Analýzy

Denní zpravodajství se skládá z dílčích událostí, které se dějí kolem nás. V současném globalizovaném světě ale žádná z událostí není izolovaná, vždy souvisí či odkazuje k situaci předcházející či je důsledkem něčího či něčích rozhodnutí.

Mnohdy je těžké rozpoznat širší rámec dané okolnosti, jindy je to shluk příliš informací bez vnitřního uspořádání, který tak budí zmatek. K tomu, abyste se mohli lépe orientovat v mezinárodní politice, Vám redaktoři zpravodajského portálu PressEXPRESS.eu bude předkládat analýzy, které dílčí problémy zasadí do širšího rámce a nabídnou i možná řešení. A to vše při zachování neutrality a objektivnosti.

O analýzách, dalších novinkách či denních článcích můžete i nadále debatovat v sekci vytvořené přímo pro Vás – Diskuze.


Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím

Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice (…) Čtěte dále


Jak začalo Arabské jaro?

Arabské jaro do jisté míry změnilo podobu současného arabského světa. Politika a situace v zemích severní Afriky a Blízkého východu se neustále mění a ani dva roky po začátku protestů, které měly za následek odstavení od moci mnohých autoritativních vůdců, nelze mluvit o jeho konci. Situace v Egyptě tomu dává za pravdu. A jak to vše začalo? (…) Čtěte dále


Může být vyhlášení nedůvěry vládě příště složitější?

Politická situace, která je v současné době k vidění v České republice, zde není poprvé. Sesazení vlády premiéra Petra Nečase a pokusy o sestavení nové úřednické vlády Česká republika již několikrát zažila. Pokud bude úřednické vládě Jiřího Rusnoka vyjádřena důvěra, půjde již o třetí úřednickou vládu v historii České republiky (…) Čtěte dále


Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav

Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země  se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala (…) Čtěte dále


Odvolání prezidenta, které stále hledá hlubší příčiny

V Paraguayi byl 22. června roku 2012 sesazen Kongresem prezident Fernando Lugo. Důvodem mělo být vážné selhání při výkonu povinností hlavy státu, zvláště při udržování sociální harmonie. Proces jeho odvolání byl avšak natolik nestandardní, že některé státy a organizace jej nazvaly státním převratem či parlamentním pučem (…) Čtěte dále


Skrytá hrozba v zemi tisíců ostrovů

Indonésie je nejlidnatějším muslimským státem světa a zároveň státem, v němž probíhají jedny z nejdéle trvajících konfliktů. Jsou hluboce zakořeněné a skrývají v sobě potencionální hrozbu pro celý region. Organizace islámského terorismu a separatismu se dosud nevzdaly snu o jednotném muslimském státě v jihovýchodní Asii a neustále na sebe upozorňují (…) Čtěte dále


Blíží se válka s FARC konečně ke konci?

FARC – Revoluční ozbrojené síly Kolumbie nahání strach obyvatelům Kolumbie již od roku 1964. V některých zemích je dokonce FARC označována jako teroristická skupina. Dlouholetá válka, kterou s povstaleckou organizací vede vláda Kolumbie, je možná u konce. Již od listopadu 2012 se zástupci FARC jedná prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Otázkou ale zůstává, zdali budou jednání úspěšná (…) Čtěte dále


Nekonečná občanská válka

Nejdelší občanská válka na světě trvá již více než 60 let a o střechu nad hlavou dosud připravila desetitisíce lidí. Probíhá v Karenském státě na východě Barmy mezi tamními rebely a vládou podporovanou Pohraniční strážní silou. O co v konfliktu, který je ignorován celým světem, vlastně jde? (…) Čtěte dále


Euroskepticismus jako ideologie nebo jako okrajový fenomén?

V posledních letech výraz „euroskepticismus“ v mezinárodních politických debatách zakotvil naplno, jakožto skepse vůči EU a jednotlivým aspektům její politiky. V rámci některých politicko-ideologických trendech se začíná zdát, že euroskepticismus lze považovat za nadnárodní ideologii (…) Čtěte dále


Pokračující studená válka mezi USA a Kubou

Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes (…) Čtěte dále


Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu

Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor (…) Čtěte dále


Bezvýchodnost ohledně názvu Makedonie brání její vstup do EU

Jak Řecko slíbilo, tak i učinilo. Makedonii díky užívání historického názvu zablokovalo Řecko vstup do EU. Jak dlouho zůstanou dveře Makedonii do EU ještě zavřené? (…) Čtěte dále


Obývat zemi po století, přesto být na jejím okraji

Domorodé kmeny obývaly region Latinské Ameriky již dlouho před tím, než se do této částí světa dostali španělští dobyvatelé. V současném Peru tvoří příslušníci původních kmenů až 45 % celkové populace. Nicméně jejich sociální situace je neporovnatelná se životními podmínkami potomků španělských přistěhovalců. Do dnešní doby se vládě nepodařilo najít uspokojivé řešení „domorodé“ otázky, která v zemi neustále zapříčiňuje nepokoje a protesty (…) Čtěte dále


Politický labyrint Itálie, kdo z něj nakonec vyjde jako vítěz?

