Podle keňského prezidenta Mwai Kibaki britská ropná společnost Tullow Oil Plc objevila na severu Keni v oblasti Turkana, kde společnost prováděla výzkumné vrty, ropná naleziště. Na region se upírá velká pozornost a očekává se, že zde budou nalezena další ložiska ropy. Keňa má nejsilnější ekonomiku na východě Afriky, ale její relativní bohatství není založeno na nerostném bohatství.
Archiv rubriky: Keňa
Keňa očekává menší vývoz květin
Země je třetím největším světovým producentem květin, převážně červených růží. Očekává se, že se export květin pod vlivem špatného počasí a silné keňské měny v letošním roce sníží o 11 %. Ekonomika východoafrické země zaznamenala v minulém roce propad měny o 25 %, kdy klesla na rekordních 107 keňských šilinků za dolar, ovšem nyní je velmi silná po zpřísnění měnové politiky keňskou centrální bankou.
Náměstek ministra školství v Keni byl odsouzen za zpronevěru 51 milionů dolarů
Náměstek keňského ministra školství Enos Magwa byl odsouzen za zpronevěru peněz na tři roky odnětí svobody – jde o krádež finančních prostředků a zmanipulování účetnictví. Celková suma, o níž stát přišel, je 51 milionů dolarů. Enos Magwa musí zaplatit pokutu ve výši necelých 45 tisíc dolarů, pokud tak neučiní, prodlouží se mu doba strávená ve vězení o dva roky. Korupce je v Keni považována za jeden z hlavních problémů – Transparency International si to myslí 97 % obyvatel Keni.
Národní banka v Keni plánuje vyplácet první dividendy
V předchozích letech musela Národní banka splácet staré dluhy, které vznikly během bývalých vlád, jež používaly zisk banky na vlastní účely. Dluh je v současnosti splacen a banka plánuje vyplácet první dividendy akcionářům po více jak desetileté pauze. Mezi hlavní akcionáře Národní banky patří vláda a Národní penzijní fond. Naposledy Národní banka v Keni vyplácela dividendy v roce 1997.
Východoafrické země hledají odbytiště pro vývoz cukru
Koncem loňského roku Keňa, Tanzanie a Uganda zakázaly vývoz cukru. Důvodem byla sucha, která zasáhla oblast v minulém roce. V současnosti mají ale tyto země jeho nadbytek a hledají odbytiště k vývozu. V Ugandě je v současnosti 40 000 tun neprodaného bílého cukru, tj. asi 15 % národní spotřeby. Keňa má nadbytek cukru ve výši 20 000 tun.
Keňa stanovila datum dalších voleb
Prezidentské a parlamentní volby se budou konat 4. března 2013. Poslední volby se konaly v roce 2007 a v jejich následných protestech zemřelo na 1 220 lidí. Kvůli krvavým protestům čelí přední keňští politici stíhání u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Zároveň se bude jednat o první volby po přijetí nové ústavy. Prezidenta Mwai Kibaki, který už nemůže znovu kandidovat, by mohl nahradit současný premiér Raila Odinga.
Keňa hodlá odstranit daně ze základních komodit
Keňská vláda navrhla zákon o zrušení všech daní ze základních komodit, kam řadí kukuřici, pšeničnou mouku, mléko, chléb, lékařské potřeby a zdravotnický materiál. Dále chce vláda zprostit veškerý keňský export daně z přidané hodnoty. Návrh zákona má za cíl potlačit rostoucí inflaci a obecnou nespokojenost se zdražováním, ovšem musí ještě projít parlamentem. Keňa již v loňském roce zrušila veškeré daně uvalené na benzín a zrušila dovozní cla na pšenici a kukuřici ve snaze zmírnit dopady navyšování spotřebitelských cen na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Zdravotnická stávka v Keni končí
Keňští zdravotníci ukončili svou dvoutýdenní stávku kvůli platům a propuštění poté, co dnes vláda přistoupila na novou dohodu a stáhla svůj plán na propuštění 25 000 členů zdravotnického svazu. Kvůli stávce mimo jiné nebylo na různých místech v Keni dostupné lékařské ošetření.
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Keňská vláda chce propustit na 25 000 zdravotníků
Poté, co lékařský personál odmítl ukončit týdenní stávku, plánuje ho keňská vláda propustit. Zároveň vyzvala všechny nezaměstnané lékaře či lékaře v důchodu, aby volná místa následně zaplnili. Odbory žádají navýšení platu. Podle lékařů se je vláda snaží vydírat. „Je to hra na kočku a myš, nemůžete vyhodit celou pracovní sílu ve zdravotnictví. Je to trik, jak nás dostat zpět do práce. My budeme ve stávce pokračovat, dokud naše požadavky nebudou splněni,“ uvedl mluvčí lékařské společnosti Alex Orina.
