Část Egypťanů pravděpodobně nedorazí k druhému a rozhodujícímu kolu prezidentských voleb či učiní svůj hlasovací lístek neplatným. Důvodem bojkotu voleb je nespokojenost s vítězi z prvního kola Ahmed Shafiq a Muhamed Mursi. Nespokojenost obyvatel navíc podpořil fakt, že Nejvyšší ústavní soud Egypta zrušil zákon Poslanecké sněmovny, kterou z velké části zastupují islamisté, čímž soud potvrdil kandidaturu Ahmed Shafiqa. Podle zákona se voleb nemohli účastnit bývalí členové Mubarakovy vlády.

Farouk Soltan, hlava egyptského ústavního soudu, ve čtvrtek řekl, že poslanecká sněmovna bude rozpuštěna, jelikož se volby nekonaly v souladu s ústavou. Volební zákon vyhradil třetinu dolní komory parlamentu pro nezávislé kandidáty, soud shledal zákon za protiústavní. Farouk Soltan dodal, že rozhodnutí je závazné pro veškeré orgány státu. Výkonná moc bude nucena uspořádat nové volby. Ústavní soud zkoumal i zákon, na jehož základě probíhají prezidentské volby a který zakazuje ve volbách účast bývalým členům Mubarakovy vlády. Veřejnost očekávala vyřazení kandidáta Ahmed Shafiq, který byl premiérem, ústavní soud jeho kandidaturu potvrdil. Dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utká Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi.

Zástupci 22 politických stran a předseda vojenské rady se dohodli na složení sboru, který má sepsat novou ústavu. Sbor se má skládat ze 100 členů a jeho složení by příští týden měl potvrdit parlament. Činnost předchozího sboru byla pozastavena poté, co soud na základě stížnosti liberálů a sekularistů uznal, že výbor nereflektuje složení egyptské společnosti. Ústavodárný sbor se má skládat z politiků, členů ozbrojených sil, policie, soudců a odborů, včetně muslimů i křesťanů.

Důvodem k znovuobnovení revoluce, kterou požadovaly tisíce Egypťanů na náměstí Tahrir, je rozsudek nad svrženým prezidentem Husni Mubarakem, který dostal trest doživotí. Demonstranti žádali pro exprezidenta trest smrti. Egypťané se domnívají, že země zůstala beze změny, neboť u moci zůstali stejní politici jako před revolucí. Hnutí 6. dubna, liberální a středové strany požadují odložení druhého kola prezidentských voleb, v nichž se proti sobě má postavit bývalý premiér Ahmed Shafiq a islamistický kandidát Mohamed Mursi.

Egyptský generální prokurátor zprostil viny šest vysokých policejních důstojníků, kteří byli obviněni z podílu na zabití demonstrantů během revoluce, jež minulý rok svrhla prezidenta Husni Mubaraka. Odůvodněním pro osvobozující rozsudek byl nedostatek důkazů. Právníci pozůstalých rodin se obávají případného násilí.

Soud v Káhiře poslal bývalého prezidenta Husni Mubaraka, který byl svržen během loňských protivládních nepokojů, na doživotí za podíl na smrti 800 demonstrantů. Exprezident Mubarak svou vinu odmítá, proti rozsudku se hodlá odvolat. Stejný trest soud vynesl i nad bývalým ministrem vnitra Habíb Adlí. Mubarakovi synové Gamal a Ala byli zproštěni viny z korupce. Rozsudek kritizovali pozůstalí jako příliš mírný, požadovali totiž trest smrti.

Dnes v půlnoci skončí výjimečný stav v Egyptě, který byl v zemi vyhlášen po atentátu na prezidenta Anvara Sadata v roce 1981. Zákon umožňoval úřadům rozsáhlé pravomoci, včetně zadržování lidí na neomezeně dlouhou dobu bez obvinění, cenzuru médií či zákazu demonstrací. Egypt se nyní připravuje na druhé kolo prezidentských voleb, které se uskuteční 16. a 17. června.

Po prvním kole prezidentských voleb, v nichž žádný z kandidátů nezískal většinu, se v polovině června o prezidentské křeslo proti sobě postaví bývalý premiér Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi. Demonstranti v pondělí zapálili sídlo kampaně Shafiqa, který byl členem Mubarakovi vlády. Osm podezřelých bylo zatčeno. V centru Káhiry protestovaly tisíce Egypťanů proti výsledku prvního kola prezidentských voleb, které označují za zmanipulované a nesvobodné.

Státní média potvrdila, že do druhého kola prezidentských voleb postoupil kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi, který získal 25,3 %, a bývalý premiér za Mubarakovi vlády Ahmed Shafiq s 24,9 % hlasů. Oficiální výsledky vyhlásí volební komise až v úterý. Podle íránské televize Press TV hodlá prezidentský kandidát Hamdeeb Sabbahi podat stížnost kvůli údajným nesrovnalostem ve hlasování, které mělo vyznít ve prospěch Ahmeda Shafiqa.

Podle předběžných výsledků žádný z prezidentských kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, proto Egypťané půjdou znovu k urnám 16. a 17. června.  Ve druhém prezidentském kole se podle dostupných informací proti sobě postaví bývalý premiér za Mubarakovi vlády Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Morsi. Podle volební komise se účast pohybovala kolem hranice 50 %.

Ve středu ráno se otevřely volební místnosti pro první kolo prezidentských voleb. Egypťané vybírají prezidenta z 12 kandidátů. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, druhé kolo proběhne 16. a 17. června. Mezi přední kandidáty patří bývalý předseda Ligy arabských států Amr Moussa, kandidát Muslimského bratrstva Mohammed Mursi, nezávislý islámský kandidát Abdel Moneim Abul Fotouh a bývalý premiér Mubarakovi vlády Ahmed Shafiq.

Ve čtvrtek večer vysílala televize první debatu mezi kandidáty na prezidenta, která je považována za indikátor nového demokratického procesu Egypta. Účastníkem debaty byl Amr Mousa, bývalý ministr zahraničí, a Abdel Moneim Aboul Fotouh, bývalý člen Muslimského bratrstva. Všeobecně se očekává, že prezidentské debaty budou pokračovat, přestože datum další debaty a hostů prozatím uvedeno nebylo. Prezidentské volby v Egyptě se budou konat 23. a 24. května.

Egyptský parlament odhlasoval změnu zákona, který umožňuje prezidentovi posílat obviněné k vojenskému soudu na místo občanského. Toto právo má být prezidentu odebráno. Aktivisté tvrdí, že změna je minimální, protože se vztahuje pouze na prezidenta, nikoliv na vojenskou vládu. Naopak zastánci argumentují, že vojenské soudy jsou nezbytné k zajištění pořádku a odlehčení přetíženým civilním soudům. Institut vojenských soudů značně využíval bývalý prezident Husni Mubarak. Odsouzení vojenskými soudy budou mít právo na obnovu řízení u civilního soudu. Zákon musí ještě schválit vojenská vláda, aby zákon mohl vstoupit v platnost.