Společnost Shell má potíže s platbou za íránskou ropu

Společnosti Shell se nedaří zaplatit její současný dluh vůči Íránu, který se pohybuje okolo 1 miliardy USD, což představuje platbu za zhruba 8 miliónů barelů ropy. Situace je způsobena finančními sankcemi, které byly na Írán uvaleny Spojenými státy a Evropskou unií v souvislosti s jeho jaderným programem a díky kterým je nyní téměř nemožné využít pro platbu obvyklé bankovní cesty. Podle zdrojů ze společnosti se firma snaží udržet rovnováhu mezi dodržením sankcí a uchováním dobrých vztahů s islámskou republikou, která je druhým největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Royal Dutch Shell je v současnosti druhým největším íránským korporátním klientem – denně vyveze ze země přes sto tisíc barelů ropy.

Jižní Korea láká japonské firmy

Dle Kim Jong-shika, předsedy Jihokorejské obchodní komory, má mnoho japonských firem v úmyslu přesunout své továrny a sídla do Jižní Koreje. Důvodem jsou častá zemětřesení na východní straně Japonska. Podle databáze Teikoku (spol. monitorující jap. firmy) se již přesunulo 5,8 % firem do západního Japonska nebo do levnějších zemí. Další příčinou je také zvyšující se cena elektrické energie.

Hrubý domácí produkt Srí Lanky opět meziročně vzrostl

Podle nejnovějších údajů místního statistického úřadu vzrostla hodnota HDP Srílanské republiky meziročně o 8,3 % a činí tedy 23,83 miliard USD. Srí Lanka tak pokračuje v trendu započatém v roce 2009, kdy v zemi byla ukončena 26 let trvající občanská válka. Tahounem ekonomiky zůstává, i přes rekordní nárůst podílu průmyslu, sektor služeb, který vytváří téměř 60% objemu HDP.

Čína jednala s Jihoafrickou republikou o dalším posílení obchodní spolupráce

Čínský prezident Hu Jintao a prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se setkali při příležitosti konání summitu o jaderné bezpečnosti, který probíhá v hlavním jihokorejském městě Soul. Předmětem rozhovoru byla otázka perspektivy vzájemných obchodních vztahů. JAR je největším obchodním partnerem Číny v Africe a objem zahraničního obchodu mezi zeměmi vzrostl během minulého roku o 76%. Mezi nejvýznamnější odvětví spolupráce patří těžební průmysl, finanční sektor, telekomunikace a turistika. Vzájemné obchodní vztahy jsou trvale prohlubovány od roku 1998, přičemž významným milníkem se stal podpis Pekingské deklarace v roce 2010.

Centrální banka revidovala předpověď růstu slovenské ekonomiky

Slovenská národní banka přehodnotila ekonomickou předpověď z minulého roku a momentálně očekává o něco pomalejší hospodářský růst. Tento rok tak počítá s růstem 2,1%. Ještě koncem minulého roku předpovídala růst 2,3%. Pozitivnější výsledky slovenské ekonomiky momentálně předpovídá pouze ministerstvo financí.

OECD: Dluhová krize eurozóny není zdaleka u konce

Podle nové prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je výhled dalšího hospodařského růstu v eurozóně nejistý. Blok jednotné měny dle organizace ohrožuje již druhý pokles ekonomiky za tři roky. Není také jisté, zda-li se státům podaří naplnit jejich fiskální cíle. Na tento rok předpokládá OECD zvýšení HDP regionu o 0,2%, na příští rok však předpokláda zrychlení růstu až na 1,4%.

Německý ministr financí: „Plán na zavedení daně z finančních transakcí v EU je neaplikovatelný“

Dle Wolfganga Schaeuble není žádná šance na zavedení takovéto daně, jestliže má být podepsána všemi 27 členskými státy EU, dokonce ani kdyby jí podporovali všichni členové eurozóny. Pro rakouský deník Die Presse Schaeuble řekl, že se nepodaří uspět v realizaci plánu, zvláště pokud bude návrh blokován Velkou Británií a jinými státy EU.

CaixaBank a Banca Civica vytvoří největší španělskou banku

Vrcholné vedení banky Banca Cívica se v pátek dohodlo, že nad bankou převezme kontrolu CaixaBank. CaixaBank si svého rivala cenní na jednu miliardu eur. Spojením tak vznikne největší banka Španělska co se týče majetku. S hodnotou 342 miliard eur překoná banky Santander a BBVA. Comisión Nacional del Mercado de Valores (CNMV), která je zodpovědná za regulaci španělských trhů a spadá pod ministerstvo ekonomie a financí Španělska, již v pondělí pozastavila obchodování s akciemy obou bank.

Pracovníci německých letišť stávkují, požadují vyšší platy

Na letištích Tegel a Schoenefeld v Berlíně bylo prozatím zrušeno více jak 70 letů. Stávky jsou organizovány v rámci obecného protestu státních zaměstnanců a pracovníků v oblasti veřejných služeb, kteří trvají na zvýšení platů. Kolem tisíce letištních pracovníků stávkuje v Mnichově. Stejná akce se koná také v Brémách, Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Düsseldorfu a Hanovu.

