Opoziční kandidáti na prezidenta, kteří v prvním kole volby dohromady získali 65% všech hlasů, podpoří jediného opozičního kandidáta, který jde do druhého kola proti současnému senegalskému prezidentovi. Oznámil to bývalý senegalský premiér Moustapha Niasse, který se umístil jako třetí v prvním kole volby, na společné tiskové konferenci s tím, že všech 12 kandidátů vyzývá své voliče, aby svěřili svůj hlas Macky Sallovi, kterému bude senegalský prezident Abdoulaye Wade čelit ve druhém kole prezidentských voleb 25. března.
Archiv rubriky: západní Afrika
Oxfam America: „Situace v západní Africe je katastrofální“
Podle charitativní organizace Oxfam America vyčkává mezinárodní společenství příliš dlouho a situace v západní oblasti Sahelu se následkem dlouhotrvajícího sucha mění na humanitární katastrofu, jež postihla 13 milionů lidí. Charita už do regionu věnovala 36 milionů dolarů, které pomohly zhruba milionu nejpostiženějších. „Byli jsme svědky, kdy se situace během loňského roku vymkla kontrole ve východní Africe, kdy mezinárodní společenství nedokázalo rychle reagovat. Pokud budeme jednat okamžitě, můžeme zachránit tisíce životů,“ uvedl Mamadou Biteye, ředitel Oxfamu pro západní Afriku. K situaci nepřispívání ani zvyšující se počet uprchlíků z Mali, kteří opustili své domovy kvůli bojům mezi vládou a etnikem Tuaregů.
Barack Obama: „Ghana je modelem africké demokracie“
Ghana, která je druhým největším producentem kakaa, je podle amerického prezidenta vzorovým modelem demokracie na africkém kontinentě. Země dlouhodobě patří ke stabilnějším státům na západě Afriky. „Myslím si, že je důležité, abychom se rovněž zaměřili i na dobré zprávy z Afriky a Ghana je pro to ideálním příkladem,“ řekl americký prezident na setkání s ghanským prezidentem John Atta Millsem.
Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje
Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Jihoafrická republika se omluvila za deportaci 125 Nigerijců
Kvůli podezření na žlutou zimnici bylo minulý týden deportováno z Jihoafrické republiky 125 Nigerijců. Podezření se nakonec nepotvrdilo. Ministr zahraničí Nigérie označil krok Jihoafrické republiky za xenofobní. Žlutá zimnice se šíří infikovanými komáry a příznakem je nevolnost a zvracení, které může vést k selhání ledvin. Podle OSN na neléčenou žlutou zimnici zemře na celém světě každý rok na 30 000 lidí.
Vláda Pobřeží slonoviny rezignovala
Premiér Pobřeží slonoviny Guillaume Soro oznámil rezignaci svého vládního kabinetu, aby tak otevřel prostor pro jmenování nové vlády. Očekává se, že prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara jmenuje dle svých předvolebních slibů novým premiérem předsedu strany PDCI Henri Konana Bédié, který prezidenta Ouattaru podpořil při prezidentských volbách.
Druhé kolo prezidentských voleb v Senegalu proběhne 25. března
Druhé kolo prezidentských voleb v Senegalu proběhne dle vyjádření člena senegalské Ústavní rady 25. března. Současný prezident Abdoulaye Wade v něm bude čelit svému bývalému politickému spojenci, kterým je někdejší premiér Macky Sall. Zatímco prezident Wade čelí velké kritice opozice kvůli své kandidatuře, Macky Sall vyzval opozici jejíž kandidáti neuspěli, aby ho podpořila ve druhém kole.
Výsledky voleb v Senegalu potvrzují druhé kolo
Oficiální výsledky prezidentských voleb, které se konaly 26. února, potvrdily dosavadní předběžné výsledky. Ve druhém kole se proti sobě postaví současný prezident Abdoulay Wade a bývalý premiér Macky Sall. Wade ve volbách dostal 34,8 % hlasů, Sall získal 26,5 %. „Věřím, že touha Senegalců po změně mi pomůže zvítězit v druhém kole,“ řekl na tiskové konferenci po zveřejnění výsledků Macky Sall. Abdoulay Wade stojí v čele země od roku 2000. Poté, co oznámil svou kandidaturu, zvedla se v zemi vlna nevole. Pokud by Wade ve volbách zvítězil, do prezidentského křesla by usedl potřetí za sebou.
