Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad dorazil do Súdánu, aby prohloubil ekonomické apolitické vztahy obou zemí. Írán spolu s Čínou patří dloudobě k zastáncům súdánského prezidenta, kterým je Omar Hassan al-Bashir obviněný Mezinárodním trestním tribunálem z válečných zločinů v dlouhotrvajícím konfliktu v Dárfúru. Na Súdán jsou uvaleny tvrdé obchodní sankce USA a po odtžení Jižního Súdánu ztratil Súdán významnou část svého ropného bohatství, proto se nyní bude zaměřovat na spolupráci s Íránem, se kterým má mimo jiné i úzké vojenské vztahy díky dohodě o vzájemné spolupráci z roku 2008.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Síly libyjských rebelů bojují o město Sirta
Rebelům se podle posledních zpráv podařilo vstoupit za rozsáhlé podpory letadel NATO do rodného města Muammara Kaddafiho. Město zachvacují těžké boje a síly povstalců nachází rozhodný a tvrdý odpor vojáků a podporovatelů Muammara Kaddafiho. Velitel sil povstalecké prozatímní vlády (NTC) Fathi Bafhaaga informoval o rozdělení města na tři zóny, přičemž v jedné se již podařilo bojovníků NTC udržet přes noc, o druhou nyní útočníci usilují a třetí zóna stále zůstává v držení sil Kaddafiho. NATO již informovalo o tom, že posledních 24 hodin vede bombardování města a zasáhlo muniční sklad i protiletadlovou obranu. Mezitím hlásí NTC útok na jihu u hranic s Alžírskem, kde milice loajální Muammarovi Kaddafimu napadly město Ghadames, podle NTC se ale útok podařilo odrazit.
Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů
Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.
V Tripolisu probíhá konference: USA, Turecko a NTC
V Tripolisu spolu o budoucnosti Libye jednají zástupci USA, Turecka a libyjské povstalecké prozatímní vlády (NTC).
Šéf milice v Tripolisu: „V Libyi se nekontrolovatelně šíří zbraně a je slabé centrální vedení“
Abdelraouf al-Kurdi, šéf bojovníků z části Tripolisu Souq al-Jum’a potvrzuje obavy některých zemí z toho, že v Libyi nyní dochází k nekontrolovatelnému šíření zbraní. Podle al-Kurdiho se nebezpečně šíří nejen zbraně z vojenských skladů, které jsou nyní otevřeny, ale také mezi samotnými povstalci a lidmi všeho druhu. To se stává podle al-Kurdiho velkým problémem pro prozatímní povstaleckou vládu, neboť ta má dle jeho slov jen velmi chabý nebo téměř nulový vliv na jednotlivé povstalecké skupiny, které se organizují samostatně a to především dle kmenové příslušnosti nebo města, ze kterého pocházejí. Centrální vláda tak vůbec nemusí být schopná garantovat kontrolu nad celým územím a může se brzy potýkat s boji mezi jednotlivými milicemi. Pravdou zůstává, že drobné potyčky se již několikrát udály a podle některých důkazů rozpory uvnitř povstalců také způsobily vraždu vojenského šéfa rebelů. Vůdce tripoliské milice al-Kurdi své obavy prezentoval na okraj konference v Tripolisu, které se účastní zástupci USA, Turecka a vládnoucí prozatímní národní rady (NTC). Vůdce NTC Mustafa Abdel Jalil mimo jiné oznámil, že jeho síly drží v rukou mezinárodně zakázané zbraně, které nalezly v blízkosti města Sabha a Wadan, ale odmítl udat další podrobnosti.
Ruský ministr financí nesouhlasí s „rošádou“ Putin – Medveděv a hodlá odstoupit
Ruský ministr financí Alexej Kudrin oznámil, že začátkem příštího roku odstoupí ze své funkce, pokud by se budoucím ruským premiérem měl stát současný prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv. Ministr financí Kudrin prohlásil, že problémem jsou jeho neshody se současným prezidentem, které by mu neumožnily nadále vést svůj resort v nové vládě pod vedením případného premiéra Medveděva. Ministr financí Kudrin, který dříve naznačil, že by chtěl být premiérem, získal respekt u zahraničních investorů rozhodnutím o ukládání výnosů z ropy do fondu pro neočekávané prudké deště, které často ochromují ruskou ekonomiku, a také tím, že Rusku výrazně pomohl překonat globální ekonomickou krizi v roce 2008. Zahraniční investoři již vyjádřili své znepokojení nad tímto krokem, protože Alexeje Kudrina považují za patrona ruské ekonomiky.
