Argentina

Země, uprostřed jejíž státní vlajky je zobrazeno slunce, je demokratickou republikou prezidentského typu, ve které je povinná volební účast. Je osmým největším státem světa s velkým množstvím přírodního bohatství, což mu zaručuje určité sebevědomí na mezinárodním poli. Argentinská vláda posledních 10 let prosazuje svéhlavou ekonomickou politiku, kvůli níž vede spory s Mezinárodním měnovým fondem. Země má vyostřené vztahy s Velkou Británií, důvodem je vlastnictví Falklandských ostrovů.

Argentina, oficiálně nazývaná Argentinská republika, je s celkovou rozlohou 2 780 400 km2 druhým největším státem Jižní Ameriky. Je spolu s Chile umístěna v nejjižnější části kontinentu. Argentina sousedí s 5 státy, na severu s Bolívií, na severovýchodě s Paraguayí, na východě s Uruguayí a Brazílií a na západě s Chile, se kterým sdílí 5150 kilometrů dlouhou hranici tvořenou převážně pohořím Andy. Argentinské téměř pět tisíc kilometrů dlouhé východní pobřeží omývá Atlantický oceán. Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Drtivá většina obyvatel je věřících a hlásí se ke katolické církvi. Zhruba 90 % Argentinců je evropského původu (zejména Španělé a Italové), původní obyvatelstvo tvoří menšinu.

Státním zřízením je Argentina prezidentská federativní republika. Je rozdělena do  23 provincií a jednoho federálního distriktu, který tvoří hlavní město Buenos Aires, v jehož aglomeraci žije zhruba 11 milionů obyvatel. Argentinská ústava dělí moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Nynější ústava byla přijata v roce 1853 a upravena v roce 1994. Prezidenta a viceprezidenta volí národ přímo na dobu 4 let a může být zvolen pouze na dvě po sobě jdoucí volební období. Prezident jmenuje vládu a zároveň předsedá vládě. Argentina má dvoukomorový parlament, složený Národního kongresu (Congreso Nacional), kde zasedá 72 senátorů, za každou provincii jsou zvoleni 3 na dobu 6 let. Dolní komora, Poslanecká sněmovna (Cámara de Diputados), čítá 257 poslanců, jejichž mandát trvá 4 roky. Každé dva roky se obměňuje polovina Poslanecké sněmovny v doplňkových volbách.

Zákonodárnou mocí disponuje dvoukomorový Národní kongres. V jeho horní komoře, Senátu, zasedá 72 senátorů, za každou provincii jsou zvoleni 3 na dobu 6 let. Dolní komora, Poslanecká sněmovna, čítá 257 poslanců, jejichž mandát trvá 4 roky. Každé dva roky se obměňuje polovina Poslanecké sněmovny v doplňkových volbách.

Historie

V 15. století obsadili rozsáhlá území dnešní Argentiny Inkové. V roce 1517 k hraničnímu území mezi nynější Argentinou a Uruguayí připluli Španělé a začala kolonizace. Od roku 1776 Argentina tvořila část místokrálovství Río de la Plata, do kterého patřily i dnešní území Bolívie, Paraguaye a Uruguaye. V roce 1816 země vyhlásila nezávislost. Mezi lety 1946 a 1955 byl prezidentem země Juan Domingo Perón, který provedl mnohé reformy. Perónistická strana se znaky nacionálního socialismu, fašismu a populismu (dnes vystupuje pod názvem Justicialistická strana) byla v roce 1955 zakázána a Juan Domingo Perón využil nabídky exilu od generála Franka a emigroval do Španělska. Vrátil se v roce 1973 a začal další prezidentské období, ale v roce 1974 umírá a k moci se po krátké vládě jeho manželky dostává vojenská junta.

