lidská práva – PressEXPRESS.eu

Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se

Kristina Hrbková — Sun, 21 Jul 2013 18:00:17 +0000

Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.

Kristina Hrbková

Islamisté ve Spojených arabských emirátech odsouzeni z pokusu o převrat

Marek Skupa — Tue, 02 Jul 2013 16:58:01 +0000

Celkem 68 osob bylo ve Spojených arabských emirátech (SAE) odsouzeno z údajného pokusu o svržení vlády. Obvinění dostali tresty mezi 7 – 10 lety vězení, bez možnosti odvolání. Rozsudky tak ukončily proces trvající od března, ve kterém bylo souzeno celkem 94 osob, údajných členů islamistické organizace al-Islah napojené na Muslimské bratrstvo. Průběh procesu i výsledné rozsudky silně kritizují lidsko-právní organizace. Podle kritiky soud neprověřil údajně „věrohodné“ zprávy o mučení zadržených. Lidsko-právní organizace Human Rights Watch prohlásila, že „tento verdikt stvrdil pověst SAE jako státu, kde jsou vážně porušována lidská práva“. Podle prokuratury SAE však bylo se zadrženými „nakládáno podle zákona“. Procesu se nesměla účastnit zahraniční média ani pozorovatelé.

Marek Skupa

Zaměstnanci britského listu News of the World neuspěli s odvoláním v kauze nelegálních odposlechů

Kristina Hrbková — Sat, 29 Jun 2013 12:59:59 +0000

Bývalí šéfredaktoři britského listu News of the World, Rebeka Brooksová a Andy Coulson, rovněž bývalý mluvčí britského premiéra Davida Camerona, a jejich bývalí podřízení James Weatherup, Stuart Kuttner a Ian Edmondson neuspěli s odvoláním u odvolacího soudu. Jednalo se o poslední možný pokus zrušit obvinění a zastavit jejich stíhání v kauze nelegálních odposlechů. Odvolání ale soudce definitivně odmítl a pětice v září stane před soudem. Skandál vypukl v roce 2011, kdy se ukázalo, že New of the World nechal odposlouchávat hlasovou schránkou unesené třináctileté dívky. Situace otřásla britskou mediální i politickou scénou a list News of the World by zrušen.

Kristina Hrbková

V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci

Kristina Hrbková — Thu, 27 Jun 2013 10:49:27 +0000

Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.

Kristina Hrbková

Policie začala protestující v Turecku zatýkat

Kristina Hrbková — Tue, 18 Jun 2013 13:48:25 +0000

V úterý zahájila turecká policie další vlnu zatýkání v řadě měst, včetně Ankary a Istanbulu. Zatýkání je reakcí turecké vlády na stále pokračující protivládní protesty. Podle tamních médií byly při raziích v bytech a na dalších místech zadrženy desítky lidí, podle agentury AFP jsou zatýkáni hlavně členové a přívrženci menší levicové Socialistické strany utlačovaných, která je v současnosti v protestech a jejich organizování jedna z nejaktivnějších. Protesty se neuklidnily ani po slibu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, že o osudu úprav parku Gezi rozhodne soud. Kabinet rovněž naznačil možnost uspořádat v Istanbulu o stavbě referendum, avšak tomu protestující příliš nevěří.

Kristina Hrbková

Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí

Kristina Hrbková — Sun, 16 Jun 2013 14:58:33 +0000

Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

Kristina Hrbková

Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly

Kristina Hrbková — Sun, 16 Jun 2013 08:14:46 +0000

Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.

Kristina Hrbková

Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována

Kristina Hrbková — Fri, 14 Jun 2013 04:56:50 +0000

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.

Kristina Hrbková

Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu

Kristina Hrbková — Thu, 13 Jun 2013 11:21:25 +0000

Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.

Kristina Hrbková

Švýcarsko zpřísní azylovou politiku

Kristina Hrbková — Mon, 10 Jun 2013 08:15:32 +0000

Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.

Kristina Hrbková

Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech

Kristina Hrbková — Mon, 10 Jun 2013 04:22:47 +0000

Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.

Kristina Hrbková

Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu

Marek Skupa — Fri, 07 Jun 2013 13:54:24 +0000

Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.

Marek Skupa

V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách

Klára Zelenková — Sat, 18 May 2013 10:14:53 +0000

Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.

