prezidentske volby – PressEXPRESS.eu

Přechodná egyptská vláda složila slib

Marek Skupa — Wed, 17 Jul 2013 07:14:34 +0000

Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.

Marek Skupa

Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího

Marek Skupa — Thu, 04 Jul 2013 04:59:32 +0000

Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.

Marek Skupa

V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci

Kristina Hrbková — Thu, 27 Jun 2013 10:49:27 +0000

Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.

Kristina Hrbková

Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho

Barbora Sedlářová — Sat, 15 Jun 2013 17:24:29 +0000

Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.

Barbora Sedlářová

V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb

Marek Skupa — Sat, 15 Jun 2013 06:54:55 +0000

Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.

Marek Skupa

Dva kandidáti na prezidenta Íránu odstoupili před volbami

Barbora Sedlářová — Tue, 11 Jun 2013 13:42:58 +0000

Konzervativní bývalý předseda parlamentu Gholam-Ali Haddad-Adel oznámil, že odstupuje z voleb v pondělí. Reformní bývalý víceprezident Mohammad Reza Aref oznámil stejné rozhodnutí o den později. Haddad-Adel je blízký poradce ajatolláha Chameneí a byl jedním ze tří tzv. Principlist, skupiny konzervativních kandidátů. Haddad-Adel vyzval voliče, ať volí jedno z Priciplist, tedy starostu Teheránu Mohammada Baqer Qalibaf či bývalého ministra zahraničí Ali Akbar Velayat. Bývalý víceprezident Aref řekl, že dostal doporučení od bývalého prezidenta Chatamí, že by jeho setrvání ve volbách nebylo účelné. Řekl, že lidé by se měli zúčastnit voleb, ale nepodpořil žádného kandidáta. Nicméně Aref je spojován s umírněným duchovním Hassan Rohani, který zůstává mezi kandidáty na prezidenta.

Barbora Sedlářová

Začíná registrace pro afghánské prezidentské volby

Marek Skupa — Wed, 29 May 2013 05:57:33 +0000

V Afghánistánu začala registrace voličů před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na začátek dubna 2014. Registrace voličů potrvá 2 měsíce a bude se týkat zhruba 4 milionů lidí. Největším problémem budoucích prezidentských voleb bude podle Nezávislé volební komise bezpečnost. Volby totiž proběhnou ve stejnou dobu, kdy se z Afghánistánu budou stahovat poslední vojenské jednotky západních států, a budou tak zkouškou pro afghánské bezpečnostní jednotky, které budou sami muset zajistit bezpečnost. Mezi největší favority volby v roce 2014 patří bratr současného prezidenta Qayoum Karzai, bývalý ministr vnitra Hanif Atmar, či známá zákonodárkyně Fauzia Koufi.

Marek Skupa

Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách

Marek Skupa — Thu, 23 May 2013 08:37:14 +0000

Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.

Marek Skupa

Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon

Marek Skupa — Wed, 15 May 2013 04:13:20 +0000

Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.

Marek Skupa

OSN upozorňuje na možný významný posun v demokratizaci Malediv

Tereza Sedláková — Sat, 11 May 2013 06:57:05 +0000

Nadcházející prezidentské volby na Maledivách by mohly přinést významný posun v demokratické tranzici, kterou země prochází, informaci zveřejnil pracovník kanceláře generálního tajemníka pro politické záležitosti OSN. Zároveň vyzval všechny relevantní aktéry, aby se zasadili o dodržení spravedlivosti, svobodnosti, důvěryhodnosti, transparentnosti a všeobecnosti voleb, jejichž termín byl předběžně stanoven na září tohoto roku. Jejich klíčový význam spočívá v tom, že jde o vícestranické soutěživé volby. První podobné volby se konaly po více než 30 letech vlády jedné strany v roce 2008 a nastavily tak nový směr vývoje maledivské demokratizace. Tehdy zvolený prezident Mohamed Nasheed rezignoval na svůj post za sporných okolností na začátku loňského roku, funkci poté dočasně převzal viceprezident Mohammed Waheed Hassan.

