Včera došlo v nigerijském městě Jos k sebevražednému bombovému útoku na křesťanský kostel, při kterém zahynuli dva lidé a dalších několik desítek bylo zraněno, přičemž v reakci na to křesťanská mládež ubila dva muslimy.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Francie a Libye se dohodly na spolupráci v námořní oblasti a zabezpečování hranic
Francouzský ministr obrany Gerard Longuet a libyjský ministr obrany Osama al-Juwali podepsali dohodu o záměru zlepšit a navázat užší spolupráci v oblasti námořní obrany a zabezpečení hranic. Podle francouzského ministra obrany je Libye „se svou strategickou polohou mezi Afrikou a Evropou vystavena velkému očekávání a Francie považuje začínající spolupráci za dlouhodobý projekt“. Nyní má být vytvořen společný francouzsko-libyjský výbor složený z vojenského personálu, inženýrů, techniků a diplomatů, kteří se zaměří na problematická témata libyjské bezpečnosti. Již dříve podepsala podobnou smlouvu s Libyí i Itálie. Sousední státy se obávají, že libyjská prozatímní vláda není schopna zajistit své pobřeží, které by mohlo sloužit jako brána do Evropy i Afriky pro překupníky se zbraněmi a pro teroristická hnutí.
Libye vyzývá své sousedy k vydání podporovatelů Muammara Kaddafi jako „nepřátel libyjského lidu“
Předseda libyjské vládnoucí Národní přechodné rady (NTC) Mustafa Abdel Jalil vyzval „sousedy Libye“, aby předaly Libyi všechny podporovatele Muammara Kaddafi, kteří uprchli v době občanské války. Mustafa Abdel Jalil neuvedl žádné konkrétní státy, ovšem zdůraznil, že se výzva týká afrických a arabských zemí. Podle předsedy NTC jsou státy, jichž se výzva týká, „hostí nepřátele libyjského lidu“. Předseda NTC také vyzval, aby sousední státy nezasahovaly do interních záležitostí Libye s tím, že se tak zatím bohužel neděje a varoval, že by to mohlo ohrozit vzájemné vztahy Libye s takovými státy.
Vypukly boje mezi súdánskou a jihosúdánskou armádou
Podle súdánského vojenského mluvčí Al-Sawarmi Khalida v brzkých raních hodinách zaútočily jednotky Jižního Súdánu spolu s povstalci v neklidné provincii Jižní Kardofan na súdánské vojáky a boje nadále pokračují. Súdán dále obvinil Jižní Súdán z nedodržování paktu o neútočení, který byl mezi oběma státy podepsán na začátku února za zprostředkování Africké unie.
Americká ministryně zahraničí navštívila po Tunisku Alžírsko a nyní Maroko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dorazila do hlavního města Maroka Rabat, poté, co navštívila Alžírsko a Tunisko. V Tunisku se účastnila jednání konference o Sýrii.
V USA byl zatčen Maročan obviněný z pokusu o útok na Kongres
Americký soud nařídil zatčení Maročana Amina El Khalifi na základě obvinění z plánování sebevražedného útoku na budovu amerického Kongresu za použití zbraně hromadného ničení a plánování střelby do amerických občanů. Amine El Khalifi je ilegální přistěhovalec a byl zadržen FBI nedaleko Kongresu ve Washingtonu a byl podroben dlouhému tajnému vyšetřování.
V Egyptě začal soud s členy nevládních organizací
Desítky pro-demokratických aktivistů včetně 16 Američanů stanulo před soudem, kde čelí obvinění z nelegálního přijímání finanční podpory ze zahraničí a snahy destabilizovat politickou situaci v Egyptě. Tento proces již významně narušil vztahy Egypta s USA, které hrozily Egyptu zmrazením své finanční pomoci, ačkoliv později prezident USA Barack Obama později oznámil, že pomoc Egyptu chce zachovat. V současnosti podle zdrojů agentury Reuters probíhá „intenzivní diskuse“ v zájmu vyřešení krize vzájemných vztahů mezi představiteli obou zemí. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v posledních 3 dnech sešla již dvakrát s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amrem. Podle aktivistů za lidská práva je ale soud „odplatou“ egyptských vládnoucích generálů za přílišnou kritiku jejich vlády.
