Spojené království Velké Británie a Severního Irska je parlamentní monarchií v čele s královnou Alžbětou II., která je zároveň královnou 45 další zemí Commonwealthu (například Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jamajky) a tzv. britských korunních území, které jsou spojeny federací Britské ostrovy. Velká Británie je 7. největší ekonomika světa s druhými nejvyššími výdaji na obranu, čímž se stala důležitou politickou, ekonomickou i vojenskou silou. Patří k nejrozvinutějším globalizovaným zemím světa.
Jedná se o ostrovní stát o rozloze 243 799 km2 přiléhající k severozápadu kontinentální Evropy, který zahrnuje ostrov Velkou Británii, severovýchodní část ostrova Irsko, které hraničí s Irskou republikou, a mnoho menších ostrovů. S kontinentální Evropou je Velká Británie spojena Eurotunelem. Administrativně se dělí na země Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko. Velká Británie má 62 026 000 obyvatel a 92 % Britů žije ve městech. Národnostní složení v zemi je 83,9 % Angličanů, 8,4 % Skotů, 4,8 % Velšanů, 2,9 % Irů. Úředním jazykem je angličtina a velština.
Velká Británie je členem přibližně 120 mezinárodních politických, ekonomických a vojenských organizací a uskupení. Mezi nejdůležitější patří členství v následujících organizacích OSN, NATO, EU, Rada Evropy, OBSE, MMF, WTO, G8, G20.
Historický vývoj Anglické království a Skotské království existovala jako dva oddělené nezávislé státy se svými vlastními panovníky a politickým uspořádáním již od 9. století. Knížectví velšské se dostalo pod nadvládu anglických králů roku 1284. Podle Zákona o unii z roku 1707 se Anglie s Walesem a Skotsko sjednotily do politické unie ve formě jednotného Království Velké Británie.
V roce 1896 proběhla vůbec nejkratší válka v historii lidstva, hlavními aktéry byly Velká Británie a africký Zanzibar. Střet, který propukl po smrti sultána Hamada bin Thuwaina, trval pouhých 38 minut. Velká Británie jako koloniální velmoc Zanzibaru odmítla nastupujícího synovce zesnulého sultána Khalid bin Bargashe a žádala jeho abdikaci. Poté, co sultán Bargash požadavek odmítl, začala evropská země bombardovat palác, během pár minut sultán utekl a Velká Británie deklarovala vítězství.
Nezávislost Irské republiky se datuje od roku 1922 a roku 1927 byl změněn název státu současný název. Velká Británie byla důležitým centrem osvícenství s velkým filozofickým a vědeckým potenciálem a významnou literární i divadelní tradicí. Po průmyslové revoluci a porážce Napoleona se Britská říše stala nejvýznamnější velmocí tehdejšího světa. V dobách svého největšího rozkvětu se rozprostírala na téměř jedné čtvrtině zemského povrchu a zahrnovala třetinu světové populace. Během 19. století hrála Velká Británie významnou roli při rozvoji parlamentarismu díky fungujícímu systému politických stran a rozšíření volebního práva. Na konci viktoriánské éry svou pozici nejprůmyslovější velmoci ztrácí.
Společně s dalšími zeměmi Commonwealthu se v druhé světové válce staví na stranu Spojenců a poráží nacistické Německo. Britský ministerský předseda Winston Churchill i jeho následovník Clement Attlee se výrazným způsobem podílejí na tvorbě poválečného uspořádání světa. Po období stagnace a ekonomickém propadu 70. let nastoupila do premiérského křesla Margaret Thatcherová, jejíž reformy byly symbolem znovuobnovení britské ekonomiky. Od poloviny 90. let v podobných změnách pokračoval premiér Tony Blair a jeho nástupce Gordon Brown.
V roce 2014 by se mělo konat referendum o nezávislosti Skotska, s nímž Velká Británie ale nesouhlasí. Obdobě by o tři roky později měli občané země hlasovat o setrvání v Evropské Unii.
Vnitropolitický systém
Velká Británie je konstituční parlamentní monarchií s dvoukomorovým parlamentem. Současnou hlavou státu je královna Alžběta II., která je zároveň hlavou dalších patnácti států zemí Commonwealthu, jako jsou například Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jamajka atd. Britská korunní nezávislá území jsou vlastnictví Velké Británie a jsou spojeny federací známou jako Britské ostrovy.
Výkonná moc patří vládě v čele se současným premiérem Davidem Cameronem, který je lídrem nejsilnější parlamentní strany. Část pravomocí je přenesena na vládu Skotska, vládní úřady Walesu a Severního Irska.
Zákonodárná moc je nezadatelným právem vlády a dvoukomorového parlamentu: Dolní sněmovny (House of Commons) a Sněmovny lordů (House of Lords), ale i Skotského parlamentu a zastupitelstev Walesu a Severního Irska. V Dolní sněmovně zasedá 650 poslanců zastupujícím každé administrativní území. Poslední volby do Dolní komory britského parlamentu se konaly 6. května 2010, v nichž nejvíce mandátů (306) získali konzervativci, druzí labouristé (257), dále liberální demokraté a menšími politickými stranami. Sněmovna lordů má přibližně 825 členů, kteří jsou do své funkce jmenováni, kromě dědičných lordů. Horní sněmovně předsedá Lord Speaker. Labouristická vláda se od roku 1999 periodicky pokoušela dokončit reformu Horní sněmovny a přijetím revolučního zákona House of Lords Act byla úspěšně realizována první fáze změn, kdy byl ukončen mandát lordům s dědičným právem zasedat v horní sněmovně. Zcela nová podoba horní komory avšak nebude realizována dříve než za několik desítek let.
