zločiny proti lidskosti – PressEXPRESS.eu

Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti

Zuzana Lánová — Wed, 17 Jul 2013 08:46:26 +0000

Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.

Zuzana Lánová

Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení

Barbora Sedlářová — Tue, 16 Jul 2013 14:35:59 +0000

Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.

Barbora Sedlářová

Zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce argentinské vojenské junty

Kateřina Šafářová — Sat, 18 May 2013 14:10:44 +0000

V pátek zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce vojenské junty během let 1976 až 1981. Za jeho vlády zmizelo nebo bylo zavražděno zhruba 30 000 osob. Nikdy neřekl, jaký byl osud zmizelých osob a ukradených dětí. V roce 1985 uvedl v argentinské televizní stanici, že „pohřešovaní nejsou ani mrtví, ani živí, jsou prostě pohřešovaní“. Jorge Rafael Videla zemřel přirozenou smrtí ve věku 87 let ve věznici Marcos Paz nacházející se zhruba 50 kilometrů od Buenos Aires. V roce 2010 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.

Kateřina Šafářová

Guatemalský prezident vyzval k respektování rozsudku nad José Efraín Ríos Monttem

Kateřina Šafářová — Mon, 13 May 2013 04:52:33 +0000

Prezident Guatemaly Otto Pérez Molina apeluje na přijetí rozsudku nad bývalým velitelem armády José Efraín Ríos Monttem, který byl v pátek odsouzen k 80 letům vězení za zločiny proti lidskosti, včetně genocidy. „Můžeme s obviněním souhlasit nebo nesouhlasit, nicméně rozhodnutí soudu musíme respektovat. V momentě, kdy je vynesen rozsudek již není místo na jeho zpochybňování. je třeba respektovat instituce spravedlnosti,“ řekl guatemalský prezident Otto Pérez Molina. „Jedná se o mezinárodní politické představení, které zanechá důsledky na duši a srdci guatemalského lidu,“ okomentoval rozsudek José Efraín Ríos Montt.

Kateřina Šafářová

Lídr bangladéšských islamistů byl uvězněn, důvodem jsou válečné zločiny

Tereza Sedláková — Sun, 12 May 2013 12:31:51 +0000

Bangladéšská policie zadržela a umístila do vazby dalšího z lídrů strany Jamaat-e-Islami (Muslimská liga) Abul Kalam Mohammad Yusufa, důvodem je údajné páchání válečných zločinů během války za nezávislost v roce 1971. Policie jednala na základě soudního příkazu. Čtyřiaosmdesátiletý místopředseda strany svou funkci převzal po dříve zadrženém Ameer Motiur Rahman Nizamim, který čelí stejným obviněním. Mohammad Yusuf se v době války za nezávislost na Pákistánu měl podílet na založení organizace Razakar – podpůrného orgánu pákistánské armády. Dále se mezi 15 obviněními proti Yussufovi nachází rabování, žhářství, deportace a vraždy. Zvláštní soudní tribunál prošetřující tato obvinění byl ustaven v roce 2010 premiérkou Sheikh Hassinovou, opozice tento krok od samého začátku kritizuje a obviňuje Hassinovou z politické vendety. Dříve v tomto roce byli zadrženi i další představitelé Jamaat-e-Islami, nad řadou z nich již byly vyneseny rozsudky, mezi nimi figuruje i trest smrti pro Delawar Hoassain Sayedeeho.

Tereza Sedláková

Bývalý guatemalský velitel armády byl odsouzen k 80 letům vězení

Kateřina Šafářová — Sun, 12 May 2013 09:23:06 +0000

Guatemalská soudkyně Jazmín Barrios v pátek odsoudila Josého Efraína Ríose Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Jedná se o prvního bývalého vůdce státu, který byl národním soudem odsouzen za genocidu. Při ní zemřelo téměř 1 800 osob mayského kmene Ixil. Šestaosmdesátiletý José Efraín Ríos Montt tvrdil do poslední chvíle, že je nevinný. „Nikdy jsem nepovolil, nepodepsal, ani nenařídil, aby se jednalo proti rase, ani etnické, ani náboženské,“ řekl.

