Vesmírný satelit VRSS- 1 je druhou družicí v pořadí, kterou Venezuela bude vlastnit. Jeho výroby a vypuštění se ujme Čína. Družice by měla být vypuštěna na orbitu v říjnu nebo listopadu letošního roku a Zemi by měla obíhat ve vzdálenosti 639 km. Podle ministra vědy a technologií Jorge Arreazy přidá družice Venezuele na suverenitě a poslouží k přesným datům, mapujícím území stejně tak, jako k obraně a bezpečnosti země.
Archiv rubriky: Venezuela
V primárkách venezuelské opozice vyhrál mladý guvernér
Guvernér státu Miaranda Henrique Capriles se tak nejspíše stane tím, kdo bude kandidovat proti prezidentu Hugu Chávezovi v říjnových prezidentských volbách. Opoziční představitelé doufají, že díky tajnému hlasování by se mohla opozice vyburcovat ke zvolení jednotného kandidáta a sesadit tak prezidenta Cháveze. Henrique Capriles je příznivcem brazilského typu politiky – ten je otevřen trhu a zároveň sociálně uvědomělý.
OSN se zabývá stížností ohledně Falkland
Stalo se tak po té, co prezidentka Argentiny Cristina Fernández oficiálně oznámila podání stížnosti na Velkou Británii ohledně údajné militarizace Falkland. Problémem se zabývají latinskoamerické kruhy OSN. Rada bezpečnosti a Valné shromáždění OSN by měly obdržet oficiální stížnost během příštích dní. Mluvčí britského ministerstva zahraničí oznámila, že Velká Británie nebude o této záležitosti vyjednávat s žádnou zemí Latinské Ameriky i přes to, že to zemi bylo doporučováno několika dokumenty OSN.
Nejhledanější polovojenský kolumbijský vůdce zatčen ve Venezuele
Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos oznámil, že vůdce pravicové polovojenské skupiny Hector German Buitrago byl zatčen na východě Venezuely. Ten je obviněn ze zločinů, jakými jsou vraždy, únosy a obchod s drogami. Podle prezidenta měl zatčený hlavní roli ve válce v regionu Llanos Orientales, která si vyžádala tisíce obětí. Již dříve prezident Santos oznámil zatčení bratrů p. Buitraga. Jeho a jeho bratry by měla venezuelská vláda vydat zpět do Kolumbie během čtvrtka.
Ekvádorský prezident požaduje sankce proti Velké Británii
Důvodem požadavku prezidenta Correy je dlouhodobý sporVelké Británie a Argentiny ohledně Falklandských ostrovů. Podle prezidenta evropský stát odmítá o území vyjednávat. Tak se prezident vyjádřil na 11. summitu organizace ALBA. Podle něj by Latinská Amerika měla začít zvažovat typ a výšku sankcí pro mocnost, která ,, se snaží být imperialistickou a kolonizovat ve 21. století“. Venezuelský prezident dodal, že by ale Latinská Amerika měla velmi dobře prostudovat možnost sankcí. Prezident Chávez dodal, že ,,pokud bude Argentina napadena, nebude země samotnou'“. Dále uvedl, že ,,Venezuela sice není nejmocnější zemí, ale pomůže Argentině odolat v boji proti imperialismu“. Vše bylo řečeno jen den po příletu britského následníka trůnu na Falklandy.
Společná ekonomická zóna pro členské země ALBA
Na 11. summitu organizace ALBA ve venezuelské metropoli Caracasu byla reprezentanty všech členských států ALBA odsouhlasena společná ekonomická zóna a založení společné banky ALBA. Pro banku vyčlení každá země 1% ze svých mezinárodních rezerv. Tak by se v budoucnu mohla používat jediná měna Systému regionálního odškodnění ( Sucre). K velkým příznivcům pokroku ve finančnictví ALBA patří hlavně prezident Venezuely Hugo Chávez.
Haitský prezident zahájil druhou oficiální cestu po Latinské Americe
Tato cesta zavede prezidenta Michela Martellyho do Venezuely a Panamy – do států, se kterými chce Haiti navázat výraznější ekonomickou spolupráci. V rámci své návštěvy Venezuely se zúčastní i summitu organizace ALBA. To proto, že Haiti je od roku 2007 přidruženou zemí organizace a stojí o plnohodnotné občanství. To minulý týden potvrdil i prezident Venezuely Hugo Chávez.