Termín vynesení rozsudku pro Charlese Taylora stanoven
Bývalý prezident Libérie Charles Taylor čelí 11 obviněním z válečných zločinů a zločinům proti lidskosti, jichž se měl dopustit během občanské války v devadesátých letech. Datum vynesení rozsudku stanovil soud v Haagu na 26. dubna. Jde o první soud, v němž je obviněn bývalý africký prezident. V případě prokázání viny hrozí Taylorovi doživotí. Charles Taylor vinu odmítá a za procesem vidí politickou motivaci.
Parlamentní volby v Guiney proběhnou 8. července 2012
Guinejská volební komise stanovila datum pozdržených parlamentních voleb na 8. července 2012, oznámil to předseda komise Louceny Camara. Guinea čelí zablokování mezinárodní pomoci v řádech miliard dolarů a parlamentní volby by k jejímu odblokování měli pomoci. EU již oznámila, že je připravena s Guineou plně spolupracovat v případě, že volby proběhnou. Guinea je největším světovým dodavatelem bauxitu a v poslední době podnikla kroky k oslabování vlivné armády, stejně jako se zbavila dovozních cel do USA.
Na severovýchodě Nigérie bylo spáleno již 9 škol
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri bylo v posledních dnech vypáleno již 9 škol. Státní úřady i orgány místní samosprávy jsou přesvědčeny, že za žhářstvím stojí Boko Haram, která vede povstání proti vládě. Boko Haram totiž mimo jiné považuje „západní vzdělání“ za hřích. Na severu Nigérie zatím pokračují téměř každodenní incidenty střelby a bombových útoků. K poslednímu většímu útoku došlo v neděli, kdy najel automobil s výbušninami do křesťanského kostela ve městě Jos.
Ze severní Nigérie do Nigeru prchlo více než 10 000 Nigerců kvůli chystanému vojenskému tažení
Nejméně 10.000 lidí uprchlo podle nigerského stálého tajemníka pro migraci Boube Yaye, který dále uvedl, že to samé učinilo i zhruba 800 občanů Čadu. Důvodem exodu je vojenské tažení nigerijské armády na severu ve snaze potlačit povstání islamistické skupiny Boko Haram. Podle analytiků může příliv dalších uprchlíků do Nigeru ještě více zhoršit situaci v této zemi, kde je pro tento rok již tak očekávaný nedostatek potravin. Niger se také potýká s desítky tisíc uprchlíků z libyjské občanské války a z povstání v Mali.
Bývalý guvernér Nigérie přiznal vinu za praní peněz
James Ibori, jeden z nejbohatších a nejvlivnějších politiků Nigérie, byl vzat do vazby v roce 2010 v Dubaji kvůli údajnému praní špinavých peněz a podvodu. Ibori byl následně vydán do Londýna, kde se rozběhlo soudní řízení. Přestože je soud teprve na začátku, Ibori změnil svou obhajobu a k činům se přiznal. Podle žalobců se James Ibori nikdy nestal legitimním guvernérem a veřejné peníze utrácel peníze pro své potřeby.
Senegal- prezidentské volby naznačují těsné výsledky
Podle neoficiálních výsledků prezidentských voleb, které proběhly v neděli 26. února, se v boji o prezidentské křeslo rozhodne mezi současným prezidentem Abdoulayem Wadem a bývalým premiérem Macky Sallem. Podle prvních zpráv získali oba kandidáti mezi 20-35% hlasů. Navzdory předvolebním protestům proti kandidatuře Abdulaye Wadeho, který v čele země stojí už dvě funkční období, proběhly volby relativně klidně.
Niger varuje své občany před cestování do Libye s rostoucím napětím mezi oběma státy
Nigerské ministerstvo zahraničí v radiovém vysílání důrazně varovalo své občany před cestováním do Libye s tím, že jim v důsledku rostoucího napětí mezi oběma státy hrozí nebezpečí. Podle vlády Nigeru se některé libyjské milice soustředí na občany Nigeru, které považují za „žoldáky Muammara Kaddafi“. Před třemi dny byli v Libyi zabiti dva občané Nigeru při útěku před milicionáři. Posledním důvodem stále více rostoucího napětí mezi Nigerem a Libyí je to, že Niger odmítl vydat syna Muammara Kaddafi, Saadi Kaddafi, který mimo jiné informoval o přípravě dalšího povstání v Libyi. Libye již delší dobu vystupuje s požadavky na vydání všech uprchlých Libyjců a vyhrožuje narušením vzájemných vztahů se sousedními zeměmi.