Kateřina Šafářová

Tajné dokumenty z období brazilské diktatury jsou přístupné na internetu

Kateřina Šafářová — Wed, 03 Apr 2013 09:59:02 +0000

Zhruba milion dokumentů z období brazilského vojenského režimu, která probíhala v letech 1964 až 1985, je přístupný veřejnosti prostřednictvím internetu. „Cílem zveřejnění spisů je zvýšení povědomí o porušování lidských práv, ke kterému docházelo během vojenského režimu,“ řekl vedoucí Komise pravdy pro Sao Paulo Adriano Diogo. Třídění a digitalizace dokumentů trvala 3 roky. Odhaduje se, že nyní je zveřejněno pouze 10 % tajných listin týkajících Sao Paula. V databázi na internetu není možné najít jména mučitelů a popravčích, jsou avšak uvedená jména obětí a pohřešovaných osob a popsány operace, které udržovaly diktátorský režim u moci. V Riu de Janeiru proti odhalení citlivých dokumentů protestovali studenti a příbuzní obětí diktatury, kteří požadují stíhání osob zodpovědných za zločiny spáchané během diktatury.

Kateřina Šafářová

Muž přezdívaný „Monstrum z Grbavice“ byl odsouzen na 45 let za válečné zločiny

Veronika Řezáčová — Fri, 29 Mar 2013 18:00:06 +0000

Černohorec Veselin Blahovic alias Batko, který sloužil v polovojenské bosensko-srbské jednotce, byl odsouzen bosenským soudem k maximálnímu trestu 45 let za vraždy, mučení a znásilňování v osadách Grbavica, Kovacici a Vraca v Sarajevu, kterých se měl dopouštět na Bosňácích a Chorvatech během občanské války. Blahovic byl uznán za vraždu 35 osob, znásilnění 11 žen a držení a okrádání osob. Zločinů se měl Blahovic dopustit zvlášť brutálním způsobem, oběti si často vybíral náhodně. Za nejhorší čin, jehož se podle soudu dopustil, bylo znásilnění ženy, která byla v 7. měsíci těhotenství. Blahovic byl zatčen v roce 2010 ve Španělsku.

Veronika Řezáčová

Prezident Srí Lanky se obává sílícího mezinárodního tlaku

Tereza Sedláková — Thu, 28 Mar 2013 11:48:31 +0000

Srílanský prezident Mahinda Rajapaksa v souvislosti s obviněními vznešenými OSN proti armádě ostrovního státu varuje obyvatelstvo před lokálními i mezinárodními snahami o nabourání integrity země, Srílančanům vzkazuje, aby nepodléhali tlaku médií a fámám. Prezident Rajapaksa dále pronesl, že Srílančané spolu od konce občanské války proti Tamilským tygrům žijí v jednotě a míru a že vláda bude, stejně jako během války, pevně hájit své stanovisko v celé věci a nepodlehne tlaku mezinárodních aktérů. Již během občanské války se totiž objevovala nařčení, že Srí Lanka porušuje lidská práva a dopouští se zločinů proti lidskosti. Vláda odmítá obvinění OSN, na jehož stranu se přidaly například Indie, která je tradičním spojencem Srí Lanky, a USA, které Srí Lanku varovaly, že nepřijetí rezoluce OSN by mohlo mít vážné následky v podobě mezinárodní akce.

Tereza Sedláková

Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem

Martina Laláková — Tue, 26 Mar 2013 14:00:54 +0000

Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.

Martina Laláková

Srílanská armáda byla obviněna z páchání zločinů proti lidskosti

Tereza Sedláková — Fri, 15 Mar 2013 17:01:22 +0000

Rada OSN pro lidská práva obvinila armádu Srí Lanky z údajného páchání zločinů proti lidskosti během občanské války proti Tamilským tygrům, která byla ukončena po téměř 30 letech bojů teprve v roce 2009. Podle generálporučíka Jagath Jayasuriyae se obvinění a požadavky na nápravu objevují každoročně, vždy v době, kdy zasedá Rada OSN pro lidská práva. Mezinárodní společenství od ukončení války v roce 2009 trvá na vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, srílanská armáda se avšak veškerým nařčením brání a jejich přičítá je Tamilským tygrům, kteří odmítají uznat prosperující stát za svůj a zapojit se do jeho běžného života. Obvinění, která se neobjevila nikdy během války a ani těsně po jejím skončení, srílanská vláda i nadále odmítá, stejně jako mezinárodní apely na vyšetřování.

