Dánsko, které dnes převzalo půlroční předsednictví Evropské unie, si za své cíle klade úsilí o zajištění toho, že Británie se příliš nevzdálí od řešení krize eurozóny v tomto roce. Dánsko je jednou z devíti zemí stojících mimo eurozónu, které se v rámci EU dohodly na podpoře členů eurozóny a na přípravě nové dohody o rozpočtové odpovědnosti sloužící k překonání krize, zatímco Británie odmítla. Dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt, sociální demokratka, která vyhrála volby v září, se zavázala pracovat na tom, aby všech 27 členských zemí EU spolupracovalo a blok se tak vyhnul rozkolu. „Procházíme největší krizí v nedávné době a všechny naše kroky jsou důležité,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen na tiskové konferenci těsně před Vánocemi. „Velká Británie se musí rozhodnout, ale není žádným tajemstvím, že chceme postavit most přes rozbouřené vody.“
Britský premiér Cameron: „Tento rok bude pro Británii klíčový.“
Britský premiér David Cameron řekl, že tento rok využije Velká Británie Olympijských her a diamantového jubilea královny Alžběty II. k tomu, aby posílila svou pozici světového hráče. „Tento rok Británie spatří svět a svět spatří Británii.“ Přiznal, že ačkoliv bude rok 2012 pro Brity i zbytek Evropy těžký, koaliční vláda, v jejíž vedení stojí právě premiér, si nadcházející problémy uvědomuje a je připravená jim čelit.
Češi obvinění v Zambii ze špionáže jsou za podivných okolností zpět v České republice
Tři Češi, kteří byli v 12. října 2011 obviněni v Zambii ze špionáže, když fotili nedaleko vojenského prostoru vyřazené vojenské letadlo, vojenský komplex a v hlavním městě Lusaka prezidentský palác, se objevili zpět v České republice. České ministerstvo zahraničních věcí doposud tvrdící, že Češi pracovali pro holandskou logistickou společnost a byli na návštěvě přítele v Zambii po služební cestě v JAR, se k události odmítlo vyjádřit, stejně jako odmítají o svém návratu vypovědět obvinění. Zambie zatím událost nijak nekomentuje, ovšem doposud se k žádostem o vydání Čechů ze strany České republiky stavěla výrazně odmítavě.
„Mírová jednání s Izraelem nejsou obnovena,“ uvedl palestinský vyjednavač
Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat pro zpravodajství Ynet popřel stejně jako Izrael již dříve, že by došlo k obnovení mírových rozhovorů s Izraelem při jednání v Jordánsku. Saeb Erekat uvedl, že by izraelský premiér Netanjahu musel zmrazit výstavbu všech židovských osad na okupovaném území a musel by přijmout řešení dvou států navržené v roce 1967.
Írán úspěšně otestoval obávané rakety dlouhého doletu
Írán oznámil prostřednictvím agentury IRNA úspěšné otestování nových raket dlouhého doletu Qader (schopný), které jsou schopné zasáhnout Izrael i jakoukoliv vojenskou základnu USA v regionu. Již dříve Írán úspěšně otestoval i své nové rakety středního doletu.
Tuniský prezident nastínil základní novinky v chystané tuniské ústavě
Tuniský prezident Moncef Marzouki pro francouzský portál Mediapart řekl, že nová ústava bude pravděpodobně obsahovat ustanovení o právech žen a o osobních svobodách. Dále prohlásil, že země bude potřebovat i „ústavní radu“, která bude dohlížet na dodržování ústavy. Stejně tak se plánuje parlamentní model demokracie, přičemž největší pravomoci v zemi bude držet funkce premiéra, což mezi sekularisty vzbuzuje obavy před premiérem Hamadi Jbelim, který je hlavou islamistické strany Ennahda.
USA hrozí Egyptu přehodnocením své vojenské finanční pomoci kvůli skupinám pro lidská práva
Egyptská vláda popřela obvinění ze skupin lidských práv, které tvrdí, že se armáda snaží umlčet nejhlasitější odpůrce současné vojenské vlády, když minulý týden provedla razii v nevládních organizacích včetně National Democratic Institute a International Republican Institute, které jsou financovány USA. Americká vláda již dříve vyjádřila své znepokojení a nyní naznačila, že by mohla přehodnotit svou každoroční finanční pomoc pro egyptskou armádu ve výši 1,3 miliardy dolarů. Egyptský ministr spravedlnosti Adel Abdelhamid Abdallah se ale brání tím, že v Egyptě působí 35 000 nevládních organizací a jediné, čemu se snaží zabránit, je aby nebyly politicky aktivní, což je standard v celém demokratickém světě.