Klára Zelenková

Ministr zahraničí USA jednal s představiteli ruských neziskových organizací

Martin Pejřimovský — Wed, 08 May 2013 13:59:26 +0000

Podle dlouholeté lidskoprávní aktivistky Ljudmily Alexejevové hovořili především o snahách ruské vlády omezovat činnost těchto uskupení. Zmiňován byl například zákon, který přikazuje neziskovým organizacím registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že dostávají finanční dotace z cizích zemí. V rámci setkání prý nebylo diskutováno o kontroverzním americkém zákonu Magnitsky act, který zakazuje vybraným Rusům cestovat do USA kvůli jejich údajnému spojení s případem úmrtí podnikatele Sergeje Magnitského v ruském vězení. Ljudmila Alexejevová po skončení setkání novinářům sdělila, že na amerického ministra zahraničí USA Johna Kerryho udělaly příběhy jednotlivých zástupců nevládních organizací hluboký dojem.

Martin Pejřimovský

Barma chce budovat harmonickou a prosperující společnost

Tereza Sedláková — Wed, 08 May 2013 08:56:37 +0000

V Rakhinském státě na západě země chce Barma vybudovat harmonickou, mírumilovnou a prosperující společnost. Oblast v posledních letech trpí opakovanými náboženskými konflikty. Prioritou barmské vlády je, s ohledem na aktuální vývoj v zemi, zajištění klidného soužití a spolupráce rakhinského obyvatelstva. Nejhorší situace byla zaznamenána v loňském roce, kdy si střety mezi tamními náboženskými komunitami vyžádaly na dvě stovky obětí. Šlo o vůbec nejhorší náboženský incident v poslední době. Součástí vládních plánů na zlepšení situace je zajištění základních lidských práv muslimské menšině, vláda ale zároveň chce být vstřícná i k potřebám a očekáváním Rakhinů, jichž ve státě žije většina a kteří se hlásí k buddhismu. Politiky a rozhodnutí přijímané předchozími vládami jsou pro tu současnou poučením, většina z nich totiž podporovala nerovnosti mezi obyvatelstvem a značnou měrou tak přispěla k propuknutí náboženských střetů.

Tereza Sedláková

Děti novinářského páru v Mexiku byly zavražděny

Kateřina Šafářová — Mon, 06 May 2013 11:54:32 +0000

Neznámí pachatelé v neděli ve městě Chihuahua ve stejnojmenném mexickém státě zastřelili dva mladé muže: Alfreda Davida a Diega Alejandra Páramu Gonzáleze. Sourozenci se vraceli autem domů. Rodiče obětí jsou editorka deníku El Peso Martha Nicholson a velmi známý novinář z ekonomické sekce deníku Ciudad de México David Páramo. Vraždy nyní vyšetřuje policie a zkoumá, zda motivem byla profese rodičů. Podle Národní komise pro lidská práva bylo v Mexiku od roku 2000 zavražděno 84 novinářů. Dva dny před útokem na oba chlapce se v Mexiku konal Den za svobodu tisku.

Kateřina Šafářová

Na výročí demonstrace 6. května 2012 se v Moskvě chystá vlna manifestací

Martin Pejřimovský — Mon, 06 May 2013 08:04:17 +0000

Loni skončila protivládní demonstrace ostrými střety s policejními jednotkami, po kterých bylo zatčeno na 400 lidí. Na 30 z nich je stále vazbě a čekají na soudní přelíčení, v rámci kterého mohou být odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody. Mezi obžalované patří i Sergej Udaltsov, významná opoziční postava a vůdce hnutí Levá fronta. Cílem chystaných protestů je vyvinout tlak na současnou ruskou vládu a dát najevo nesouhlas s vězněním ruských lidskoprávních aktivistů. Organizátoři také chtějí, aby byl do ústavy zakomponován článek, který by jedné osobě povolil vykonávat funkci prezidenta maximálně dvakrát. Současná praxe pouze zakazuje kandidovat na nejvyšší post v zemi třikrát po sobě. Dalším z požadavků demonstrantů je vyšetření podezřelých státních zakázek, které byly přiděleny v souvislosti s chystanými zimními olympijskými hrami v Soči.