Venezuelský Caracas hostí 11. summit ALBA
V rámci 11. summitu Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky ( ALBA) přivítal prezident Chávez reprezentanty všech 8 členských zemí organizace. Jedním z nich byl i generál Raúl Castro. V rámci summitu by se měly prodiskutovat rozvoj regionální integrace, možnost založení banky ALBA nebo zlepšení mezinárodních vztahů. Organizace ALBA byla založena roku 2004 díky vůdci kubánské revoluce Fidelu Castrovi. Vznikla jako odpověď na Dohodu o volném obchodu mezi Amerikami ( ALCA), která vznikla na popud Washingtonu.
Írán založil španělsky mluvící televizní kanál
Íránská tisková agentura Fars oznámila 24- hodinové vysílání televizní stanice Hispanic TV. Stalo se tak po návštěvě prezidenta Ahmadinejada v Latinské Americe. Íránská vláda, která již dříve rozjela anglicky mluvící Press TV, obvinila ostatní mezinárodní media z předpojatého zpravodajství. Nyní doufá, že se z Hispanic TV stane veřejné diskuzní fórum. K založení španělsky mluvící televizní stanice prezidentu Ahmadinejadovi pogratuloval i venezuelský prezident Hugo Chávez.
Prezident Chávez: Bankám, které odmítají financovat zemědělské projekty hrozí znárodnění
Podle venezuelských zákonů jsou banky povinny použít 10% z celkové částky nabízených půjček k financování vládních programů pro podporu zemědělství. Těm bankám, které to odmítají, prezident Hugo Chávez pohrozil znárodněním. V minulých letech už vláda prezidenta Cháveze několik bank znárodnila a nyní tak kontroluje 28% venezuelského bankovního sektoru. Jedním z vládních programů pro podporu zemědělství je rozdělování půdy velkých statků mezi malé farmáře. Spousta z nich tak dostala šanci poprvé spravovat svou půdu a majetek.
Venezuela obdržela ruské zbraně
Prezident republiky Hugo Chávez oznámil přijetí nové sady ruských zbraní. Ta zahrnuje tanky, řízené střely, raketomety a protiletecké obranné systémy. Prezident Chávez upřesnil, že se jedná o druhou půlku arzenálu, který Venezuela od Ruska zakoupila. Díky tomu má prý země ,,větší sílu v bitvách, než měla za posledních 150 let“.
Venezuela oznámila uzavření svého konzulátu v Miami
Zavření konzulátu a návrat celého personálu zpět do Venezuely z důvodu zachování bezpečnosti potvrdil kancléř země Nicolás Maduro. Podle něj konzulát již několik týdnů dostával násilné výhrůžky, které byly spojeny s terorismem. Spojené státy považují zavření konzulátu za svrchovanou akci vlády prezidenta Cháveze. Podle BBC USA nebude na tuto akci reagovat novými opatřeními.
3. vládní období prezidenta Ortegy
Nikaragujský prezident Daniel Ortega dnes složil slavnostní slib. Učinil tak u příležitosti začátku svého 3. období ve funkci prezidenta země. Mezi ty, kteří se zúčastnili slavnostního ceremoniálu, patřili i prezidenti Venezuely a Íránu. Prezident Ortega slíbil, že jeho vládu nepostihnou dramatičtější změny. Mezi úspěchy jeho politiky patří stabilní nárůst ekonomiky a zvýšení kvality sociálního sektoru. I přes to je ale Nikaragua jednou z nejchudších zemí regionu.
Prezidenti Venezuely a Íránu prohloubí vztahy mezi oběma zeměmi
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je od pondělka na návštěvě Venezuely. Se svým protějškem, prezidentem Chávezem, posuzuje ekonomické dohody. Chtějí také ještě zesílit strategické vazby , které byly vytvořeny mezi oběma zeměmi. Podle prezidenta Cháveze Venezuelu i Írán spojuje společný úkol- zastavit šílenství imperialismu. Nezapomněl ani na svůj názor, který se týká vyjádření amerického ministertva zahraničí. ,, Venezuela i Írán jsou mírumilovné země, které nikdy nenapadli žádný jiný národ.“ Obě země jsou podle prezidenta Cháveze neustále napadány washingtonskou správou. Na adresu svého protějšku prezident Ahmadinejad prohlásil, že by ,,venezuelský lid měl být hrdý na svého prezidenta, který je zároveň i šampionem v boji proti imperialismu“.
Spojené státy vykázaly venezuelskou velvyslankyni z ambasády v Miami
Americké ministerstvo zahraničí dnes nařídilo venezuelské velvyslankyni, Livia Acosta Noguera, aby opustila USA. Ministerstvo zahraničí však stále odmítá podat vysvětlení. Pravděpodobným důvodem je podezření, že se velvyslankyně Acosta Noguera účastnila diskuse o možném kybernetickém napadení USA při jejím pobytu na venezuelské ambasádě v Mexiku.
