Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel.
Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy.
Nový volební systém
Jobbik je považována za extrémní pravicovou stranu.
Koncem roku 2011 parlament schválil nový volební zákon, který pro příští volby výrazně mění volební systém. Do zákonodárného jednokomorového parlamentu bylo voleno dvoukolově kombinací většinového a poměrného systému a celkem do křesel usedlo 386 poslanců. Volby budou nově jednokolové a sníží se počet poslanců na 199, přičemž 106 bude voleno většinově v jednotlivých obvodech a 93 poměrně na základě celostátní listiny. Za tento krok je vláda silně kritizována opozicí, že nový zákon posiluje možnost vítězství Fidesz a je nevýhodný pro menší strany.
Kontroverzní zákony a jejich kritika
Po parlamentních volbách 2010 prezident László Sólyom pověřil sestavením vlády premiéra Viktora Orbána, který získal dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů. Měl takto otevřenou cestu nejen k reformám v hospodářství, ale také k dalekosáhlým změnám ve struktuře státního aparátu a jeho personálního obsazení. Pod jeho vedením byla vypracována nová maďarská ústava, která vstoupila v platnost k 1. lednu 2012.
Prezident Solyom s bývalou americkou hlavou státu.
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso pohrozil maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi právními kroky proti jeho zemi kvůli sporným dodatkům v maďarské ústavě. V dopise ministerskému předsedovi vytkl, že mohou být ohroženy nezávislost soudnictví a volná politická soutěž.
Mezi sporné ústavní články patří například pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který může kontrolovat a přesouvat případy, a klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Zmíněná ústavní pasáž uvádí, že pokuty udělené tímto soudem mohou být napříště uloženy přímo občanům jako mimořádná daň, aby sankce již vláda nemusela platit z rozpočtu. EK chce také podrobit důkladnější analýze omezení propagace politických stran.
Úřady EU kritizovaly ústavní změny v Maďarsku během Orbánovy současné vlády opakovaně. Nelíbily se jim mimo jiné ústavní zákony týkající se nezávislosti úřadu na ochranu dat, nezávislosti maďarské centrální banky nebo kontroverzní justiční reforma. Orbánovu vládu kritizuje také maďarská opozice, podle které si premiér chce upevnit moc.
Opozice i EU vytýkají Maďarsku, že tamní ústavní soud nemůže prověřovat obsah ústavních dodatků, ale jen jejich procedurální postup. Premiér Orbán v minulosti několikrát odmítl kritiku toho, že maďarské změny ústavy jsou nedemokratické. V březnu vyzval právní experty EU, aby předložili důkazy o údajném podrývání demokracie.
Předseda Evropské Komise José Manuel Barroso.
I přes veškerou kritiku maďarský parlament schválil kontroverzní změny ústavy navržené premiérem Viktorem Orbánem. Pro se vyslovilo 265 poslanců, proti jen 11 a 33 se hlasování zdrželo. Předseda Evropské komise Baroso, generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz vzápětí nad změnami maďarské ústavy vyjádřili znepokojení.
Hlavní body kontroverzní maďarské novely ústavy
- stanoví, že ochrana důstojnosti a práv národnostních, etnických, rasových a náboženských komunit je nadřazena svobodě slova; občané mohou zažalovat u civilních soudů projevy nenávisti útočící na jejich společenství;
- stanoví, že všechna rozhodnutí ústavního soudu, přijatá před 1. lednem 2012, se ruší, i když jejich právní následky dál trvají; soudci mají možnost opírat budoucí rozhodnutí o judikaturu platnou před tímto datem, ale mohou rovněž vydávat rozhodnutí nová;
- umožňuje pouze veřejnoprávním médiím publikovat politickou předvolební reklamu; každá politická strana přitom musí dostat stejný prostor;
- dovoluje státním orgánům zakázat trvalé obývání veřejných prostor; bezdomovectví nekriminalizuje, ukládá místním úřadům postarat se o všechny osoby bez přístřeší;
- dává parlamentu právo uznávat dvoutřetinovou většinou hlasů náboženská společenství za církve;
- stanoví, že pojem manželství a vztah mezi rodičem a dítětem je založen pouze na tradičním pojetí rodiny;
- ukládá studentům oborů dotovaných státem opatřit si po určitou dobu po ukončení školy zaměstnání v Maďarsku; absolventi odcházející za prací do ciziny musejí státu vrátit výdaje na studium;
- snižuje nejvyšší přípustný věk soudců, prokurátorů a notářů ze 70 na 65 let.
Finanční výpomoc
Slibně se vyvíjející ekonomika se dostala do problémů během ekonomické krize v roce 2008, kdy byla země nucena zažádat mezinárodní finanční instituce o půjčku. Ve snaze odvrátit kolaps Maďarsko dostalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) půjčku 26 miliard USD. Maďarsko o 3 roky později postihla nastupující evropská recese, která dostala zemi do problémů s vysokou zadlužeností, nezaměstnaností a znehodnoceným forintem.
Maďarsko požádalo o finanční pomoc, ale jeho prosby nebyly MMF a ECB vyslyšeny. Důvodem je kontroverzní nová ústava, kterou se maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi podařilo zavést na začátku roku 2012. Ta mimo jiné odstranila z názvu státu slovo republika, zejména ale zavedla několik novinek, které jí vysloužily přízvisko „nedemokratická“. Mnozí kritici si opatrně začali pohrávat s termínem totalita.
Pod vlnou kritiky ze strany Evropské komise Maďarsko v posledních dnech uvedlo, že vyškrtne některé body. Z novely by tak měla zmizet část o dohledu nad soudnictvím a platebních závazcích u verdiktu Soudního dvora EU. Kritizovanou část o regulaci volebního programu nicméně země ponechává v platnosti.
Laláková Martina
Zdroje
BBC http://www.bbc.co.uk/
CNN http://edition.cnn.com/
Reuters http://www.reuters.com/
ČTK http://www.ceskenoviny.cz/