střední Asie – PressEXPRESS.eu

Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ

Pavlína Čurdová — Sun, 28 Jul 2013 16:13:07 +0000

Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.

Pavlína Čurdová

Kazachstán navyšuje těžbu ropy

Pavlína Čurdová — Sat, 20 Jul 2013 09:36:10 +0000

Ropná společnost Max Petroleum se sídlem v Londýně spustila nové těžební vrty na ropné poli Uytas v Kazachstánu. Jde o třetí ropný vrt z plánovaných 13 vrtů. Společnost Max Petroleum oznámila, že v hloubce necelých 500 metrů objevila ropné zdroje, přičemž společnost odhaduje, že v oblasti se nalézá až 778 milionů barelů ropy. V Kazachstánu se také nalézá jedno z největších ropných polí na světě nesoucí jméno Kashagan. Kashagan by podle odhadů měl disponovat zásobami ve výši až 16 miliardami barelů ropy.

Pavlína Čurdová

Ruská nosná raketa se po startu zřítila a explodovala

Kristina Hrbková — Tue, 02 Jul 2013 13:11:07 +0000

Ruská nosná raketa Proton-M, která měla vynést modernizované družice Glonass-M ruského navigačního systému Glonass, se v úterý krátce po startu z kazachstánského kosmodromu Bajkonur zřítila a explodovala. Ruská kosmická agentura Roskomos uvedla, že nedošlo k žádným zraněním ani škodám v místě dopadu. Úřady však vyzvaly obyvatele okolních obcí, aby nevycházeli z budov, protože hrozí nebezpečí úniku silně toxického paliva do ovzduší a do okolní půdy. Příčina nehody dosud není známa. Proton-M se vznesl v přesně stanovený čas, ale sedmnáct vteřin po startu však došlo k havarijnímu vypnutí motorů. Raketa se ostře odklonila od stanovené letové dráhy, začala klesat a ještě ve vzduchu se rozpadat. Dopadla 2,5 kilometru od kosmodromu a explodovala.

Kristina Hrbková

Demonstranti zablokovali chod dolu v Kyrgyzstánu, požadovali lepší sociální výhody

Klára Zelenková — Sun, 02 Jun 2013 12:02:31 +0000

Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.

Klára Zelenková

Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu

Martin Pejřimovský — Mon, 27 May 2013 07:26:08 +0000

Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.

Martin Pejřimovský

V celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu nenazrál čas pro jednotnou měnu

Martin Pejřimovský — Sat, 25 May 2013 14:04:02 +0000

Prohlásil to guvernér kazachstánské národní banky Grigory Marčenko. Připustil však, že by projekt společné měny mohl být v horizontu 8 až 10 let realizovatelný. Tento scénář je však podmíněn cílevědomým postupem, který podle Marčenka v současnosti chybí. Jedním z potřebných kroků by mělo být stanovení konkrétních makroekonomických parametrů, které by členové měnové unie měli splňovat. „Například podle Maastrichtské dohody by míra roční inflace členských států Eurozóny neměla překročit 2 %. Bělorusko mělo v roce 2012 inflaci přes 100 %. V nejbližších letech proto zavedení společné měny nepřichází v úvahu,“ poznamenal guvernér kazachstánské centrální banky. Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla vytvořena v roce 2010. Kromě ekonomické integrace její představitelé uvažují také o spolupráci v dalších oblastech a přijetí dalších členských států z postsovětského prostoru. Cílem těchto snah by mohlo být vytvoření Eurasijské unie, jejíž ustanovení je předběžně plánováno na rok 2015.