Martin Pejřimovský

Papua-Nová Guinea zvažuje znovu zavedení trestu smrti

Tereza Sedláková — Fri, 03 May 2013 16:02:17 +0000

Vláda Papuy-Nové Guiney čelí silné kritice mezinárodních lidsko-právních aktivistů kvůli svému záměru zavést v zemi opět trest smrti. K těmto úvahám dovedl vládu intenzivní nárůst kriminality a násilí. Podle premiéra Petera O’Neilla záměr vlády podporuje většina Papuánců, jedním z mnoha důvodů je i nedávný incident, kdy byla zaživa pálena a poté sťata mladá žena. Premiér rovněž požaduje zpřísnění trestů pro trestné činy znásilnění a drogově motivované – v prvním případě navrhuje doživotí, ve druhém pak dlouhodobé odnětí svobody. V neposlední řadě prohlásil, že „tu budou maximální tresty, jaké tato země nikdy předtím nezažila“. Přestože právní řád Papuy-Nové Guiney vynesení rozsudku smrti umožňuje, právní praxe tento institut nezná. Teoreticky je možné takto potrestat velezradu, pirátství a úmyslnou vraždu, naposledy se tak místní soudy ale rozhodly v roce 1954. To chce nyní vláda Papuy-Nové Guiney s ohledem na situaci v zemi změnit.

Tereza Sedláková

Kanada nesouhlasí s místem setkání zástupců Commonwealthu, vybrána byla Srí Lanka

Denisa Novotná — Sun, 28 Apr 2013 17:33:03 +0000

Kanadský ministr zahraničních věcí uvedl, že Kanada nesouhlasí se zvoleným místem setkání vládních zástupců zemí Commonwealthu, kterým se pro letošní listopad stala Srí Lanka. Ministr John Baird uvedl, že Srí Lanka selhala v základních hodnotách Commonwealthu, kterými jsou „svoboda, demokracie, lidská práva, vláda práva a dobré vládnutí“. Kanada tak odkazuje na 26 let trvající válku proti Tamilům, která po sobě zanechala až 100 000 obětí. Obě strany konfliktu v současné době čelí obvinění z porušování lidských práv. Srí Lanka na svoji obranu uvedla, že na pořádání setkání se dohodly všechny země Commonwealthu.

Denisa Novotná

Katar plánuje chartu na ochranu dělníků

Marek Skupa — Thu, 25 Apr 2013 17:04:02 +0000

Výbor zodpovědný za přípravu Kataru na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 oznámil, že bude vydána „dělnická charta,“ která má zajistit ochranu dělníků pracujících na budování potřebné infrastruktury. Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) je však katarským plán „velmi zklamaná“. Podle zástupkyně MEOK Sharan Burrowové nebyl žádný z dokumentů představen veřejnosti, ani konzultován s odbory a dělníci tak stále nemají jasno o svých právech. Zástupkyně MEOK Burrowová dále označila mezery v katarském pracovním právu za „podmínky pro otroctví v 21. století“. Zástupce katarského výboru pro pořádání šampionátu Dario Cadavid však prohlásil, že plánovaná charta je pouze prvním krokem ve zlepšování podmínek dělníků v zemi. Katar, stejně jako ostatní státy Perského zálivu, čelí kritice lidsko-právních organizací za nedostatečnou péči zejména o zahraniční dělníky z Asie, kteří často pracují v nevyhovujících podmínkách.

Marek Skupa

Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN

Marek Skupa — Thu, 25 Apr 2013 08:22:34 +0000

Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.

Marek Skupa

V severosyrském Aleppu došlo k únosu 2 biskupů

Soňa Prokopová — Wed, 24 Apr 2013 16:12:10 +0000

V největším syrském městě Aleppu byli uneseni 2 pravoslavní biskupové. Jedná se o Yohanna Ibrahima, člena syrské pravoslavné církve, a řeckého biskupa Boulose Yazigiho. Zprávu o incidentu přinesla státní tisková agentura SANA. Abdulahad Steifo ze syrské Národní koalice informaci o únosu potvrdil, avšak identitu o únoscích blíže nezmínil. „Všechny možnosti jsou otevřeny,“ řekl. Od začátku války v Sýrii přišlo o život několik muslimských duchovních, útok na křesťany byl první. Ti tvoří asi 5 % obyvatel země. Podle lidsko-právních organizací se zástupci křesťanské církve stali zranitelnými v posledních 2 letech.

Soňa Prokopová

EU zrušila Barmě sankce

Pavel Lopušník — Mon, 22 Apr 2013 18:13:04 +0000

EU v pondělí oficiálně zrušila Barmě veškeré ekonomické a obchodní sankce, důvodem jsou pokračující politické reformy. Sankce proti tomuto jihoasijskému státu byly dočasně pozastaveny už minulý rok. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Asthonová prohlásila, že by sankce zdržovaly Barmu ve vývoji. Na druhou stranu je zrušení sankcí ze strany EU výzvou k přehodnocení barmského postoje například k muslimské minoritě, kteří zde vedou ozbrojené konflikty za uznání svých práv. Obhájci lidských práv však připomínají, že EU se zrušením sankcí připravuje o vliv nad Barmou a o kontrolu nad dodržováním lidských práv, která zde byla v minulosti porušována.

