To potvrdil sám prezident Hugo Chávez. Ten minulé pondělí podstoupil operaci, během níž mu byla vyňata léze z pánve. Tedy ze stejné oblasti, ze které byl prezidentovi před rokem vyoperován karcinogenní nádor. Jako v prvním případě i nyní operaci provedli kubánští lékaři.
Americký vice- prezident Joe Biden na návštěvě Mexika a Hondurasu
Návštěva se odehrává u příležitosti debaty států střední Ameriky na téma boje proti drogovému průmyslu a případné legalizaci drog. V případě legalizace užívání drog je USA tvrdě proti. Podle prezidentky Kostariky ale legalizace drog zasluhuje závažnou debatu. Již minulý týden Organizace amerických států ( OAS) informovala o nebezpečí, kterým jsou drogové kartely. Ty, podle OAS, narušují demokracii Latinské Ameriky. Během své návštěvy Mexika se pan Biden setká jak s prezidentem země Felipe Calderónem, tak i s kandidáty na post prezidenta, kteří se o křeslo utkají ve volbách 1. července. Po té bude pokračovat do Hondurasu, kde se setká s prezidentem Porfirio Lobo a hlavami dalších středoamerických států.
Peruánská policie zatkla hlavního představitele skupiny Sendero Luminoso
Peruánská policie se domnívá, že pan Walter Diaz Vega je šéfem maoistické levicové organizace Sendero Luminoso. Jedním z důkazů je fakt, že pan Diaz Vega reorganizoval skupinu po té, co byl minulý měsíc zatčen její dosavadní vůdce Comrade Artemio. Policie zatkla podezřelého v severní části země. Policejní šéf gen. Raúl Salazar oznámil, že ,, pan Diaz Vega měl na starost organizaci ozbrojeného křídla skupiny, které mělo za úkol zabít informátory, kteří se do skupiny infiltrovali, aby umožnili zatčení pana Artemia“. Ten byl minulý měsíc nalezen na břehu řeky s vážným střelným zraněním.
Čína snížila cílovou úroveň hospodářského růstu pro rok 2012 na 7,5%
V posledních osmi letech byla tato úroveň na 8%. To ovšem vzbuzovalo obavy o přehřátí čínské ekonomiky, působilo potíže s vysokou inflací a prohlubovalo majetkové rozdíly. Čína chce podle slov svého vedení zajistit trvale udržitelný růst, a připravit tak stabilní půdu pro novou vládu, která zemi zanedlouho převezme. Čínské HDP naposled meziročně vzrostlo o 9,2%.
Čínský premiér Wen Jiabao zahájil poslední Národní lidový kongres před výměnou ve vedení země
Na posledním parlamentním zasedání v rámci současného vedení se bude řešit především agenda ekonomiky v souvislosti s plánovaným udržitelným růstem, otázky obrany a armády ve spojitosti s konfliktem v Jihočínském moři, ale i záležitosti ohledně konfiskací půdy, které poslední dobou hýbou náladami místního obyvatelstva. Desetidenního setkání s zúčastní na 3000 delegátů z celé Číny.
Indická vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškeré bavlny
Důvodem je pokles produkce této suroviny, který byl zapříčiněn nemocemi, jež napadly úrodu v mnoha částech země. Zboží šlo však poměrně rychle na odbyt, především kvůli čínské poptávce, která odebírala okolo 80% veškeré produkce a hnala tak nahoru ceny této suroviny. Jejího nedostatku a vysokých cen se však obávali domácí textilní výrobci. Indie je po Číně druhým největším vývozcem bavlny na světě.
Maulvi Faqir Mohammad již není druhým mužem pákistánského Talibanu
Podle dostupných zdrojů zatím nebylo uvedeno proč byl Maulvi Faqir Mohammad ze své funkce radou Talibanu odvolán. Objevily se však spekulace o tom, že se jedná o vnitřní rozpory a boje o moc v rámci tohoto ozbrojeného hnutí. Maulvi Faqir Mohammad zatím nebyl nikým oficiálně nahrazen a prý by mohl do budoucna v rámci Talibanu zastávat jinou funkci.
Čínská vláda opět zvýší oficiální rozpočet na obranu státu
A to konkrétně o 11,2%. Důvodem je především eskalující napětí v Jihočínském moři, které má za následek i větší aktivitu jednotek USA v regionu. Podle vládních představitelů je nutné modernizovat techniku a udržet výdaje na obranu v souladu s celkovým ekonomickým růstem země. Minulý rok činilo navýšení rozpočtu na obranu státu 12,7%. Finance pro rok 2012 se budou pohybovat ve výši 110 miliard USD.