Tereza Sedláková

Představitel opozice Capriles oficiálně zpochybnil dubnové prezidentské volby

Andrea Pitoňáková — Fri, 03 May 2013 13:06:08 +0000

Venezuelská opozice formálně zpochybnila výsledek dubnových prezidentských voleb podáním žaloby na Nejvyšším soudě Venezuely. Na základě výsledků vyhrál volby s těsným náskokem vládní kandidát Nicolás Maduro. Teď bude muset soud rozhodnout, jestli žalobu přijme a začne konání v této věci. Právník Gerardo Fernández, který zastupuje opozičního lídra Henrique Caprilese, oznámil, že na soudě odprezentoval dokument o 180 stránkách ukazujících nesrovnalosti ve sčítání výsledků. Nicméně soud nemá žádnou legálně stanovenou dobu, do kdy musí o návrhu rozhodnout. Opozice nemá velké očekávání od soudu, jeho nečinnost jim může sloužit jako podnět pro mezinárodní konání.

Andrea Pitoňáková

Ve Venezuele se uskuteční audit voleb, požadavky kandidáta Caprilese nebudou zohledněny

Andrea Pitoňáková — Mon, 29 Apr 2013 11:32:22 +0000

Národní volební rada oznámila, že audit prezidentských voleb se uskuteční mezi 6. květnem a 4. červnem. Nicméně požadavky vznesené kandidátem na prezidenta Henrique Caprilesem nebudou brány do úvahy. Předsedkyně Národní volební rady Tibisay Lucena oznámila, že „je nemožný akceptovat požadované podmínky, jelikož nebyly nařízeny žádnou soudnou instancí“. Také zdůraznila, že se v žádném případě nejedná o nové spočítání hlasů, které by mohlo ovlivnit výsledky voleb ze 14. dubna. Během auditu bude revidováno 46 % hlasů, které nebyly zkontrolovány v den voleb. Audit již ve Venezuele vyvolává velkou polemiku. Opoziční vůdce Henrique Capriles odmítá uznat výsledky voleb, dokud nebudou přepočítány všechny hlasy.

Andrea Pitoňáková

Leader venezuelské opozice Henrique Capriles se chystá zpochybnit výsledky voleb

Andrea Pitoňáková — Sun, 28 Apr 2013 08:53:24 +0000

Jestliže mu nebude povolen přístup k záznamům výsledků z jednotlivých volebních okrsků, předseda venezuelské opozice a bývalý kandidát na prezidenta Henrique Capriles odmítá účast na auditu, který povolila zorganizovat Národní volební rada. „Bez přístupu k záznamům se nebudeme účastnit žádného auditu, jelikož ho považujeme za vtip,“ prohlásil leader opozice Capriles. Také oznámil, že prezidentské volby by se určitě měly zopakovat buď na celonárodní úrovni, nebo jenom v některých regionech. „V obvodech, kde se vyskytují nesrovnalosti, se musí volby anulovat a opakovat,“ prohlásil bývalý kandidát Capriles v rozhovoru pro opoziční venezuelský kanál Globovisión.

Andrea Pitoňáková

Italský prezident Napolitano byl znovu zvolen parlamentem do funkce

Martina Laláková — Mon, 22 Apr 2013 15:43:31 +0000

Italský prezident Giorgio Napolitano si zajistil potřebných 504 hlasů a byl znovu zvolen parlamentem na funkci prezidenta. Poslanci se nakonec po 5 neúspěšných volebních kolech obrátili k široce respektovanému dosavadnímu prezidentovi a prezident Napolitano se tak stal prvním italským prezidentem, který obhájil své sedmileté funkční období. Prezident Napolitano krátce po hlasování uvedl, že si je vědom těžké situace v zemi a pevně doufá, že v příštích několika týdnech budou všechny strany schopné plnit své povinnosti s cílem posílit instituci státu. Předseda Demokratické strany (DP) Pier Luigi Bersani, která získala většinu pouze v parlamentu i po několika měsících nebyla schopna sestavit koaliční vládu. Proto v pátek 19. dubna předseda Bersani slíbil, že po zvolení nového prezidenta podá demisi. Předseda Strany 5 hvězd Beppe (M5S) Grillo odsoudil znovuzvolení prezidenta Napolitano jako puč.