Martin Pejřimovský

Prezident Tádžikistánu oficiálně navštívil Čínu

Martin Pejřimovský — Tue, 21 May 2013 09:49:04 +0000

Prezident Emomalii Rahmon na své cestě kromě jiného hovořil se zástupci místních soukromých organizací o možnostech spolupráce v oblasti strojírenství a těžby drahých kovů. Organizace China global new technology oznámila, že je připravena investovat 250 milionů USD do výstavby nové železárny v severním Tádžikistánu. Její spuštění by mohlo vytvořit až 3000 pracovních míst. O zvýšení aktivity na tádžickém trhu má zájem také jedna z největších čínských těžebních společností Zijin mining group. Té by měla Čínská rozvojová banka prodloužit půjčku 140 milionů USD, díky čemuž by mohla být rozšířena produkce ve zlatém dolu poblíž města Zarafshon v severozápadním Tádžikistánu. Představitelé Zijin mining group, kteří během posledních let investovali do místních dolů přes 210 milionů USD, prohlásili, že by rádi v průběhu následujících 3 let zvýšili roční produkci zlata ze současných 1650 kg na 5000 kg. Zaměstnat kvůli tomu plánují přibližně 1000 nových horníků.

Martin Pejřimovský

Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem

Martin Pejřimovský — Fri, 17 May 2013 18:39:41 +0000

Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.

Martin Pejřimovský

Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům

Martin Pejřimovský — Fri, 10 May 2013 06:17:35 +0000

Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.

Martin Pejřimovský

V Kazachstánu bude založeno národní centrum pro boj s desertifikací

Martin Pejřimovský — Wed, 01 May 2013 07:33:30 +0000

Jeho úkolem bude koordinovat činnost ekologických iniciativ a místních i zahraničních nevládních organizací, které se tématem úbytku obdělavatelné půdy ve střední Asii dlouhodobě zabývají. Desertifikace představuje pro ekonomiku Kazachstánu velikou hrozbu. Tímto jevem jsou ohroženy celé dvě třetiny jeho území. Vláda proto chystá komplexní strategii s výhledem na 10 let, která by měla rozšiřování pouští zabránit, nebo je alespoň zpomalit. Konkrétní opatření, z nichž některá již byla realizována, zahrnují například výsadbu nových lesů a regulaci toku řeky Syrdarja. První výsledky se začínají projevovat na stavu Aralského jezera, jehož hladina v severní části stoupla o 3 metry.

Martin Pejřimovský

Tádžičtí podnikatelé plánují založení nové politické strany

Martin Pejřimovský — Tue, 09 Apr 2013 09:24:09 +0000

První křesla v parlamentu by rádi získali během voleb v roce 2015. Do klání o post prezidenta v listopadu 2013 svého kandidáta nominovat nebudou. Vedoucí postavou rodící se strany Nový Tádžikistán je Zaid Saidov, bývalý ministr průmyslu. Stát podle něj naléhavě potřebuje reformy hospodářství, vzdělání i kultury. Podporu mu v jeho snahách vyjádřili lidé jako Shavkat Bazarov, předseda Národní asociace manažerů, nebo Abdugani Mamadazimov, ředitel Národní asociace politologů. Připojili se i četní novináři, ekonomové a právníci. Tádžikistán má poměrně nevyspělou politickou scénu, což je jedním z důsledků 5 let trvající občanské války, jež skončila v roce 1997. Nový Tádžikistán bude v případě úspěšného založení teprve 9. existující stranou v zemi.

Martin Pejřimovský

Kazachstán chce do roku 2020 zvýšit produkci ropy o 50 %

Martin Pejřimovský — Mon, 08 Apr 2013 09:59:15 +0000

V případě splnění plánu by těžba dosahovala objemu 120 milionů tun ročně. Požadovaný nárůst má umožnit zahájení provozu vrtné plošiny na Kašaganském poli, které se rozkládá v severovýchodní části Kaspického moře. Podle vědeckých odhadů se v něm nachází od 3 do 5 miliard tun surové ropy, což z něj činí jedno z největších ložisek na světě. Těžba v této oblasti však představuje technologicky náročnou operaci. Naleziště je těžko dostupné vzhledem ke svým geologickým specifikům, jako například nadprůměrně vysoký tlak v podobě 770 atmosfér, v zimě navíc klesá teplota okolního vzduchu k hranici -35 °C. I z těchto důvodů byl plánovaný začátek těžby dlouhá léta odkládán. O ropu z Kašaganského pole již projevila zájem Čína.

