Kambodža

Kambodža je konstituční monarchií ležící v jihovýchodní Asii, jejíž novodobé dějiny jsou spjaty s nechvalně proslulým režimem Rudých Khmérů. Země patří mezi jednu z nejchudších zemí v regionu. Její současný král vystudoval v Československu v 20.letech tanec.

Stát Kambodža leží v jihovýchodní Asii, přesněji v jižní části poloostrova Zadní Indie, a jejími sousedy Kambodže jsou Thajsko, Laos a Vietnam. Země má přístup k moři, její pobřeží je omýváno Thajským zálivem. S rozlohou 181 000 km2 je 87. největším státem světa, přesto v něm žije jen kolem 13 miliónů obyvatel. Režim Rudých Khmérů však jejich počet ovlivnil, během 4 let vlády Pol Pota přišlo o život přes 2 milióny Kambodžanů. Hlavním městem je Phnom Penh.

1024px-Royal_Palace_complex,_Phnom_Penh (DSCF2062)

Z etnického hlediska je Kambodža silně homogenním státem, na jejím území sice žije zhruba dvacet různých etnik, často původní indiánské kmeny. Nejpočetnějšími jsou ale Khmérové, kteří tvoří asi 90 % populace. Kromě nich žijí v zemi ještě Vietnamci nebo Číňané. Úředním jazykem je khmerština, velmi často se ale používá francouzština, která je rozšířená hlavně mezi vzdělanějšími vrstvami obyvatelstva, a angličtina.

Dominantním náboženstvím v Kambodži je již od 9. stol. n. l. thérávádový buddhismus, který vyznává asi 96 % obyvatel, necelá 2 % jsou muslimové. Víra zbývající části obyvatelstva je nespecifikovaná, v mnoha případech chybí informace.

Historie

Do 9. století byla Kambodža pod nadvládou hinduistických vládců, poté se na jejím území rozkládala říše Angkor. Během její existence došla Kambodža v 10.–13. stol.  největšího rozkvětu. Z tohoto období pochází rovněž nejslavnější kambodžská historická památka, jíž je chrámový komplex Angkor Vat. Rozpad říše způsobil Vietnam a Siam, dnešní Thajsko, od 15. století se Kambodža nachází plně pod vlivem těchto státních celků.

Bayon_Angkor_Spiegelung (Tsui)

Kvůli neustávajícím útokům kambodžský král Norodom požádal o ochranu své říše Francii, té se těšila od roku 1863. Krátce na to se stala součástí francouzských kolonií, tzv. Francouzské Indočíny. Pod vlivem Francie zůstala Kambodža až do 2. světové války, kdy se jí podařilo částečně osamostatnit. V roce 1941 ale Francii vystřídalo Japonsko, ve stejné době se na kambodžský trůn dostal otec současného krále Norodom Sihanuk.

Po skončení války obnovila Francie svůj vliv, umožnila nicméně Kambodži přijmout první ústavu, která se podobala ústavě Čtvrté francouzské republiky. Plné nezávislosti dosáhla Kambodža v roce 1953. Avšak 20. století Kambodži nepřineslo jen pozitiva, jakým byla samostatnost, ale i krvavý režim Rudých Khmerů, kteří vládli v zemi v letech 1975–1979. Vůdce Rudých Khmerů Pol Pot nechal v rámci etnických čistek vyvraždit nejméně 2 milióny obyvatel.

Od režimu Rudých Khmerů Kambodžu v roce 1979 osvobodila vietnamská invaze a následná desetiletá přítomnost vietnamských vojsk. Hnutí Rudých Khmerů fakticky zaniklo ale až v roce 1998, kdy zemřel jeho vůdce Pol Pot. S představiteli Rudých Khmerů je v současné době veden soudní proces, naděje na spravedlivé odsouzení viníků genocidy je avšak minimální.

Ekonomika

Kambodža je nejchudší zemí regionu, velmi často se musí spoléhat na zahraniční pomoc, především ze strany Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Evropské unie nebo Spojených států amerických. Téměř 30 % obyvatelstva trpí podvýživou.

Hlavním a téměř jediným vývozním artiklem Kambodži je dřevo a produkty z něj. S těžbou dřeva ovšem souvisí i jeden vážný problém, se kterým se Kambodža již dlouho potýká, a tím je masivní odlesňování. Tempo odlesňování bylo v posledních desetiletích jedno z nejvyšších na světě. Do konce 60. let pokrývaly více než 70 % území primární deštné pralesy, do roku 2007 však zalesněnost poklesla na pouhých 3,1 %. Udržitelnost lesních rezerv v Kambodže je tak nyní zásadně ohrožena. Co se týče průmyslu, nejvíce se na státních příjmech podílí průmysl textilní, pomalu se rozvíjejí i služby a turismus.

