Guatemala

Guatemala, oficiálně nazývaná Guatemalská republika, je stát menší rozlohy ve Střední Americe, který má přístup k oběma oceánům. V zemi se nacházejí činné sopky, dochází zde k zemětřesením, východní část často postihují hurikány a tropické bouře. Guatemala patří k 10 nejchudším zemím Latinské Ameriky, ale je také nejlidnatější zemí Střední Ameriky. Více než třicetiletá guatemalská občanská válka skončila roku 1996.

Guatemala sousedí se 4 státy, na severu a severozápadě s Mexikem, na východě s Belize, na jihovýchodě s Hondurasem a Salvádorem. Státní hranice s Mexikem měří 962 kilometrů. Východní pobřeží mezi Mexikem a Salvádorem omývá Tichý oceán, u západního pobřeží Guatemaly se nachází Honduraský záliv a Karibské moře. Délka obou pobřeží je celkově 400 kilometrů. Guatemala se rozkládá na území 108 889 km².

V zemi žije zhruba 14,3 milionů obyvatel. Přibližně 59 % populace jsou mestici, 40 % jsou potomci indiánských kmenů. Z náboženství získalo nejvíce příznivců křesťanství, 25 % Guatemalců se hlásí k protestanství, v zemi jsou rozšířená i náboženství indiánských skupin.

Guatemala je nejlidnatější zemí Střední Ameriky a má také nejvyšší míru porodnosti. Zhruba polovina obyvatel je mladších 18 let. Úředním jazykem je španělština, 40 % obyvatel mluví indiánskými jazyky, 23 z nich je mezi oficiálně uznanými, například jazyky akateko, cackchiquel, kekchi, mam, quiché, xinka či garífuna. Administrativně se Guatemala dělí do 22 departementů a 332 obcí. Hlavním městem je Ciudad de Guatemala.

Katedrála v jednom z nejstarších měst Střední Ameriky Antique. Autorem snímku je Raymond Ostertag.

Katedrála v jednom z nejstarších měst Střední Ameriky Antiqua. Autorem snímku je Raymond Ostertag.

Mezi 3 sopkami leží jedno z nejstarších a nejkrásnějších měst Střední Ameriky Antigua. Antigua se nachází v departementu Sacatepéquez a žije v něm dnes zhruba 35 00 obyvatel. Město je památkou na seznamu UNESCO, je v něm vidět vliv španělské barokní architektury stejně jako renesanční budovy a pozůstatky chrámů z koloniálního období. Město bylo založeno v polovině 16. století a v době svého rozkvětu byla kulturním i ekonomickým centrem regionu. Původní název města byl Santiago de los Caballeros de Guatemala. Roku 1773 jej téměř zničilo zemětřesení. Jako hlavní město se poté ustanovilo Ciudad de Guatemala.

Politické uspořádání

Guatemala je republikou prezidentského typu. Hlavou státu a nejvyšším představitelem výkonné moci je prezident, který je rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil země. Je volen v přímých volbách na 4 roky bez možnosti znovuzvolení. Ve vládě, kterou jmenuje prezident republiky, je celkem 26 ministrů. Zákonodárnou moc představuje jednokomorový Kongres, ve kterém zasedá 158 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky. Vrcholným orgánem soudní moci v Guatemale je Nejvyšší soud (Corte Suprema de Justicia), který tvoří 13 soudců volených Kongresem na pětileté funkční období s možností znovuzvolení

Historie

Na území dnešní Guatemaly se rozkládala říše Mayů, jejíž počátky se datují zhruba 2 000 let před naším letopočtem. V roce 1523 se do Guatemaly dostali Španělé vedeni Pedrem de Alvarado. Během několika let Španělé potlačili odpor původních obyvatel, výjimkou byla oblast Peténu, kterou kolonizátoři dobyli až v roce 1697.

V září roku 1821 vyhlásila Guatemala na Španělsku nezávislost. V letech 1823 až 1839 byla země členem federace Spojených středoamerických provincií, která se postupně rozpadla. Roku 1837 Guatemalu zasáhla epidemie cholery. O sedm let později se prezidentem stal Rafael Carrera, který vrátil církvi majetek zabavený liberály, zrušil svobodu tisku a daň pro Indiány.

Od konce 19. století do roku 1944 se v čele státu střídali diktátoři. Roku 1951 vyhrál prezidentské volby levicově orientovaný Jacobo Arbenz Guzmán. Měl v plánu provést agrární reformu a rozdělit mezi Guatemalce půdu americké korporace United Fruit Company, která vlastnila 40 % půdy v zemi. Proti reformě se postavila církev a Spojené státy americké. Ústřední zpravodajská služba (CIA) měla v Guatemale iniciovat roku 1954 státní převrat. V roce 1960 začala občanská válka mezi levicí a pravicí, která trvala až do roku 1996. Během války zemřelo přes 200 000 lidí a statisíce lidí byly vyhnány ze svých domovů.

Domácí politika

Guatemalský prezident Perez Molina (vpravo) se současným americkým ministrem zahraničí Johnem Kerry.

Guatemalský prezident Perez Molina (vpravo) se současným americkým ministrem zahraničí Johnem Kerry.

Poslední volby hlavy státu proběhly v září a listopadu 2011. Vyhrál je Otto Pérez Molina s 53,7 % voličských hlasů, druhý skončil Manuel Baldizon s 46,3 %. Otto Pérez Molina je guatemalským prezidentem od 14. 12. 2012. Ve volební kampani sliboval, že bude nekompromisní k organizovanému zločinu a že zajistí bezpečnost a mír v zemi. Dalšími prioritami má být zvýšení počtu pracovních míst a snížení chudoby.