Nový ministr obrany Venezuely je na americkém seznamu klíčových osob drogového obchodu
Podle zpravodajské agentury AVN prezident Chávez oznámil, že generál Henry Rangel Silva nahradí v pozici ministra obrany nynějšího ministra, gen. Carlose Mata Figueroa. V roce 2008 ale USA přidala jméno gen. Silvy na seznam klíčových osob pro obchod s drogami. To proto, že údajně podporoval kolumbijskou FARC, která je významným obchodníkem s drogami. Podle oznámení amerického ministerstva financí generál „materiálně asistoval u aktivit obchodu s drogami“. Údajně chtěl, aby venezuelská vláda více spolupracovala s levicovými rebely z FARC. Kvůli zápisu na seznamu zmrazila všechen generálův majetek, který spadá pod americkou soudní pravomoc.
Venezuelský prezident Hugo Chávez odsoudil výrok Washingtonu a přijal prezidenta Íránu
Prezidentu Chávezovi se příčí varování USA před navázáním úzkých vztahů s Íránem. Írán je totiž pod velkým tlakem kvůli svému jadernému programu, který kritizují západní mocnosti. Prezident Ahmadinejad je právě na návštěvě Latinské Ameriky, kde je jeho první zastávkou právě Venezuela. Prezident Chávez, který se netají podporou íránského prezidenta, se ke kauze vyjádřil se slovy, že ,, se latinsko-americký lid už nikdy nebude podřizovat Američanům“. Dodal také, že výroky mluvčího Ministerstva zahraničí Spojených států amerických ho rozesmály.
USA označily venezuelskou velvyslankyni za osobu „non grata“
Velvyslankyně Livia Acosta by měla zemi opustit v úterý. Minulý měsíc skupina amerických právníků požadovala vyšetřování pí. Acosta. Následně kanál Univisión odvysílal dokument, ve kterém přesvědčoval, že byla ve skupině velvyslanců Venezuely a Iráku, kteří vyjádřili zájem o nabídku skupiny mexických počítačových hackerů, kteří by se infiltrovali do systému Bílého domu, FBI nebo Pentagonu. Prezident Hugo Chávez celou kauzu označil za nepravdivou. Příslušné aparáty USA nechávají zatím celou záležitost bez komentáře.
Prezident Íránu na návštěvě Latinské Ameriky
Příští týden íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad navštíví 4 země Latinské Ameriky, přesněji Venezuelu, Kubu, Nikaraguu a Ekvádor. Podle státní íránské televize Press TV jsou úzké vztahy se zeměmi Latinské Ameriky jednou z nejdůležitějších záležitostí zahraniční politiky. Mluvčí U.S. State Department ale řekla, že se Írán zoufale snaží najít spřátelené země. To proto, že na režim prezidenta Ahmadinejada je vyvíjen velký tlak. Írán dotoval několik venezuelských továren nebo postavil nemocnici v bolivijském Sucre. Na oplátku se do země dováží hovězí z jižní Ameriky.
Argentinská prezidentka nemá rakovinu
Operace ukázala, že prezidentka Cristina Fernandez rakovinu neměla. Ta ve středu podstoupila operaci štítné žlázy, díky níž měl být prezidentce odstraněn rakovinový nádor. Podle lékařů byla tato operace dostatečným řešením nové diagnózy. Další ozařování by proto byla zbytečná.
Mítink prezidentů Venezuely a Peru
Peruánský prezident Ollanta Humala a venezuelský prezident Hugo Chávez podepíší dohody, které se týkají obchodních a energetických strategií. Ty by měly ještě prohloubit přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. Podpis dohod je výsledkem summitu, který se konal v neděli v Caracasu. Dalším bodem programu byl dialog na téma peruánských imigrantů. Ti s vidinou lepší budoucnosti hromadně utíkají do Venezuely.
Růst venezuelského exportu
Oproti roku 2010 se z Venezuely vyvezlo o téměř 40% více produktů. Tato statistika byla uveřejněna Centrální bankou Venezuely. Jen z ropných produktů země získala téměř 90 miliard dolarů. Na této částce má svůj podíl i celosvětové zvyšování cen ropy. Dalšími vývozními surovinami se stal hliník, uhlí a chemikálie.
Venezuela zaplatí ropné společnosti Exxon 908 milionů dolarů
Ropná společnost Exxon vyhrála spor s Venezuelou. Země zaplatí 908 milionů dolarů za znárodnění venezuelského projektu Exxonu. Společnost se snažila zlepšit technickou podporu pro získávání ropy v oblasti řeky Orinoco. 908 milionů dolarů je desetinou původní částky, kterou chtěl Exxon vyplatit. Výši vyplácených peněz stanovila Mezinárodní obchodní komora.