Černá Hora

Celé území téměř nejmladšího nástupnického státu bývalé Jugoslávie Černé Hory prostupují rozdílná etnika a náboženství. Černá Hora má dosud problémy s dodržováním lidských práv, s transparentností soudnictví, korupcí a organizovaným zločinem. Země je také známá pro svoji tvrdou přistěhovaleckou politiku.

Černá Hora vznikla v květnu 2006 jako parlamentní republika na základě referenda, kde se na 55 % Černohorců vyslovilo pro nezávislost. Země se tak oddělila od Svazu Srbska a Černé Hory, který vznikl jako nástupce Socialistické federativní republiky Jugoslávie v roce 2003. Černá Hora tak získala nezávislost až po 90 letech, kdy se na konci 2. světové války stala součástí bývalé Jugoslávie.

Podle statistik OSN z roku 2011 žije v Černé Hoře na 632 000 obyvatel. Většinu obyvatelstva tvoří Černohorci a Albánci, nicméně asi 1/3 občanů jsou Srbové, kteří silně odmítali vyhlášení nezávislosti. Společnost je nejednotná i ve věci víry, v současné době se nejvíce obyvatel hlásí k pravoslaví a islámu.  Hlavní městem země je Podgorica.

Černá Hora je členem řady mezinárodních organizací jako je např. OSN, Světová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní měnový fond (MMF) či Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V prosinci 2008 Černá Hora oficiálně požádala o členství v EU, pokrok v jednání byl poté učiněn již v roce 2009, kdy bylo zemi přiznáno právo na bezvízový styk v rámci schengenského prostoru. Přístupová jednání do EU byla zahájena v červnu 2012. Zároveň je Černá Hora oficiálním kandidátem na členství v NATO.

Politika

Černohorský jednokomorový parlament se nazývá Skupština, jejím předsedou je Ranko Crivokapic z Demokratické strany socialistů (DPS). Na základě výsledku posledních voleb do Parlamentu v říjnu 2012 sestavila DPS současného premiéra Mila Djukanovice koaliční vládu s malými stranami Sociální demokratickou stranou (SDP) a Liberální stranou (LP) tak získala 31 křesel z celkových 81 míst. Prezidentské přímé volby se pořádají v zemi každých 5 let.  Současné sídlo prezidenta se nachází v bývalé metropoli Černé Hory Cetinje.

Hospodářská situace

Již od roku 2002 se platí v Černé Hoře eurem. Ekonomický růst v zemi během let 2005 až 2008 zastavila světová hospodářská krize v roce 2009. Země se z krize dosud dostává velmi těžce, a to zejména kvůli ubývajícím zahraničním investicím, slabému bankovnímu systému a byrokratickým překážkám. Obecně patří Černá Hora k nejchudším evropským zemím, přestože je oblíbenou turistickou destinací. Hospodářství Černé Hory je z velké části zaměřené na cestovní ruch, do budoucna vidí země ekonomický růst v dalších rozvoji služeb a s tím spojené infrastruktury. Kromě turismu se země ještě orientuje na výrobu oceli a hliníku a zpracování zemědělských produktů.

Historie země

Černá Hora byla v několika historických etapách samostatným knížectvím. Na konci 1. světové války se země stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, pozdějšího království Jugoslávie. Po 2. světové válce se následně připojuje k nové federativní socialistické republice Jugoslávie. V roce 1999 iniciativa premiéra vlády Mila Djukanovice, který Černou horu deklaroval jako nestrannou ohledně situace v Kosovu, zachraňuje zemi před bombardováním NATO. V roce 2002 země přijala jako měnu německou marku, následně v roce 2003 vytváří Černá Hora se Srbskem svaz, od kterého se v roce 2006 odděluje a vyhlašuje samostatný nezávislý stát.

Významné osobnosti

Petr II Petrovic-Njegoš

Pravoslavný metropolita a vladyka, vládl v letech 1813 až 1851. Převedl formu státního zřízení do světské formy státu. Za jeho vlády dosáhla Černá Hora velkého rozkvětu, v zemi vznikly státní instituce, senát a úřady správní a výkonné moci. Zavedl daně a zřídil první školu. Byl také významný básník a literát.

Filip Vujanovic

Současný prezident byl zvolen v květnu 2003 a 2008. Patří k nejváženějším postavám Černé hory. Přes sporný výklad Ústavy z roku 2007 ohledně kandidatury na post prezidenta, bude moci kandidovat i po třetí, přestože zákon dovoluje kandidovat pouze dvakrát.

Milo Djukanovic

Premiér a prezident po většinu období od roku 1991. Jeho 7. funkční období na postu předsedy vlády začalo v prosinci 2012. Djukanovic je blízkým spojenec prezidenta Vujanovice.

Řezáčová Veronika

Zdroje

Šesták, Miroslav (eds). 2009. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Balkan Insight http://www.balkaninsight.com/

BBC http://www.bbc.co.uk/

Business Info http://www.businessinfo.cz/

Ministerstvo zahraničních věcí http://www.mzv.cz/

Wikipedia http://en.wikipedia.org/

 

Fotogalerie

Černá Hora láká v posledních letech na své pláže a krásnou přírodu. V dalším analytickém článku ze série rubriky Země světa zpravodajského portálu PressEXPRESS.eu se dozvíte více o této evropské zemi.