Kolumbie

Kolumbie je svou rozlohou čtvrtým největším státem Jižní Ameriky. I když její ekonomika rostla výrazným tempem v posledních letech, zemi je vytýkána nerovnost v příjmech populace. Největší problémy způsobují povstalecké organizace, které stále bojují s vládními bezpečnostními složkami. Kolumbie je navíc nechvalně známá svou nejvyšší produkcí kokainu na světě.

Kolumbie s hlavním městem Bogota se nachází na severu Jižní Ameriky a jako jedinou zemi Jižní Ameriky ji omývá Karibské moře a zároveň i Tichý oceán. Je navíc jediným státem, který hraničí s Panamou v Jižní Americe. Mezi její sousedy patří také Venezuela, Brazílie, Peru a Ekvádor.  S rozlohou 1 138 910 km2 se řadí na 4. příčku žebříčku největších států Jižní Ameriky. Geografie Kolumbie je velmi rozmanitá a zahrnuje oblast pohoří And, pobřeží, Amazonský prales a pouště. Do území Kolumbie patří i několik ostrovů v Karibském moři a Pacifiku. Nejvyšší bod se nachází ve výšce až 5 775 metrů nad mořem na vrchu Cristóbal Colón.

Budova soudu v Bogotě,

Budova soudu v Bogotě,

Populace Kolumbie dosahuje téměř 46 milionů obyvatelů a po Mexiku je považovaná za druhou největší španělsky mluvící zemi na světě, přičemž španělština je jediným oficiálním jazykem. Nicméně porodnost ve státě výrazně klesla. V 60. letech 20. století bylo běžné, že žena měla více než 6 dětí. Následkem zvýšené vzdělanosti, plánovaní rodiny a urbanizace stačí porodnost jenom na udržení populační úrovně.

Etnicky je Kolumbie velmi rozmanitá. Přibližně 58 % populace patří k etnické skupině mestizos, což jsou míšenci původních obyvatelů a bílých přistěhovalců. K bílé řase patří 20 % lidí, dále jsou zastoupeni mulati s 14 %, černoši s 4 %, míšenci černých a původních obyvatelů s 3 %. Jenom 1 % populace stále tvoří původní obyvatelé. Až 90 % obyvatelstva se hlásí k římsko-katolickému vyznání, nicméně více než polovina věřících se uvedla, že se aktivně nezúčastňují náboženských tradic.

Jedna z nejvyšších nerovností při rozdělení příjmů představuje nejvážnější problém pro obyvatele. Navíc jedna třetina populace Kolumbie žije pod hranicí chudoby, což je i důvod vysoké imigrace, uprchlíci nacházejí útočiště především ve Venezuele, Ekvádoru a Spojených státech amerických. Dalším důvodem útěku obyvatelů z vlasti je vysoká intenzita bojů mezi povstaleckými organizacemi a vládními bezpečnostními složkami. Podle statistik nevládních organizací od roku 1985 z Kolumbie uteklo více než 5 milionů lidí.

Guatape

Guatape

Historie

Území Kolumbie bylo původně obývané několika kmeny již v období, kdy do země přijeli španělský přistěhovalci v roce 1499 a po dlouhé kolonizaci vytvořili Místokrálovství Nová Granada zahrnující dnešní Kolumbii, Venezuelu, Ekvádor, Panamu a část Brazílie. V roce 1830 po získání nezávislosti se Kolumbie stala spolu Venezuelou a Ekvádorem částí Velké Kolumbie, která se ale již 1830 rozpadla. Po několika pokusech o další federace byla samostatná Republika Kolumbie vyhlášena v roce 1886, od které se v roce 1903 odtrhla část tvořící dnes stát Panama.

Celé 20. století historie Kolumbie je poznamenáno častými válkami s okolními zeměmi a bojem v samotné Kolumbii mezi jednotlivými skupinami s rozličnými názory. Tyto skupiny postupně vytvořily oficiální povstalecké skupiny, které bojují s vládními bezpečnostními složkami dodnes. Za nejznámější jsou považovány Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), Národní osvobozenecká armáda (ELN) a M-19. V 90. letech dokonce byla část teritoria Kolumbie ovládaná jenom povstalci. Od roku 2002 se podařilo vládě opětovně získat kontrolu nad většinou ztracených území. Vyřešení komplikované situace se očekává od mírových jednání mezi současnou vládou Kolumbie a zástupci organizace FARC, které začaly již v říjnu 2012.

Ekonomika

Kolumbie se v posledních letech snažila zavést do praxe principy tržní ekonomiky, což posilnilo její schopnost vyrovnat se s vnějšími problémy. Za poslední 4 roky její HDP rostlo o více než 4 % za rok, tím pokračuje úspěšné období ekonomické výkonnosti Kolumbie, které začalo v roce 2002. Nicméně globální krize zasáhla i Kolumbii a nezaměstnanost se zvýšila na 10,3 %, čímž se řadí mezi státy s nejvyšší nezaměstnaností v Jižní Americe. Mezi nejvážnější problémy odrazující větší investice v regionu patří nedostatečná infrastruktura, která je navíc oslabena opakujícími se záplavami.

