Jemen

Jemen patří mezi nejchudší země světa. Dlouho rozdělená země, několikrát zmítaná občanskou válkou, je stále vnitřně velmi nejednotná. V rámci Arabského jara navíc prodělal Jemen výrazné politické změny, které mohou stát dále oslabit. Rozvrácenou zemi navíc využívá jako svou základnu teroristická organizace Al-Kaida. Jemen je proto z hlediska boje proti terorismu jednou z nejdůležitějších zemí regionu i světa.

Jemenská republika se rozkládá zhruba na 500 000 km2, tedy je v rozloze srovnatelná například s kontinentální Francií nebo Španělskem. Na území žije pouze necelých 25 milionů obyvatel. Vzhledem ke geografickým rozdílům celé země je většina obyvatel soustředěna na západním pobřeží a v přilehlých horách, které jsou svým klimatem a srážkami vhodné pro zemědělství. V klimaticky přívětivé oblasti západních hor leží i hlavní město San’á. Rozsáhlé východní oblasti pokryté pouští obývají pouze kočovní beduíni chovající velbloudy.

Obyvatelstvo je z drtivé většiny arabské, s malými menšinami Somálců či Etiopanů. Přesto není populace homogenní. Obyvatelstvo je do velké míry rozděleno do různých kmenových společenství, které kontrolují svá vlastní území, zejména na severu a východě země, specifickou roli pak hrají horské kmeny, které díky přístupu k zemědělsky vhodné půdě mají poměrně silnou ekonomickou pozici. Z náboženského hlediska je země islámská, téměř půl na půl rozdělena mezi sunnity a šíity.

Historie

Jemenské kmeny byly dlouhou dobu součástí Osmanské říše a podílely se na její územní expanzi. V 19. století území dnešního Jemenu vzbudilo zájem Velké Británie, zejména kvůli přírodnímu přístavu Aden, který se nalézá na jihu země poblíž úžiny Bab-al-Mandeb spojující Adenský záliv s Rudým mořem. V první polovině 19. století získala Británie Aden pod svou kontrolu. Když byl roku 1869 otevřen blízký Suezský průplav, stal se z Adenu hlavní zásobovací přístav pro britské lodě plující do Indie. Osmanská říše ve snaze obnovit svou kontrolu nad Jemenem ovládla v 70. letech 19. století jeho severní část, nicméně narazila na odpor tamních kmenů a roku 1911 říše území podstoupila jejich vůdci Imámovi Yahyaovi. V roce 1918 získal Severní Jemen oficiální nezávislost, zatímco jižní část zůstala pod britskou kontrolou. Tím bylo dokončeno rozdělení Jemenu, které trvalo až do roku 1990.

V 60. letech 20. století proběhla v Severním Jemenu občanská válka o nástupnictví, v níž zvítězila frakce podporovaná Egyptem. Prudké otřesy u severního souseda uspíšily konec vlády Velké Británie i na jihu dnešního Jemenu. Roku 1967 byl vyhlášen Jižní Jemen, ve kterém se etabloval socialistický režim s dobrými vztahy zejména se Sovětským svazem. SSSR tak výměnou za hospodářskou pomoc získal do užívání strategický přístav Aden. Vztahy obou jemenských států byly přátelské a do budoucna se počítalo i se sjednocením. Proces sbližování byl završen v roce 1990, kdy vznikla Jemenská republika v čele s prezidentem Ali Abdullah Salehem.

Političtí zástupci bývalého Jižního Jemenu se však cítili v novém státě marginalizováni ze strany severu, vnitřní napětí pak vyvrcholilo roku 1994 pokusem o odtržení jižní části země. Prezident Saleh však tento krok neuznal, jednotky Severního Jemenu obsadily jižní provincie a iniciátoři odtržení země byli nuceni ze země uprchnout.

Old Sana'a

Ekonomika

Jemenská ekonomika je silně závislá na těžbě a exportu ropy. Vývoz ropy tvoří 85 % příjmů z exportu a 75 % všech vládních příjmů. Země nicméně disponuje poměrně malými zásobami suroviny, zejména ve srovnání se ostatními státy Arabského poloostrova. Se zahraniční finanční pomocí se jemenská vláda pokoušela v 90. letech svou ekonomiku diversifikovat, velké úspěchy se však nedostavily a země na produkci ropy zůstala závislá.

Další důležitou složkou jemenské ekonomiky je zemědělství, které zaměstnává většinu obyvatel, zemědělské produkty zároveň tvoří i určitou část exportu. Nejrozšířenějšími zemědělskými produkty jsou káva a mořské plody, zejména sušené ryby. Velká část Jemenců pracujících v zemědělství však pěstuje jemenskou národní rostlinu: Katu jedlou. Kávě podobný keř má listy bohaté na povzbuzující látky a v Jemenu je jejich žvýkání součástí národní identity. Trh s katou je navíc chráněn státní celní politikou proti zahraniční konkurenci a pěstitelé tedy mohou svou úrodu prodávat za poměrně výhodné ceny.

