Německá automobilka Audi ve středu potvrdila stavbu továrny užitkových vozů v Mexiku za téměř 2 mld USD. Společnost tak chce těžit z levné pracovní síly mexických pracovníků a také z geografické pozice země. Jedním z cílů společnosti je totiž prodat na milion kusů vozidel na trhu USA do roku 2018. Mexický ministr zahraničí Bruno Ferrari investici společnosti Audi potvrdil. Dodal ale, že začátek stavby ani počet pracovních míst, které díky továrně vzniknou, ještě není známý.
Archiv autora: Markéta Lorencová
Čínská ropná společnost by mohla investovat do argentinské YPF
Argentinský ministr federálního plánování, veřejných investic a služeb Julio de Vido oznámil, že by čínská ropná společnost Petrochemical Corp, člen skupiny Sinopec, mohla investovat do argentinské ropné společnosti YPF. Právě její zestátnění v pondělí oznámila argentinská vláda. Společnost Petrochemical Corp by tak měla do YPF investovat na 100 miliard USD, zatímco společnost YPF bude kontrolována argentinským státem. Již dříve skupina Sinopec vyjednávala se španělským Repsolem ohledně koupě jeho podílu YPF.
Španělská vláda zvažuje zastavení dodávky sóji a bioetanolu z Argentiny
Možnost zastavení dodávky sóji nebo bioetanolu z Argentiny španělská vláda považuje za odvetná obchodní opatření po znárodnění argentinské ropné společnosti YPF. Ta byla z 51% kontrolována španělskou firmou Repsol. Informaci vedl mluvčího zahraničních věcí Lidové strany Španělska (PP) José María Beneyto. Sója a bioetanol tvoří jedny z nejdůležitějších exportovaných produktů Argentiny. Podle mluvčího Beneyta by Španělsko mohlo snížit import i dalších argentinských produktů. Informaci přinesl španělský deník El Mundo.
Mexiko a Kolumbie zvýší spolupráci v boji proti drogovému průmyslu
Prokurátoři Mexika a Kolumbie podepsaly dohodu o zvýšení spolupráce a výměně informací ve věci boje obou zemí proti drogovému průmyslu a organizovanému zločinu. Tato dohoda vznikla v rámci Deklarace hlav států a vlád, která byla podepsána všemi 33 přítomnými státy během Summitu Amerik v Cartagena de las Indias. Ta by měla vytvořit hemisferický systém proti mezinárodnímu organizovanému zločinu.
Prezidenti Venezuely a Mexika reagují na znárodnění ropné společnosti YPF
Prezident Venezuely Hugo Chávez vyjádřil svou podporu Argentině ve věci znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována španělskou společností Repsol. Jeho vyjádření přečetl ve státní televizi Venezolana de televisión kancléř Nicolás Maduro. Dodal, že ,,prezident Chávez odmítá pokusy o zastrašení argentinské vlády“. Naopak názor mexického prezidenta Felipe Calderóna je opačný. Podle něj by v budoucnu mohli Argentinci svého rozhodnutí litovat. Tento akt by, podle prezidenta Calderóna, mohl mít důsledky na zahraniční investice. Již včera na rozhodnutí argentinské vlády reagovalo Španělsko.
Americká Coca- Cola oznámila zvýšení prodeje v rozvíjejících se zemích
Za první čtvrtletí roku 2012 americká společnost Coca-Cola oznámila zvýšení prodeje svých výrobků o 6% v rozvíjejících se zemích. I díky tomu čtvrtletní profit této společnosti činí 11, 14 miliard USD. Mezi zeměmi s nejvyšším nárůstem obchodu se umístila Indie ( o 20%), Čína (o 9%) a Brazílie ( o 6%).
Jamajská vláda se snaží rozvinout ekonomiku země
Vláda premiérky Portie Simpson- Miller si vytyčila za cíl snížit dluh země a podpořit zahraniční investice. Snaha o omezení dluhu se odrazí i na rozpočtu země pro rok 2012, jelikož vláda plánuje výrazné škrty. Informace uvedl jamajský ministr financí a plánování Peter Phillips.
MMF: Budoucnost ekonomiky latinské Ameriky je slibná
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) ekonomika latinské Ameriky trvale roste. Hlavním úkolem vlád latinskoamerických zemí je nyní zabránit přehřátí ekonomiky a především vyhnutí se evropské krizi. Podle předpokladů MMF by za tento rok měla ekonomika latinské Ameriky zaznamenat růst o 3,7%, příští rok pak o 4,1%.
