Somálsko

Somálsko je východoafrickou zemí, která byla dvě dekády bez politické reprezentace a byla de facto považována za nefunkční stát. Centrální vláda doposud není schopna kontrolovat a spravovat většinu svého území.

Hlavním městem země na východu Afriky je Mogadisho. Mezi další velká města patří Hargeisa na severu země či Berbera, což je důležité přístavní město. Nejvyšším představitelem země je prezident Hassan Sheikh Mohamud. Na severovýchodě země leží region Somaliland, který v roce 1991 vyhlásil nezávislost na Somálsku, nicméně ho žádný stát světa neuznává. Naopak na severozápadě Somálska leží teritorium  Puntland, jenž se prohlásil za autonomní v roce 1998. Stát patří mezi nejchudší země světa. Výše HDP na 1 obyvatele je 600 dolarů.

Somálsko je východoafrickou zemí, která nachází na Africkém rohu, přičemž jeho severní hranice omývají vody Adenského zálivu. Východní část Somálska sousedí s Indickým oceánem. Na západě země sousedí s Keňou, Etiopií a Džibutskem. Rozloha země je 637 657 km², je tedy nepatrně menší než Francie.

Počet obyvatel, kteří žijí na somálském území je 10 milionů. Somálsko se od většiny ostatních afrických zemí odlišuje svou homogenitou, tedy zde vedle sebe nežije mnoho etnik. Naopak až 85 % obyvatel představují Somálci, kteří historicky obývali toto území.

Obyvatelé jsou organizováni v klanech, které hrají důležitou roli v kulturním i v politicko-právním systému. Klanová struktura je složitým systémem dílčích klanů, které mají pod sebou další subklany. Například kmeny Darood, Isaaq, Dir, Hawiye a Rahanweyn se řadí mezi hlavní klany v Somálsku.

Hlavním náboženstvím je islám, přičemž jeho vyznavači patří do sunnitské větve islámu. Mezi oficiální úřední jazyky patří somálština, arabaština a také angličtina a italština.

Historie

Somálské kmeny se usídlily na území dnešního Somálska již před 3,5 tisíci lety a živily se především pastevectvím. Na území se rovněž zdržovali Arabové, obchodníci, kteří zakládali své obchodní stanice, a tak postupně vznikaly městské státy a království. Přelom 14. a 15. století byl ve znamení etiopsko-somálských válek, jejichž výsledkem byla okupace Somálska sousední Etiopií, nicméně o sto let později se situace obrátila a Etiopii naopak okupovalo Somálsko. Země ale dokázala kontrolovat území Etiopie jen krátce, neboť východnímu sousedovi pomohli Portugalci, čímž byl tehdejší Adalský sultanát poražen.

Další výraznější historické mezníky je možné pozorovat v době kolonialismu. Své kolonie si zde zřizovali Britové, Italové a Francouzi. Somálsko bylo v době kolonialismu rozděleno mezi tyto tři země: severovýchod země (území dnešního Džibutska) patřilo pod správu Francie, dnešní Somaliland patřil Velké Británii (Britské Somálsko) a zbytek spravovala Itálie. V polovině 20. století Somálsko jako celek získalo nezávislost v roce 1960, když stát vznikl spojením původního Britského a Italského Somálska.

V roce 1969 provedl velitel armády Mohamed Siad Barre, státní převrat a v čele země zůstal až do roku 1991. Generál Barre za své vlády vytvořil ze Somálska stát socialistického typu a znárodnil veškerý majetek. Mezitím zemi zasáhly válečné konflikty se sousední Etiopií, zejména se jednalo o územní spory

V 80. letech vznikala různá hnutí, jako například Somálské národní hnutí (SNM), které později stálo za odtržením severního Somalilandu a následným vyhlášením jeho nezávislosti. V roce 1991 byla svržena vláda Siada Barreho, ovšem vzápětí se v Somálsku rozpoutala občanská válka mezi klany. Tento konflikt s počátky v 90. letech 20. století i přes veškerou pomoc ze zahraničí, která zahnuje například přítomnosti jednotek OSN, v podstatě trvá dodnes. V poslední době byl zaznamenán také vysoký výskyt pirátství, proti němuž se somálské vládě zatím nedaří bojovat. Na území se také nachází skupina radikálních islamistů Al-Shabaab, do země tak proudí finance například z USA, které se zasazují o boj proti terorismu.

Ekonomika

Podle CIA má Somálsko relativně zdravou ekonomiku navzdory neefektivnosti somálské vlády. Hlavní podíl na celkovém HDP země má zemědělství a vývoz dobytka. Právě export dobytka představuje 50 % příjmů. Pastevectví je pro většinu obyvatelstva hlavní způsob obživy. I když je Somálsko schopno některé artikly vyvážet, je nesoběstačné v rámci některých zemědělských produktů důsledkem nepříznivých klimatických podmínek. Do země se dováží například cukr, kukuřice a čirok.