Chile zasáhl masivní výpadek energie – zastavili se měděné doly i hlavní město
Jihoamerické Chile zasáhl masivní blackout, tedy výpadek dodávky elektrické energie, který způsobil vytvoření rozsáhlých pásů po celé zemi, kde nefungovaly žádné elektrické spotřebiče. Výpadek zasáhl i hlavní město Santiago a největší měděné doly světa na několik hodin. Celkem bylo v šestnáctimilionovém Chile 10 milionů lidí bez elektrické energie, přičemž podle odborníků není známá příčina výpadku, zatím se jen ví, že mimo jiné selhaly počítače, které měly zajistit řízení napájení energetické sítě. V současnosti je produkce elektrické energie obnovena na 90% ovšem chilský prezident Sebastian Pinera již čelí velké kritice za nedostatečné investice do energetické infrastruktury země, která stále nemá vyřešené problémy v dodávkách elektřiny po katastrofálním zemětřesení v roce 2010. Chilský prezident Pinera také čelí velkému tlaku v oblasti školských reforem.
Írán chce vytvořit přímou „horkou linku“ Teherán – Washington
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v OSN na své tiskové konferenci oznámil, že by přivítal zřízení „horké linky“ se Spojenými státy, která by mohla pomoci odvrátit případný konflikt v Perském zálivu. Írán zároveň prostřednictvím svého prezidenta oznámil státům NATO, že pokud vyklidí Perský a Ománský záliv, zajistí Írán sám bezpečnost dodávek energetických surovin v blízkovýchodním regionu, čímž je k tomu nepřímo vyzývá.
Libyjští povstalci zahájili nový postup na město Sirta s podporou letadel NATO
V Libyi se daly do pohybu vojenské kolony prozatímní libyjské vlády, které míří na rodiště Muammara Kaddafiho, město Sirta. Operaci budou podporovat síly NATO, přičemž koaliční letadla již operují ve vzdušném prostoru nad městem. Podle novinářů na místě si obě strany vyměňují salvy raket a v samotném městě jsou slyšitelné a viditelné exploze.
Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii
Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.
V Sýrii byla rozehnána ostrou střelbou další demonstrace – 11 mrtvých
Situace v Sýrii zůstává nadále stejná, v jižním Damašku byla armádou opět tvrdě rozehnána další demonstrace. Armáda s těžkou technikou již obsadila téměř všechna víceméně významná města po celé 20 milionové Sýrii a potlačuje neutuchající lidové bouře.
Jižní Súdán čelí nedostatku potravin v důsledku násilí
Jižní Súdán čelí vážnému nedostatku potravin, protože tato nová africká země nje schopna produkovat pouhou polovinu své potravinové spotřeby. Na produkci se také podepisuje těžké období sucha i silných dešťů spolu s neutěšenou bezpečnostní situací. Humanitární koordinátor OSN pro Jižní Súdána Lise Grande tvrdí, že se jedná o alarmující problém. Podle odhadů OSN bude v příštím roce v této zemi 1,2 milionu lidí zcela závislých na potravinové pomoci. V současnosti je to 970 000 obyvatel Jižního Súdánu. Podle predikací zemědělských expertů se ovšem v nejbližší budoucnosti Jižnímu Súdánu nemůže podařit poradit si s deficitem více než půl milionu tun potravin.
Největší producent africké mědi má nového prezidenta
Volby v jihoafrické Zambii vyhrál opoziční kandidát Michael Sata přezdívaný „King cobra“. Nový prezident je známý svou ostrou kritikou pronikání čínského kapitálu do země. Nový prezident Sata má v plánu podporovat zahraniční investory a důlní společnosti, ovšem jasně zdůraznil, že se musí zlepšit podmínky obyvatel Zambie a zaměstnanců cizích firem. Dosavadní prezident Rupiah Banda, který skončil u moci po 20 letech se s porážkou smířil a vyjádřil se slovy: „lid promluvil“. Pravdou ovšem zůstává, že prezident Banda má pozitivní zásluhy na rozvoji zambijské ekonomiky.