Italské volby napjatě sledovala nejen italská politická scéna, ale i evropské finanční trhy a celá Evropa. Největší očekávání směřovala k vítězství kandidáta, který bude ochotný pokračovat v úsporném ekonomickém programu, založeném na rozpočtové kázni, škrtech a úsporách. Itálie, jejíž ekonomika je třetí největší v eurozóně, se potýká s nejdelší a nejhlubší recesí za několik posledních dekád. Tamní hospodářství potřebuje nutně vytvořit stabilní a životaschopnou vládu, která by dokázala zemi vyvést z krize. Krizový propad italské ekonomiky, který je desetkrát větší ve srovnání s Řeckem, by mohl ohrozit celou Evropu. (…) Čtěte dále


Umět plavat jako malá ryba ve velkém mezinárodním rybníku

„Tolik rozruchu pro takovou malou krabičku od sirek?“ vyjádřil se bývalý egyptský prezident Mubarak, když viděl vysílací studio vlivné katarské televize Al-Jazeera. Stejné televize, která svými přenosy roku 2011 pomohla šířit arabské jaro, které mělo za důsledkem pád nejednoho autoritativního vůdce, včetně samotného exprezidenta Mubaraka. Dá se podobný příměr s krabičkou od sirek použít i na celý Katar? (…) Čtěte dále


Bludný kruh sporu o Kašmír

Více než 60 let se Pákistán a Indie přou o území horského státu Kašmír a Džammú, který leží na indicko-pákistánské hranici. Období klidu střídají přestřelky, únosy a atentáty. Přestože oblast byla záhy po vzniku samostatné Indie a Pákistánu kvůli intenzivním sporům rozdělena, oba státy požadují oficiální připojení celé oblasti. Kdo nakonec získá tolik ceněné území? (…) Čtěte dále


Přízrak represe na Perlově náměstí visí nad Bahrajnem dodnes

Dlouhodobé napětí mezi nábožensky rozděleným obyvatelstvem eskalovalo v roce 2011 v rámci Arabského jara, kdy se protesty následně rozšířily o požadavky na demokratizaci režimu. Výsledkem bylo vyhlášení výjimečného stavu a represe demonstrantů. Napětí nepolevuje ani nyní a hledání východiska ze současné situace nebude jednoduché. (…) Čtěte dále


Proč jsou volby v Albánii nedemokratické?

Albánie je dlouhodobě kritizována za neplnění mezinárodních norem při volbách, ať se jedná o komunální, parlamentní anebo prezidentské volby. Parlamentní volby, které se mají uskutečnit v červnu, mohou ohrozit vstup Albánie do EU. Proč Albánie není schopna dodržet tolik potřebné demokratické normy a zajistit si tak uznání a posun v jednáních o kandidátském statusu do EU? (…) Čtěte dále


TOP 09

TOP 09 je jedním z nejmladších politických subjektů na české politické scéně. Ačkoliv vznikla teprve v roce 2009, již záhy se stala parlamentní stranou a v současnosti je součástí vládní koalice. Akronym jejího názvu představuje tři základní principy, kterými se strana hodlá řídit. Jsou jimi: T – tradice, O – odpovědnost, P – prosperita. Číslo 09 má představovat rok vzniku strany, tedy 2009. V současné době je spolu s ODS a stranou LIDEM součástí vládní koalice. (…) Čtěte dále


Jemenský Sever proti Jihu

V březnu 2013 začal v Jemenu dlouho očekávaný Národní dialog. Okolo 500 zástupců, kteří by měli zastupovat všechny důležité složky obyvatel, budou jednat o budoucnosti země. Podaří se jim najít kompromis mezi jižními separatisty a severními radikálními islamisty? Dokážou najít odpověď na nedostatek vodních zdrojů v zemi? (…) Čtěte dále


Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

Strana, která se svým programem bývá umístěna nalevo od politického spektra, je v současnosti nejsilnější stranou levice na české politické scéně. Ačkoliv byly poslední parlamentní volby (2010) pro ČSSD vítězné, strana se na vládě nepodílí. (…) Čtěte dále


Nacionalismus a tvrdohlavost jako překážka řešení severního Kosova

Páté jednání mezi Kosovem a Srbskem v rámci normalizace vztahů pod dohledem EU zablokoval spor kvůli severu Kosova. V severním Kosovu žije většina Srbů, fungují zde paralelní srbské instituce na úkor kosovské vlády, kterou ne všichni obyvatelé severního Kosova uznávají. Podle EU mělo dojít k dohodě mezi oběma zeměmi, otázkou zůstává, zdali úmluva bude skutečně podepsaná. (…) Čtěte dále


Občanská demokratická strana (ODS)

V současné době je ODS stranou s největší pravicovou členskou základnou, čítající přes 2,5 tisíc členů, a zároveň je jednou ze tří stran vládní koalice. Předsedou strany je Petr Nečas, jenž je od roku 2010 současně premiérem nynější vlády. (…) Čtěte dále