Pavel Lopušník

V Bahrajnu protesty nabírají na síle

Barbora Sedlářová — Sat, 20 Apr 2013 11:59:12 +0000

Střety mezi protestujícími proti vládě a bezpečnostními složkami v Bahrajnu pokračují. Desítky tisíc lidí zablokovaly v pátek hlavní dálnici před nedělním závodem Formule 1 v zemi. Demonstranti ve čtvrtek v noci blokovali silnice zapálenými pneumatikami a policie se je snažila rozehnat slzným plynem. Aktivisté žádají, aby šéfové Formule 1 zrušili závod v Bahrajnu kvůli porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní federace automobilů (FIA) věří, že „sport může často být silou pro dobro“. V pátek se na okruhu uskutečnil trénink, v zemi je snaha, aby závody proběhly bez incidentu. Před dvěma lety musel být závod Formule 1 v Bahrajnu zrušen, tehdy si nepokoje v zemi vyžádaly 50 mrtvých, stovky zatčených a tisíce propuštěných z práce. V posledních dvou letech šíitská většina protestuje proti údajnému porušování lidských práv vládou sunnitské menšiny.

Barbora Sedlářová

Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění

Martin Pejřimovský — Sat, 20 Apr 2013 06:41:07 +0000

Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.

Martin Pejřimovský

Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha

Soňa Prokopová — Sat, 20 Apr 2013 03:47:00 +0000

Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).

Soňa Prokopová

Kolumbie byla odebrána z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva

Andrea Pitoňáková — Wed, 17 Apr 2013 16:59:32 +0000

Po více než 10 letech byla Kolumbie odstraněna z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva (CIDH), nicméně na seznamu zůstala Kuba, Honduras a Venezuela. Podle správy CIDH zveřejněné v úterý musí tyto 3 země zlepšit svůj přístup k ochraně lidských prav. Kolumbie se na seznamu objevovala nepřetržitě od roku 2000, po důkladném šetření situace v prosinci roku 2012 bylo rozhodnuto ji z listiny odebrat. Naproti tomu správa velmi špatně hodnotí stav lidský práv ve Venezuele, která byla do seznamu začleněna v roce 2002. V zemi chybí nezávislost soudnictví, stále častěji se objevuje zneužívání trestů a neobvyklé nejsou ani útoky proti zastáncům lidských prav v médiích.

Andrea Pitoňáková

Jemenci protestují proti deportaci pracovníků ze Saúdské Arábie

Soňa Prokopová — Mon, 15 Apr 2013 13:55:00 +0000

Obyvatelé Jemenu protestují proti deportaci zhruba 20 000 lidí, kteří pracují v Saúdskoarabském království. Mezi protestující je také Ezzedin Abdullah, jenž v Arábii zaplatil za prodloužení víza 4 300 USD. „Po 3 týdnech mě zatkli s tím, že papíry nejsou v pořádku a poslali zpět do Jemenu. Rád bych získal zpět alespoň peníze, které jsem za vízum zaplatil,“ uvedl pro deník Ahram. Odhaduje se, že až 80 % Jemenců si obstarávalo víza ilegálně, neboť cena za vyřízení byla mnohonásobně nižší než na úřadě. Razantní přístup k zahraničním pracovníkům, povětšinou dělníků, nastal po zavedení změn v pracovním právu, ve kterém chce země zvýšit podíl Saúdů zaměstnananých v soukromém sektoru. Ten je nyní pouze 10 %. Demonstranti upozorňují na fakt, že dnes na ropu bohatý a prosperující stát vyrostl díky Jemencům a dalším dělníkům z chudších oblastí světa.

Soňa Prokopová

S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty

Marek Skupa — Sat, 13 Apr 2013 20:54:19 +0000

Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.

Marek Skupa

Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci

Kateřina Šafářová — Sat, 13 Apr 2013 13:13:59 +0000

Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.

Kateřina Šafářová

USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv

Martin Pejřimovský — Sat, 13 Apr 2013 06:28:32 +0000

V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.

Martin Pejřimovský

Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii

Soňa Prokopová — Fri, 12 Apr 2013 06:25:23 +0000

V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.

Soňa Prokopová

Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi

Soňa Prokopová — Thu, 11 Apr 2013 20:32:58 +0000

Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.

Soňa Prokopová