Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.
Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná.
Během celkem příznivých let kyperské banky hodně půjčovaly, mimo jiné i do Řecka, zároveň rostl trh s nemovitostmi a zvyšoval se i bankovní sektor. Od roku 2007 aktivita kyperských bank, zahrnující poskytnuté půjčky, odpovídala 835 % HDP země.
Polovinu peněz, které si půjčila řecká vláda, jí Kypr odpustil jako součást mezinárodní snahy pomoci problémové zemi. Kypru nicméně odpuštění dluhu výrazně uškodilo. Člen užšího vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen vystupňoval tlak na zemi zhodnocením, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou banky důvěryhodné. Od té doby Kypr prochází hlubokou finanční krizí, během níž dvě největší kyperské banky zbankrotovaly důsledkem nezaplacených řeckých dluhopisů a odpisem řeckého státního dluhu.
Černé pondělní 2012
Kyperská vláda se rozhodla 25. června minulého roku požádat o záchranný balíček ze stabilizačních fondů EU. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc.
V listopadu zástupci mezinárodních věřitelů uzavřeli dohodou jednání s kyperskou centrální bankou o podmínkách pomoci pro tamní bankovní sektor. Po shodě na širších reformách finančního sektoru se inspektoři „trojky“ (MMF, ECB, Evropské komise) dohodli na podmínkách rekapitalizace bank. Neshody zůstaly v otázce privatizace státního majetku a požadavku věřitelů na snížení důchodů a mezd ve veřejném sektoru.
Předběžná dohoda Kypru s eurozónou a MMF o mezinárodní finanční pomoci byla uzavřena 30. listopadu 2012, podle níž bude moci využít na podporu svých bank až 13 miliard USD. Celková pomoc Kypru ale může podle analytiků vystoupit až na 22,8 miliardy USD.
Záchranný balíček a vlna nevole
Ministři financí eurozóny se dohodli 16. března 2013 na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně 13 miliard USD, přičemž Kypr má k záchraně přispět částkou 7,6 miliardy USD jednorázovou daní 9,9 % z bankovních vkladů nad 130 000 USD a 6,75 % u vkladů nižších. Zvýšit by se měla také firemní daň z deseti na 12,5 % a rozšířit privatizace.
Bezprecedentní dohoda o zdanění vkladů vyvolala rozhořčení nejen u obyvatel Kypru, ale také u kyperské opozice. Generální tajemník komunistické Pokrokové strany pracujícího lidu (AKEL) Andros Kyprianu označil postup mezinárodních věřitelů za „zlomyslný a neokoloniální“. Dodal, že strana projedná návrh na vystoupení Kypru z eurozóny. Hnutí sociálních demokratů (EDEK) obvinilo Evropskou unii z „pohřbení principů solidarity“ a vládu z „bezvýhradné kapitulace“.
Jednorázové zdanění vkladů prosazoval MMF, ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kromě rizika hromadného vybírání vkladů takový krok může být vnímán i jako vzor pro další případné pomoci ohroženým zemím eurozóny a mohl by oslabit důvěru investorů v těchto ohrožených zemích. Podle šéfa Euroskupiny Dijsselbloema je ale řešení, aby se na problém podíleli i vkladatelé, spravedlivé. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pět krát větší než HDP země.
Finanční zájmy Ruska v jihoevropské zemi
Daň z bankovních vkladů označil ruský prezident za „nespravedlivou, neprofesionální a nebezpečnou”.
Rusko požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů bezprostředně kritizovalo, jelikož prosazení by znamenalo konfiskaci až 10 % ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za “nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný”. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako “snahu zabavit peníze jiným lidem”.
Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kvůli ruské pomoci se sejde kyperský ministr financí Michalis Sarris se svým ruským protějškem. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna bylo Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 3,3 miliardy USD z roku 2011 a snížit jeho úrok ze současných 4,5 % na 2,5 %. Pravděpodobně také nabídne Rusku prodej dvou zadlužených kyperských bank za symbolické jedno euro.