Ekonomika Kolumbie závisí od vývozu ropy, důsledkem toho se stává velmi zranitelnou při výkyvu cen na světových trzích. Země je třetím nejdůležitějším zdrojem ropy pro Spojené státy americké. Kolumbie je velmi bohatá na nerostné suroviny a kromě ropy mezi exportní artikly patří uhlí, smaragdy a nikl. Příznivé klima přeje taky zemědělským aktivitám a produkci kávy, cukru, banánů, květin, bavlny a masa. Téměř všechny odvětví jsou otevřeny zahraničním investicím, zemědělství ale zůstalo pod ochranou státu. Turismus nepatří mezi hlavní ekonomické aktivity, nicméně pomalu roste počet turistů navštěvujících zemi.

Průmyslové město Medellin

Průmyslové město Medellin

Velkým problémem snižujícím důvěryhodnost státu, který má dalekosáhlé ekonomické důsledky, představují povstalecké skupiny, které se zabývají hlavně ilegálním obchodem s drogami a únosy. Vláda se snaží potírat tyto zločiny a zbavit se obrazu drogové mocnosti. Kolumbie je největším producentem kokainu na světě, přičemž drtivá většina drogy končí ve Spojených státech amerických.

Domácí politika

Oficiálně se Kolumbie nazývá Republika Kolumbie, její politické zřízení je považované za konstituční republiku, přičemž Kolumbie představovala vůbec první podobné politické zřízení na celém kontinentu. Hlavou státu je prezident Juan Manuel Santos Calderon od roku 2010 a jeho pravou rukou je viceprezident Angelino Garzon. Exekuční moc dominuje legislativní, přičemž prezident je hlavou samotné republiky i vlády. Prezident má pravomoc jmenovat ministry do funkce a je volen na 4 roky. Volební právo mají občané starší 18 let.

V Kolumbii dodnes fungují historické politické strany, které patří mezi nejstarší na kontinentu. Liberální strana byla založena v roce 1848 a Konzervativní o rok později. Téměř jedno století byla politická scéna ovládaná jenom liberály, a proto v polovici 20. století vznikl Národní front, který formalizoval systém střídání se u moci mezi dvěma stranami a vyloučil vznik dalších politických stran. Nicméně od rozpadu Národního frontu v roce 1974 se politické spektrum Kolumbie roztříštilo a byly založeny další politické strany.

Santos_Calderon_Juam_M

Současný prezident Juan Manuel Santos Calderón

Zahraniční politika

Kolumbie se soustředí především na posilování obchodních styků a podporu domácích investic. Snaží se také o rozšiřování svého působení na zahraničních trzích.  Kolumbie je silně navázána na Spojené státy americké, se kterými v roce 2011 podepsala Americko-kolumbijskou dohodu o volném obchodu (FTA). Podobné dohody se momentálně Kolumbie snaží uzavřít i s dalšími státy, jako například Kanadou, Chile, Mexikem, Švýcarskem, Evropskou unií, Jižní Koreou, Japonskem a Izraelem.

Kolumbie byla jednou z 12 zakládajících zemí Unie jihoamerických národů (UNASUR), která kopíruje principy Evropské unie v ekonomické oblasti a vytváření zón volného obchodu mezi jejími členy, volného pohybu osob a společného pasu pro občany. Je také členem Andské komunity národů a Pacifické aliance.

Dalším cílem zahraniční politiky je potírání ilegálního obchodu s drogami a boj s terorismem. Obě aktivity jsou spojeny s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Největší pomocí oficiální vlády Kolumbie při snaze potlačit kriminální činnosti FARC jsou Spojené státy americké, které vypracovaly Plán Kolumbie právě pro eliminování těchto skupin. Právě kvůli skupinám mnoho vlád varuje své obyvatele před cestou do Kolumbie. Nicméně podle oficiálních statistik vlády je 94 % teritoria Kolumbie bezpečných pro turisty a jenom na 6 % hrozí reálné nebezpečí.

Zajímavosti

Jméno Kolumbie je odvozeno od jména Kryštof Kolumbus. Produkuje přibližně 60 % nejdražších smaragdů světa. Až v roce 1975 dostaly kolumbijské ženy právo volit. V roce 2009 byli obyvatelé Kolumbie na 6. místě v žebříčku nejšťastnějších lidí na světě.

Významné osobnosti

José María Campo Serrano (1832 – 1915)

José María Campo Serrano byl kolumbijským prezidentem, který se zasloužil o vytvoření Ústavy z roku 1886. Ústava umožnila vznik nové Republiky Kolumbie, čím se Kolumbie stala vůbec prvním politickým zřízením s ústavou na kontinentě. Do úřadu nastoupil poté, co právem zvolený prezident Rafael Núñez rezignoval a na jeho místo nastoupil prezident Campo Serrano jako jeho zástupce.

Juan Manuel Santos Calderón (*1951)

Juan Manuel Santos Calderón je současný kolumbijský prezident, který do úřadu nastoupil v roce 2010. Předtím působil jako ministr zahraničního obchodu, ministr financí a ministr národní obrany. Během své prezidentské kampaně zdůrazňoval hlavně boj proti povstaleckým organizacím a jejich ilegálním aktivitám.

Cartagena de Indias

Cartagena de Indias

Pitoňáková Andrea

Zdroje

Human Right Watch http://www.hrw.org/

Wikipedia http://en.wikipedia.org/

Economy Watch http://www.economywatch.com/

CIA FactBook https://www.cia.gov/

BBC http://news.bbc.co.uk/