Martina Laláková

Bangladéšská vládnoucí koalice vybrala prezidentského kandidáta

Tereza Sedláková — Mon, 22 Apr 2013 04:12:15 +0000

Předseda Národního shromáždění Abdul Hamid byl jmenován prezidentským kandidátem vládnoucí koalice. O jeho nominaci jednala strana premiérky Sheikh Hassinové na nedělním mítinku poslanců Bangladéšské ligy Awami. Prezidentské volby jsou v Bangladéši naplánované na 29. dubna 2013, uzávěrka nominačních listin byla stanovena na 21. dubna. Volby byly vyhlášeny poměrně narychlo, důvodem je neočekávané úmrtí prezidenta Zillur Rahmana, který zemřel v důsledku zdravotních komplikací 20. března 2013 v singapurské nemocnici Mount Elizabeth. Dočasným prezidentem Bangladéše byl krátce poté jmenován právě Abdul Hamid. Dá se očekávat jeho vítězství, na rozdíl od dřívějších prezidentských voleb má sice protikandidáta, jeho Bangladéšská liga Awami avšak disponuje dvoutřetinovou většinou v 300 členném parlamentu. Hamid je rovněž velkou nadějí na zlepšení vztahů mezi opozicí a vládnoucími stranami.

Tereza Sedláková

V Paraguayi se v neděli konají prezidentské volby

Andrea Pitoňáková — Sun, 21 Apr 2013 06:53:28 +0000

Od sobotního večera byla kvůli nedělním prezidentským volbám zakázána jakákoliv veřejná aktivita, včetně prodeje alkoholu. Od 7.00 ráno místního času se otevřely hlasovací místnosti, aby si obyvatelé Paraguaye mohly vybrat svého nového prezidenta. O post se uchází 11 kandidátů, nicméně hlavní boj se odehrává mezi předsedou Liberální strany Efraínem Alegre a členem strany Colorado Horaciem Cartesem. Kromě toho si občané volí nové poslance a senátoři, zástupci parlamentu Mercosur a místních zastupitelství.

Andrea Pitoňáková

Íránský prezident podporuje prezidentskou kandidaturu Esfandiara Rahima Mashaie

Soňa Prokopová — Fri, 19 Apr 2013 16:04:38 +0000

Írán se připravuje na červnové prezidentské volby. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadinejad kvůli vypršení mandátu již nebude kandidovat. V kandidatuře plně podpořil svého dlouholetého přítele a člena rodiny Esfandiara Rahima Mashaie, jenž působí jako šéf prezidentské kanceláře. Íránské duchovenstvo, které ho považuje za kacíře a špióna, naopak Mashaie obviňuje, že chce vést politiku bez přítomnosti mulláhů. Esfandiar Rahim Mashai začínal kariéru v 80. letech ve službách Revolučních gard, poté působil na ministerstvu vnitra a sociálních věcí. V roce 2009 ho prezident Ahmadínejád k nelibosti ajatolláha Chameneího jmenoval viceprezidentem, tím zůstal pouhý týden.

Soňa Prokopová

Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací

Martina Laláková — Fri, 19 Apr 2013 14:56:51 +0000

Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.

Martina Laláková

Bolivijský prezident: USA připravují státní převrat ve Venezuele

Kateřina Šafářová — Wed, 17 Apr 2013 13:29:20 +0000

Prezident Bolívie Evo Morales v úterý odsoudil rozhodnutí USA podpořit požadavek na přepočítání voličských hlasů po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele. Řekl, že nelze upřít opozici právo na svou existenci, ale podotkl, že výsledky voleb se musí respektovat. Prohlásil: „Jsem přesvědčen, že za tímto prohlášením USA se skrývají přípravy státního převratu ve Venezuele. USA svým postojem narušují venezuelskou demokracii.“ A ve své kritice USA bolivijský prezident Evo Morales pokračoval: „USA nemají právo zpochybňovat výsledky voleb v žádné zemi v Latinské Americe nebo kdekoliv jinde ve světě.“

