Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád se během svého projevu k iránským vědcům během iránského národního dne vesmírné technologie nabídl, že bude první iránským kosmonautem. „Jsem připraven být první Iránec, který by se obětoval pro vědu a letěl do vesmíru,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Jeho výrok se stal terčem vtipu amerického republikánského senátora Johna McCaina, který přirovnal prezidenta k íránské vesmírné opici. Před týdnem Irán úspěšně vyslal do vesmíru opici, se kterou se prezident Ahmadínežád také již osobně setkal. Prezident Ahmadínežád v roce 2011 oznámil, že země plánuje vyslat člověka do vesmíru roku 2019.
Archiv rubriky: Mahmúd Ahmadínežád
Irán představil vlastní letoun nezjistitelný radarem
Jednosedadlový letoun Qaher F313 byl slavnostně odhalen v Teheránu během oslav 34. výročí Iránské islámské revoluce. Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád uvedl, že hodnotí letoun jako „jednu z nejpokročilejších stíhaček na světě“. Podle iránského ministra obrany Ahmad Vahidiho je letoun vyroben z „pokročilých materiálů“ a zanechává velmi malou odezvu na radarech. Prezident Ahmadínežád uvedl, že rozvoj iránské vojenské síly je určen pouze k odstrašení nepřátel a k obraně. Celý ceremoniál přenášela iránská státní televize, která následně uveřejnila i snímky nového letounu. Irán tento týden dosáhl rovněž úspěchů ve svém kosmickém programu.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Íránská ministryně zdravotnictví byla odvolána
Jediná žena ve vládě současného íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda byla ve čtvrtek sesazena z funkce ministryně zdravotnictví. Sesazena z postu byla poté, co veřejně kritizovala své spolupracovníky z neprůhledného a špatného financování léků pro léčbu závažných onemocnění, například rakoviny či roztroušené sklerózy. Peníze určené pro dovoz léčiv měly podle exministryně Merzieh Wahid Dastjerdi sloužit na nákup luxusního zboží. Bývalá ministryně zdravotnictví byla první aktivní političkou od Íránské islámské revoluce započaté v roce 1979.
Íránský prezident vyzval k redefinici komise OSN pro atomovou energii
V reakci na zprávu OSN, která varovala před narůstajícím objemem výroby obohaceného uranu v Íránu, prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, že komise OSN není nestranná. Podle jeho názoru jsou závěry komise vytvořené v souladu se strategickými zájmy USA, Izraele a jejich spojenců ze Západu. Vyzval ostatní státy, aby se pokusily komisi změnit. Svoje prohlášení učinil Mahmúd Ahmadínežád na setkání Hnutí nezúčastněných, které se právě koná v Teheránu.
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Číny
Ruský prezident Vladimír Putin dorazil na třídenní návštěvu Číny , během které má dojít k posilnění vzájemných obchodních vztahů (dojde k podpisu téměř 20 bilaterálních dokumentů) a sjednocení pozice obou zemí vůči zahraniční intervenci v Sýrii. Tu oba státy blokují v Radě bezpečnosti OSN. Očekává se také, že dojde k podpisu spolupráce mezi výrobci dopravních letadel Iljušin a Comac. Ruský prezident bude v následujících dnech přítomen i na 12. summitu Šanghajské skupiny pro spolupráci. Během této akce je naplánována separátní schůze Vladimíra Putina s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadinejadem a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
Írán se v sobotu sejde se světovými mocnostmi v Istanbulu
Íránští představitelé se v sobotu sejdou se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Hovořit budou o íránském jaderném programu. Írán již naznačil ochotu hledat kompromis a přestat s obohacováním uranu na 20%. Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad řekl, že Írán bude ochoten ke kompromisu, ale Západ musí přestat s jednáním, které je založeno na urážkách a nátlaku. Západní diplomaté očekávají, že Írán na jednání nepřijde s ničím, čím by přesvědčil Evropu a Spojené státy americké k ukončení ekonomických sankcí.