BMW svolává 1,3 milionu vozů kvůli závadným bateriím

Německý výrobce automobilů BMW v pondělí oznámil, že svolává zhruba 1,3 milionu vozů, konkrétně všechny modely BMW řady 5 a 6 vyrobené v letech 2003 až 2010, kvůli závadným bateriím. Ty by v krajním případě mohly způsobit až požár. Zatím nebyly zaznamenány žádné nehody v důsledku této chyby.

Německá kancléřka: „Fondy EFSF a ESM mohou několik let fungovat souběžně“

Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí uvedla, že Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly po dobu několika let fungovat paralelně. Právě ESM měl podle původního návrhu v červenci vystřídat dočasný záchranný fond EFSF. Společně by tak ochranný val eurozóny tvořilo kromě 500 miliard eur z ESM navíc 200 miliard eur z EFSF.  Dříve k navýšeni „eurovalu“ vyzval šéf EFSF. Kancléřka také znova potvrdila, že je proti odchodu Řecka z eurozóny.

Budoucí slovenský premiér: „Zvýšíme daně pro bankovní a finanční instituce“

Budoucí slovenský premiér Robert Fico potvrdil, že jeho vláda zvýší daně pro bankovní a finanční instituce. „Pokud tento krok neučiníme, je alternativou zvýšení dosavadní 20% sazby DPH na 24-25%,“ uvedl Fico. Parlament dříve stanovil sazbu bankovní daně na 0,4% z bilanční sumy peněžních ústavů snížené o vybrané položky. Tato speciální daň, kterou platí finanční instituce působící na Slovensku, patří k nejvyšším v EU. Fico však již uvedl, že daň bude zvýšená na 0,6-0,7%. Již tento pátek má politik představit členy svého budoucí vládního kabinetu. Jeho jmenování se bude konat 4.dubna na prvním zasedání nového parlamentu.

Polsko by v novém rozpočtu EU mohlo získat až 80 mld eur

V červnu loňského roku Evropská komise (EK) navrhla, aby nový sedmiletý rozpočet unie dosáhl objemu 972,2 mld eur, což je oproti 925 mld eur pro roky 2007-2013 nárůst o 5%. Polská ministryně pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska uvedla, že v tomto rozpočtu by Polsko mohlo získat od 68-80 mld eur. „Polsko by mohlo již podruhé získat podobně velký objem peněz. Doufáme však, že je to již naposledy. Znamenalo by to totiž, že je země natolik samostatná a naše hospodářství na takové úrovni, že tuto pomoc již nebudeme potřebovat.“ uvedla ministryně. Připomněla také, že nyní země z fondů unie čerpá 68 mld eur, což společně se státním dofinancováním umožňuje realizaci investic v celkové hodnotě 112 mld eur.

Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).

Chorvatsko se připravuje na efektivní využívání prostředků z fondů EU

Chorvatsko zvýšilo intenzitu příprav na plné členství v Evropské unii (EU) a jakmile se připojí k bloku, bude moci čerpat mnohem více peněz z jeho strukturálních fondů, než čerpá dnes v předvstupní fázi. Uvedl to chorvatský místopředsedy vlády a ministr pro místní rozvoj a fondy Evropské unie Branko Grcic po setkání s komisařem EU pro rozšiřování Štefanem Fule. „V období před přistoupením Chorvatska jsme měli k dispozici 150 milionů eur ročně, teď se však dostáváme do fáze, kdy budeme mít přístup k více než miliardě eur ročně, což vyžaduje značné přípravy.“ uvedl Grcic.

Nigérie dala ultimátum britským leteckým společnostem British Airways a Virgin Atlantic

Nigerijský ministr pro letectví prohlásil, že britské letecké společnosti British Airways a Virgin Atlantic si účtují větší ceny, než v ostatních západoafrických státech. Vláda Nigérie proto vydala pro obě letecké společnosti třicetidenní ultimátum na snížení svých tarifů s tím, že pokud ke snížení cen nedojde, Nigérie zakáže na svém území lety oběma společnostem. Velká Británie již na ultimátum reagovala prohlášením, že pokud dojde k zákazu letů těchto soukromých společností, bude to mít „katastrofální“ následky na důvěru investorů, a že vláda Velké Británie přijme odvetná opatření proti nigerijským leteckým společnostem.

USA částečně pozastavily svou pomoc pro Mali

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že pozastavuje svou pomoc pro Mali ve výši 60-70 milionů dolarů, v reakci na vojenský převrat z minulého týdne, k němuž v Mali došlo. USA ovšem hodlají zachovat humanitární a potravinovou pomoc. Zároveň USA vyzvaly k co nejrychlejšímu nastolení zvolené vlády.

Německá kancléřka Angela Merkel se vyjádřila proti odchodu Řecka z eurozóny

V rozhovoru pro britskou BBC se německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila, že by bylo obrovskou politickou chybou, pokud by zadlužené Řecko opustilo eurozónu. Na otázku jak vidí budoucnost Řecka, odpověděla, že země má řadů problémů, ale snaží se je překonat. Dále uvedla, že rozhodnutí států stát se členy eurozóny nebylo pouze ekonomické, ale i politické a po odchodu Řecka by zajisté nastala otázka, kdo bude další.