Kateřina Šafářová

Bílý dům a organizace OAS podporují přepočítání volebních hlasů ve Venezuele

Kateřina Šafářová — Tue, 16 Apr 2013 04:44:00 +0000

V neděli se ve Venezuele konaly prezidentské volby. Poražený kandidát Henrique Capriles, který získal 49,07 % hlasů, požaduje, aby se sečetly znovu, a výsledek byl tak zkontrolován. USA v pondělí jeho požadavek podpořily. Podle amerického ministerstva zahraničí by měly být hlasy znovu sečteny dříve, než bude Nicolás Maduro vyhlášen oficiálně vítězem a převezme prezidentský post. USA zastávaly před volbami velmi zdrženlivý postoj vůči oběma nejsilnějším kandidátům. Pro opětovné sečtení hlasů se vyjádřil i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza, který nabídl Venezuele pomoc s organizací případného přepočítávání.

Kateřina Šafářová

Bývalý kandidát na prezidenta Bolívie byl odsouzen na 5 let vězení

Andrea Pitoňáková — Sun, 14 Apr 2013 17:38:49 +0000

Manfred Reyes Villa, který se v minulosti chtěl stát bolívijským prezidentem, byl odsouzen v nepřítomnosti na 5 let vězení. Důvodem rozsudku je korupce, které se obžalovaný dopustil při zakázce na stavbu dálnice. V letech 2006 až 2008, kdy zakázku odsouhlasil, byl gubernátorem státu Cochambamba. Navíc ještě Reyes Villa čelí dalším 9 případům, které ho čekají na soudě. Poté, co byl ve volbách v roce 2009 poražen současným prezidentem Evom Moralesem, se Reyes Villa přestěhoval do Spojených států amerických. Prohlásil, že se stal obětí politické perzekuce ve své vlastní vlasti.

Andrea Pitoňáková

Již v neděli se uskuteční prezidentské volby ve Venezuele

Andrea Pitoňáková — Sat, 13 Apr 2013 20:24:06 +0000

V neděli se ve Venezuele otevřou volební místnosti a obyvatelé budou mít příležitost zvolit si svého nového prezidenta. Prvním z kandidátů je současný prezident Nicolás Maduro, který se úřadu chopil po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze minulý měsíc. Svou volební kampaň ukončil včera v ulicích hlavního města Caracas. Dá se očekávat, že jako nástupce bývalého prezidenta Cháveze bude také pokračovat v jeho levicové politice. Opozici a kritiky levicové politiky prezentuje ve volbách Henrique Capriles, jehož hlavními body v prezidentské kampani byl slib oživit ekonomiku do jednoho roka, nezrušit sociální programy vytvořené během vlády prezidenta Cháveze a vymýtit korupci z oficiálních kruhů.

Andrea Pitoňáková

Oba venezuelští prezidentští kandidáti chtějí zvyšovat minimální mzdu

Kateřina Šafářová — Wed, 10 Apr 2013 20:59:10 +0000

Prozatímní prezident Venezuely po smrti Huga Cháveze Nicolás Maduro v úterý oznámil, že pokud vyhraje volby, zvýší minimální plat v zemi o 38 % až 45 %. Mzda by měla růst ve 3 vlnách, v květnu o 20 %, v září o 10 % a v prosinci o 5 % až 10 % v závislosti na míře inflace. Prozatímní prezident Maduro uvedl, že pokračuje v plánech zesnulého Huga Cháveze. Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles slíbil v případě svého zvolení rovněž změnu minimální mzdy, která by se měla zvednout o 40 %. Prezidentské volby se konají v neděli.

Kateřina Šafářová

Venezuela uzavřela pozemní hranici s Kolumbií

Kateřina Šafářová — Wed, 10 Apr 2013 19:32:29 +0000

Venezuelská vláda prohlásila, že se jedná o bezpečnostní opatření kvůli prezidentským volbám, které se mají konat v neděli. Policie od úterý kontroluje státní hranice s Kolumbií a brání v průjezdu vozidel z jednoho státu do druhého. Omezení se týká i pěších osob. Uzavření hranic zaskočilo tisíce Venezuelců, kteří se právě nacházeli na území Kolumbie, v sousední zemi někteří z nich pracují či studují. Hranice se v minulých letech uzavíraly až den před volbami. Vládní akce vzbudila vlnu kritiky ze strany opozice, která tvrdí, že se vláda snaží upřít volební právo Venezuelcům, kteří pobývají v Kolumbii. „Je to politické rozhodnutí a ukázka strachu,“ řekl bývalý guvernér venezuelského státu Táchira Pérez Vivas.