Martin Pejřimovský

V Kyrgyzstánu byli za přípravu puče uvězněni tři opoziční poslanci

Martin Pejřimovský — Tue, 02 Apr 2013 06:01:08 +0000

Udělené tresty nepřesahují hranici 18 měsíců, přestože žalobce požadoval odnětí svobody ve výši 10 let. Mírné rozsudky byly patrně důsledkem obav z případných nepokojů, které by mohla vyvolat protivládně naladěná část veřejnosti. Uvěznění zákonodárci stáli minulý říjen v čele demonstrací, jejichž cílem bylo donutit vládu znárodnit zlatý důl Kumtor, který v současnosti vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Důl má pro místní ekonomiku strategický význam, jeho zisky v současnosti generují 5,5 % kyrgyzského HDP. „Chtěli jsme vyslyšet hlas lidu“, prohlásil po vyřčení verdiktu Kamchibek Tashiyev, jeden z trojice odsouzených.

Martin Pejřimovský

Rosněft dokončil akvizici TNK – BP

Martin Pejřimovský — Fri, 22 Mar 2013 11:21:29 +0000

Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.

Martin Pejřimovský

Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu

Martin Pejřimovský — Wed, 13 Mar 2013 05:11:36 +0000

Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.

Martin Pejřimovský

Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu

Marek Skupa — Tue, 12 Mar 2013 11:39:00 +0000

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“

Marek Skupa

Kazachstán pohrozil omezením exportu zemního plynu do Ruska

Martin Pejřimovský — Mon, 11 Mar 2013 07:25:57 +0000

V případě, že se obě země nedohodnou na cenových podmínkách, bude část z aktuálního ročního objemu 7 miliard metrů krychlových přesměrována jižním směrem, pravděpodobně do Číny. Využito by při tom mělo být přes 1400 km dlouhé potrubí Beineu – Bozoi – Shymkent, jehož dokončení se plánuje na podzim roku 2014. S energetickými vztahy obou zemí souvisí i nedávná ratifikace smlouvy o dodávkách ropy, která byla s Ruskem podepsána v roce 2010. Umožnila Kazachstánu každý rok čerpat 6–7 milionů tun ruské ropy bez nutnosti platit za ní celní poplatky. Smlouva vyprší 1. ledna 2014.

Martin Pejřimovský

Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu

Martin Pejřimovský — Tue, 05 Mar 2013 08:30:26 +0000

Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.

Martin Pejřimovský

Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn

Martin Pejřimovský — Mon, 04 Mar 2013 09:37:02 +0000

Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.

Martin Pejřimovský

Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“

Marek Skupa — Wed, 27 Feb 2013 16:35:24 +0000

Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.

Marek Skupa

Začínají nová jednání o iránském jaderném programu

Marek Skupa — Tue, 26 Feb 2013 18:27:54 +0000

V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.

Marek Skupa

Irán zmírňuje napětí kolem svého jaderného programu

Marek Skupa — Wed, 13 Feb 2013 05:34:13 +0000

Irán potvrdil, že obnovil přeměnu uranu obohaceného na 20 % na palivo, čímž zmenšuje svou zásobu obohaceného uranu potenciálně vhodného k výrobě jaderné zbraně. „Všechny práce již probíhají a zprávy o ní už byly zaslány Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast. Irán tím zmírňuje napětí a vytváří více času na rozhovory o svém jaderném programu, které budou obnoveny 26. února v Kazachstánu. V příštích dnech má IAEA publikovat novou zprávu ohledně stavu zásob iránského obohaceného uranu a ohledně rychlosti jeho přeměny na palivo. Irán začal obohacovat uran na 20 % v roce 2010, čímž se výrazně přiblížil možnosti výroby atomové zbraně, neboť 20 % uran lze poměrně snadnou obohatit na 90 % potřebných pro výrobu zbraně.