Jemenský prezident Saleh se vrátil do zpět do Jemenu
Prezident Ali Abdullah Saleh se po třech měsících v Saúdské Arábii vrátil do Jemenu, kde vyzývá k ukončení těžkých bojů v Sanaa. Opozice se ovšem obává mnohem většího krveprolití a USA vyzývají prezidenta Saleha k rezignaci a zajištění prezidentských voleb do konce tohoto roku. V hlavním městě Jemenu zatím propukl otevřený boj mezi jednotkami loajálními prezidentovi a vojáky, kteří se postavili na stranu opozice a které vede generál Mohsen.
Pákistán odmítá obvinění USA a varuje před koncem spojenectví
Pákistánský ministr vnitra Rehman Malik odmítl, že by se pákistánská tajná služba ISI jakkoliv podílela na útoku na americké velvyslanectví a zastoupení NATO 13. září v Kábulu, hlavním městě Afghánistánu. Americký admirál Mike Mullen, šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS) uvedl, že pákistánská zpravodajská služba ISI hrála roli v těchto útocích podporou sítě n uvedl Pákistánská zpravodajská služba agentury (ISI) hrála roli v 13.září útoku na americké velvyslanectví v Kábulu, podporovat militantní známý jako sítě Haqqani. Ministr zahraničí Pákistánu Hina Rabbani Khar ostře reagoval na kritiku ze strany USA s tím, že se jedná o nejzávažnější obvinění za posledních 10 let od začátku války v Afghánistánu, a pohrozil Spojeným státům ztrátou spojence, pokud nepřestanou Pákistán obviňovat z „dvojí hry“.
Egyptská koalice revoluční mládeže půjde do voleb
Egyptská koalice mládeže, která hrála hlavní roli v povstání proti prezidentovi Husni Mubarakovi oznámila, že se zúčastní volebního boje a postaví se proti organizovaným islamistickým skupinám a zbytkům bývalého režimu. Koalice mládeže to oznámila skrze sociální sítě s tím, že plánuje postavit až 200 nezávislých kandidátů v rámci poměrného volebního systému. Nabil Abdel Fattah z Centra Al-Ahram pro politická a strategická studia ovšem v čele egyptských analytiků upozorňuje na to, že tato strana má jen malé šance proti „staré politické gardě“, která je lépe financována a organizována.
EU zmírňuje ekonomická opatření proti Libyi ve snaze pomoci prozatímní vládě
EU oznámila, že omezuje zmrazení aktiv Libyjské centrální banky, Investment Authority (libyjské zahraniční banky), libyjského Afrického investičního portfolia a libyjské státní ropné společnosti Zuietina Oil Co. Stejně tak je zrušen zákaz použití a přistání na evropských letištích pro libyjské aerolinky Afriqiyah Airways. Podle EU se jedná o kroky v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN, která uvolňuje zmrazené finanční prostředky vybraných subjektů „pro humanitární a civilních potřeby, na podporu obnovení činnosti v libyjského ropného průmyslu, bankovního sektoru a v rámci pomoci s budováním nové civilní vlády.
Marocké aerolinky Royal Air Maroc čekají úspory – prodávají letadla a propouští
Marocká vláda se rozhodla nabídnout k prodeji část letadlové flotily státní společnosti Royal Air Maroc za 1,6 miliardy Dirhamů (asi 193 milionů dolarů). Prodej má být součástí úsporných opatření, která mají státnímu přepravci pomoci zlepšit finanční situaci, aby mohl dostát svých finančním závazkům. Celkem také hodlají aerolinky Royal Air Maroc propustit 30 % svých zaměstnanců a snížit tak jejich počet na 4000. Celkově hodlá ztrátová společnost ušetřit přes miliardu dolarů v letech 2011-2016. Prudký nárůst cen pohonných hmot a problémy po celém arabském světě ve spojení se silnou konkurencí nízkonákladových dopravců, kteří do Maroka létají díky dohodě s EU, zvyšují tlak na společnost, která měsíčně prodělává 8,8 milionu dolarů. Situaci také zhoršil teroristický útok v Marakeši v tomto roce.
