Mladí vandalové se evidentně inspirovali nepokoji ve Velké Británii. Nejedná se o organizované protesty ale o jednorázové akce, proti nimž je policie většinou bezmocná. V Berlíně shořelo třikrát více aut než za celý loňský rok a v Hamburku dokonce hořela banka. Policie již ve městech posílila hlídky a nasadila i vrtulník s termovizí.

Hrozbu stávky se podařilo zažehnat během dnešní noci. Odbory souhlasily se zahájením smírčího řízení, nesmí tedy po následující měsíc vstoupit do stávky. Dispečeři požadují zvýšení platu o 6,5%. Jejich dosavadní roční plat činí 100 tisíc eur za 25hodinový pracovní týden.

Odborový svaz leteckých dispečerů nehodlá slevit ze svých požadavků, a tak je hrozba několikahodinové stávky stále více reálná. Německý ministr dopravy označil mzdové požadavky leteckých dispečerů za přemrštěné a možnou stávku v době prázdnin ostře kritizoval.

Propad popularity kancléřky Angely Mekel stále pokračuje, posilují jej i kritické hlasy uvnitř vlastní strany. Naopak koalice sociálních demokratů se zelenými se ocitla na vrcholu přízně voličů.

Pokud zemský pracovní soud ve Frankfurtu, který čtvrteční plánovanou stávku označil za nezákonnou, dá dispečerům v odvolacím řízení zapravdu, mohla by se stávka konat již příští týden. Důvodem zakázání stávky soudem byly zřejmě formální nedostatky. Odbory požadují zvýšení platů o 6,5%.

Stávku, jež měla trvat od zítřejší 6. hodiny ranní, odborový svaz zaměstnanců řízení letového provozu na poslední chvíli odvolal. Odboráři se podle svých slov rozhodli zrušit protest za zvýšení platů o 6,5% kvůli statisícům cestujících, kteří se na stávku nestihli připravit. Prohlášení odborářů předcházel verdikt frankfurtského pracovního soudu, jenž stávku označil za nezákonnou.

95% leteckých dispečerů se vyslovilo pro stávku. Bojují za zvýšení platů o 6,5% a omezení přesčasů. Podle Asociace letišť by stávka mohla mít katastrofální následky, a tak se obě strany budou snažit o nalezení kompromisu.

S tajným záměrem německé vlády ostře nesouhlasí opozice, která varuje před použitím těchto zbraní proti demonstrantům v Bahrajnu. Německá strana již žádost o dodání tanků do SA několikrát odmítla.

S uzavření všech jaderných reaktorů, které má v Německu velkou podporu veřejnosti, nesouhlasila pouze strana Die Linke. Na dnešní demonstraci před úřadem vlády se sešli zastánci jaderné energie, kteří kritizují nezodpovědnou energetickou politiku vlády. Německo bude muset v následujících 10 letech přijít na způsob, jak nebýt závislé na elektřině ze zahraničí.

Plán postupného stahování Bundeswehru, který by měl tento týden projednávat Spolkový sněm, je pravděpodobně kompromisem mezi ministerstvy obrany a zahraničí. Ministerstvo obrany odmítá názory šéfa diplomacie Guida Westerwelleho, jenž prosazuje stažení všech 5000 příslušníků německé armády z Afghánistánu navzdory sílící bojové aktivitě Talibanu.

Německo pozastavilo půlroční povinnou vojenskou službu jako jeden z posledních států NATO. Limit dobrovolníků, které armáda láká smlouvou na 23 měsíců a průměrným měsíčním platem 1000 eur, je již pro tento rok naplněn. S nedostatkem pracovních sil se nyní potýkají sociální zařízení, do nichž každým rokem proudilo 90 tisíc mladíků, kteří upřednostnili civilní službu před vojnou.

Sněm bude hlasovat o celém energetickém balíčku, jenž se skládá z osmi zákonů, v nichž se počítá s ukončením provozu všech jaderných reaktorů do roku 2022. Ohledně většiny zákonů panuje shoda napříč politickým spektrem. 8 nejstarších reaktorů zůstává stále mimo provoz a s odstavením většiny dalších elektráren se počítá v roce 2015.