Kateřina Šafářová

Černá Hora čeká na oficiální výsledky prezidentských voleb

Martina Laláková — Mon, 08 Apr 2013 17:13:21 +0000

Černá Hora stále čeká na oficiální výsledky nedělní volby prezidenta, přestože kandidát a současný prezident Filip Vujanović i jeho protikandidát bývalý diplomat Miodrag Lekic zveřejnili dnes své vítězství. Prezident Vujanović uvedl, že vyhrál s 51,3 % a jeho protivník Lekic získal 48,7 %. Opozice tvrdí, že zvítězit bývalý diplomat Lekic s 50,5 % a současný prezident Vujanović obdržel 49,5 % hlasů. Státní volební komise v úterý v 8 hodin ráno oficiálně oznámí výsledek. Vůdce opoziční Demokratické fronty Lekic v prohlášení uvedl, že pokud vyhraje prezident Vujanović, neuznají ho jako hlavu státu i za cenu bojkotování koalice v parlamentu. Podle předsedy Lekice znovuzvolení stávajícího prezidenta by mohlo vyvolat nestabilitu v zemi a jeho vítězstvím přirovnává k nároku na „státní převrat“. Černá Hora v současnosti prochází mnoha reformami kvůli probíhající procesu jednání o členství v EU.

Martina Laláková

Ruský opoziční aktivista Alexei Navalny hodlá kandidovat na prezidenta

Martin Pejřimovský — Sun, 07 Apr 2013 10:39:35 +0000

Pokud by se mu podařilo zvítězit, rád by využil nerostného bohatství země k pozvednutí životní úrovně obyvatel. Prezidentské volby se uskuteční v roce 2018, v současnosti ale není jasné, zdali se jich Alexei Navalny bude moci zúčastnit. 17. dubna jej totiž čeká soudní přelíčení, ve kterém se bude zodpovídat z údajného podílu na krádeži státního dřeva v hodnotě 515 000 USD. Podle obžaloby se činu dopustil v roce 2009, kdy vykonával funkci poradce starosty města Kirov. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až 10 let vězení. Ačkoli blogger Alexei Navalny jakoukoli vinu popírá, vzhledem ke své dlouhodobé kritice ruského prezidenta Vladimira Putina se očekává minimálně podmíněný trest.

Martin Pejřimovský

Ázerbájdžán stupňuje perzekuci občanských aktivistů

Martin Pejřimovský — Wed, 03 Apr 2013 10:24:34 +0000

V úterý 26. března byl kvůli údajnému držení drog zatčen pravidelný účastník protestních akcí a člen Lidové fronty Ázerbájdžánu (AXCP) Dasqin Malikov. Na přelomu března a dubna poté skončili ve vazbě 3 členové studentského hnutí NIDA, kteří byli obviněni z neoprávněného vlastnictví zbraní. Razie proti neziskovým společnostem nebyla cílena pouze na domácí aktivisty, krátce byl zadržen i jeden ze zaměstnanců místní pobočky amerického Národně demokratického institutu. Vlně zatýkání předcházel projev ředitele prezidentské kanceláře, ve kterém byly lidsko-právní organizace označeny za hrozbu národní suverenitě. Aktuální události pravděpodobně souvisí s prezidentskými volbami, které se uskuteční v říjnu letošního roku. O znovuzvolení bude usilovat současný první muž Ázerbájdžánu Ilham Aliyev, který se k moci dostal v roce 2003. V roce 2009 byla na jeho návrh přijata novela ústavy, která mu umožňuje vládnout neomezený počet funkčních období.