Jižní Súdán chce vyvážet až 10% své ropné produkce po silnici
Jižní Súdán kvůli neustálým sporům se Súdánem o tranzitní poplatky za ropu plánuje zahájit vývoz zhruba 10% své celkové produkce automobilovými přepravci. Z celkových 350 000 barelů by tak kamiony mohly vyvážet až 35 000 barelů denně po silnici, a to do keňského pobřežního města Mombasa a také na pobřeží Džibuti. Informoval o tom ministr Jižního Súdánu pro ropu a těžbu Stephen Dhieu Dau. Nicméně plán přesto podle slov jihosúdánského ministra ještě není zcela dokončen. Ropa tvoří 98% příjmů Jižního Súdánu a spory se Súdánem tak velmi škodí jihosúdánské ekonomice.
Tři východoafrické země spolupracují na vybudování přístavu Lamu
Na 23 bilionů dolarů má přijít Keňu, Jižní Súdán a Etiopii výstavba přístavu Lamu, který má zároveň sloužit jako rafinérie ropy na jihovýchodním pobřeží Keni. Lamu má země propojovat ropovodem, dálnicí a železnicí. Za projekt, který je nazýván Lamu Port South Sudan Ethiopia Transport Corridor (Lapsset), se zaručili prezidenti všech tří zemí.
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Royal Dutch Shell koupí Cove Energy za 1,6 miliardy dolarů v rámci expanze do východní Afriky
Royal Dutch Shell Plc koupí za 1,6 miliardy dolarů plynárenskou společnost Cove Energy Plc fungující v Keni, Tanzánii a Mosambiku. Společnost Cove Energy má jako své nejvýznamnější aktivum 8,5% podíl na těžební oblasti Rovuma Offshore 1 v Mosambiku, kde by podle operátora vrtů mohlo být vytěženo až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. Projekt v Rovuma Offshore 1, kterého se nyní bude prostřednictvím Cove Energy účastnit Shell počítá s výstavbou mrazících zařízení pro výrobu zkapalněného zemního plynu LPG, který bude exportován do Asie. Podle analytičky Société Générale Irene Himona lze ale očekávat, že Royal Dutch Shell Plc nyní pouze ukázal další směr své expanze, neboť podíly společnosti Cove Energy jsou pro něj příliš malé a jako absolutní jednička bude chtít ovládnout i východní Afriku.
Jižní Súdán chce postavit ropovod k pobřeží přes Etiopii a Džibuti
Jižní Súdán zvažuje vybudování ropovodu k pobřeží přes Etiopii a Džibuti kvůli stálým sporům se Súdánem o cenu za tranzit zhruba 350 000 barelů ropy denně do Rudého moře. Súdán je v současnosti jedinou cestou pro jihosúdánskou ropu, přičemž analytici varují, že neustálé spory mohou vyvolat další konflikt mezi oběma zeměmi, jejichž hospodářství je na ropě závislé. Jižní Súdán minulý týden podepsal memorandum o porozumění v obchodní oblasti s Etiopií i Džibuti, přičemž se v něm hovoří i o možnosti vybudování ropovodu, jak uvedl jihosúdánský náměstek ministra financí Marial Awou Yol. Podobné memorandum již Jižní Súdán uzavřel i s Keňou.
Setkání prezidentů Jižního Súdánu a Súdánu s cílem vyřešit spor o ropné bohatství
Čelní představitelé obou států se setkají v etiopském hlavním městě Addis Abeba, aby prodiskutovali spor o ropné bohatství, které má nyní na svém území nedávno odtržený Jižní Súdán. Ten ovšem nedisponuje potřebnou zpracovatelskou technikou a tak je nucen transportovat surovou ropu skrze ropovody do súdánských rafinérií. Právě v této otázce vzniklo v poslední době hned několik sporů, které mimo jiné vyústily i v dohodu o stavbě ropovodu s Keňou. O zprostředkování dohody mezi oběma státy se nyní snaží především Džibuti, Keňa, Etiopie a Somálsko.
Mezinárodní trestní soud zahájil řízení se keňskými vládními činiteli
Mezinárodní trestní soud (ICC) rozhodl o zahájení řízení se 4 Keňany, které prokurátor ICC Luis Moreno-Ocampo obvinil ze zločinů proti lidskosti při podněcování povolebního násilí v Keni v roce 2007, při kterém zahynulo 1220 lidí a docházelo ke znásilňování. Jedná se o ministra financí a syna zakladatele Keni Uhuru Kenyatta, který hodlá v příštím roce kandidovat na prezidenta. Dále je obviněn William Ruto, bývalý ministr školství, kterému jeho funkce byla pozastavena, tajemník vlády Francis Muthaura a bývalý policejní náčelník Mohammed Hussein Ali. Keňa již dříve vyvíjela velký diplomatický tlak, aby procesy pozastavila, a to v OSN i přímo v sídle ICC v Haagu. Proces totiž bude mít podle analytiků velký vliv na politickou scénu v Keni, největší ekonomice východní Afriky.