Po odchodu USA z Iráku dochází k návratu Al Qaedy do země
Poté, co odešli američtí vojáci z Iráku v druhé polovině roku 2011, se zvýšila aktivita teroristické sítě Al Qaeda, upozornil ředitel CIA David Petraeus. Al Qaeda prý nachází příznivce v zemi mezi sunnity, kteří nesouhlasí se šíitským předsedou vlády Nourim al-Malikim.
Íránský soud zrušil trest smrti pro amerického občana obviněného ze špionáže pro CIA
Amir Mirzai Hekmati je americký občan a bývalý člen amerických ozbrojených sil, který byl v lednu v Íránu zadržen a obviněn ze špionáže pro CIA a ze snahy vytvářet dojem o íránském terorismu. Amir Mirzai Hekmati tato obvinění popřel. Íránský soud jej poté odsoudil k smrti. Dnes íránský soudce Gholamhossein Mohseni-Ejei svůj verdikt zrušil. Amir Mirzai hekmati nadále zůstává ve vězení.
Komise OSN poukázala na některé válečné zločiny v průběhu války v Libyi
Mezinárodní trestní tribunál prý nalezl důkazy o válečných zločinech, které údajně spáchaly obě strany konfliktu, jak příslušníci Kaddáfího sil, tak armáda rebelů. Komise OSN přitom referuje o rozšířeném znásilňování a mučení v průběhu války.
Židovská komunita ve Spojených státech tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby zaujal nesmlouvavé stanovisko vůči Íránu
Na 14 000 amerických židů a podporovatelů Izraele se sešlo o víkendu, aby vyjádřili souhlasné stanovisko s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tvrdší postoj vůči Íránu požadují i někteří republikánští senátoři, kteří požadují, aby prezident Barack Obama jasně definoval, za jakých podmínek bude zahájena vojenská operace proti Íránu. Prezident Obama i izraelský premiér budou také hovořit se třemi nejvýznamnějšími prezidentskými kandidáty z republikánské strany.
Americký politolog Fareed Zakaria vyzývá Spojené státy k akceptování afghánské reality
Podle amerického politologa Fareeda Zakarii ukázaly nedávné protesty proti americké přítomnosti v Afghánistánu, že většina afghánské populace nepodporuje snahu Spojených států vybudovat v zemi demokracii a stabilní instituce. Vláda v Kábulu, která spolupracuje se Spojenými státy americkými má podporu Tádžiků, Hazarů a Uzbeků, ale nikoli významného kmene Paštunů. Zakaria upozorňuje, že roční rozpočet afghánské armády je 12 miliard dolarů a je hrazen USA. Dále varuje, že Spojeným státům se pravděpodobně nepodaří vybudovat vládu, kterou b y uznávala celá populace Afghánistánu.
Začal soudní proces s bývalým islandským premiérem
V Reykjavíku začal soudní proces s bývalým islandským premiérem, jímž je Geira Haarde, na základě obvinění z nedbalosti, neboť dotyčný nezajistil ochranná opatření v době finanční krize roku 2008. Tento politik je prvním světovým funkcionářem, který bude čelit obviněním z trestních činů v době krize. Během té zkolabovaly tři hlavní islandské banky, což vedlo ke sporu o náhradu škody mezi Velkou Británii a Islandem. Spor prozatím zůstává nevyřešen. Bývalý premiér odmítl obvinění a uvedl, že „pouze dělal to, co v této době považoval za nejlepší pro svou zemi.“
Incident se spálením koránu zvýšil počet sebevražedných atentátníků v Afghánistánu
V posledních týdnech došlo k masivnímu nárůstu sebevražedných atentátů v rámci země. Sami atentátníci pak využívají nové strategie, kdy se bomba ukrývá např. v turbanu či se pro útoky a jako zástěrka využívají děti. Velitel afghánské armády generál M. Karimi v interview pro Reuters prohlásil, že Taliban využil celé situace k vybičování protizápadních nálad v zemi na maximum hlavně díky svým internetovým stránkám a rádiovým relacím. Incident také silně zkomplikoval spojeneckou snahu stabilizovat situaci v regionu před plánovaným odchodem amerických vojenských sil na konci roku 2014.
Obama a Netanyahu zatím nenachází shodu v pohledu na vojenský zásah v Iránu
Americký prezident B. Obama a izraelský ministerský předseda B. Netanyahu zatím nebyli schopni nalézt společnou řeč ohledně možnosti a případného časového horizontu vojenské akce související s íránským jaderným programem. Ačkoliv prezident Obama zostřil před společnou schůzkou rétoriku týkající se íránské problematiky, oba spojenci se stále silně rozcházejí v určení konkrétních hranic a omezení, jejichž překročení Iránem by vyvolalo vojenskou intervenci. Přestože prezident Obama při svém projevu v rámci summitu nejvlivnějších amerických židovských organizací tento víkend prohlásil, že „je připraven vojensky reagovat s použitím všech dostupných sil, aby zabránil islámské republice sestrojit atomovou bombu“, poselství směrem k izraelským politikům je jednoznačné – „stále je ještě dostatek času na diplomatické řešení a využití nátlaku v podobě sankcí.“ Izrael, který považuje íránský jaderný program za přímé ohrožení své existence, již dal několikrát jasně najevo, že čas na diplomacii pomalu vypršel. Izraelská vláda se obává především toho, že Írán využije získaného času k přesunutí svých zařízení hlouběji pod zem, kde již na ně nebude možné efektivně zaútočit.