Tereza Sedláková

V Kambodži zemřel další ze souzených khmerských nejvyšších vůdců

Tereza Sedláková — Fri, 15 Mar 2013 15:59:34 +0000

Vojenský tribunál ustavený v Kambodži za účelem vyšetřování zločinů spáchaných khmerským režimem v letech 1975–1979 se potýká s mnoha obtížemi, tou zásadní je ovšem skutečnost, že většina obviněných je ve velmi vysokém věku a mnoho z nich již zemřelo. Rozsudek tak nikdy nepadne například nad nejvyšším vůdcem Rudých Khmerů Pol Potem. Tribunál dále nerozhodne ani o jeho švagrovi, Ieng Saryovi, který zemřel po krátké hospitalizaci v důsledku zdravotních problémů tento týden. Ieng Sary byl khmerským ministrem zahraničí, jeho osoba byla mnohdy jediným kontaktem mezi vůdci režimu a světem. Spolu se 3 dalšími vysoce postavenými muži režimu byl Ieng Sary obviněn z organizování masových vražd, jejichž oběťmi se stalo přes 2 miliony Kambodžanů. Ieng Sary známý též jako „bratr číslo 3“ byl souzen od roku 2011, veškerá obvinění však popíral.

Tereza Sedláková

Bývalý argentinský vůdce Reynaldo Bignone byl odsouzen

Kateřina Šafářová — Wed, 13 Mar 2013 18:18:26 +0000

Poslední z vůdců, kteří v Argentině vládli během vojenského režimu v letech 1976 až 1983, Reynaldo Bignone, byl v úterý odsouzen za zločiny proti lidskosti. Jedná se o čtvrtý soudní proces, kterého se od roku 2010 zúčastnil. Reynaldo Bignone vládl od roku 1982 do roku 1983. Byl usvědčen za účast v jednom z ukrytých mučících center, Campo de Mayo, nacházejícího se severovýchodně od Buenos Aires. Mučícím střediskem prošlo zhruba 5 000 unesených Argentinců a také se stalo porodnicí pro zajaté těhotné ženy, jejichž děti byly zabaveny a předány rodinám z vysokých vládních kruhů. Po neúspěšné válce o Falklandy v roce 1982, ve které Velká Británie odrazila vojenský útok Argentinců, Reynaldo Bignone předvídal brzký konec vojenského režimu a přikázal zničit všechny důkazy o nelegálních činech, kterých se jeho vláda dopustila.

Kateřina Šafářová

V Bangladéši proti demonstrantům zasahovaly bezpečnostní jednotky

Tereza Sedláková — Tue, 12 Mar 2013 07:29:55 +0000

Stovky protivládních demonstrantů se začátkem týdne v bangladéšské metropoli Dháce střetly s bezpečnostními složkami. Policie zasáhla v okamžiku, kdy dav kromě kamení začal házet i podomácku vyrobené výbušniny. Bangladéš zažil v poslední době řadu protestů, vyvolaly je procesy s bangladéšskými politiky, kteří jsou stíháni kvůli zločinům, jež měli spáchat během války o nezávislost v roce 1971. Policie zadržela více než 30 demonstrantů, mezi nimi i členy opozice včetně lídra hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany. Protestní akci zorganizovala aliance 18 politických stran, iniciovala rovněž celonárodní generální stávku jako projev nesouhlasu s policejní akcí. Protesty a násilné střety propukají v zemi od 28. února, kdy byl nad lídrem Islámské strany (Jamaat-e-Islami) Delwar Hossain Sayedeem vynesen rozsudek smrti za zločiny proti lidskosti.