Poslední volby do Kongresu proběhly rovněž v září 2011. Nejvíce křesel, 57, získala Vlastenecká strana (PP), 48 křesel získala Velká národní aliance a Národní strana naděje (UNE – GANA).

Zahraniční politika

Guatemala je členem mezinárodních organizací, jako jsou OSN, Organizace amerických států (OAS), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodního měnového fondu (IMF), Světové obchodní organizace (WTO), Meziamerické rozvojové banky (IDB), Latinskoamerického ekonomického systému (SELA), Latinskoamerické asociace pro integraci (ALADI), Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL), Mezinárodní námořní satelitní organizace (INMARSAT), Mezinárodní telekomunikační satelitní organizace (INTELSAT), (UNITARY), Světové turistické organizace (WToO), Světové meteorologické organizace (WMO), Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), Agentury pro zákaz jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibské oblasti (OPANAL), Mezinárodní námořní organizace (IMO).

Guatemala usiluje o otevření trhu a podepisuje stále více bilaterálních a multilaterálních dohod. Hlavními partnery pro ni jsou země středoamerického regionu, USA, Japonsko a také Evropská unie. Velmi důležitá je dohoda o volném obchodu s USA a středoamerickými zeměmi (DR-CAFTA). Od října 2012 platí dohoda o volném obchodu mezi Mexikem a státy Střední Ameriky.

Ekonomika

Národní měnou je guatemalský quetzal. V roce 2012 se na hrubém domácím produktu (HDP) podílely služby s 63 %, průmysl s 24 % a zemědělství s 13 %. HDP na osobu bylo loni pouze 5 200 USD. Ekonomický růst byl 3,1 %. Podle údajů Světové banky (SB) patří Guatemala mezi státy s nejvyšším nepoměrem distribuce příjmů, 20 % populace spotřebovává 51 % HDP, a proto velká část obyvatel žije v podmínkách extrémní chudoby.

Guatemalský sektor služeb a obchodu zajišťuje práci pro zhruba 58 % pracovně činného obyvatelstva. Důležitým zdrojem příjmů je turistický ruch. V Guatemale se nachází 19 ekosystémů patřících k nejdůležitějším na naší planetě. Turisticky nejnavštěvovanější lokality nejvíce jsou Antigua, Atitlán, Ciudad de Guatemala, Chichicastenango, Tikal, Quetzaltenango, pacifické pobřeží a Cobán.

Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou chemický, potravinářský (cukrovarnictví), textilní, ropný a metalurgický. Textilní průmysl bojuje s levnou asijskou konkurencí, prodej guatemalských látek a textilních materiálů představují zhruba čtvrtina zisku z vyváženého zboží.

Zemědělství je tradičně jedním z nejdůležitějších odvětví guatemalského hospodářství, pracuje v něm 38 % obyvatel. Hlavním vývozním zbožím je káva, cukr, banány, kukuřice, fazole a rýže. Guatemala jako exportér kávy zaujímá čtvrté místo za Brazílií, Kolumbií a Vietnamem. Zemědělské produkty se podílí na guatemalském vývozu zhruba 25 %.

V Guatemale existuje 115 leteckých a helikoptérových společností na dopravu turistů na archeologická centra Guatemaly a Mexika, převážně na Yucatán. V zemi jsou 2 letiště schválená pro mezinárodní provoz. V Guatemale se nachází 5 mezinárodních přístavů, 2 v Karibiku a 3 v tichomořské oblasti. Pozemní vzdálenost spojující oba oceány je pouze 420 kilometrů.

Významné osobnosti

Manuel José Estrada Cabrera (1857 – 1924) – byl prezidentem Guatemaly v letech 1898 až 1920, do prezidentského úřadu se dostal díky podvodným volbám. Podporoval liberalismus. V době jeho vlády dostávala všechny zakázky na stavby železnic, přístavů, silnic americká korporace United Fruit Company, čímž získala společnost v Guatemale velmi silnou ekonomickou pozici. V roce 1906 čelil Manuel José Estrada Cabrera povstání, které podporovaly ostatní státy Střední Ameriky, ale krvavě jej potlačil.

Efraín Ríos Montt (1926 – ?) – vládl v Guatemale diktátorsky za pomoci vojenské junty v letech 1982 až 1983. Je považován za jednoho z nejkrutějších diktátorů, který vládl během občanské války (1960-1966). Nyní je souzen za zločiny proti lidskosti a genocidu indiánských kmenů. V roce 1944 vstoupil do armády, kde budoval svou kariéru. V roce 1974 se účastnil prezidentských voleb a kandidoval za stranu Křesťanská demokracie (DC), ale skončil druhý. V roce 1983 ho zbavil moci další státní převrat. V letech 1990, 1995 a 2003 se znovu ucházel o prezidentský post, ale ani jednou nevyhrál.

Kateřina Šafářová

Zdroje

BBC http://www.bbc.co.uk/

CIA https://www.cia.gov/

Economy Watch http://www.economywatch.com/

Foreign Policy http://www.foreignpolicy.com/

International Monetary Fund http://www.imf.org/

Wikipedia http://cs.wikipedia.org/

Business Info http://www.businessinfo.cz/

Hedvábná stezska http://www.hedvabnastezka.cz/

Latinska Amerika http://latinskaamerikadnes.cz/