Vojenští generálové vládnou diktátorsky do roku 1983. Odhaduje se, že za tuto dobu bylo zavražděno zhruba 30 000 odpůrců režimu. Vojenská junta se snažila o reorganizaci a odpolitizování země a ze začátku měla podporu USA a katolické církve. V roce 1983 se konají demokratické volby, kde vyhrává Raúl Alfonsín, představitel Radikální občanské unie (UCR).

Domácí politika

Prezidentkou je od roku 2007 Cristina Fernandéz de Kirchner, která získala v roce 2011 v prvním kole zhruba 54 % voličských hlasů. Viceprezidentem je Amado Boudou, vládnoucí politickou stranou je Justicialistická strana (PJ), která vychází z ideologie perónismu.

Prezidentka Cristina Fernandéz de Kirchner je manželkou předchozího argentinského prezidenta Néstora Kirchnera. Za jeho prezidentského období (2003-2007) se zhoršil vztah vlády a katolické církve, když jí exprezident vyčítal podporu vojenské diktatury. Argentina uplatňuje protekcionistická opatření pro ochranu vnitřního trhu a řadí se obchodně k nejuzavřenějším zemím. Prioritou rozvoje argentinské ekonomiky jsou investice. V roce 2011 byly podepsány investiční kontrakty v souhrnné výši 41,3 miliard USD, což je o 112 % více než v roce 2010.

Zahraniční politika

Argentina hledá nové strategické partnery v ekonomicko-politické oblasti i mezi asijskými a africkými zeměmi, jako například s Čínou, Indií nebo Jihoafrickou republikou. Udržuje dobré vztahy s Venezuelou a Kubou, vláda tvrdí, že k reformě režimů dojde rychleji pomocí integrace než pomocí izolace.

Argentina je členem organizací, jako jsou OSN, Interpol, Organizace amerických států (OAS), Společný trh jihu (MERCOSUR), Unie jihoamerických národů (UNASUR), Latinskoamerické integrační asociace (ALADI), Latinskoamerického ekonomického systému (SELA), Mezinárodního měnového fondu (MMF), Meziamerické rozvojové banky (BID), Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Světové obchodní organizace (WTO), Smlouvy o Antarktidě, apod. Země aktivně vystupuje v jednání WTO i OSN a byla iniciátorem jednání, která vedla ke vzniku integračních uskupení (MERCOSUR, UNASUR).

Argentina má napjaté vztahy s Velkou Británií kvůli vleklému sporu o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Území dříve ovládali Argentinci, ale od roku 1833 na ostrovech působí Britové. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, Velká Británie v krátké válce zvítězila.

Ekonomika

Státní měnou je argentinské peso. Argentina je členem skupiny G20, ve které je zastoupeno 20 největších světových ekonomik ze všech kontinentů. Země je bohatá na přírodní zdroje. Těží především železo, uran, olovo, wolfram, zinek, zlato, měď, stříbro, soli, sádru, písek, žulu. Nachází se zde i naleziště fosilních paliv, ropy, zemního plynu i uhlí. V zemědělství se Argentina zaměřuje na export, nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Brazílie a Čína. Nejvýznamnějším odvětvím je chov dobytka, mezi kterým dominuje hovězí dobytek, ovce, koně a prasata. Z plodin pěstují obiloviny, olejnaté rostliny, cukrovou třtinu, bavlnu, citrusy, vinnou révu. Důležitou roli hraje také rybolov.

Argentina má dvě dokončené jaderné elektrárny (Atucha I a Río Tercero) a jednu ve výstavbě (Atucha II), která by měla být plně zprovozněna na konci roku 2013. Jaderné elektrárny dodávají asi 9 % elektrické energie, zhruba 53 % je vyrobeno v tepelných a 36 % ve vodních elektrárnách.

Mezi lety 1889 a 1991 země bojovala s ohromnou inflací, kterou se snažila vyřešit privatizací a radikálními peněžními reformami. V rámci záchranných opatření se argentinské peso krátce spojilo s americkým dolarem. V roce 2011 Argentina zůstává třetí největší ekonomikou Latinské Ameriky, přesto na 14 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP v roce 2011 představoval 32,6 %, služby 59,6 % a zemědělství 7,8 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2011 dosahovala 7,3 %. Zahraniční zadluženost dosahovala 42 % HDP v souhrnné hodnotě 136,6 miliard USD.

