V březnu 2013 začal v Jemenu dlouho očekávaný Národní dialog. Okolo 500 zástupců, kteří by měli zastupovat všechny důležité složky obyvatel, jednali o budoucnosti země. Je vůbec možní najít v nejbližší době kompromis mezi jižními separatisty a severními radikálními islamisty? Dokážou najít odpověď i na nedostatek vodních zdrojů v zemi?
Od sjednocení Severního a Jižního Jemenu v roce 1990 zůstává země rozdělena. Separatistické nálady v jižní části, zejména v jejím politickém centru – přístavu Aden – propukly v roce 1994 i v krátkou občanskou válku. Bývalý prezident Ali Abdullah Saleh dokázal udržet v zemi jednotu, byť za použití vojenské síly. Strukturální problémy, které různé regiony země zatěžují, ale nevyřešil.
V současnosti, když nepokoje Arabského jara donutily na začátku roku 2012 exprezidenta Saleha opustit po 33 letech funkci, je na jeho nástupci, aby se situací vyrovnal. Salehovým nástupcem ve funkci byl zvolen prezident Abed Rabbo Mansour Hadi, který se rozhodl čelit výzvám svoláním celospolečenského Národního dialogu (NDC).
Sever proti Jihu
Nejznatelnější dělicí čára v jemenské společnosti vede mezi severem a jihem. Na severu v provincii Saada, poblíž hranic se Saúdskou Arábií, působí rebelové z klanu Houthi, kteří chtějí obnovit slávu a vliv specifické odnože islámu zvaného Zajdíja. Klerici zajdijského islámu totiž do roku 1962 měli na severu Jemenu vlastní imamát, kde byla tato forma islámu hlavním náboženstvím. Od roku 2004 jsou rebelové v otevřeném vojenském střetu s centrální vládou v Sanaa. Od nepokojů roku 2011, které oslabily vliv centra na vzdálené regiony, rebelové z klanu Houthi přímo kontrolují rozsáhlá severní území.
Jih oproti tomu usiluje o větší autonomii, zaznívají dokonce hlasy požadující úplnou samostatnost, jak tomu bylo před rokem 1990. Důvodem je nespokojenost jižních Jemenců, že vláda v Sanaa se chová k jihu země jako k periferii a nezasazuje se dostatečně o rozvoj oblasti. Podle separatistů do jižních regionů plyne jen malá část příjmů z ropy, kterou Jemen vyváží.
Národní dialog
Ve snaze obnovit jednotu země a vypořádat se s problémy svolal prezident Hadi již několikátý národní dialog v historii Jemenu. Většina předešlých nepřinesla velké výsledky a je možné, že ani současný nebude výjimkou.
Vzhledem k severo-jižnímu rozdělení země připadla zástupcům jihu polovina z 565 křesel ve shromáždění, které bude o budoucnosti země jednat. Problém je, že po 20 letech přehlížení, které se jim ze Sanaa dostávalo, odmítá řada zástupců jižního separatistického hnutí Hirak účast na jednáních. Označuje je za Sanaa-centrické a nevěrohodné. I kdyby tedy NDC přineslo konsenzus, zůstává otázkou, na kolik by ho obyvatelé jižní části Jemenu považovali za legitimní, když se řada jejich zástupců jednání neúčastnila.
Mimo severo-jižní rozdělení křesel se objevují také stížnosti na složení NDC z hlediska zastoupení mladých lidí a ostatních společenských skupin. Mezi Jemenci přetrvává přesvědčení, že NDC je pouze divadlem pro veřejnost, které pořádají politické elity ze Sanaa. Tento pocit upevňuje i rozložení křesel, které dává v NDC největší vliv již zaběhlým politickým stranám snažícím se vesměs zachovat statut quo.
V čele nejsilnější politické strany, která se podílí na vládnutí a zásadní měrou utvářela i složení NDC navíc dosud stojí bývalý prezident Saleh, který svou rezignaci vyměnil za úplnou amnestii. Jeho osoba rozhodně nenapomáhá utváření celonárodního fóra, zejména když roku 1994 vojensky zastavil odtržení jihu a od roku 2004 jeho jednotky potíraly islamisty na severu.
Medvědí služba
Vzhledem k tomu, že Jemen je v současnosti základnou pro Al-Kaidu na Arabském poloostrově – jednu z nejaktivnějších teroristických buněk na světě – stabilita země je důležitá pro regionální i globální bezpečnost. Řada států se snaží finančně i humanitárně podporovat jemenskou vládu. S tímto účelem vznikla i skupina Přátel Jemenu (FOY), která přislíbila zemi půjčku několika miliard USD.
O situaci v Jemenu se z bezpečnostních důvodů zajímají zejména USA a Saúdská Arábie. Kámen úrazu je v tom, jak se obě země snaží svou bezpečnost zajistit. Oba státy totiž v minulosti sázely na exprezidenta Saleha, kterého využívaly jako hráz proti šíření terorismu a jako nástroj pro jeho potírání. Za vlády exprezidenta Saleha zahájily USA v Jemenu útoky bezpilotních letadel proti osobám podezřelým z terorismu, program, který funguje dodnes. USA rovněž financovaly a cvičily speciální jemenské jednotky pro boj s terorismem, jednotky, které i po Salehově odchodu kontrolovali jeho synové a ostatní příbuzní. Sám exprezident Saleh vděčí tlaku USA a Saudské Arábie za amnestii, která mu byla udělena.
USA ani Saúdská Arábie to však nemohou dlouhodobě „hrát na obě strany“. Podporou Saleha, coby štítu proti terorismu nabourávají a zpomalují Národní dialog, který na druhé straně finančně i institucionálně podporují. Svými zásahy na té či oné straně navíc popouzí jemenskou veřejnost, která si chce svou budoucnost utvářet podle sebe, ne podle strategických záměrů Washingtonu či Rijádu.
Skupa Marek
Zdroje
BBC News http://www.bbc.co.uk/
Foreign policy: Can Yemen be a nation united? (March 2013), Overcoming the pitfalls of Yemen’s National Dialogue (March 2013)
The Economist: Trouble again in the north (November 2012)
Fotogalerie
Rozdělená země hledá východiska ke sjednocení. To ale nebude jednoduché, historicky byla země mezi Sever a Jih rozdělená.