Přes 2000 Egypťanů protestuje na náměstí Tahrir v Káhiře, kde se dokonce střetli s armádou pokoušející se dav rozehnat. Protestující požadují odvolání kontroverzního zákona, který zakazuje protesty a shromažďování, a také požadují, aby byl veden rychlý proces s bývalým prezidentem Egypta Husni Mubarakem a jeho úředníky. Stejně tak také chtějí, aby odstoupil z vedení Nejvyšší vojenské rady, jež stojí v čele Egypta, polní maršál Mohamed Hussein Tantawi, který byl po 20 let ministrem obrany prezidenta Mubaraka, přičemž chtějí, aby Vojenská rada již předala moc civilní správě.

Egyptský státní zástupce nechal zabavit prostředky bývalého premiéra Atefa Obeida, mimo jiné i kvůli požadavkům veřejnosti na tvrdší postup proti bývalé egyptské správě. Toto rozhodnutí přišlo uprostřed vyšetřování plýtvání veřejnými prostředky, což zahrnuje prodej státem vlastněné firmy Assiut Cement.

Na náměstí Tahrir se sešly tisíce lidí, kteří protestují proti novému zákonu, který má zakazovat demonstrace a jakákoliv shromáždění, jestliže podle uvážení narušují veřejný pořádek. Demonstranti odůvodňují protesty se slovy, že si nenechají ukrást svou revoluci. Demonstranté také odsuzují nedávný nájezd egyptské policie, která odstranila z Káhirské univerzity všechny lidi spojené s bývalým prezidentem Mubarakem.

Nejvyšší vojenská rada, která řídí Egypt, oznámila, že volba prezidenta by měla proběhnout 2 měsíce po parlamentních volbách- ty jsou plánovány na září tohoto roku. Kandidáti na prezidenta jsou zatím dva, Mohamed El Baradei, bývalý šéf Atomové agentury, a nynější generální tajemník Ligy arabských států Amr Moussa.

Ministr spravedlnosti Mahmoud al-Guindy se vyjádřil k zákonům, které dnes schválila vojenská vláda, tak, že se nejedná o potlačování práva na svobodu projevu, ovšem odnětí trestu se týká stávek a protestů, které budou shledány za rušivé. Cílem těchto zákonů je dle vojenské rady eliminovat možnost „kontrarevoluce“ a poškození ekonomiky Egypta. Vláda prohlásila, že chaos, který demonstracemi vzniká, prospívá „živlům z Mubarakova režimu“.

Přes 2000 lidí protestovalo v Káhiře za větší politické reformy a také za rychlý průběh procesu s bývalým prezidentem Husni Mubarakem. Dále také požadovali  propuštění politických vězňů. Na jiném místě protestovalo asi 1000 koptských křesťanů, kteří požadovali propuštění nedávno zatčených a prošetření nedávných sektářských útoků. U státního rozhlasu půl tisíce lidí požadovalo odvolání zaměstnanců, kteří zde pracovali za Mubarakovi éry.

Egyptský výbor zřízený za účelem vyšetřování násilností při povstání proti prezidentu Husnímu Mubarakovi došel dle státních novin Al Ahram k závěru, že Husni Mubarak a jeho bývalý ministr vnitra Habib al-Adli ( který také čelí soudu za plýtvání veřejnými prostředky) jsou vinni z úmyslných vražd demonstrantů. Výbor toto rozhodnutí již předložil státní prokuratuře. Při nepokojích zemřelo více než 360 lidí a tisíce jich bylo zraněno.

Dnes propukl požár budovy ministerstva vnitra v Káhiře. Ačkoliv zatím není známo, z jaké příčiny, je velmi pravděpodobné, že požár založili nespokojení policisté, kterých je v centru města před ministerstvem na 3000. Budova totiž vzplála ve všech patrech najednou. Policisté požadují odvolání ministra vnitra a větší sociální jistoty. Dále policisté požadují zrušení vojenských soudů, pod které spadají- obávají se stíhání za násilí, jehož se dopouštěli při demonstracích proti prezidentu Mubarakovi.

Vojenská rada, která po odstoupení prezidenta Husniho Mubaraka řídí Egypt, v několika dnech vydá ústavní dekret, ve kterém má být přímo stanoven průběh příštích několika měsíců v cestě za novou ústavou. Určeno má být i datum změny ústavy, časový rámec parlamentních voleb a termín následujícíh prezidentských voleb.

Podle předběžných výsledků se dnes Egypťané ve svém referendu vyjádřili pro změnu ústavy. 60-70% hlasů se vyjádřilo kladně a ke změně ústavy by tak pravděpodobně mělo dojít v září tohoto roku.

Reformy jsou navrženy tak, aby otevřely dveře parlamentním a prezidentským volbám, které umožní armádě předat moc civilní, zvolené vládě. Očekává se velká volební účast. Egypťané se pravděpodobně při hlasování rozdělí na dva tábory- na ty, kteří požadují absolutní kompletní změny, a na ty, kteří chtějí provést jen dílčí úpravy.

Duchovní Abboud al-Zumar, který byl propuštěn po 30-ti letech vězení za účast na organizaci atentátu na egyptského prezidenta Anvara Sadata, dnes prohlásil, že je čas ukončit svatou válku. Po prezidentu Sadatovi nastoupil Husni Mubarak, kterého duchovní al-Zumar považoval za nepřítele islámu v Egyptě, a ten nyní už není u moci- demokracie, která Egypt čeká podle něj dodá pravověrným muslimům dostatek svobody.

Bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny Mohamed ElBaradei oficiálně oznámil, že se hodlá ucházet o post prezidenta Egypta. Učinil tak den poté, co svůj záměr kandidovat oznámil současný generální tajemník Arabské ligy Amr Moussa.

Rezervy Egyptské centrální banky klesly za měsíc únor tohoto roku o 3,33 miliardy dolarů. V průběhu nepokojů také klesly devizová aktiva Egypta o 5 miliard dolarů. Analytici se shodují, že problémem země je uzavření akciových trhů od 27. ledna a také fakt, že Egypťané i cizinci převedli většinu svého movitého majetku do zahraničí. Do konce února 2011 většina investičního zahraničního kapitálu taktéž opustila zemi.

Egypťan, generální tajemník Ligy arabských států Amr Moussa, který stál v čele přes 10 let oznámil jménem Ligy, že považuje prezidentské volby v Egyptě za primární a nejdůležitější úkol vojenské rady, která zemi řídí- měly by prý přijít před volbami parlamentními, které potřebují vytvoření silného politického spektra. Dále uvedl, že hodlá před volbami odstoupit z čela Ligy a kandidovat na prezidenta. V průzkumu deníku al-Ahram generální tajemník Moussa jasně předběhl druhého zájemce, držitele Nobelovy ceny a bývalého šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost, Mohammeda Baradeie.

Habib el-Adly byl obviněn z korupce v podobě půjčování a nezákonného získávání veřejných financí. Dále byl obviněn z podporování násilných zakročení proti demonstrantům v nedávné době. Všechna obvinění ovšem odmítá. Habib el-Adly byl zatčen v polovině února, několik dní po resignaci egyptského prezidenta Hosni Mubaraka. Jednání s ním bylo odložena na 2. dubna na přání obhajoby.

Premiér Essam Sharaf dnes pronesl řeč před tisíci demonstrantů, aby získal legitimitu, kterou, jak prohlásil, čerpá právě z nich. Byl přijat pozitivně.