V Sýrii bylo zahájeno referendum o nové ústavě
Bylo zahájeno chystané referendum o nové ústavě, která by měla pozbýt článek 8 o vůdčí pozici vládnoucí politické strany Baass a otevřít cestu k vytvoření pluralitní parlamentní demokracie, v rámci jejíž duchu by podle vlády měly proběhnout parlamentní volby do 3 měsíců. Referendum v Sýrii již podpořila Írán a Čína.
V Senegalu byly zahájeny prezidentské volby
Prezidentské volby byly zahájeny v pozadí týdnů nepokojů kvůli sporům o to, zda je současný prezident Abdoulaye Wade oprávněn kandidovat a opět obhajovat svůj post. Opozici se nelíbí, že dle senegalské ústavy z roku 2001 může být týž člověk zvolen pouze dvakrát a prezident Wade kandiduje potřetí, ovšem prezident i Ústavní rad Senegalu jsou přesvědčeni o tom, že ústava se vztahuje až na dění po svém zavedení a prezidentovo zvolení rok před jejím vstoupením v platnost a účinnost nelze zahrnovat do její působnosti. Senegalský prezident Abdoulaye Wade je již v úřadě 12 let a vzhledem k jeho další kandidatuře rostou obavy o další demokratický vývoj této země.
„Přátelé Sýrie“ se zavázali doručit humanitární pomoc, když armáda zastaví obléhaní povstaleckých měst
Státy, které se sešly na Konferenci přátel Sýrie v Tunisku, vyzvaly syrskou vládu, aby okamžitě umožnila přístup do obležených míst jako je město Ho hodin dodají potřebnou humanitární pomoc a podporu. Konference se účastní ministři zahraničí více než 50 zemí.
Írán chce s Pákistánem uzavřít barterovou dohodu o dovozu potravin
Pákistánský ministr pro vodu a energetiku Syed Naveed Qamar informoval o tom, že Írán požádal Pákistán o uzavření barterové dohody o dovozu milionu tun pšenice kvůli narušení dovozu základních potravin způsobenému sankcemi USA a EU. V úvahu podle pákistánského ministra připadá i import 200 000 tun pákistánské rýže do Íránu. Írán nabízí výměnou za potraviny železnou rudu a hnojiva. Pákistán nyní dle informací z pákistánského ministerstva obchodu zpracovává „některé náležitosti“ před tím, než bude schopen oznámit kdy přesně bude dohoda uzavřena.
Írán chce dále jednat s MAAE navzdory prohlášením západních diplomatů
Íránský velvyslanec pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že Írán chce pokračovat v jednání s MAAE o svém jaderném programu, který označuje za čistě civilní. Agentura Reuters upozorňuje na velký kontrast mezi prohlášeními západních diplomatů a zástupců samotné MAAE a oznámeními Íránu, který se k rozhovorům stavá „optimisticky“. Naopak nejmenování západní diplomaté označují jednání za „velmi dlouhé a neplodné“ a MAAE již uvedla, že poslední jednání selhalo.
Přední prezidentský kandidát egyptských islamistů napaden
Přední islámský kandidát na egyptského prezidenta Abdel Moneim Abol Fotoh byl napaden ozbrojenci po návratu z volební kampaně ve městě Munufeya a nyní se nachází na jednotce intenzivní péče.
Libyjská armáda vstoupila do etnických bojů na jihovýchodě Libye
Libyjské armáda zasáhla do bojů na jihovýchodě Libye mezi etniky Zwai a Tibu v oblasti Al Kufra u hranic s Čadem, Súdánem a Egyptem. Nově se formující libyjská armáda tak dostála svému varování, které před 3 dny pronesl náčelník štábu Yousef al-Mangoush. Ten také uvedl, že libyjská armáda je od nynějška schopna prosazovat právo a pořádek s tím, že libyjské vojenské jednotky obsadily letiště a strategické body v oblasti s cílem zajistit město Al Kufra.
OSN a Liga arabských států jmenovaly společného vyslance pro Sýrii – je jím bývalý generální tajemník OSN
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan byl včera jmenován generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby společným zvláštním vyslancem OSN a Arabské ligy pro Sýrii. Kofi Annan již vyzval všechny strany, aby spolupracovaly při ukončení násilí a nalezení mírového řešení krize.