Španělsko hodlá reagovat na znárodnění argentinské ropné společnosti YPF
Španělská vláda uvedla, že hodlá bránit své zájmy ve spojitosti se včerejším oznámením argentinské vlády o znárodnění ropné společnosti YPF, která byla doposud z 51% kontrolována španělskou firmou Repsol. Španělský ministr zahraničí k věci uvedl, že ,,tímto aktem bylo přátelství Španělska a Argentiny velice ohroženo“. Premiér Španělska Mariano Rajoy má naplánovanou návštěvu Mexika a Kolumbie, kde by se měl pokusit nalézt podporu pro svou zemi. Ke znárodnění YPF se vyjádřil i předseda Evropské komise José Manuel Barroso – ten je podle svých slov rozhodnutím Argentiny velice zklamán.
Prezident USA potvrdil neutralitu své země ve sporu o Falklandské ostrovy
Na Summitu Amerik prezident Barack Obama potvrdil neutralitu Spojených států amerických ve věci sporu Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy. Podle slov prezidenta Obamy má USA ,,velmi dobré vztahy jak s Argentinou, tak s Velkou Británii a doufá, že obě země jsou schopny vyjednávat o budoucnosti ostrovů“. Dodal, že ,,do tohoto typu problémů se USA běžně nevměšuje“. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos i přes to na summitu oznámil, že ,,většina latinskoamerických prezidentů, kteří se summitu zúčastnili, Argentinu ve věci podporuje“.
Latinská Amerika by měla investovat na 300 miliard USD do hornictví
Do roku 2020 by měla latinská Amerika investovat na 300 miliard USD do rozvoje svého hornictví. To by mělo vést i ke zlepšení ekonomické situace regionu. Právě investice za 300 miliard USD by měly regionu ještě zvýšit již tak vysokou poptávku. Momentálně je zde z celkové celosvětové těžby vyprodukováno na 45% mědi, 50% stříbra, 21% zinku nebo 20% zlata.
Argentinská vláda vyvlastnila 51% ropné společnosti YPF
Vláda prezidentky Cristiny Fernánez rozhodla o vyvlastnění 51% majetku ropné společnosti YPF, který je kontrolován španělskou společností Repsol. To i přes nátlak španělské vlády, který byl podpořen Evropskou unií. 51% majetku společnosti bude spravováno argentinskou vládou, zbylých 49% bude distribuováno mezi všechny argentinské ropné provincie. Prezidentka Fernández uvedla, že ,,Argentina byla do této doby jedinou zemí latinské Ameriky, která nespravovala své ropné zásoby“. Informaci přinesl portál BBC Mundo.
Ani po Summitu Amerik není kubánský problém vyřešen
Ani po dvoudenním setkání delegací členských států Organizace amerických států (OAS) není jasné, zda se kubánská delegace zúčastní příštího summitu. Ten je naplánován na rok 2015 a probíhat bude v Panamě. Proti návrhu latinskoamerických států se postavily Spojené státy a Kanada. Hlavním důvodem jejího vyloučení byla nedemokratičnost režimu. Na nepřítomnost kubánské delegace na letošním Summitu Amerik reagovaly především členské země Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA). Ekvádorský prezident Corea nepřítomnost Kuby uvedl za důvod své omluvy ze summitu. Kuba byla z OAS vyloučena v 60. letech minulého století.
Haiti zahájilo vakcinaci obyvatel proti choleře
Podle haitské vlády by mělo být na 100 000 osob očkováno proti choleře. Nyní se program nachází v testovací fázi, kdy jsou očkováni obyvatelé ze dvou regionů. Generální ředitel zdravotního oddělení Dr. Gabriel Thimote dodal, že by se program měl brzy rozšířit do všech míst země. Program vakcinace proti choleře je reakcí haitské vlády na epidemii této nemoci z roku 2010. Od té doby na choleru zemřelo na 7 000 osob.
Argentinská vláda uvažuje o odložení zestátnění ropné společnosti YPF
Po nátlaku španělské vlády, který byl podpořen i EU, vláda prezidentky Cristiny Fernández analyzuje možnost znovuotevření vyjednávání se španělskou společností Repsol a možnost odložení zestátnění společnosti YPF. Ta je právě španělským Repsolem z 57% kontrolována. Informaci uvedl argentinský list La Nación. Podle prezidenta společnosti Repsol Antonia Brufau by se argentinská vláda i Repsol měli snažit o zintenzivnění dialogu ohledně situace YPF.