Vzhledem k nerozvinutému průmyslu a rychlému populačnímu růstu sužuje Jemen velká nezaměstnanost. Řada rodin vysílá své členy za prací do bohatších arabských zemí, například do Kataru nebo Bahrajnu, a tito „gastarbajtři“ poté zasílají své rodině do Jemenu finanční pomoc. Dalším problémem je obrovská míra korupce, zejména ve státní správě. Kvůli špatné sociální situaci a související aktivitě teroristických organizací v zemi je Jemen příjemcem mezinárodní humanitární i finanční pomoci.

Zahraniční politika

Jemen je členem řady mezinárodních organizací, například OSN, Organizace arabské spolupráce nebo Ligy arabských států. Během války v Zálivu v roce 1991 se Jemen postavil proti intervenci, která byla vedena nearabskými jednotkami, a díky tehdejšímu členství v Radě bezpečnosti OSN měl jeho názor velkou váhu. Kvůli negativnímu postoji k intervenci proti prezidentovi Saddámu Husajnovi se načas zhoršily jemenské vztahy s USA i se Saúdskou Arábií. Zahraniční vztahy se však zlepšily na začátku 21. století, kdy dokonce Jemen a Saúdská Arábie ukončily dlouholetý spor o severní hranici.

V současné době je Jemen ve sféře zájmu světových velmocí hlavně kvůli své nestabilitě, které spolu s geografickými podmínkami poskytuje velmi vhodnou základnu odnoži teroristické Al-Kaidě působící na Arabském poloostrově. USA od roku 2012 provádějí v Jemenu údery bezpilotních letadel proti táborům příslušníků Al-Kaidy, intenzita operací se stále zvyšuje. Kvůli vhodné poloze poblíž důležitých ropných ložisek a tranzitních cest, a také kvůli důležitému přístavu Aden, ležícímu na pobřeží Indického oceánu, se v posledních letech snaží v zemi získat vliv také Čína, která je závislá na ropě z Blízkého východu a zároveň se snaží posílit svou pozici v Indickém oceánu.

Vnitřní politika

Jemen je jediný stát Arabského poloostrova, který je svým zřízením republikou. Prezident i parlament jsou voleni přímo, přičemž volební právo má každý občan starší 18ti let. Prezident má právo jmenovat premiéra a premiér zase jmenuje vládu. V zemi běžně fungují různé politické strany.

Jemenská vláda nemá plnou kontrolu nad celým územím země, na jihovýchodě i na severu země působí různé radikálně islámské, či separatistické milice, které jsou s centrální vládou v konfliktu. Velkou autonomii mají rovněž horské kmeny, které získávají velké příjmy z obchodu s Katou, a jsou tudíž nezávislé na státních financích. Velký problém vyvstává zejména v bývalém Jižním Jemenu, kde se opět ozývají hlasy požadující samostatnost.

Yemen_Protests 2011 (Al Jazeera English)

Jemen byl výrazně zasažen Arabským jarem, které donutilo odejít z funkce dlouholetého prezidenta Ali Abdullah Saleha. Exprezident v listopadu 2011 předal funkci současnému prezidentovi Abdrabbuh Mansour Hadimu, jenž má dohlédnout na sepsání nové ústavy a dovést zemi k parlamentním a prezidentským volbám v roce 2014. Bývalý prezident Saleh si však v zemi stále udržuje značný vliv a členové jeho rodiny mají pod kontrolou části jemenských ozbrojených jednotek. Podle organizace Human Rights Watch je exprezident Saleh společně s Al-Kaidou hlavním nebezpečím pro demokratickou tranzici země.

Významné osobnosti

Imam Yahya Muhammad Hamid ed-Din (1869 – 1948) byl první Imám (vládce) severního Jemenu od roku 1911, oficiálně pak od roku 1918 Imám nového státu Severní Jemen. Stejně jako jeho otec vedl odpor jemenských kmenů proti osmanské nadvládě a vydobyl si tak své postavení a vládu nad nově vznikajícím státem.

Ali Abdullah Saleh (* 1942) Od roku 1978 do roku 1990 prezident Severního Jemenu, po sjednocení s Jižním Jemenem pak od roku 1990 prezident Jemenské republiky. K odstoupení ho po 33 letech donutily až nepokoje Arabského jara roku 2011. Svůj odchod vyměnil za beztrestnost pro sebe a svou rodinu, kterou mu jemenský parlament skutečně udělil.

Skupa Marek

Zdroje

BBC http://www.bbc.co.uk/

BP Statistical Review of World Energy June 2012

CIA World Factbook http://www.cia.gov/

Encyclopeia of the Nations http://www.nationsencyclopedia.com/

Foreing Policy http://www.foreignpolicy.com/

Human rights watch http://www.hrw.org/

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky http://www.mzv.cz

Wikipedia http://www.en.wikipedia.org/

 

Fotogalerie

Rozdělená země hledá východiska ke sjednocení. To ale nebude jednoduché, historicky byla země mezi Sever a Jih rozdělená.