zemní plyn – PressEXPRESS.eu

Dodávky plynu z Ruska byly během července navýšeny

Pavlína Čurdová — Fri, 02 Aug 2013 05:18:30 +0000

I přes snahu evropských států snížit svou závislost na ruských dodávkách plynu, se během července zvýšily až o 1/3. Ruská společnost Gazprom, která má monopol na export ruského plynu, do Evropy poslala 470 milionů metrů krychlových (m³) denně, což je pětileté maximum. Gazprom, který disponuje světově největšími zásobami zemního plynu, představuje stále předního dodavatele plynu do střední a východní Evropy. Podle plánů společnosti si chce své výsadní postavení v Evropě i nadále udržet. Gazprom plánuje zvýšit dodávky plynu do Evropy až na 152 miliard m³ (loni 139 miliard m³). Postavení Gazpromu není ale neohrožené. V Evropě se zvyšuje konkurenční tlak obzvláště z nových břidlicových ložisek. Gazprom proto reaguje snižováním cen svých dodávek do Evropy o 5-8 % za 1000 m^3.

Pavlína Čurdová

Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ

Pavlína Čurdová — Sun, 28 Jul 2013 16:13:07 +0000

Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.

Pavlína Čurdová

Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu

Pavlína Čurdová — Fri, 26 Jul 2013 13:34:25 +0000

Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.

Pavlína Čurdová

V Mexickém zálivu hoří ropná plošina

Pavlína Čurdová — Wed, 24 Jul 2013 10:52:24 +0000

V úterý ráno vypukl požár na ropné plošině přibližně 88 km od amerického státu Louisiana. Požár nastal po prudkém vývěru zemního plynu z podmořského vrtu. Ihned bylo evakuováno 44 pracovníků plošiny. Problémem je, že se nedaří uhasit vzniklý požár. V oblasti poškozené plošiny byla zrušena letecká i námořní doprava. Americké úřady vyslaly do oblasti inspektory životního prostředí, kteří nahlásili v blízkosti vrtné plošiny ropné skvrny, které se ale poměrně rychle rozpouštějí. Prozatím není zcela jasné, co přesně bylo příčinou nehody na plošině. Vrtnou plošinu provozuje společnost Hercules na základě smlouvy s těžařskou společností Walter Oil & Gas Corporation.

Pavlína Čurdová

Kuvajt objevil nová naleziště ropy a zemního plynu

Pavlína Čurdová — Thu, 18 Jul 2013 14:36:25 +0000

Kuvajtská ropná státní společnost Kuwait Oil Co. našla na západě země nová naleziště ropy a zemního plynu. Nově nalezená pole se nacházejí poblíž města Kabed nedaleko od známých polí Manageesh. Kuvajt vyčlenil 100 miliard USD na investice do ropných projektů, jako je například budování nových rafinérií. Kuvajtský dlouhodobý plán počítá s navýšením ropné produkce do roku 2020 na 4 miliony barelů denně, přičemž v současné době produkuje 2,65 milionů barelů za den. Za rok tak Kuvajt vydělá na exportu 97 miliard USD. Podle dat Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) disponuje Kuvajt ověřenými zásobami ropy ve výši 101,5 miliard barelů. Kuvajt chce ale diversifikovat svou ekonomiku závislou na ropě a rozvíjet těžbu zemního plynu. Zásoby zemního plynu v Kuvajtu se odhadují na 63 bilionů kubických metrů.

Pavlína Čurdová

Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu

Pavlína Čurdová — Wed, 17 Jul 2013 13:03:06 +0000

Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.

Pavlína Čurdová

Rusko odtajnilo své zásoby ropy a zemního plynu

Pavlína Čurdová — Sat, 13 Jul 2013 05:23:04 +0000

Poprvé ve své historii Rusko zveřejnilo výši svých zásob ropy a zemního plynu, kdy zásoby zemního plynu činí 68,4 bilionů metrů krychlových a ropné zásoby činí 28,7 miliard tun. Informace o surovinových zásobách byly v době Sovětského svazu (SSSR) státním tajemstvím. Ruský prezident Vladimír Putin nařídil odtajnění informací, protože již není nutné údaje tajit. „V době boje o investice je nerostné bohatství důležitým argumentem a není žádný důvod to skrývat,“ vyjádřil se ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj. Rusko představuje jednoho ze světových lídrů produkce ropy i zemního plynu. Produkce ropy a zemního plynu představuje významné odvětví, které posiluje ruskou ekonomiku a je také důležitým zdrojem financí pro stát, jelikož daně z energetického sektoru tvoří polovinu příjmů.

