Stovky křesťanů začali utíkat ze severní Nigérie a již desítky jich bylo zabito v sérii útoků islámských radikálů, kteří pro křesťany vydali ultimatum k „opuštění převážně muslimských oblastí pod trestem smrti“. K útokům již došlo ve městech čtyř federativních států na severovýchodě Nigérie, při kterých podle Červeného kříže zahynulo 37 křesťanů.
Archiv rubriky: Útvar
Súdán nabízí Libyi pomoc s vytvářením nové armády
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir, který je mimo jiné obviněn Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) z genocidy, nabídl v rámci zkušeností súdánské armády s integrací rebelů pomoc Libyi při integraci desítek milic do nové libyjské armády. „Máme zkušenosti s integrací rebelů do národní armády,“ uvedl Bashir, jehož návštěva Libye čelila kritice ze skupin pro lidská práva. Súdánský prezident také nabídl pomoc súdánské armády při ochraně jižních hranic Libye, ale tuto nabídku libyjská vláda odmítla. Předseda prozatímní národní rady (NTC) Mustafa Abdul Jalil, který v minulosti poděkoval Súdánu za pomoc při svržení Muammara Kaddáfího, pak varoval prozatímní vládu před nebezpečím další občanské války, pokud nebude urychleně vyřešena otázka nekontrolovatelných a ozbrojených milic po celé zemi s různými politickými zájmy a vzájemnými nepřátelskými postoji.
Írán chystá v nejbližší budoucnosti zahájení provozu dalšího zařízení na obohacování uranu
Írán hodlá v „blízké budoucnosti“ zahájit provoz zařízení Fordow na obohacování uranu hluboko uvnitř hory, oznámil to Fereydoun Abbasi-Davani, šéf Íránské agentury pro atomovou energii.
Nigerijský prezident žádá obyvatele o podporu reforem ve stínů protestů proti ukončení dotací paliv
Prezident Nigérie Goodluck Jonathan veřejně vystoupil, aby požádal obyvatele Nigérie o podporu odstranění státních dotací na paliva. Výměnou za tento krok, který téměř zdvojnásobil ceny paliv přislíbil snížení platů vládních úředníků. Nigerijské odbory totiž na protest k podpoře demonstrací po celé zemi oznámili, že chystají zítra vstoupit do neomezené generální stávky. Nigérie ukončila dotace paliv k 1. lednu 2012 v rámci úsilí o snížení vládních výdajů a omezení propojení lobby ropného průmyslu se státem včetně korupce. Vláda naopak chce místo dotací podporovat zahraniční investice do místní rafinace ropy.
V německých médiích se spekuluje o výměně prezidenta
Dle listu Rheinische Post má německá kancléřka Angela Merkel již dva možné kandidáty na prezidenta, kteří by byli schopní vyměnit současnou hlavu státu, jíž je Christian Wulff. Dosavadní prezident je kritizován za pokus o zatajení půjčky před 5 lety. Díky této kauze protestovalo před sídlem prezidenta asi 300 lidí, kteří požadují jeho odstoupení.
Odpis 50% řeckých dluhopisů je nedostatečný, tvrdí poradce německého ministra financí
Clemens Fuest tvrdí, že Řecko je již v platební neschopnosti. Část dohody o výměně dluhu, tedy odpis 50% dluhopisů řešen mezi bankami, investičními fondy a vládou se pokouší zmírnit zadlužení Řecka ze stávajících 160% na schůdnějších 120% do roku 2020. Tato dohoda je součástí druhého záchranného balíku pro Řecko v hodnotě 130 miliard eur, bez kterého zemi již brzy hrozí bankrot. Dle poradce je částka 50% nízká a měla by být doplněná dlouhodobým plánem konsolidace řecké ekonomiky.
Evropské státy diskutují oddálení zákazu dovozu íránské ropy
Dle Evropské unie se může plánované embargo na dovoz íránské ropy opozdit o několik měsíců, protože se evropské státy bojí dalšího šoku pro krizí sužované ekonomiky. Diskuze o zákazu, probíhající v Bruselu, nabízejí odklad o 1 až 12 měsíců. Dle agentury Reuters žádá nejdelší oddálení Řecko, které na íránské ropě značně závisí. Státy jako Británie, Francie, Nizozemsko a Německo chtějí oddálit platnost embarga o maximální lhůtu tří měsíců.