Bývalý turecký prezident byl obviněn ze zločinů proti státu
Vysloužilý generál Kenan Evren, který se v roce 1980 postavil do čela vojenského převratu a stal se sedmým tureckým prezidentem, byl obviněn ze zločinů proti státu, přičemž státní zástupci pro něj žádají doživotní trest. Stejný trest žádají státní zástupci i pro druhého obviněného, kterým je generál Tahsin Şahinkaya podílející se v roce 1980 na převratu po boku bývalého prezidenta Evrena.
Etiopská armáda otevřela další válečnou frontu v Somálsku
Pozemní jednotky etiopské armády vstoupily měst na západě Somálska a rozšířily tak svou účast v nové válce v Somálsku s Keňou. Stovky etiopských vojáků tak otevřeli třetí frontu proti rebelující islamistické skupině al-Shabaab. Somálsko čelí již třetí velké zahraniční intervenci od vypuknutí občanské války. Po neúspěšné akci USA v 90. letech a angažmá Etiopie do země vstoupila v polovině října armáda Keni, ke které se Etiopie přidala. Dále v Somálsku operují i jednotky Africké unie z Ugandy, Burundi a nejnověji i z Džibuti. Africká unie jednotky z Ugandy, Burundi a nejnověji z Džibuti.
Keňská vláda se neúspěšně odvolala proti rozhodnutí soudu, kvůli kterému jsou ohroženy vztahy se Súdánem
Keňský odvolací soud zamítl opravný prostředek proti rozhodnutí soudu první instance, podle kterého je Keňa povinna zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle soudu to vyplývá z Římského statutu, kterého je Keňa signatářem jako člen Mezinárodního trestního tribunálu (ICC). Podle keňské diplomacie může rozhodnutí fatálně narušit vztahy mezi oběma zeměmi, jak se již stalo na začátku prosince 2011.
Přes noc došlo k diplomatické krizi mezi Keňou a Súdánem
Poté, co keňská justice rozhodla, v souladu se smluvním členstvím Keni v Římském statutu, o povinnosti keňských orgánu zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC), Súdán v noci zahájil kroky k vyhoštění velvyslance Keni a zároveň povolal svého velvyslance z Nairobi. Súdán také hrozil zavedením sankcí proti Keni. Ještě v noci proto do Súdánu dorazil keňský ministr zahraničí Moses Wetangula a setkal se se Súdánským prezidentem al-Bashirem obviněným z genocidy, aby diplomatickou krizi zažehnal. Keňa poté oznámila, že situace se uklidnila a velvyslanci nebudou odvoláni. Podle ministra Wetanguli by súdánské sankce byly pro keňskou ekonomiku fatální.
Keňský soud rozhodl, že Keňa musí zatknout súdánského prezidenta
Keňský soud rozhodl ve věci, kdy do Keni na státní návštěvu dorazil súdánský prezident Omar al-Bashir, na kterého vydal již v minulosti zatykač Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) kvůli obvinění z genocidy a keňské úřady ho nezadržely. Prezident Bashir je jediným člověkem, kterého stíhá mezinárodní instituce v pozici hlavy státu s diplomatickou imunitou. Ve světě se dlouhodobě řeší, jak by se mělo v jeho případě postupovat, neboť Súdán ho přirozeně ICC nevydá, zatímco ostatní státy váhají. Již dnes je ovšem súdánský prezident nucen cestovat pouze přes země, které ho ICC odmítají vydat. Soudní rozhodnutí v Keni, které říká, že Keňa je povinna dodržet své závazky plynoucí z členství v paktu o ICC, by mohlo být příkladem pro ostatní státy.
Keňa a Etiopie jsou definitivně vtaženi do války v Somálsku
Keňa oznámila po koordinaci s Etiopií, že Somálsko neopustí, dokud nebude situace s rebely z Al Shabaab vyřešena. Jednotky etiopské a keňské armády mezitím zahajují rozsáhlou ofenzivu na různých místech jihu Somálska, kde se snaží obsadit jednotlivé pevnosti této islamistické organizace. Keňa již včera oznámila, že cílem je opět upoutat pozornost mezinárodního společenství na Somálsko a jednou provždy vyřešit anarchii, která zde vládne. Podle analytiků je Etiopie slabším partnerem Keni, neboť se spíše zdráhá, ovšem po výzvách Keni se účastní diplomatického tlaku, který se tento tandem snaží vyvinout na své spojence.