Státy latinské Ameriky jednotně žádají o ukončení izolace Kuby Spojenými státy
Poprvé v historii všechny státy latinské Ameriky, které jsou přítomné na Summitu Amerik, jednotně kritizují nepřítomnost Kuby na summitu Organizace amerických států, který probíhá tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Členské státy Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA) navíc uvedly, že se bez přítomnosti kubánské delegace příštího summitu nezúčastní. Argentinský ministr zahraničí Hector Timerman navíc dodal, že ,, ještě nebyla sepsána finální zpráva o summitu, jelikož Spojené státy vetovaly všechny články týkající se Kuby. K tomuto vetu se později přidala i Kanada“.
Prezident Obama reaguje na možnost diskuze na téma legalizace drog
Americký prezident Barack Obama oznámil, že i když USA nehodlá povolit legalizaci nebo despenalizaci drog v zemi, cítí povinnost se účastnit diskuze na toto téma. USA nechce legalizovat konzumaci nebo prodej drog hlavně proto, že by tato skutečnost měla spoustu negativních následků nejen na Spojené státy, ale i na všechny země hemisféry. Legalizace drog by se hlavně odrazila na bezpečnosti a zdraví obyvatel. Prezident Obama dodal, že důležitější by byla diskuze na téma vzájemné spolupráce v boji proti drogovému průmyslu. Legalizace drog se projednává na Summitu Amerik, který se koná tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
V Kolumbii začal Summit Amerik
Tento víkend se v kolumbijském městě Cartagena de las Indias koná již šestý summit členských zemí Organizace amerických států (OAS). Ten se již dříve dostal po podvědomí kvůli nepřítomnosti kubánské delegace. Podle kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose chtějí státy latinské Ameriky přimět USA, aby se více zajímalo více o ostatní státy západní polokoule než o problematické země Blízkého východu. Dalšími tématy, které budou probírány na summitu, je např. boj proti chudobě, zlepšení přístupu k energiím, budování infrastruktury nebo prevence před přírodními katastrofami. Na řadu by se měla dostat i diskuze ohledně případné legalizace drog nebo spor Argentiny a Velké Británie ohledně Falklandských ostrovů. Summitu se kvůli zdravotnímu stavu nezúčastní prezident Venezuely Hugo Chávez.
Kolumbie vyprodukovala v březnu méně kávy než minulý rok
Letošní březen Kolumbie vyprodukovala a vyvezla o 26% kávy méně, než minulý rok. Hlavním důvodem jsou silné deště a zavedení programu pro rekultivaci půdy. To oznámila Národní federace pěstitelů kávy. Právě rekultivací půdy se snaží země ještě zvýšit produkci této plodiny. Na pěstování kávy je závislých na půl milionů rodin.
Kolumbijský kandidát na šéfa Světové banky Ocampo odstupuje z kandidatury
Bývalý kolumbijský ministr financí José Antonio Ocampo se připravuje na odstoupení z kandidatury na šéfa Světové banky. Důvodem jeho odstoupení je domluva rozvíjejících se zemí, která se týká podpory jediného kandidáta na post šéfa Světové banky. Jedinou kandidátkou rozvíjejících se zemí je tak nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, kterou podporuje většina bývalých představitelů Světové banky. Proti ní se tak postaví jen americký kandidát Dr. Jim Yong Kim.
Španělská vláda reaguje na spor argentinské vlády s YPF
Španělská vláda oznámila, že jakékoli rozhodnutí proti ropné společnosti YPF, která je kontrolována španělskou společností Repsol, by mohlo mít negativní dopad na španělské zájmy v Argentině. To uvedl argentinský list Buenos Aires Herald. Již dříve se prezident společnosti Repsol že bude jednat s argentinskou vládou. Právě vláda prezidentky Fernández je nespokojena s extraktivním modelem, který na YPF aplikuje právě Repsol a zvažuje převzetí kontroly nad ropnou společností YPF.
Britská společnost se přiznala k vyvážení odpadu do Brazílie
Britská společnost Edwards waste paper, která se provinila vývozem nerecyklovatelného odpadu do Brazílie a tudíž jednala v rozporu s regulacemi Organizace pro hospodářskou spolupráci a vývoj (OECD). Již v roce 2009 Brazílie obvinila Velkou Británii z vývozu kontaminovaného odpadu. Toho bylo na brazilském pobřeží nalezeno na 15 000 tun. Země mohou vyvážet odpad do jiného státu za účelem recyklace, nikoli k likvidaci.
Mexiko daruje Haiti 20 milionů USD
Částka 20 milionů USD je považována za finanční pomoc Mexika Haiti. Peníze by měl zemi symbolicky předat mexický prezident Felipe Calderón během své nadcházející návštěvy Haiti. To potvrdil haitský ministr zahraničí Laurence Lamothe. Za část darovaných peněz by se měla postavit nemocnice. Zbytek by se měl použít na financování nejméně 300 školních stipendií.