Ne anebo ano jednorázovému zdanění vkladů?
Kyperský parlament kontroverzní plán jednorázového zdanění vkladů odmítl, čímž nesplnil základní podmínku pro získání záchranného balíčku 13 miliardy USD. Kyperská vláda parlamentu předložila upravený návrh, podle něhož vklady do 26 000 USD mají být od daně osvobozeny. Kyperský ministr financí Michalis Sarris se nedohodl se svým protějškem s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem na nové úvěrové smlouvě.
Vyjednání o půjčce od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu nebylo pro Kypr jednoduché.
Jelikož bez pomoci eurozóny hrozí ostrovu zhroucení bankovního systému a státní bankrot, zahájila kyperská vláda krizová jednání. Vláda předložila parlamentu a následně odsouhlasila 3 návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před finančním kolapsem. Mimo jiné byl zřízen fond solidarity, jehož prostřednictvím byl zastaven státní majetek a poslanci přijali zákon o dohledu nad pohybem kapitálu. Vláda také navrhla restrukturalizaci druhé největší kyperské banky Laiki, která byla vysoce zadlužená. Jde o první část z balíku opatření nezbytných ke shromáždění 7,6 miliardy USD vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši 13 miliard USD od zemí eurozóny.
Kyperská vláda se dohodla s velkou trojkou na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 130 000 USD. U největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být vklady zdaněny 20 % a u ostatních bank 4 %. Následně byl omezen výběr z bankomatů banky Laiki a Bank of Cyprus na nejvýše 130 USD denně.
Prozatímní odvrácení bankrotu
Ministři financí eurozóny rok po žádosti země o finanční pomoc schválili záchranný plán pro Kypr, který neobsahuje kontroverzní plošné zdanění vkladů, avšak vklady nad 130 000 USD budou zdaněny. Dvě největší kyperské banky také čeká hluboká restrukturalizace, druhá největší banka Laiki bude uzavřena a pojištěné vklady do 130 000 USD se přesunou do největší kyperské banky Bank of Cyprus. Vklady nad 130 000 USD budou zatím zmraženy, dokud se nestanoví daň z těchto vkladů, která připadne na pokrytí ztrát. První část úvěrové pomoci by měl Kypr dostat na začátku května. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis uvedl, že plán je bolestivý, ale zároveň jde ale o nejlepší řešení krize za současné situace.
Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na dohodu pověřil vládu jednáním o restrukturalizaci ruské půjčky pro Kypr, jelikož dohoda zřejmě významně postihne bohaté Rusy s velkými vklady na Kypru. Nicméně ruský premiér Dmitrij Medveděv zdanění vkladů zkritizoval, ale prezident Putin rozhodl, že vláda bude jednat o restrukturalizaci ruské půjčky pro Kypr a podílet se tak na pomoci pro zemi.
Konečné schválení pomoci
Ministři financí eurozóny 12. dubna podpořili tříletý záchranný úvěr v hodnotě 13 miliard USD od eurozóny a MMF pro Kypr, který následně parlamenty v několika zemích eurozóny schválily. Dle dohody z celkové částky poskytne eurozóna 11,7 miliardy USD a MMF dodá 1,3 miliardu USD se splatností 15 až 20 let. Kypr vlastními silami musí obstarat 16,9 miliard USD a v rámci dohody bude muset zabavit část vkladů v kyperských bankách nad 130 000 USD.
Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatřením, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financích, vyvážený růst a finanční stabilitu.
Memorandum o porozumění (MoU) stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích.
Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1 800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Stále není ale vyhráno
Kyperský prezident Nicos Anastasiades na jednání Evropské lidové strany.
Kyperský parlament těsnou většinou na konci dubna schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot a kvůli tomu se na zákonodárce obrátil i kyperský prezident Anastasiadis, jelikož vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla.
Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.
Laláková Martina
Zdroje
České noviny www.ceskenoviny.cz
Český rozhlas www.rozhlas.cz
BBC www.bbc.co.uk
Reuters www.reuters.com
Wikipedia www.en.wikipedia.org