Pavlína Čurdová

Plynárenský kartel GECF odmítá změnu určování cen plynu

Pavlína Čurdová — Sun, 07 Jul 2013 17:12:49 +0000

Členské země organizace GECF, která sdružuje na 13 zemí světa, jednaly na summitu v Moskvě o cenách plynu a obhajovaly 40 let starou metodu určování cen pomocí burzovních kurzů ropy na světových trzích. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je vazba na ropu nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný způsob určování cen. Metoda je stále více kritizována evropskými energetickými společnostmi, jelikož podle nich je cena plynu díky metodě příliš vysoká. Některé spory se dostaly až před soud, například neshody mezi ruským Gazpromem a německým RWE vyřešil arbitrážní soud ve prospěch RWE, kdy Gazprom musí vracet část plateb zpětně od května 2010. Podle odborníků by přechod na burzovní ceny mohl ušetřit v Evropě až 15,5 miliard USD ročně. S rostoucím obchodem se zkapalněným plynem (LNG) se situace na trhu mění a do budoucna může jít o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Navíc podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) do šesti let obchod s plynem vzroste o 30 %, důvodem bude posilování nových exportérů, jako jsou Austrálie a USA.

Pavlína Čurdová

Opětovné neshody mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem ohrožují zimní dodávky plynu do Evropy

Pavlína Čurdová — Tue, 02 Jul 2013 14:40:47 +0000

Ruský státní podnik Gazprom upozornil, že v podzemních zásobnicích v západní Ukrajině nejsou dostatečné zásoby plynu na pokrytí stabilních zimních dodávek do evropských států. Je nutné nashromáždit během léta 19 miliard m³plynu, v současnosti je ale v ukrajinských zásobních kapacitách pouze 7,5 miliard m³. Ukrajinská strana uvedla, že vytvoří zásobu pouze mezi 14 a 16 miliardy m³, což je o 5 až 7 miliard méně než v loňském roce, kdy zásoby plynu dosahovaly 21 miliard m³. Ukrajinská strana odmítá nadále vytvářet pojistku pro stabilní dodávky do Evropy, jelikož podle ní nese zodpovědnost ruský Gazprom. Ruská společnost tvrzení odmítá s ohledem na negativní zkušenosti z minulosti. Naftohaz se snaží dohodnout s německou společností RWE, která by mohla zajistit doplnění zásobníků, nicméně RWE a Gazprom mají dlouhodobě negativní vztahy kvůli neshodám ohledně cen plynu. Podle odborníků by zásoby ve výši 14 až 16 miliard m³ stačily pouze na mírnou zimu.

Pavlína Čurdová

Velká Británie má podle odhadů větší zásoby břidlicového plynu než Čína

Pavlína Čurdová — Sat, 29 Jun 2013 14:23:24 +0000

Poté, co v minulém roce britská vláda zrušila moratorium na průzkum ložisek břidlicového plynu, rozběhly se průzkumné vrty, které odhalily významné zásoby suroviny. Současné zásoby břidlicového plynu ve Velké Británii se odhadují až na 72 bilionů metrů krychlový, přičemž potvrzené zásoby tvoří 41 bilionů, což znamená, že by Velká Británie mohla mít větší zásoby než Čína, která měla dosud největší zásoby na světě. Velká Británie jako největší evropský spotřebitel plynu vidí v dosud alternativním zdroji možnost, jak vyřešit energetickou situaci země do budoucna, jelikož v Severním moři docházejí zásoby plynu. Ze zásob břidlicového plynu by Velká Británie mohla čerpat desítek let, přičemž ložiska se nacházejí po celém území státu. Britská vláda v současnosti aktivně podporuje průzkum břidlicových ložisek.

Pavlína Čurdová

Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu

Martin Pejřimovský — Mon, 27 May 2013 07:26:08 +0000

Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.

Martin Pejřimovský

Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu

Martin Pejřimovský — Sun, 05 May 2013 10:59:28 +0000

Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.

Martin Pejřimovský

Alžírsko a Mosambik podepsaly spolupráci v oblasti energetiky

Soňa Prokopová — Fri, 03 May 2013 14:39:32 +0000

Alžírský naftařský gigant Sonatrach a zástupce mosambického ENH podepsali v úterý v Alžíru memorandum o spolupráci v oblasti energetiky. Po roce 2011, kdy bylo objeveno ve vodách Mosambiku naleziště plynu, se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila, protože Alžírsko je zkušeným zpracovatelem plynu a uhlovodíku. Cílem Sonatrachu je také 5% zisk ENH ve zkoumaných nalezištích. Hodnota plynových zdrojů se může pohybovat v řádech miliard USD. O bohatou oblast Indického oceánu nejeví zájem pouze alžírský monopol, ale i severoamerická společnost Anadarko a italská ENI.

Soňa Prokopová

Produkce čínské surové ropy stagnovala, spotřeba zemního plynu se naopak zvýšila

Pavel Lopušník — Wed, 01 May 2013 08:12:58 +0000

Čínské instituce Celonárodní rozvoj a Reformní komise ve svém pondělním prohlášení uvedly, že produkce surové ropy v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovala na 51, 2 milionů tun, oproti stejnému období minulého roku, kdy naopak vzrostla o 2,3 %. Oproti tomu se zvýšila spotřeba zemního plynu o 13,4 % na 44,2 miliard kubických metrů. Zemní plyn však Čína z větší části dováží, import se pohybuje kolem 34,5 %.