Martin Pejřimovský

Prezidentští kandidáti museli vracet určité částky ze svých účtů

Veronika Svobodová — Sat, 30 Mar 2013 22:55:17 +0000

Podle závěrečného vyúčtování vyplynulo, že prezidentští kandidáti museli ze svých účtů vrátit částky v různé výši. Dohromady vrátili zhruba čtvrt milionu korun. Jednalo se o finanční dary, které jim poslali jejich příznivci, nicméně v rozporu se zákonem. Zapomněli například uvést všechny potřebné údaje, a tak částky, u kterých bylo uvedeno pouze jméno a příjmení musely být vráceny. Nikdo z kandidátů nevracel částku vyšší jak 100 000 korun. Někteří z kandidátů vrátili částky zpět na účty a někteří se rozhodli věnovat finance na charitu. K takovému kroku však nejprve musí dát souhlas Senát, který závěrečné zprávy prezidentských kampaní zkontroluje.

Veronika Svobodová

Strana Směrem k socialismu podporuje znovuzvolení Eva Moralese

Kateřina Šafářová — Thu, 28 Mar 2013 20:02:48 +0000

Politická strana Směrem k socialismu (MAS) oslavila ve městě Santa Cruz osmnácté výročí od svého založení a prohlásila, že stávající prezident země Evo Morales je jejím kandidátem pro příští prezidentské volby, které se konají v roce 2014. Prezident Morales vyzval v proslovu ke sjednocení sociálních oblastí a zdůraznil potřebu myslet na svou vlast, aby transformační proces, který země od roku 2006 zažívá, mohl fungovat. „Tento proces je poctou těm, kteří snášeli útisk diktatury a těm, kteří za svou vlast položili život,“ řekl bolivijský prezident Evo Morales.

Kateřina Šafářová

Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců

Veronika Řezáčová — Sat, 23 Mar 2013 17:18:31 +0000

Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.

Veronika Řezáčová

Exprezidentka Michelle Bachelet se chce zúčastnit prezidentských voleb v Chile

Kateřina Šafářová — Mon, 18 Mar 2013 19:18:51 +0000

„Nominujeme Michelle Bachelet jako kandidátkou do primárních voleb, které se uskuteční v Chile letos 30. června,“ řekl předseda Socialistické strany Chile (PS). Stejný krok chce učinit Strana za demokracii (PPD), obě strany jsou členy středolevé koalice Concertación. Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet se v primárních volbách střetne s křesťanským demokratou Claudiem Orregou, nezávislým kandidátem Andrésem Velascem a senátorem José Antoniem Gómezem. Pravice uspořádá primární volby rovněž 30. června, mezi kandidáty budou bývalý ministr sociálních věcí, dopravy a telekomunikací Laurence Golborne či bývalý ministr obrany Andrés Allamand. Oba jmenovaní byli ministry ve vládě současného prezidenta země Sebastiána Piñery. Prezidentské volby se konají 17. listopadu tohoto roku, exprezidentka Bachelet je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou.

Kateřina Šafářová

Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země

Kateřina Šafářová — Sat, 16 Mar 2013 17:48:57 +0000

Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.

Kateřina Šafářová

Na Srí Lance vzniká nová politická strana, povede ji bývalý armádní velitel

Tereza Sedláková — Wed, 13 Mar 2013 07:28:20 +0000

S úmyslem vytvořit skutečně relevantní a silnou opozici na Srí Lance založil bývalý armádní velitel Sarath Fonseka novou politickou stranu a vyzval aktéry na politické scéně, aby se k němu připojili. Generálním tajemníkem nově vzniklé strany se podle prohlášení Fonseky stane poslanec Demokratické národní aliance Jayantha Kettagoda. Za stranu Sarath Fonseka v roce 2010 kandidoval na post prezidenta země, byl však poražen současným prezidentem Mahinda Rajapaksou. Generál Fonseka sehrál významnou roli při ukončení občanské války, která Srí Lanku sužovala v letech 1983 až 2009, kdy vládní vojska pod jeho vedením porazila organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu. Po nevydařené kandidatuře na prezidenta byl obviněn z korupce při dojednávání vojenského zásobování a odsouzen ke 3 letům vězení. Po 2 letech byl následně propuštěn. Program nově založené strany zatím není znám.

Tereza Sedláková