konec
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se vyjádřil, že v případě neúspěchu v blížících se prezidentských volbách hodlá opustit politiku. Mimo jiné řekl, že pokud bude poražen, zcela změní svůj život a zmizí z veřejností monitorovaného dění. První kolo voleb se koná 22. dubna, případné druhé kolo 6. května. Podle průzkumů, které jsou ve Francii historicky velmi přesným odhadem, je ale favoritem voleb socialista François Holland.
Maďarsku hrozí, že by mohlo skončit před evropským soudem
Výhrady Evropské komise (EK) k maďarským ústavním zákonům přetrvávají. Již v minulém roce na sporné zákony upozorňovali představitelé Unie, ty byly i přes tyto připomínky schváleny. EK, která dohlíží na dodržování evropských norem, tedy zahájila tři procedury pro porušení unijního práva. Připomínky se týkají hlavně justiční reformy a normy týkající se úřadu pro ochranu dat. Jediné změny, kterých se od ledna Budapešť dopustila, se týkaly nezávislosti maďarské centrální banky. Komise bude nyní sledovat, zdali Maďarsko bude ve změnách pokračovat.
Nicolas Sarkozy: „Francie má příliš mnoho přistěhovalců“
Takto se francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřil v televizní debatě, ve které zároveň nastínil jeho plán řešení, pokud by byl znovuzvolen. Chce snížit počet „nově přijíždějících“ na polovinu a o nynějším systému integrace přistěhovalců žijících ve Francii se vyjádřil, jako o stále hůř a hůř fungujícím systému, který by se mohl v budoucnosti zhroutit. Těmito výroky si Sarkozy snaží zvýšit šanci znovuzvolení proti socialistickému kandidátovi, kterým je Francois Hollande. Ten má podle preferencí daleko vyšší šanci volby vyhrát. Mezinárodní mínění však stojí při dosavadním prezidentovi.
Die Welt: „Plány českého prezidenta jsou antievropské“
Takto se vyjádřil německý deník Die Welt o českém prezidentu Václavu Klausovi. Ve svém článku ho vyobrazil jako hrdého a sebevědomého Čecha, který podporuje vstup Turecka ne pro jeho dobro, ale pouze pro zvětšení současných problémů Unie. List se dále vyjádřil, že se Václav Klaus po uplynutí svého prezidentského období bude snažit zesílit proud euroskeptiků v celé Evropě, který v době krize rychle sílí.
Maďarsko – Slovenský spor: generální advokát Yves Bot navrhl zamítnutí maďarské žaloby
Generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot prohlásil, že Slovensko neporušilo právo Evropské unie. To v srpnu 2009 zamezilo vstupu maďarského prezidenta, kterým v tu dobu byl László Sólyom, na své území. Tento incident vyústil nakonec k ostré diplomatické roztržce. Yves Bot proto navrhl, aby maďarská žaloba byla zamítnuta. Soud se nemusí jeho návrhem řídit, avšak ve většině případů se soudci odbornými názory generálních advokátů řídí.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Německá vláda se vyjádřila k výrokům běloruského prezidenta Lukašenka
„Je lepší být diktátor, než gay“, takto se vyjádřil Alexandr Lukašenko k německému ministru zahraničí, kterým je Guido Westerwelle. Ten se dříve vyjádřil k nedodržování lidských práv v Bělorusku a označil Lukašenkovu vládu za „poslední diktaturu v Evropě“. Ministr Westerwelle dodává: „Je zajímavé, že dokonce už i Lukašenko se vidí jako diktátor“. Situace přispívá k už tak napjatým vztahům mezi Běloruskem a Evropskou unií.