Pavel Lopušník

Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD

Marek Skupa — Sat, 13 Apr 2013 10:23:49 +0000

Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.

Marek Skupa

Nový izraelský ropný vrt byl spuštěn

Marek Skupa — Mon, 01 Apr 2013 06:40:15 +0000

Nový izraelský ropný vrt Tamar, nacházející se ve Středozemním moři, byl spuštěn. Zemní plyn pocházející z vrtu Tamar by měl podle televize Al-Jazeera pokrýt energetickou spotřebu Izraele na několik desetiletí. „Dneškem začíná nezávislost Izraele na zemním plynu. Je to velký přelom pro izraelskou ekonomiku a začátek nové éry,“ prohlásil jeden z hlavních akcionářů celého projektu Yitzhak Tshuva. Podle izraelského ministerstva energetiky a vodních zdrojů by otevření vrtu mělo vést k s nížení cen elektrického proudu v zemi. Izraelské ekonomice, které je silně závislá na dovozu fosilních paliv, by nový vrt měl ušetřit až 3,6 miliard USD ročně a část plynu by v budoucnu mohla jít i na export. V budoucnu budou pravděpodobně otevřeny další vrty na jiném ložisku s názvem Leviatan, které stejně jako Tamar leží asi 90 km od izraelského pobřeží. Celou pánev se zásobami plynu však Izrael sdílí s Libanonem a Kyprem.

Marek Skupa

Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu

Martin Pejřimovský — Sat, 23 Mar 2013 10:29:50 +0000

Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.

Martin Pejřimovský

Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr

Martina Laláková — Tue, 19 Mar 2013 11:50:57 +0000

Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.

Martina Laláková

Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu

Martin Pejřimovský — Mon, 18 Mar 2013 07:49:46 +0000

Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.

Martin Pejřimovský

Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu

Marek Skupa — Tue, 12 Mar 2013 11:39:00 +0000

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“

Marek Skupa

Kazachstán pohrozil omezením exportu zemního plynu do Ruska

Martin Pejřimovský — Mon, 11 Mar 2013 07:25:57 +0000

V případě, že se obě země nedohodnou na cenových podmínkách, bude část z aktuálního ročního objemu 7 miliard metrů krychlových přesměrována jižním směrem, pravděpodobně do Číny. Využito by při tom mělo být přes 1400 km dlouhé potrubí Beineu – Bozoi – Shymkent, jehož dokončení se plánuje na podzim roku 2014. S energetickými vztahy obou zemí souvisí i nedávná ratifikace smlouvy o dodávkách ropy, která byla s Ruskem podepsána v roce 2010. Umožnila Kazachstánu každý rok čerpat 6–7 milionů tun ruské ropy bez nutnosti platit za ní celní poplatky. Smlouva vyprší 1. ledna 2014.

Martin Pejřimovský

Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn

Martin Pejřimovský — Mon, 04 Mar 2013 09:37:02 +0000

Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.

Martin Pejřimovský

Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy

Martin Pejřimovský — Sat, 02 Mar 2013 09:21:17 +0000

S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.

Martin Pejřimovský

V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu

Marek Skupa — Fri, 01 Mar 2013 19:27:28 +0000

Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.

Marek Skupa

Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu

Martin Pejřimovský — Sun, 10 Feb 2013 09:13:00 +0000

Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.

Martin Pejřimovský

Italská ENI objevila v Egyptě nové ložisko ropy a zemního plynu

Soňa Prokopová — Fri, 08 Feb 2013 10:43:59 +0000

Italská naftařská společnost ENI objevila v západní části egyptské Sahary další zdroj ropy a zemního plynu. „Rosa North 1X“, jak se vrt nazývá, bude ENI využívat již od tohoto roku. Počítá, že 2 vrty vytěží až 2 tisíce barelů ropy denně. Italská společnost je největší zahraniční firma zpracovávající ropu a plyn v Africe. Vlastní 56 % těžební koncese na západě Egypta a je součástí seskupení IEOC (International Egyptian Oil Company). V roce 2011 zpracovala v zemi na Nilu přes 240 tisíc barelů denně.

Soňa Prokopová

V Nikaragui mění domácnosti a firmy dřevo za zemní plyn

Kateřina Šafářová — Thu, 07 Feb 2013 10:38:36 +0000

Spotřeba zemního plynu v Nikaragui vzrostla o 19, 5 % mezi lednem a říjnem roku 2012. Za prvních 10 měsíců roku 2012 se prodalo o 159 000 barelů více zemního plynu než za stejné období v roce 2011. V porovnání se dřevem je jedna z často zmiňovaných výhod zemního plynu jeho větší šetrnost k životnímu prostředí. Ředitel Nikaragujského energetického institutu (INE) David Costillo tvrdí, že zemní plyn přináší trhu nové možnosti, které stát a tamní průmysl chtějí rozvinout. Jeho společnost plánuje v prvních měsících tohoto roku zahájit maloobchodní prodej zemního plynu a rozšířit tak jeho dostupnost.

Kateřina Šafářová