Dle průzkumu veřejného mínění jsou Španělé nespokojení se současným vedením země
Dle průzkumu veřejného mínění společnosti Metroscopia tři měsíce po volbách 72% dotazovaných Španělů nadále vidí politický výhled své země negativně, dle 96% dotazovaných je pak aktuální hospodářská situace „tristní“. Za méně než 100 dní vlády nového premiéra Mariana Rajoye procento Španělů, kteří s ním a reformami jeho kabinetu nesouhlasí, stouplo o 11% na nynějších 51%.
American International Group (AIG) prodává podíl v AIA Group v hodnotě 6 miliard dolarů
AIG chce tímto krokem získat prostředky na vyplacení části podílu federální vlády. Americká vláda v současnosti vlastní v AIG 77% podíl, který je výsledkem masivní 182 miliardové pomoci k záchraně společnosti, která proběhla v roce 2008 v důsledku celosvětové ekonomické krize. AIG drží ve společnosti AIA Group (American International Assurance) zhruba třetinový podíl, jehož odhadovaná hodnota je přibližně 14,9 miliardy amerických dolarů. AIA Group, zaměstnávající několik set tisíc pojišťovacích agentů, je nyní 3. největší pojišťovnou v rámci Asie.
Mluvčí řecké vlády: „Veřejní věřitelé podpoří růst řeckého hospodářství“
Mluvčí řecké vlády Pantelis Kapsis uvedl, že veřejní věřitelé Řecka jsou připravení posílit růst zdejšího hospodářství, poté co přiznali, že záchranné programy pro zemi nemohou fungovat, dokud se její ekonomika bude nacházet v recesi. „Nyní se atmosféra v Evropě změnila, poprvé je viditelná pozitivní odezva na kroky přijaté řeckou vládou.“ uvedl mluvčí v prohlášení.
Německo: Začaly varovné stávky ve veřejném sektoru
Pracovníci německého veřejného sektoru začali sérii varovných stávek. Požadují zvýšení mezd o 6,5%. Ve městě Frankfurt nad Mohanem nebude celý den fungovat metro a tramvajová doprava. Podle odborového svazu Verdi má stávkovat i několik tisíc zaměstnanců nemocnic, školek, pečovatelských domů a úřadů. Varovné stávky mají probíhat do pátku.
Prezident Malawi obvinil Západ z podpory opozičních hnutí a protestních akcí
Prezident Malawi Bingu wa Mutharika obvinil západní dárce finanční pomoci z podpory protestních hnutí a opozice, které zpochybňují jeho vládu. Ve své řeči ve státním rádiu vyzval své stoupence, aby „vystoupili na obranu svých otců, než aby jen seděli a sledovali, jak je jejich prezident napadán“. Prezident Mutharika dále u příležitosti otevření nové silnice pojmenované po něm prohlásil, že se dle jeho informací na březen chystají „zaplacené demonstrace“ a vyzval své podporovatele k bdělosti. Zahraniční finanční podpora představuje 40% státního rozpočtu Malawi. Země v současnosti má velké množství pomoci omezeno kvůli kritice vlády a potlačování protestů v červenci 2011. Malawi si také s Velkou Británií navzájem vyhostily velvyslance, pravděpodobně kvůli britské kritice a úniku z britské diplomatické komunikace, v níž byl prezident Mutharika označen za „autokratického a netolerantního ke kritice“.
Čína hodlá vyslat do Sýrie zvláštního vyslance
Syrská armáda obsazuje města Deraa a provádí operace na zajištění města Homs, které se jí podařilo dobýt. V Deraa dochází k útokům na obou stranách, armáda se snaží obsadit město zatímco povstalci napadají bezpečnostní stanoviště. Čína mezitím vzhledem k situaci oznámila, že je připravena do Sýrie vyslat zvláštního vyslance, který by se měl pokusit uklidnit konflikt.
35 států MAAE zasedá kvůli íránskému jadernému programu
Zasedá konference 35 států Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rámci které chtějí USA, Izrael a jejich spojenci přesvědčit Čínu a Rusko ke společným krokům zaměřeným proti íránskému jadernému programu. Zasedání 35 členů MAAE má přezkoumat zprávu od šéfa MAAE, ve které se uvádí, že „Írán by mohl pracovat na výrobě jaderných zbraní“.