Marek Skupa

Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu

Martin Pejřimovský — Sun, 10 Feb 2013 09:13:00 +0000

Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.

Martin Pejřimovský

Írán chce upevnit ekonomické vazby s Kyrgyzstánem

Martin Pejřimovský — Fri, 08 Feb 2013 19:59:57 +0000

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad to prohlásil během setkání s kyrgyzským velvyslancem Medetkhanem Sherimkolovem. Kromě příslibu zvýšení investiční aktivity Írán zemi věnoval 1 milion USD na rozvoj sportovišť v hlavním městě Biškeku. Zdůraznil při tom kulturní blízkost obou islámských zemí. Írán je nucen hledat nové partnery kvůli hospodářskému embargu, které na něj uvalila většina vyspělých ekonomik důsledkem jeho netransparentnímu jadernému programu. Kyrgyzstán je pro Írán zajímavý vzhledem k ohlášeným ekonomickým reformám, které plánuje v příštích letech provést jeho prezident Almaz Atambayev. V rámci nich má stát dosáhnout až 8% růstu HDP díky investičním pobídkám ve výši 13 miliard USD.

Martin Pejřimovský

Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu

Martina Laláková — Mon, 04 Feb 2013 20:25:14 +0000

Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.

Martina Laláková

Kazachstán chystá zákon zakazující opoziční strany a limitující média

Klára Zelenková — Wed, 21 Nov 2012 11:40:20 +0000

Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.

Klára Zelenková

Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post

Klára Zelenková — Sat, 10 Nov 2012 07:53:01 +0000

David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.

Klára Zelenková

Rusko vyzvalo USA k urychlené ratifikaci Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek

Jan Beneš — Wed, 29 Aug 2012 18:20:50 +0000

Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.

Jan Beneš

Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru

Anastázie Jegorová — Fri, 24 Aug 2012 12:50:29 +0000

Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.

Anastázie Jegorová

Prezident Kyrgyzstánu podepsal demisi vlády

Anastázie Jegorová — Fri, 24 Aug 2012 12:30:39 +0000

Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambayev dnes podepsal dekret o demisi vlády, a to v souvislosti s oficiálním oznámením o rozpadu koalice parlamentní většiny, k němuž došlo po odstoupení dvou koaličních politických stran – Ar-Namys („Čest“) a Ata-Meken („Vlast“). Nyní musí prezident udělit mandát k vytvoření nové koalice jedné z pěti parlamentních frakcí.

Anastázie Jegorová

Tádžikistán odsouhlasil bezplatný pronájem vojenské základny Rusku na dalších 49 let

Anastázie Jegorová — Tue, 17 Jul 2012 21:06:27 +0000

Po dlouhém vyjednávání označil Tádžikistán za přijatelnou ruskou variantu návrhu smlouvy o pronájmu 201. vojenské základny v Dušanbe. Oznámil o tom dnes vrchní velitel Ruských pozemních vojsk Vladimir Chirkin. 201. pozemní základna v Tádžikistánu je největší základnou Ruska na cizím území; byla založena před osmi lety a její pronájem vyprší v roce 2014. Místo placení nájemného poskytuje Rusko této asijské republice vojenskou techniku a zbraně. O možném prodloužení nájemní smlouvy na dalších 49 oznámil v loňském roce bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv; původně se předpokládalo, že nová dohoda bude podepsána již na začátku letošního roku.

Anastázie Jegorová

Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti

Anastázie Jegorová — Thu, 28 Jun 2012 21:31:13 +0000

Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Anastázie Jegorová

Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur

Dominika Wygrysová — Sat, 16 Jun 2012 17:56:27 +0000

Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.

Dominika Wygrysová