Tereza Sedláková

Vyšetřování zločinů khmerského režimu se potýká s problémy

Tereza Sedláková — Mon, 11 Mar 2013 16:01:55 +0000

Kambodžský tribunál vyšetřující zločiny Rudých Khmerů čelí kritice OSN i Evropské unie. Důvodem je mimo jiné pozastavení vyšetřování kvůli stávce zaměstnanců, kteří požadují vyplacení mezd za více než 2 měsíce. Tribunál byl ustaven za mezinárodní spolupráce, jeho provoz je avšak kambodžskou záležitostí. Další komplikace působí kambodžská vláda, někteří z obviněných jsou v současnosti vysoce postavenými politiky či na ně mají vazby. Nový soudce tribunálu Mark Harmon požaduje otevření případů bývalého khmerského námořního velitele Meas Muta a bývalého velitele letectva Sou Meta. Oba jmenovaní jsou však poradci kambodžského ministerstva obrany, vláda se tak bude pravděpodobně snažit vyhnout jejich stíhání. Současným kambodžským premiérem je Hun Sen, jehož minulost je spjata s khmerským režimem. Prodlužování a komplikace ve vyšetřování vyvolávají obavy o jeho výsledky.

Tereza Sedláková

Bývalý prezident Haiti se napočtvrté již dostavil k soudu

Kateřina Šafářová — Fri, 01 Mar 2013 19:38:09 +0000

Jean Claude Duvalier přišel ve čtvrtek k soudnímu slyšení poté, co se na předchozích 3 neukázal. Bývalý haitský prezident Jean Claude Duvalier čelí obvinění z porušování lidských práv a zpronevěry veřejných prostředků z doby jeho prezidenství (1971-1986). Právníci exprezidenta Jeana Clauda Duvaliera požadovali, aby s ohledem na zdravotní stav obžalovaného probíhal soudní proces neveřejně. Soudce požadavku nevyhověl a bývalý prezident Duvalier se ocitl tváří v tvář obětem svého režimu. Před budovou soudu desítky příznivců bývalého prezidenta provolávali „ať žije Duvalier“, oblečeni symbolicky v barvách starého režimu, v červené a černé.

Kateřina Šafářová

Srbský generál, odsouzený za zločiny proti lidskosti, byl zproštěn viny

Martina Laláková — Fri, 01 Mar 2013 08:03:27 +0000

Srbský generál Momcilo Perisic, který velel jugoslávské armádě během války v Bosně a Chorvatsku, byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) 6. září 2011 odsouzen k 27 letům vězení za zločiny proti lidskosti v Sarajevu a Srebrenici. Ve čtvrtek odvolací senát generála Perisice zprostil všech obvinění. Nedávno stejný odvolací senát zrušil rozsudek nad dvěma chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladen Markacem, kteří byli shledáni vinnými z úmyslného zabíjení civilistů během ofenzívy známé jako Operation Storm v roce 1995. V loňském roce obnovené řízení osvobodilo bývalého premiéra kosovské vlády a velitele kosovské armády Ramushe Haradinaje, který byl odsouzen za válečné zločiny.

Martina Laláková

Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany

Tereza Sedláková — Thu, 28 Feb 2013 21:03:54 +0000

Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.

Tereza Sedláková

Uruguayská soudkyně vyšetřující zločiny vojenské vlády byla z trestního práva odvolána

Kateřina Šafářová — Sat, 23 Feb 2013 05:32:33 +0000

Nejvyšší soud v Uruguayi 13. února rozhodl ukončit působení soudkyně Mariany Moto v trestní oblasti práva a rozhodl, že nyní ji čeká občanskoprávní sektor. Soudní rozhodnutí vzbudilo vlnu protestů, protože Mariana Mota byla hlavní soudkyně, která zkoumala zločiny proti lidskosti, kterých se měla dopustit vojenská vláda, jež v zemi trvala v letech 1973 až 1985. Vojenská vláda je obviněna z mučení tisíců osob a stovek vražd. Nejznámější rozsudek Mariany Moto bylo odsouzení bývalého uruguayského prezidenta Juana Maríu Bordaberry vládnoucího v letech 1971-1976 ke 30 rokům vězení. Oběti vojenského režimu se obávají, že se kvůli odvolání soudkyně Moto vyšetřování případů zastaví. Kvůli vlně kritiky i na mezinárodní úrovni a protestům se uruguayský parlament rozhodl pozvat zástupce nejvyššího soudu, aby vysvětlili své motivy přemístění soudkyně Moto. Ti však ve čtvrtek odmítli, na což mají podle ústavy zaručující nezávislost soudní moci právo.