V posledním desetiletí Kambodža i přes svou nerozvinutost zaznamenává rapidní ekonomický růst a rozvoj, orientuje se na systém otevřeného trhu a roční nárůst HDP se tak v současnosti pohybuje okolo 6,6 %. Roční HDP na osobu je 2 400 USD.

Zahraniční politika

Kambodžská zahraniční politika se orientuje na většinu zemí, je rovněž členem řady mezinárodních organizací, například Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní měnový fond (MMF) nebo Světová banka (SB).

Za zmínku nepochybně stojí česko–kambodžské vztahy, současný král Norodom Sihamoni strávil v Československu 13 let, hovoří plynule česky a dodnes na svůj pobyt v Praze rád vzpomíná. K navázání diplomatických vztahů mezi státy došlo v roce 1956, kdy Československo poskytlo Kambodži bezplatnou hospodářskou pomoc a dlouhodobé úvěry. Blízká spolupráce byla pro kambodžsko–české vztahy charakteristická i v 70. a 80. letech, po revoluci v roce 1989 nicméně došlo k výraznému ochlazení, česká strana chtěla přejít ke vztahům vzájemné výhodnosti, jejich stav zhoršila i vnitropolitická situace Kambodže. Král Norodom Sihamoni navštívil Českou republiku znovu v letech 2006 a 2010, současná spolupráce se odvíjí spíše na poli vědeckém než politickém.

Domácí politika

Kambodža je konstituční monarchií, kde královský titul není jako jinde děděn, ale král musí být vybrán Radou královského trůnu. Současným kambodžským králem je Norodom Sihanomi, předsedou vlády je Hun Sen. Exekutivu země představuje právě král jako hlava státu a premiér jako hlava vlády, složkou legislativní pak je dvoukomorové Národní shromáždění. Kambodžská monarchie funguje v rámci reprezentativní parlamentní demokracie. Dolní komora má 123 členů volených poměrně, do horní komory – Senátu – jsou někteří jmenováni králem, jiní zvoleni dolní komorou a zbývající část lidovým hlasováním. Senát má 61 členů.

1024px-Hun_Sen1 (World Economic Forum)

Dodržování lidských práv v Kambodži je komplikovanou záležitostí, v současné době se situace výrazně zhoršuje a to především s přípravami Kambodžské lidové strany na parlamentní volby. Dochází k vlnám násilí a stav lidských práv dále zhoršuje i proces s vůdci khmerského režimu, který se komplikuje. Vláda rovněž projevuje značnou neochotu, mnoho současných politiků má na bývalé elity khmerského režimu vazby, mimo jiné se hovoří i o samotném premiérovi Hun Senovi.

Významné osobnosti

Norodom I.

Kambodžský král (1834–1904) je považován za prvního khmerského krále Kambodže, jenž se zasloužil o její vymanění z vlivu hinduistických království, která ji ovládala. V roce 1863 požádal o ochranu francouzského císaře Napoleona III., který prostřednictvím admirála de la Grandière učinil z Kambodže součást francouzských kolonií. Jméno Norodom má přibližný význam „nejlepší z mužů“.

Norodom Sihamoni

Současný kambodžský král (* 1953) stojí v čele země od roku 2004. Mezi lety 1967 a 1976 pobýval v Československu, kde studoval – nejprve na Pražské konzervatoři a poté na Akademii múzických umění. V roce 1968 se účastnil studentských demonstrací proti okupaci. V 90. letech absolvoval na základě rodinné tradice půlroční pobyt v buddhistickém klášteře. Pracoval jako kambodžský vyslanec při OSN v Paříži, kde rovněž založil taneční školu. Králem byl zvolen a následně korunován 29. října 2004.

Sedláková Tereza

Zdroje

BBC http://www.bbc.co.uk/

CIA World Factbook http://www.cia.gov/

Economy Watch http://www.economywatch.com/world_economy/

Human rights watch http://www.hrw.org/

Wikipedia http://www.en.wikipedia.org/

 

Fotogalerie

Historický komplex města Angkor činí z Kambodže významnou turistickou zemi, ale víte, kdo stojí v jejím čele a čím si musela Kambodža v 70. letech projít? Přitom současným kambodžský král vystudoval v Československu.