Další bombové útoky v Iráku, napětí pokračuje
Včera došlo k dalším koordinovaným bombovým útokům v hlavním městě Bagdádu v převážně šíitských oblastech, při kterých zahynulo nejméně 60 lidí a další desítky jsou zraněny. Stále se tak zvyšují obavy z narůstajícího násilí, které mnozí přirovnávají k sektářskému násilí mezi sunnity a šíity v letech 2006 a 2007, při kterém zahynuly tisíce lidí. Šíitský premiér Nuri al-Maliki a jeho sunnitští partneři se zatím podle oficiálních stanovisek snaží řešit politickou krizi.
Alžírsko a Libye chtějí zahájit bezpečnostní spolupráci
Do Alžírska v nejbližší době dorazí libyjský ministr vnitra Fawzi Abdel A’al, aby zde jednal s alžírským ministrem vnitra Daho Ould Kabliou o vzájemné spolupráci na společných hranicích ve snaze zabránit pašování zbraní.
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
V Bahrajnu se bouří sunnité, varují vládu před vyjednáváním se šíity
Sunnitští muslimové, kterých se v noci shromáždilo na 20 000 v hlavním městě Manama, varovali bahrajnskou vládu před nepokoji, které vyvolají, jestliže vláda začne jednat s šíitskými opozičními skupinami a politickými stranami. Vůdce sunnitské mládežnické skupiny Khalid Bloashi ve svém projevu prohlásil: „prioritou musí být zastavit vandalismus šíitů, jehož cílem je vydírat bahrajnský národ kvůli jeho zahraniční politice.“ Dále Khalid Bloashi uvedl, že sunnité nebudou akceptovat zákulisní dialog šíitů s vládou.
Somaliland zavádí novou proti-pirátskou legislativu
Parlament Somalilandu schválil nové zákony, které uznávají pirátství za trestný čin a umožňují předávání obviněných či odsouzených z a do zahraničí. Somaliland považuje nové zákony za známku snahy dostát obecným mezinárodním závazkům v boji proti pirátství u somálských břehů, které ročně stojí světovou ekonomiku více než miliardu dolarů. Somaliland, který vyhlásil svou nezávislost na Somálsku již v roce 1991, ačkoliv není mezinárodně uznávaný, má silnější ústřední vládu, než Somálsko a až doposud řešil pirátství jako ozbrojenou loupež. Nyní mohou být dopadení piráti odsouzeni až na 25 let vězení.
Royal Dutch Shell koupí Cove Energy za 1,6 miliardy dolarů v rámci expanze do východní Afriky
Royal Dutch Shell Plc koupí za 1,6 miliardy dolarů plynárenskou společnost Cove Energy Plc fungující v Keni, Tanzánii a Mosambiku. Společnost Cove Energy má jako své nejvýznamnější aktivum 8,5% podíl na těžební oblasti Rovuma Offshore 1 v Mosambiku, kde by podle operátora vrtů mohlo být vytěženo až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. Projekt v Rovuma Offshore 1, kterého se nyní bude prostřednictvím Cove Energy účastnit Shell počítá s výstavbou mrazících zařízení pro výrobu zkapalněného zemního plynu LPG, který bude exportován do Asie. Podle analytičky Société Générale Irene Himona lze ale očekávat, že Royal Dutch Shell Plc nyní pouze ukázal další směr své expanze, neboť podíly společnosti Cove Energy jsou pro něj příliš malé a jako absolutní jednička bude chtít ovládnout i východní Afriku.
50 obviněných „stoupenců Muammara Kaddafi“ bude soudit civilní soud – libyjská armáda ustoupila obhajobě
Libyjská armáda rozhodla, že předá 50 lidí, kteří jsou drženi pro obvinění, že byli „stoupenci Muammara Kaddafi“ a pomáhali s „masovým vězněním“. Vojenský soud, který měl případ soudit podle obhájce 17 z 50 obviněných nezávislý a rozhodnutí armády vítá. Obhajoba již dříve namítala, že obvinění jsou civilisté a že by neměli stanout před vojenským soudem.