Mezi hlavní britské politické strany patří Konzervativní strana (Conservative party), jejímž lídrem a britským premiérem je David Cameron. Mezi hlavní priority konzervativců patří snížení rozpočtového deficitu, snížení daně ze zisku firem, zvýšení hranice pro placení dědické daně na 1 milion libera zrušení daně z nemovitosti při nákupu první nemovitosti v hodnotě do 250 tisíc liber. Mimo jiné navrhují reformu školství, zdravotnictví a sociálního systému a v oblasti EU prosazují referendum o Lisabonské smlouvě a odmítají Sociální chartu.
Druhou nejvýznamnější opozicí je Labouristická strana (Labour party) s předsedou Edem Milibandem. Mezi hlavní cíle labouristů patří výstavba sociálních bytů, zlepšení kvality státní zdravotní péče a vzdělávání, zvyšování zaměstnanosti, zlepšení stavu silniční infrastruktury, boj proti kriminalitě a terorismu, snižování emisí CO2 v důsledku změny klimatu či ústavní reforma.
Další významnou stranou jsou Liberální demokraté (Liberal Democrats) a jejich lídrem je Nick Clegg. Liberální demokraté jsou výrazně proevropskou stranou a dlouhodobě usilují o změnu volebního systému z většinového na poměrný. Mezi priority strany patří legalizace pobytu pro ilegální přistěhovalce, zavedení finančních pobídek pro školy přijímající děti z chudých rodin, zákaz nových benzínových aut do roku 2040, nižší daně pro nejchudší rodiny a možné škrty ve vládních výdajích. Nejsilnější politickou stranou ve Skotsku je Skotská národní strana (SNP), ve Walesu Labouristická strana a v Severním Irsku protestantská Demokratická unionistická strana (DUP).
Ekonomika
Ekonomika Velká Británie je pátou nejsilnější ve světě dle síly měny a šestou dle parity kupní síly a druhou největší ekonomikou Evropy. Hlavní město Londýn je jedním ze tří hlavních ekonomických center světa, společně s New Yorkem a Tokiem. V 80. letech minulého století, pod vedením ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové, byla privatizována většina státem vlastněných podniků v průmyslovém sektoru a službách, které byly zestátňovány od 40. let. Britská vláda v současnosti ovládá jen malou část průmyslu a podnikání. Britská ekonomika zažila v posledních letech nejdelší ekonomický růst za posledních 150 let, přičemž vykazovala růst každé čtvrtletí od roku 1992. V souvislosti se světovou finanční krizí se koncem roku 2008 britská vláda na podporu ekonomiky rozhodla ke snížení daně z přidané hodnoty na 15 % až do roku 2010 i za cenu očekávaného zvýšení zadlužení státu. V průběhu roku 2012 britská vláda pokračuje ve snaze vrátit hospodářství k růstu, ale kvůli kontextu vývoje globální ekonomiky se britské hospodářství od 2011 pohybuje v záporných hodnotách.
Významné osobnosti
Margaret Thatcherová
Baronka Thatcherová (13. října 1925) je britská politička a bývalá předsedkyně vlády a Konzervativní strany. Díky svojí nekompromisnosti a rozhodnosti získala přezdívku Železná lady. V roce 1979 se stala po předčasných volbách ministerskou předsedkyní, kterou zůstala až do roku 1990. Ve svém působení prosazovala konzervativní hodnoty spojené s ekonomickým liberalismem, politiku nízkých daní, omezování imigrace a vlivu odborů a také silnou a samostatnou zahraniční politiku Velké Británie.
David Cameron
Britský premiér David Cameron (9. října 1966) a předseda Konzervativní strany zvítězil v parlamentních volbách v roce 2010 a byl jmenován nejmladším britským premiérem za posledních 200 let. Pod jeho vedením se Konzervativní strana výrazně odklonila od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a levicovějším pozicím a změnila i styl své prezentace. Ve vedení strany usiluje o modernizaci stranické politiky a věnuje svou pozornost i tématům dříve opomíjeným, jako jsou např. ochrana klimatu, rozvoj obnovitelné energetiky nebo boj s chudobou v oblastech třetího světa. Často vyjadřuje podporu státu Izrael.
Laláková Martina
Zdroje
BuinessInfo http://www.businessinfo.cz/
Wikipedia http://cs.wikipedia.org/
CIA Factbook https://www.cia.gov/
Fotogalerie
Běžným tématem hovoru je typické ostrovní počasí. Rádi se setkávají o páté na čaji s mlékem. Řeč je samozřejmě o Velké Británie. Další analytický článek z rubriky Země světa světa včetně fotogalerie Vám zprostředkovává zpravodajský portál PressEXPRESS.eu.