Kateřina Šafářová

Bývalý prezident Haiti se nedostavil k soudu

Kateřina Šafářová — Fri, 22 Feb 2013 06:33:36 +0000

Haitský prezident Jean Claude Duvalier, který stál v čele země od roku 1971 do roku 1986, se na poslední chvíli odvolal k vyšší instanci soudu, a neobjevil se proto u čtvrtečního soudního slyšení v hlavním městě Haiti Puerto Príncipe. Bývalý haitský prezident je obviněn ze zločinům proti lidskosti, které se odehrály za jeho vlády. Exprezident Duvalier v roce 1986 uprchl do exilu do Francie, kde pobýval 25 let, před 2 lety se vrátil na Haiti. Jeho nečekaný návrat spustil znovu vyšetřování zločinů ze 70. a 80. let. Bývalá hlava státu byla již předvolána k soudu 31. ledna a 7. února tohoto roku, na soudní slyšení se rovněž nedostavil.

Kateřina Šafářová

Kambodžská vláda komplikuje proces s vůdci Rudých Khmerů

Tereza Sedláková — Thu, 21 Feb 2013 11:16:41 +0000

Během khmerského režimu v Kambodži v letech 1975–1979 byla vyvražděna téměř čtvrtina obyvatelstva. Tribunál vyšetřující zločiny režimu je zatím neúspěšný, samotný vůdce režimu Pol Pot zemřel v roce 1998 ještě před ustavením tribunálu. Za vraždy a zločiny proti lidskosti jsou i nadále souzeni 3 nejbližší Pol Potovi spolupracovníci. Postoj kambodžské vlády komplikuje činnost tribunálu, podle agentury Reuters se vláda snaží zdržovat procesy a omezit rozsah vyšetřování, zločiny Rudých Khmerů by se totiž mohly týkat některých politiků. Jedním z nich je i současný kambodžský premiér Hun Sen. Intenzivní nátlak ze strany kambodžské vlády měl donutit ukončit práci pro tribunál již 2 mezinárodní soudce.

Tereza Sedláková

Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců

Veronika Řezáčová — Thu, 31 Jan 2013 16:23:49 +0000

Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.

Veronika Řezáčová

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii definitivně rozhodl o nevině velitelů z Kosovské osvobozenecké armády

Veronika Řezáčová — Sun, 13 Jan 2013 13:20:42 +0000

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu rozhodl, že bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramush Haradinaj a další 2 kosovští velitelé Idriz Balaj a Lahi Brahimaj byli zproštěni obvinění, že se dopustili válečných zločinů na etnických Srbech a Albáncích, kteří kolaborovali se Srby, během občanské války v Kosovu, oprávněně. ICTY prohlásil, že případy velitelů jsou tak definitivně uzavřeny. V roce 2008 ICTY zprostil obžaloby Haradinaje i Balaje za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, Brahimaj byl odsouzen za mučení a týraní na 6 let do vězení. Poté, co došel Odvolací senát ICTY v roce 2010 k závěru, že svědkové byli zastrašováni, byl soud částečně obnoven, v listopadu 2012 nicméně osvobodil všechny 3 velitele.

Veronika Řezáčová

Za masakr v Srebrenici padl další rozsudek

Veronika Řezáčová — Sun, 13 Jan 2013 08:48:24 +0000

Bozidar Kuvelja byl poslán Bosenským státním soudem na 20 let do vězení za zločiny proti lidskosti v bosenském městě Srebrenici v roce 1995, proti rozsudku se Kuvelja může odvolat. Kuvelja byl odsouzen za to, že se spolupodílel na věznění a masových popravách bosenských mužů. Soud dále rozhodl, že Kuvelja plnil pouze příkazy nadřízených a nedopustil se genocidy.

Veronika Řezáčová