Motorem ekonomického růstu v roce 2011 byl sektor automobilového průmyslu, kdy byl vyroben rekordní počet osobních automobilů, více než 800 000. Dále se dařilo rozvoji infrastruktury, stavebnímu a těžebnímu průmyslu, v sektoru služeb se nejlépe dařilo telekomunikacím, které stouply o 25, 1 %, naopak osobní vlaková doprava meziročně poklesla o 17,4 %.

Podle BBC v současnosti inflace na 25 %, Argentina nicméně přiznává inflaci ve výši 10,8 %. Mezinárodní měnový fond (MMF) Argentinu dlouhodobě kritizuje a hrozí jí sankcemi, pokud do září 2013 oficiální data týkající se ekonomiky neopraví. V rámci boje s inflací vláda zmrazila v únoru a březnu 2013 ceny zboží v supermarketech.

Lidská práva

Argentinské soudy v posledních letech vyšetřují zločiny z posledního diktátorského zločinu v letech 1976 až 1983 nazývaného jako „Špinavá válka“. Kongres zrušil zákony z roku 1986 a 1987 bránící ve vyšetřování zločinů z této doby. K srpnu 2012 bylo obviněno 1926 osob. Problémem země jsou přeplněné věznice, ve kterých propuká násilí. V roce 2011 zemřelo 127 vězňů v Buenos Aires kvůli útokům dalších vězňů, sebevraždám nebo nehodám a v témže roce bylo zaznamenáno v celé zemi 584 případů fyzického týrání vězňů dozorci.

Významné osobnosti

Eva Perón (1919-1952) – celým jménem María Eva Duarte de Perón, známá také pod jménem Evita, byla herečka pocházející z chudé rodiny, která se stala manželkou Juana Dominga Peróna a vášnivě podporovala ideologii perónismu. Stala se ženou, která nejvíce ovlivnila dějiny v Latinské Americe a získala nesmírnou popularitu. Evita bojovala za volební práva žen, založila Nadaci Evy Perón, která pomáhala chudým, budovala nemocnice, hájila práva žen, rozdávala oblečení, hračky pro děti. V roce 1952 zemřela na rakovinu.

Cristina Fernandéz de Kirchner (*1953) – je argentinskou prezidentkou od roku 2007. Předtím byla v letech 2003-2007 první dámou a v letech 2005 až 2007 byla senátorkou v provincii Buenos Aires. Je druhou ženou, která v Argentine vládne, po Isabel Martínez de Perón, která stála v čele Argentiny v letech 1974 až 1976. Cristina Fernandéz de Kirchner pochází ze střední třídy, absolvovala střední školu ekonomického zaměření a vystudovala práva na Národní univerzitě v La Platě.

Šafářová Kateřina

Zdroje

BBC http://www.bbc.co.uk/

CIA https://www.cia.gov/

Economy Watch http://www.economywatch.com/

Foreing Policy http://www.foreignpolicy.com/

Human rights watch http://www.hrw.org/

International Monetary Fund http://www.imf.org/

Oficiální web státu http://www.argentina.gob.ar/

Wikipedia http://cs.wikipedia.org/

Argentina Info http://www.argentinainfo.cz/argentina.php#3

BusinessInfo http://www.businessinfo.cz/

Ihned.cz http://zpravy.ihned.cz/

Centro de Etudios Latinoamericanos http://www.cesla.com/

Cestování http://www.cundr.cz/

 

Fotogalerie

Víte, kdo to byla argentiská Evita? Víte, který národ nejvíce na světě miluje filmy? A víte, kde najdete nejjižnější město na světě? Další z analytických článků rubriky Země světa, tentokráte o Argentině.