Šéf senátu Demokratické republiky Kongo napaden v Paříži – francouzský velvyslanec je předvolán v Kinshase
V Paříži byl hospitalizován prezident senátu Demokratické republiky Kongo Leon Kengo Wa Dondo, který čelil cílenému útoku. Francouzské ministerstvo zahraničí již oznámilo, že bylo zahájeno vyšetřování případu, ale motiv útoku zatím není znám. Stejně tak Francie upozorňuje, že hlava konžského senátu byla ve Francii na soukromé návštěvě a francouzské úřady o tom nebyly informovány. Konžský ministr zahraničí Alexis Thambwe Mwamb si zatím již předvolal francouského velvyslance v Kinshase a upozornil, že na vládní úrovni je situace „velmi vážná“. Vláda Demokratické republiky Kongo se totiž obává, že by útok mohl být spojen s povolebními nepokoji a mohli by za ním stát příznivci opozičního „prezidenta“ Etienna Tshisekedi, kteří již zorganizovali protesty v Londýně a Bruselu.
Egyptská vojenská rada vydala nový dekret o předání moci
Egyptská vojenská rada vydala dekret o skončení parlamentních voleb, který urychluje předání moci do rukou civilní vlády. Dle původního plánu měly poslední z parlamentních voleb, volby do horní komory parlamentu, skončit 12. března, ale dekret nyní počítá s kompletním ukončením voleb 22. února. Parlament má pak poprvé zasednout 28. února.
Uruguay: efektivnější využití vody v roce 2012
Vzhledem k tomu, že 95% srážek spadne do oceánu a pouze 5% vody je využito k zemědělství, rozhodl se uruguayský ministr zemědělství Tabaré Aguerre zanalyzovat technické podmínky pro to, aby bylo co nejvíce vody využito v primárním sektoru. Podle svých slov nechce, aby byla Uruguay zemí, která je závislá na srážkách. Tak tomu bylo dosud. Každoroční sucha totiž ohrožovaly úrody. Ministr Aguerre chce, aby země dokázala s dešťovou vodou manipulovat podle svých potřeb tak, jako to dělají vyspělé státy.
Nárůst HDP Bolívie
Za 6 let se HDP Bolívie zvýšilo o dvojnásobek. Na začátku prezidentského období prezidentky Evy Morálese (2005) bylo HDP 1000 dolarů. Na konci roku 2011 se HDP vyšplhalo až na 2000 dolarů. Prezident Centrální bolivijské banky hovoří o zvýšené poptávce po spotřebním zboží, jídlu a službách. Upozornil také na větší efektivitu zemědělství a průmyslu.
Odstranění chudoby a nezaměstnanosti: cíle Hondurasu pro rok 2012
Po ekonomické krizi, kterou si země prošla, se ocitlo téměř 67% obyvatel země na hranici chudoby. Ředitel honduraského Hlavního statistického úřadu poukázal i na růst populace v Hondurasu. To ale podle něj není důvod, proč se tolik lidí nachází na hranici chudoby. Zemi totiž chybí pracovní místa. V soukromém sektoru bylo vytvořeno pouze 60 000 míst, což je pro zemi s 8 miliony obyvatel nedostačující. Situaci komplikuje i vysoká kriminalita. Honduras se dlouhodobě umisťuje mezi zeměmi, které mají nejvyšší podíl vražd na 100 000 obyvatel.
Euro je poblíž svého historického minima vůči americkému dolaru a japonskému jenu
Společná měna sedmnácti zemí eurozóny se propadla pod hranici 100 jenů za euro, přesněji na 99,62 jenu za jedno euro, což je více než desetileté minimum. Vůči dolaru se euro propadlo na 1.2858 dolaru za jedno euro. Evropskou měnu táhnou dolů především rozpočtové problémy jejích ekonomik, mezi nimiž jsou nejzávažnější dluhy Itálie, Řecka a Španělska. Euro se za rok 2011 propadlo vůči dolaru o 3,4% a vůči britské libře o 2,2%.
Indie a Pákistán si vyměnily seznamy s pozicemi jaderných zařízení na svém území
Podle dohody z roku 1988 obě země pravidelně sdílejí informace o lokaci svých jaderných zařízení, aby se v případě dalšího ozbrojeného konfliktu vyhnuly jejich poničení. Výše zmíněná dohoda zároveň zakazuje oběma zemím, aby útočily na tato místa. Pákistán a Indie minulý týden znovu iniciovaly rozhovory na téma konvenčních a jaderných zbraní, které by podle mluvčích obou vlád měly posílit vzájemnou důvěru a umožnit jedné jaderné velmoci pochopit doktrínu o jaderných zbraních té druhé. Jednání byla přerušena v roce 2008 po teroristických útocích v Bombaji.
Tokyo zasáhlo zemětřesení o síle 6,8 stupně magnitudy
Centrum pro varování před vlnami tsunami však žádná varování nevydalo. Zemětřesení s epicentrem v hloubce 348 kilometrů zasáhlo nejsilněji jihozápadní část Tokya, kde ovšem nebyla hlášená žádná závažná zranění či větší škody. V posledních měsících zaznamenala oblast tzv. ohnivého kruhu v poměru s předchozími lety častější a silnější otřesy.
Řecký šéf centrální banky varuje před opuštěním eura
Šéf řecké centrální banky George Provopoulos řekl, že pro Řecko by bylo „noční můrou“, kdyby se vzdalo eura a znovu zavedlo původní měnu, drachmu. Vyvrátil spekulace ohledně možnosti takovéto akce a podotkl, že přípravy by trvaly řadu let. „Pokud by k takovéto změně přece jen došlo, pokrok, jenž Řecko v deseti letech užívání eura zaznamenalo, by byl ztracen.“ Stabilizace staro-nové měny by dle ekonoma trvala několik let.