Na východě Súdánu protestují místní kmeny, zasahuje policie
Ve východním Súdánu protestují stovky místních domorodců, policie používá slzný plyn k rozehnání davu. Demonstranti si stěžují na nerozvinutost a zaostalost svého regionu a také na to, že vláda přehlíží místní problémy. Nepokoje vypukly poté, co se policie pokusila odstranit nelegálně postavené přístřešky a dobytek ve městě Gedaref. Pro Súdán tak vyvstává další problém v podobě nových nepokojů na východě, které se přidávají do povstání v Modrém Nilu a k nepokojům ve státě Jižní Kardofan. Situaci komplikuje i neustálé napětí mezi Súdánem a jeho novým jižním sousedem.
V Zambii se konají prezidentské volby v pozadí prvních nepokojů a údajných manipulací s hlasy
Na severu Zambie, v tzv. měděném pásu, se bouří mladá generace poté, co se ukazuje, že volební výsledky mezi současným prezidentem a opozicí jsou těsné. Opoziční vůdce Michael Sata, přezdívaný „King Cobra“, zatím dle předběžných výsledků vede nad současným prezidentem, kterým je vůdce Hnutí za pluralitní demokracii (MMD) Rupiah Banda. Prezidentova strana MMD vládne v zemi od roku 1991, kdy skončila vláda jedné strany prezidenta Kennetha Kaundy v tehdejší Rhodesii. Mladí na severu tohoto největšího afrického producenta mědi bojují s pořádkovou policií a na některých místech dokonce blokují cesty, zatímco přes noc dokonce došlo k útoku hackerů na elektronické volební výsledky, což přidává na nejistotě a zmatku obyvatel.
Tunisko odsoudilo bývalého libyjského premiéra na 6 měsíců vězení
Bývalý ministerský předseda Libye Al-Baghdadi Ali Al-Mahmoudi, který působil v době vlády Muammara Kaddafiho a uprchl do Tuniska, byl odsouzen tuniským soudem k 6 měsícům odnětí svobody za nelegální vstoupení do země.
Libyjští rebelové si u OSN udobřují Čínu
V rámci svého setkání při zasedání OSN v New Yorku oznámil předseda prozatímní libyjské vlády Mustafa Abdul Jalil čínskému ministrovi zahraničí Yang Jiechimu, že libyjský lid respektuje Čínu a váží si její podpory v Radě bezpečnosti OSN. Čína tak v podstatě získala podporu Libyjské národní rady a to i přes předchozí výhrůžky v souvislosti s libyjskou ropou (viz. „V Libyi byla zahájena hra o ropu“ a „Čína vyzývá k ochraně svých investic„). Předseda NTC následně své vyjádření parafrázoval slovy: „S rostoucím mezinárodním postavením Číny a její vedoucí úlohou při řešení mezinárodních záležitostí by si každá země přála rozvíjet dobré vztahy s Čínou.“
Libyjští rebelové nalezli 23 miliard dolarů v Centrální bance, dále tvrdí, že našli chemické zbraně
Povstalecké síly oznámily, že dobyly pouštní pevnost Jufra hluboko v poušti. Libyjská národní rada (NTC) již po několikáté uvádí, že se jedná o jednu z posledních bašt Muammara Kaddafiho, ovšem pouštní pevnost Sabha, o které se již povstalecké vedení vyjadřovalo jako o téměř dobyté, stále vzdoruje. Rebelové dále tvrdí, že v pevnosti Jufra se jim podařilo zachytit sklad chemických zbraní libyjské armády. Informace je ovšem nepotvrzená a novinářům ji sdělil mluvčí Fathi Bashaagha v Misratě. Podle Kaddafiho úřadů byly totiž chemické zbraně zneškodněny již v roce 2004 v rámci sbližování se se Západem. Dále NTC nalezla u Centrální banky v Tripolisu 23 miliard dolarů, které zde Muammar Kaddafi ponechal. S odvoláním na libyjské a anglické úřady to uvedly Financial Times.