Írán zřídí novou Nejvyšší radu pro kybernetický prostor a Národní centrum pro kyberprostor
Íránský ajatolláh Seyyed Ali Khamenei uložil íránskému prezidentovi za úkol zřízení Nejvyšší rady pro kybernetický prostor v rámci sví nové vyhlášky, ve které je zdůrazněn „vliv internetu na individuální a společenský život a nutnost jeho kontroly tak, aby se zabránilo jeho škodlivým dopadům na úkor příležitostí, které lidem nabízí“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor bude dále pověřena zřízením Národního centra pro kyberprostor, které by mělo zkoumat a vyhodnocovat aktivitu na internetu v Íránu i v mezinárodním měřítku a navrhovat k řešení případné „vzniklé problémy“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor se bude skládat v čele s íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem z předsedy Národního poradního shromáždění Íránu, unikátního postu šéfa soudnictví, hlavy IRIB (Islamic Republic of Iran Broadcasting), ministra pro komunikaci a informační technologie a z ministra kultury, islámské orientace a inteligence.
V Íránu probíhají parlamentní volby
Za hlavní soupeře íránských parlamentních voleb jsou považováni íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad a ajatolláh Ali Khamenei. Podle expertů je možné, že posílí duchovní moc v čele s ajatolláhem kvůli vnitřním záležitostem a také sporným prezidentským volbám v roce 2009, což by mohlo mít i vliv na prezidentské volby v roce 2013. Přesto ale agentura Reuters uvádí, že výsledek voleb by neměl mít vliv na íránskou zahraniční politiku.
Írán žádá o přístup k muži zadrženému v USA kvůli podezření z plánování atentátu na saúdského velvyslance
Íránská islámská republika je obviňována z podílení se na přípravě atentátu na velvyslance Saúdské Arábie v USA. Zadržený Íránec byl odhalen tajným agentem vydávajícím se za nájemného vraha, jenž se nechá na vraždu velvyslance najmout. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád obvinění ze spojitosti svojí země s plánováním atentátu odmítá. Íránské ministerstvo zahraničí již oficiálně zažádalo o přístup k obviněnému prostřednictvím švýcarské ambasády, která zastupuje zájmy USA v Íránu.
V Íránu se stupňuje napětí mezi prezidentem a parlamentem – prezident Ahmadínežád údajně jednal protiprávně
Íránský parlament schválil tvrzení svého energetického výboru, který ve své zprávě došel k závěru, že íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád jednal protiprávně, když se rozhodl odvolat ministra pro ropný průmysl a jeho agendu zahrnout do svého úřadu. Prezident Ahmadínežád odvolal ministra ropného průmyslu Massouda Mirkazemiho v rámci svého plánu na sloučení několika ministerstev a snížení jejich počtu z 21 na 17. To se nelíbí konzervativním vládnoucím elitám. Íránský parlament zároveň rozhodl, že věc podstoupí soudům, které mají v této otázce rozhodnout. Íránští zákonodárci se v posledních měsících již několikrát střetli s prezidentem v zásadních politických otázkách a obecně se zvyšuje tlak na prezidenta, aby odstoupil.
Rusko vyzývá k zachování stability na Blízkém Východě
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov se vyjádřil kriticky o probíhajících „revolucích“ na Blízkém Východě, které podle jeho slov mohou vést ke ztrátě kontroly nad situací a dalšímu násilí. Reagoval tak na vyjádření americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, jež vyzvala obyvatele Iránu k následování příkladu Tuniska a Egypta. S. Lavrov varoval před opozicí nynějšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, která je ještě radikálnější. Navrhl naopak zmírnit sankce proti Íránu, související s jeho jaderným programem – podle slov ministra povedou ke zhoršení životní úrovně místních obyvatel, a tedy zvýšení rizika destabilizace.
Nový íránský ministr zahraničí
Íránský prezident M. Ahmadínežád odvolal dosavadního ministra zahraničních věcí Manouchehra Mottakiho a nahradil ho Alim Akbarem Salehim, který je hlavním představitelem tamního jaderného programu. Důvody tohoto kroku nebyly blíže uveřejněny.
Írán je znovu ochoten jednat o jaderném programu
Prezident Íránské islámské republiky M. Ahmadínežád dnes prohlásil, že je jeho země opět ochotná jednat s velmocemi o svém jaderném programu. Právo na obohacování uranu a tudíž na výrobu jaderného paliva si ale ponechá.
Írán nenechá omezovat svůj jaderný program
Íránský prezident M. Ahmadínežád nebude jednat o jaderném programu se světovými mocnostmi. Tvrdí, že účelem jaderných výzkumů je energetika a na tu má Írán právo. Vyzývá také k jasnému vyjádření se mocností k jadernému arzenálu Izraele.