Evropská komise zvažuje trest pro země s vysokým deficitem rozpočtu
Členové Evropské unie, kteří budou mít tento rok deficit státního rozpočtu nad stanoveným limitem 3% HDP, tedy mezi jinými Belgie, Kypr, Maďarsko, Polsko a Malta, by měli být Evropskou komisí potrestání. Dle agentury Reuters komise tento problém sleduje a výsledek analýzy by měl být znám v krátkém čase.
Dohoda s MMF je pro Maďarsko prioritou
To tvrdí premiér Viktor Orbán v návaznosti na vyjednávání, která začala probíhat po demonstracích proti nově změněné ústavě. Premiér tak uvedl, že jeho vláda udělá cokoliv aby se jednání s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unii o poskytnutí záložního úvěru uspíšila. Prozatím se prý vyjednává o konkrétních datech schůzí s hlavními představiteli všech tří stran.
Libyjští vojáci protestují proti milicionářům a požadují své platy
Stovky vojáků bývalé libyjské armády, kteří se přidali na stranu povstání proti Muammarovi Kaddáfímu, se shromáždily před pobočkou libyjské centrální banky v Benghazi, kde požadovaly vyplacení svých mezd a stěžovaly si na milicionáře, kteří nyní drží v rukou bývalé libyjské vojenské základny a nemají zájem o vstup do nové libyjské armády.
Bývalý šéf turecké armády byl vzat do vazby – je obviněn z plánování převratu
Turecký státní zástupce požádal o vzetí do vazby bývalé hlavy turecké armády Ilkera Basbuga, který opustil tureckou armádu v roce 2010 kvůli údajné přípravě ultra-nacionalistického spiknutí proti tureckému premiérovi Tayyip Erdoganovi. Jedná se tak o pokračování vlny zatýkání v březnu 2011, kdy byl mimo jiné zatčen i šéf bezpečnostních složek.
Hassan al-Turabi: „Súdán je na prahu revoluce“
Opoziční islamistický vůdce Hassan al-Turabi prohlásil, že Súdán bude brzy čelit povstání, neboť súdánský prezident Hassan al-Bashir podle jeho slov nebyl schopen překonat hospodářskou krizi a ani povstání v Dárfúru a příhraničních oblastech. Hassan al-Turabi řekl, že očekává v nejbližší době revoluci, která do země přinese skutečně pluralitní parlamentní systém.
EU odsuzuje útoky proti šíitům v Iráku
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Catherine Ashton ve středu odsoudila násilí mířené proti šíitským muslimům v Iráku, během kterých padlo asi 68 mrtvých. „Ashton důrazně odsuzuje poslední vlnu bezohledného násilí v Iráku,“ oznámil její kancelář v tiskové zprávě. „Diplomatka vyjadřuje politování nad smrtí a škodami způsobenými teroristickými činy, které jen přispívají ke zhoršení již tak nestabilní politické situace.“ Ashton, která je vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci, vyzvala všechny irácké skupiny, aby se angažovaly ve skutečném dialogu s cílem řešit své spory.
Bývalý premiér albánské vlády odsouzen k 2 letům vězení
Bývalý premiér albánské vlády Ilir Meta byl odsouzen na 2 roky ve vězení a zároveň dostal pokutu 1 milion Leke za korupční jednání v době, kdy byl místopředsedou vlády. Obžaloba dnes oznámila, že rozsudek byl vydán na základě video důkazů. Ty ukazují, jak se bývalý premiér snaží zkorumpovat bývalého ministra hospodářství, jímž byl Dritan Prifti.
Albánie opět dluží bankám za náklady na mzdy
Albánská vláda získala půjčku v hodnotě 11 milionů eur od soukromých bank s délkou splatnosti po dobu 3 let a 9,06% úrokovou sazbou. Je to již podruhé, co albánská vláda požádala banky o úvěr s cílem dosáhnout nákladů na mzdy.
