S rozlohou 110 994 km2 se řadí ke 14. největší zemi v Evropě. Bulharsko je nechvalně známé svou zkorumpovaností státní správy a soudnictvím a rozsáhlému organizovanému zločinu. V otázce lidských práv se země stále potýká s diskriminací a určitou nesvobodou slova.
Země východního Balkánu Bulharská republika má 7,364 miliónů obyvatel (2011), z nichž se většina hlásí k pravoslavné církvi nebo islamismu. Od rozpadu Sovětského svazu země zaznamenala úbytek obyvatel, což má příčinu především v emigraci Bulharů na Západ.
Hlavním městem je Sofie, které díky své strategické poloze sloužilo v minulosti jako významná dopravní křižovatka. Bulharsko je členem důležitých mezinárodních organizací. Od roku 1955 je členským státem OSN a také zakládajícím členem OBSE, do NATO se země začlenila v roce 2004. Přestože se řadí k členským státům EU od roku 2007, stále nepatří k zemím schengenského prostoru.
Politika
Bulharsko bylo v roce 1991 ustanoveno parlamentní republikou. Zákonodárnou složku představuje Parlament, tzv. Zákonodárné shromáždění, které se skládá z 240 poslanců, volených na 4 roky. V letošního února stála v čele země středopravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) s premiérem Bojkem Borisovem. Poslední volby vyhrála GERB v červenci 2009 se zřetelným náskokem. Voliči byli především nalákáni na sliby potrestání zkorumpovaných úředníků a mafiánských obchodníků a pozvednutí velmi nízké ekonomické úrovně v zemi. V parlamentních volbách získala GERB většinu v podobě 117 křesel. Příští parlamentní volby by se měly konat v roce 2013, nicméně poté, co 20. února podala vláda demisi, očekává se vyhlášení nových voleb pravděpodobně na květen letošního roku.
Poslední prezidentské volby se odehrály v říjnu 2011, ve kterých v druhém kole zvítězil s 52,5 % kandidát vládní strany GERB Rosen Plevneliev proti kandidátovi Bulharské socialistické strany (BSP) Ivaylu Kalfinovi. Do prezidentského úřadu, jehož funkční období je 5 let, nastoupil prezident Plevneliev oficiálně v lednu 2012.
Hospodářská situace
Bulharsko patří k nejchudším zemím na Balkáně, životní úroveň je velmi nízká. Země se zaměřuje především na zemědělskou produkci, přestože průmyslová výroba vzrůstá. K hlavním průmyslovým odvětvím patří hutnictví, potravinářství, strojírenství, chemický a textilní průmysl. Bulharsko je nicméně významným exportérem zlata a uhlí, a zároveň je největším světovým výrobcem růžového a levandulového oleje, které jsou důležitou součástí parfémů.
Zahraniční investice v zemi odrazuj především vysoká korupce a rozsáhlý organizovaný zločin. Měnou je bulharský lev (BGN). Míra nezaměstnanosti dosáhla v říjnu 2012 12,6 %. Do budoucna pravděpodobně vzroste význam Bulharska jako turistické destinace. Vedle moře a pláží turisty ve východoevropské země lákají i památky, lze zde najít například tzv. Malý Jeruzalém v jižní části Bulharska, které jsou významní pro své mnohé kostely, kláštery a kaple a které obývá početná komunita Turků a Řeků.
V současnosti v zemi probíhají protesty kvůli vysokým cenám za elektrickou energii, dokonce se zvažuje o odebrání licence dceřiné společnosti českého ČEZu. Desetitisíce Bulharů vyšlo v posledních týdnech do ulic, kde požadují vedle snížení cen elektřiny i například rozšíření volebního práva, zákaz jednostranných úrokových úvěru, apod.
Historie
Po skončení 2. světové války se stalo Bulharsko součástí Sovětského svazu. V roce 1991 vznikl samostatný stát, který se jen velmi těžce dostává z komunistického způsobu života k demokratickému zřízení a tržní ekonomice. V roce 2004 Bulharsko vstupuje do NATO, o 3 roky později do EU. Především členství v EU způsobilo určitý posun ve sporných otázkách, nicméně problémem i nadále zůstává vysoká nezaměstnanost, masová emigrace, špatná zdravotní péčí a nedostatečné vzděláváním.
Významné osobnosti
Todor Živkov
Todor Živkov byl nejdéle vládnoucí komunistický vůdce v Sovětském svazu, mezi lety 1954 až 1989 vedl komunistickou stranu v Bulharsku. Od roku 1971 stanul v čele země zároveň i jako bulharský prezident. Část jeho funkčního období je spojena s „pobulharšťováním“ etnických skupin v zemi, což mělo za následek masový exodus Turků a Poláků do Turecka.
Bojko Borisov
Současný předseda GERB a premiér sloužil jako ochranka bulharskému vůdci Živkovovi i exilovému bulharskému králi Simeonu II, který vykonával v Bulharsku funkci premiéra v letech 2001 až 2005. Borisova vláda se snaží o masové reformy v zemi, oblíbený je u Bulharů především pro nekompromisní postoj k organizovanému zločinu.
Řezáčová Veronika
Zdroje
Balkan Insight http://www.balkaninsight.com/
BBC http://www.bbc.co.uk/news/
BusinessINFO http://www.businessinfo.cz/
Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/Bulgaria
Fotogalerie
Přinášíme Vám další článek z rubriky Země světa včetně fotogalerie, tentokráte z Evropy. Bulharsko se v posledních týdnech dostalo do pozornosti médií důsledkem protestům proti vysoké ceně energií, možné odebrání licence dceřiné společnosti ČEZ a demisi vlády.