Násilí mezi křesťany a muslimy v Nigérii pokračuje
Včera došlo v nigerijském městě Jos k sebevražednému bombovému útoku na křesťanský kostel, při kterém zahynuli dva lidé a dalších několik desítek bylo zraněno, přičemž v reakci na to křesťanská mládež ubila dva muslimy.
Francie chce zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely
Francouzský ministr zahraničí Juppé říká, že je proti vojenské operaci na Mali, kde vládní síly bojují s etnikem Tuaregů. Pan Juppé uvedl, že Francie je ochotná pomoci zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely, kteří zahájili ofenzívu v polovině ledna. V neděli se ministr setkal s prezidentem Mali, aby diskutovali o nepokojích a maliských prezidentských volbách, které se mají odehrát v druhé polovině tohoto roku. Setkání proběhlo den poté, co se ministr setkal s prezidentem Burkina Faso.
V Senegalu byly zahájeny prezidentské volby
Prezidentské volby byly zahájeny v pozadí týdnů nepokojů kvůli sporům o to, zda je současný prezident Abdoulaye Wade oprávněn kandidovat a opět obhajovat svůj post. Opozici se nelíbí, že dle senegalské ústavy z roku 2001 může být týž člověk zvolen pouze dvakrát a prezident Wade kandiduje potřetí, ovšem prezident i Ústavní rad Senegalu jsou přesvědčeni o tom, že ústava se vztahuje až na dění po svém zavedení a prezidentovo zvolení rok před jejím vstoupením v platnost a účinnost nelze zahrnovat do její působnosti. Senegalský prezident Abdoulaye Wade je již v úřadě 12 let a vzhledem k jeho další kandidatuře rostou obavy o další demokratický vývoj této země.
OSN: „126 400 obyvatel Mali bylo nuceno opustit své domovy“
Důvodem rozsáhlého exodu jsou boje mezi armádou a etnikem Tuaregů na severu země. Takové množství obyvatel podle OSN odešlo z regionu od ledna letošního roku. Celkem 65 000 obyvatel uprchlo do zahraničí a zdržují se v uprchlických táborech v Mauretánii, Burkině Faso, Nigérii a Alžírsku. Zbylá část se přesunula ze severu Mali na jih.
V Nigérii byla zapálena už druhá křesťanská škola
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri shořela část církevní základní školy. Spekuluje se, že za útokem stojí militantní skupina Boko Haram, která chce v zemi zavést islámské právo šaría. Útok se odehrál v noci, nikdo tak nebyl zraněn. Během toto týdne jde o druhou křesťanskou školu, která se stala terčem útoku.
Demokracie v Senegalu je podle některých v ohrožení
Senegal byl po dlouhou dobu považován za jednu z nejstabilnějších demokracií na západě Afriky. Od ledna v ulicích Senegalu zemřelo šest lidí. Důvodem protestů je kandidatura současného pětaosmdesátiletého prezidenta Wadeho, který se uchází o znovuzvolení do prezidentského křesla. Opozice ho viní z porušování ústavy, neboť v čele země stál Wade již dvě funkční období. Senegal má v ústavě zakotveno, že není možné kandidovat třikrát za sebou. „To může zvrátit demokratický proces nejenom v Senegalu, ale také v celém regionu,“ uvedl Gilles Yabi z International Crisis Group.
Boje ve městě Kano na severu Nigérie
Střelba a exploze otřásly ve středu největším severním městem Nigerie. Boje propukly mezi vládními jednotkami a islamistickou militantní skupinou Boko Haram. Napětí ve městě trvá od minulého měsíce, kdy členové Boko Haram zabili na 186 lidí. Po středečním zásahu byli čtyři lidé zatčeni. Skupina Boko Haram se snaží rozdělit Nigérii na část křesťanskou a muslimskou, v níž by následně zavedla právo šaría.