Rekordní počet Makedonců s bulharským občanstvím
Údaje z roku 2010 ukazují, že Makedonci obdrželi 1,500 bulharských občanství, zatímco v roce 2011 dosáhly žádosti množství 6,500, čímž padl nový rekord. V průběhu loňského roku přes 20.000 zahraničních občanů požádalo o bulharské občanství.
Řecku bude vyplacená další tranše v hodnotě 5 miliard eur až v březnu
Celý řecký časový plán nouzových úvěrů od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu je odsunut o tří měsíce s ohledem na zpoždění při vyplacení tranše v roce 2011, uvedla Evropská komise ve čtvrtek. Další tranše, tedy čerpání dohodnuté půjčky, ve výši 5 miliard eur pro Řecko měla být původně vyplacena v prosinci 2011, nyní došlo k posunu na březen 2012, řekl mluvčí EK Olivier Bailly. Situace by mohla přispět k bankrotu země, který řecký premiér předvídá již v březnu 2012.
Asi 70% Rumunů věří, že se v roce 2011 v Rumunsku zvýšila míra korupce
Přibližně dvě třetiny (67%) Rumunů předpokládají, že korupce v zemi se v roce 2011 zvýšila, 6% věří, že se snížila a 26% tvrdí, že míra korupce se nezměnila, říká průzkum, který provedlo sdružení Zavedení demokracie. Více než polovina respondentů uvedla, že v posledních měsících byly jim nebo někomu z jejich rodiny nabízena určitá zvýhodnění.
Americký prezident Barack Obama chce vyrovnat vojenské síly Číny
Americký prezident Barack Obama kromě změn v americké armádě zmínil, že chce své působení zaměřit na vyrovnání vojenské moci Číny a na zastavení hrozby Íránu. Spojené státy si tak musely stanovit priority v obranné politice. V průběhu následujících deseti let by tak úspory měly čítat až 500 miliard USD.
Írán je největší hrozbou světového míru, tvrdí kanadský premiér
Kanadský premiér dnes Stephen Harper řekl, že režim, který vládne v Teheránu je největší hrozbou pro světovou bezpečnost a může mít zájem na použití jaderné zbraně. Íránské výhružky o uzavření Hormuzského průplavu jen dokazují, jak je Írán pro zbytek planety nebezpečný.
Kanadská vláda uzavřela byt Saadi Kaddáfího v Torontu
Kanadská federální vláda neumožní Saadi Kaddáfímu, synovi bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, přístup do jeho vlastního bytu v Torontu. Byt za 1,6 milionu kanadských dolarů, který Saadi Kaddáfí vlastní už 5 let, však není na prodej. Jmění Saadi Kaddáfího bylo zmraženo Radou bezpečnosti OSN.
CIA a Ministerstvo obrany USA zveřejní informace o atentátu na bin Ládina
Americké Ministerstvo obrany a CIA se dohodly na odhalení plánu na zabití vůdce al-Kaidy, Usámy bin Ládina. Hlavním důvodem je natáčení hollywoodského filmu o zmíněném teroristovi. CIA i ministerstvo se tak dohodly poté, co republikán Peter King, předseda bezpečnostního výboru (v House of Homeland), podal návrh na propuštění informací o Ládinově smrti pro filmovou režisérku Kathryn Bigelow.
Manžel bývalé ukrajinské premiérky Tymošenko požádal o azyl v České republice
Zprávu potvrdil ministr zahraniční Karel Schwarzenberg. Ministerstvo vnitra se prý rozhodlo požadovaný azyl udělit. Ministr však nechtěl spekulovat o možnosti změny dosavadních česko-ukrajinských vztahů. Oleksandr Tymošenko nebyl nikdy politicky činný. Loni získal azyl v České republice také Bohdan Danylyszyn, bývalý ministr hospodářství v kabinetu Julie Tymošenko v letech 2007-2010. Tento krok způsobil napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Prahou. Dva čeští diplomaté byli z Ukrajiny vyhoštění na základě obvinění z údajné špionáže v květnu 2011.