Průmyslový sektor Somálska je zanedbatelný. Velký podíl (až 30 %) na ekonomice Somálska mají remitence, což jsou platby, které posílají Somálci žijící v diaspoře nejenom v arabských zemích, ale i v některých částech Evropy. Tyto finanční prostředky jsou následně významným zdrojem pro rozvoj malého podnikání. Problémem Somálska je skutečnost, že důsledkem absence jakékoli infrastruktury se hospodářství jen stěží rozvíjí.

Domácí politika

Důsledkem občanské války je území rozděleno do několika samosprávných celků a vláda nedokáže spravovat všechna území. Somálsko je republikou prezidentského typu. V roce 2004 vznikla vlivem politické krize tzv. přechodná federální vláda, jejíž mandát vypršel v srpnu 2012. Ve stejný rok byl v Somálsku vytvořen nový dvoukomorový parlament, který měl za úkol zvolit do čela země nového prezidenta. Dolní komora parlamentu čítá 275 přímo volených poslanců, horní komora má 54 poslanců. Novým prezident byl následně zvolen Hassan Seikh Mohamud. Díky částečnému zlepšení politické situace se podařilo oslabit také pozice skupina radikálních islamistů Al-Shabaab, která pravděpodobně spolupracuje s teroristickou organizace Al-Kaida. Skupina Al-Shabaab i nadále ovládá mnohá území na jihu Somálska.

Zahraniční politika

Somálsko je členem OSN, Africké unie (AU), Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodního měnového fondu (MMF), Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a mnoha dalších. Důsledkem členství v organizacích se do Somálska může dostávat humanitární pomoc. Pro rozvojovou pomoc se rozhodla také Evropská unie. V rámci Evropského rozvojového fondu Somálsku poskytla v roce 2011 částku v celkové výši 387 milionů eur. Finanční prostředky jsou většinou používány na vzdělávání, veřejnou správu, hospodářský rozvoj a zásobování potravinami.

Kvůli přetrvávajícímu problému pirátství, zejména ve vodách kolem oblasti Puntland, se v zemi angažují i další státy jako například USA, OSN a Mezinárodní námořní organizace (IMO). OSN již vydala několik rezolucí týkající se fenoménu pirátství v Somálsku, která dovoluje zemím, jež mají svá plavidla v oblasti Adenského zálivu, použít vojenskou sílu v případě, že se setkají s piráty.

V roce 2013 rozhodla Rada bezpečnosti OSN o částečném zrušení embarga, na zbraně které bylo Somálsku uloženo. Důvodem bylo, aby somálská armáda mohla nakoupit zbraně k účinějšímu boji proti islamistům, nicméně embargo stále platí na těžké zbraně.

Významné osobnosti

Mohamed Siad Baare

Mohamed Siad Baare se narodil 6. října 1919 v dnešní etiopské oblasti Ogaden  a zemřel 2.1.1995 v nigerijském Lagosu. Byl generálem, který stál v čele Somálska celých 22 let až do roku 1991, kdy se povstaleckému hnutí Spojený somálský kongres podařilo Baareho svrhnout.

Po převzetí moci se Siad Baare orientoval na SSSR a oznámil, že hodlá vytvořit stát se základy ve vědeckém socialismu. Zároveň si jako další cíl určil odstranění klanové uspořádání somálské společnosti, zavedení společného jazyka a měny.

Baareho dlouhotrvající vláda byla OSN označena za nejhorší africkou diktaturu vůbec. V zemi nebyla dodržována žádná lidská práva. Na běžném pořádku bylo pronásledování diktátorovo odpůrců, mučení politických vězňů, psychologické zastrašování a znásilňování.

Hassan Seikh Mohamud

Hassan Seikh Mohamud je současným prezidentem Somálska, jenž byl zvolen parlamentem v roce 2012. Po studiích byl také členem různých mezinárodních organizací.

Po svém zvolení prezidentem Somálska představil svůj plán na zlepšení politické a ekonomické situace země a kroky, které by pomohly vytvořit mír a stabilitu. Mezi jeho první kroky patřilo jmenování nového premiéra, kterým je v současnosti Abdi Farah Shirdon. Dalším úspěšným krokem bylo navázání diplomatických vztahů s USA, k čemuž došlo po 20tileté odmlce. V rámci reforem zajistil další přísun financí na plnění plánů pro obnovu Somálska.

Během jeho vlády došlo k částečnému zrušení embarga, které bylo OSN uvaleno na Somálsko v roce 1992. Návrh na zrušení embarga vůči Somálsku bude na přechodnou dobu 1 roku. Somálsko tak může nakoupit zbraně, které použije v boji proti radikálním islamistům.

Svobodová Veronika

Zdroje

Wikipedia http://en.wikipedia.org/

CIA FactBook https://www.cia.gov/library/

Business Info http://www.businessinfo.cz/

ČRo http://www.rozhlas.cz/

Europa.eu http://europa.eu/

BBC http://www.bbc.co.uk/

 

Fotogalerie

Ačkoliv se o Somálsku mluví jako o zhroucenému státu (failed-state), patří mezi africké země s nejnižší mírou výskytu HIV. Další informace o zemi afrického rohu naleznete v novém analytickém článku.