Srbské parlamentní a prezidentské volby budou v roce 2012
Oznámil to srbský prezident Boris Tadić. „Dle srbské ústavy je prý nemožné pořádat prezidentské volby v roce 2013, proto se odehrají na konci tohoto roku,“ řekl prezident na konferenci. Státník byl do funkce zvolen 3. února 2008 na pětileté funkční období.
Evropské trhy se připravují na nadcházející zmatek v eurozóně
Evropské akcie a euro budou pravděpodobně čelit dalším zmatkům v roce 2012, po roce, ve kterém akciové trhy a jednotné měny klesly důsledkem obav z dluhové krize eurozóny a světové ekonomiky. V Evropě hlavní akciové trhy v roce 2011 skončily v rozmezí 5,5 a 25% v průběhu roku 2011, poté co obchodníci změnili původně pozitivní ekonomické údaje a firemní výsledky, zatímco euro kleslo o 3,0 % oproti dolaru v nestabilním obchodování. Výnosy státních dluhopisů eurozóny naopak vzrostly na konci roku důsledkem požadavků investorů o co nejvyšší výnosy za peněžní půjčky nejzadluženějším státům bloku, jakými jsou např. Řecko a Itálie. „Šoky cen ropy, zemětřesení a tsunami v Japonsku a v poslední době dluhová krize eurozóny, to všechno hrálo svou roli při přerušení obnovy světové ekonomiky, jež se tento rok předpokládalo,“ uvedl hlavní ekonom Schroders Keith Wade.
Chorvatsko stáhne své obvinění z genocidy proti Srbsku
Chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusić oznámil, že Chorvatsko stáhne své obvinění z genocidy proti Srbsku. Chorvatský ministr řekl pro Jutarnji List: „… jsou dvě možnosti. Jednou z nich je řešit problémy, jako jsou pohřešované osoby, odcizení majetku a souzení válečných zločinů, druhou možností je udržovat konflikt nízké intenzity mezi námi a Srbskem.., což je nezodpovědné a nemorální.“ Nová chorvatská vláda, složená z vítězů prosincových voleb, tak zcela a překvapivě otáčí dosavadní postoj Chorvatska. Srbsko, které Chorvatsko žaluje ze stejného důvodu, se ke stažení chorvatského obvinění zatím nevyjádřilo.
Francouzský prezident Sarkozy zahájil volební rok upozorněním na budoucnost země
Tváří v tvář tvrdému volební boji za čtyři měsíce, francouzský prezident Nicolas Sarkozy zahájil nový rok varováním, že budoucnost Francie v roce 2012 bude nejistá. Průzkumy veřejného mínění prozatím ukazují, že Sarkozyho hlavní soupeř, kandidát Socialistické strany Francois Hollande, je favoritem na prezidentský úřad. Prezident ve svém prohlášení řekl, že Francii v roce 2012 čeká vypořádání se s krizí, zavedení nového modelu ekonomického růstu a „zrození nové Evropy“.
Velké Británii se nepodaří docílit kýženého snížení migrace
Britský premiér David Cameron bude postrádat snížení roční čisté migrace na „desítky tisíc“ do roku 2015. Institut pro výzkum veřejné politiky předpokládá, že čistá míra migrace Velké Británie pro rok 2012, tedy rozdíl mezi počtem osob vstupujících do země a počtem zemi opouštějících, bude 180.000 v následujícím roce. Rekordním se přitom stal počet 252.000 migrantů v roce 2010. Institut prohlásil, že jedinou možností, jak zmírnit migraci je, aby se Británie stala méně atraktivní pro migranty a odsunula ty občany ze zemí Evropské unie, kteří již v zemi jsou.
Evropští vůdci předvídají obtížný rok 2012
Hlavní představitelé států Evropské unie tak potvrzují to, co již oznámili ekonomové, tudíž možný návrat recese. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že Evropa zažívá „nejtěžší zkoušku za celá desetiletí“, ale že důsledkem dluhové krize se zároveň integrace prohlubuje. Francouzský prezident Sarkozy řekl, že krize ještě neskončila, zatímco italský prezident Napolitano vyzval k větší oběti evropských států. Růst evropských ekonomik se zastavil a vlády byly důsledkem krize donuceny snížit své výdaje.
Nový zákon o obraně USA podepsal prezident – vojenský rozpočet pro rok 2012 je 662 miliard dolarů
Prezident USA Barack Obama podepsal nový zákon o národní obraně, který se zabývá i vojenským rozpočtem pro rok 2012 – americký armáda dostane 662 miliard dolarů. Návrh zákona reguluje zadržení, vyšetřování a stíhání osob podezřelých z terorismu. Podpisem prezidenta tak skončil měsíc tahanic o to, jak vyřešit jednání s osobami spojenými s terorismem, aniž by docházelo k porušování ústavy USA. Bílý dům dále prohlásil, že zákon bude vetovat, pokud by v něm měly být provedeny jakékoliv změny.